Kabardinský kůň

7. 2. 2002 Eva Marková Autor fotek: Christiane Slavik

Kabardinský kůň je kavkazské horské plemeno a je považován za nejlepšího horského koně vůbec. Vyznačuje se nesmírnou kondicí, jistým krokem, jezditelností a houževnatostí. Pracovně byl a je využíván jako jezdecké zvíře a soumar v náročném horském terénu. Kromě toho nachází čím dál větší a úspěšnější uplatnění v distančním sportu. Populace tohoto plemene se stále zmenšuje.



Obecně

Vyznačuje se nesmírnou kondicí, jistým krokem, jezditelností a houževnatostí. Pracovně byl a je využíván jako jezdecké zvíře a soumar v náročném horském terénu. Kromě toho nachází čím dál větší a úspěšnější uplatnění v distančním sportu. Populace tohoto plemene se stále zmenšuje. V Německu jsou 3 uznaní plemeníci a hrstka klisen. Hřebčíny v Rusku jsou po rychlém úpadku v posledních 15 letech nyní teprve znovu v obnově. Právě proto představují ti zbývající „neruští koně“ důležitou genetickou rezervu.

Exteriér

Uplatnění kabardince jako horského koně určuje i jeho tělesnou stavbu a předpoklady. Disponuje chody, které při co nejmenším vynaložení energie vykazují velkou prostornost. Akce je přiměřeně nízká, ale prostorná, což umožňuje výjimečně měkké pocity při ježdění. Postavení nohou je úzké a často šavlovité, vhodné do hor a nemělo by být posuzováno jako vadné, nýbrž jako přizpůsobení chovné a pracovní oblasti.
Postavení kopyt a nohou, umožňuje velkou jistotu kroku, obratnost a pružnost, která je v horách nutná. Kopyta jsou tvrdá a odolná.
Uši jsou velké, špičaté a velice pohyblivé. Hlava je suchá, často s lehce vyklenutou čelní-nosní linií a nasazená na dobře osvalený rovný krk. Hrudník je hluboký, hřbet dlouhý a rovný až ke strmé, také dobře osvalené zádi. Ocas je hezky nasazený a stejně tak jako hříva je hustý. Fundament je velice pevný a korektní a kopyta z tvrdé pevné rohoviny jsou odolná. Nejčastější barva je hnědá, řidčeji se vyskytují ryzáci nebo vraníci.
Hřebci dosahují cca 153 cm, klisny 150 cm hůlkové výšky. Holeň má obvod cca 20 cm a délka těla se pohybuje kolem 153 cm.
Hříbata odchovaná v Německu vykazují větší růst, který dosahuje až 162 cm a je způsoben lepšími podmínkami chovu. Také v Rusku se v poslední době objevil trend směřující k většímu kabardinskému koni.

Charakteristika

Kabardinci jsou velice charakterní, živí a inteligentní. Dají se velice dobře vycvičit, což je dědictví kabardince jako koně jezdeckých národů, kdy byl nejcennějším majetkem svého jezdce. Aby se předešlo krádežím, byli koně silně fixování na svého majitele, takže zloději se ze své kořisti příliš netěšili. Koně mají velice dobrý orientační smysl a extrémně silný stádový pud. Když byli ukradeni, našli rychle cestu zpět ke svému stádu na velké vzdálenosti, a to i po několika měsících. Jsou přáteli na celý život a půjdou s vámi kamkoliv.

Rozšíření

Kabardinci jsou doma v severním Kavkazu, především na současném území Kabardinsko-balkarské autonomní republiky, v kopcovité krajině kolem Stavropolu a Kubanu.

Výkonnost

Kabardinci se výborně hodí pro hornaté a kamenité oblasti. Nejsou výjimečně rychlí, ale vyznačují se dobrou rychlostí v kombinaci s překvapivou vytrvalostí. Plemenné rychlostní rekordy jsou: 1 min 54 sec/1600 m, 2 min 44.2 sec /2400 m a 1 hodina 41 min 25 sec / 50 km.

Typy

Existují různé typy kabardinského koně. Nejdůležitější je rozlišování karachaeverců a anglokabardinců.
Karachaeverci jsou kabardincům velice podobní a v současné době jsou v bývalém Sovětském svazu označování jako kabardinci. Liší se jen trochu jemnějším vzhledem a větším tělem, v ostatních bodech pouze nepatrně. Pochází z hřebčína Malokarachaevsk.
Anglokabardinci (a Anglokarachaeverci) vznikají křížením s plnokrevníky. V chovu kabardinských koní je to již dlouholetá praxe. O anglokabardinském koni se dnes hovoří při nejméně 25%-ním podílu plnokrevníka. Jelikož rozdíly v chovných záměrech obou typů jsou v současné době už velmi podstatné, je smysluplné oba typy rozlišovat.



Více informací ?

Kdo má zájem o více informací, může si přečíst zprávy na stránkách www.kabardiner.de, nebo mu rád poskytnu popis plemene podle 5. plemenné knihy klisen v německém překladu a těším se na přímé otázky a osobní kontakt. Kontakt: Tobias.Knoll@kabardiner.de

Pokud vás kabardinský kůň zaujal, můžete si přečíst článek od Tobiase Knolla: Já a kabardinci - proč vlastně?, ve kterém naleznete další fotografie a vyprávění o konkrétních koních.

Podobné články

V únoru a březnu letošního roku se napříč celou republikou konaly oblastní schůze chovatelů českého teplokrevníka. Všechny byly přístupné i pro…

Jeden malý chlapec si v roce 1997 jako dárek ke svým sedmým narozeninám přál poníka. Starší bratr mu poradil, že lepší bude kobylka. Rodinný…