Národní hřebčín a T. e. – vyjádření ředitelky ing. L. Gotthardové

Vzhledem ke včera odvysílané reportáži TV Nova v pořadu Na vlastní oči o pohlavní nemoci v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem jsme kontaktovali jeho ředitelku ing. Lenku Gotthardovou se žádosti o vyjádření. Mnoho podstatných informací dle vedení hřebčína v uvedené reportáži vůbec nebylo uvedeno a jiné byly podány poněkud zkresleně. Z těchto důvodů nám ing. Lenka Gotthardová zaslala ve 12 bodech shrnutá nejdůležitější fakta k této kauze, aby jezdecká veřejnost byla dostatečně informována. Věnujte tedy prosím pozornost následujícímu příspěvku.

Národní hřebčín a T. e.

1.       Národní hřebčín Kladruby nad Labem respektuje chovatelská a veterinární pravidla. Před připouštěcí sezónou nechává vyšetřit plemenné hřebce a chovné klisny dle metodiky kontroly zdraví každoročně nařizované MZe. NH se nedopustil nedovoleného způsobu plemenitby.

  • V NH se objevila Taylorella equigenitalis (T.e.). Byla zjištěna z bakteriologického vyšetření při pravidelném veterinárním vyšetřování u jednoho rezervního hřebce, který ještě nikdy nepřipouštěl. Následně se vyskytla u jednoho mladého hřebce ve výcviku, u tří klisen v chovu a jednoho mladého hřebce v odchovu. Všechny případy byly zjištěny z bakteriologického vyšetření. V hřebčíně nebyl zjištěn žádný klinický příznak této nákazy.
  • V NH se v žádném případě nevyskytla nebezpečná hřebčí nákaza.
  • KVS vydala mimořádná veterinární opatření, která byla zveřejněna dle předpisů prostřednictvím KVS a SVS. Zájemci o chovatelské služby byli na tato opatření dle dotazů individuálně upozorňováni. Hřebčínu nevyplývala povinnost oznamovat tuto situaci formou vývěsek, internetu či médií. Situace byla projednávána s odborníky z Vysoké školy veterinární v Brně a rovněž na dozorčí radě NH.
  • KVS vydala opatření, která dočasně nedovolují hlavně připouštění cizích klisen. Soukromí chovatelé starokladrubských klisen mohou nechat zapustit své klisny v ZH v Tlumačově (inseminace, přirozená plemenitba), kde jsou tři starokladrubští plemeníci či v chovech soukromých majitelů starokladrubských plemenných hřebců. V NH je pokračováno v zapouštění chovných klisen dle pokynů KVS, takže vlastní chov NH není omezen. V NH byli koně s výskytem T. e. přeléčeni antibiotiky a při následných bakteriologických vyšetřeních jsou negativní.
  • Situace byla veterinární správou vyhodnocena tak, že je možné většinu akcí v NH pořádat (i mezinárodních, včetně jezdeckých dnů) s tím, že se akce nesmí konat v prostorách u stájí hřebčína (nádvoří – tam smí pouze koně NH). NH se může účastnit většiny akcí a to jak v ČR, tak v zahraničí.
  • V NH v Kladrubech se průměrně ročně připustí 10 – 20 cizích strarokladrubských klisen (připouštěcí poplatek činí 4 – 10 tis. Kč), takže ztráty nejdou do miliónů. Žádný plemenný hřebec nebyl vykastrován (pouze 1 rezervní a 1 mladý hřebec ve výcviku).
  • Nemoc se také nazývá nakažlivá metritida koní neboli zmetání, takže klisny by neměly donosit hříbata. U tří klisen, kde byla zjištěna T. e., se nevyskytly klinické příznaky onemocnění, klisny nepotratily, porodily zdravá hříbata a jsou znovu březí, takže chov neutrpěl ztráty.
  • Onemocnění nevzniklo nedovolenou plemenitbou, čili se nešířilo horizontálně. Podle původu koní s T. e. lze postupně vysledovat, že se v jejich pedigree vyskytují někteří společní předci a tudíž, že je možné, že se jedná o šíření nemoci ve vertikální rovině. Tato choroba se v Kladrubech vyskytla v době socialismu, počátkem 80. let a zřejmě v latentní podobě přetrvala do současné doby. Laboratorní metody vyšetřování používají stále citlivější zjišťování T. e. a tudíž je možné, že se můžeme nadít dalšího výskytu.
  • V současné době běží tzv. ochranná doba, která vyprší 6 měsíců po uzavření posledního případu přeléčeného výskytu T.e.
  • T. e. není přenosná na člověka.
  • Kladrubský hřebčín se řídil a řídí veterinárními opatřeními a právě důsledná realizace stěrů, laboratorních vyšetření a sledování výsledků umožnila toto zjištění. NH není osamoceným místem výskytu této choroby v ČR i ve světě. Mnohdy se však onemocnění u koní nedá vůbec zjistit, jestliže majitelé koní nerespektují chovatelské a veterinární zásady (např. způsob odebrání vzorků a rychlost jeho doručení do laboratoře). Doufáme, že výskyt T.e. v NH přispěje k objasnění příčin, přenosu a léčby tohoto onemocnění i v republikovém měřítku.
  •  

    Ing. Lenka Gotthardová

    Podobné články

    V únoru a březnu letošního roku se napříč celou republikou konaly oblastní schůze chovatelů českého teplokrevníka. Všechny byly přístupné i pro…

    Jeden malý chlapec si v roce 1997 jako dárek ke svým sedmým narozeninám přál poníka. Starší bratr mu poradil, že lepší bude kobylka. Rodinný…