Hřebčín v centru pozornosti – rozhovor CERNO ET SCRIBO pro Jezdce

/data/imgs/00022498l.jpg
/data/imgs/00022498l.jpg

V minulých dnech se kladrubský Národní hřebčín po čase dostal opět dostal do centra pozornosti celorepublikových médií. Problémům v našem unikátním hřebčíně se věnovala nejenom Česká televize, ale dva rozsáhlé články se objevily i na stránkách celostátních deníků. Rozruch, který způsobila společnost Cerno et Scribo, vysvětluje zpravodaj Jezdec rozhovorem s tiskovým mluvčím společnosti Jiřím Duškem.

O tento rozruch se postarala petice společnosti Cerno et scribo "Státní hřebčín pro státní koně". Petice je otevřeným dopisem ministru zemědělství (znění dopisu je uvedeno níže).

Protože je pro nás společnost Cerno et Scribo zcela neznámým pojmem, spojili jsme se s tiskovým mluvčím společnosti Jiřím Duškem a položili mu několik dotazů.

Naši čtenáři jsou ovšem výrazně lépe informováni, než laická veřejnost, ale právě proto je nezbytné vysvětlit na stránkách Jezdce několik věcí. Ani ne tak o NH, ale spíše o vaší organizaci a vašich motivech. Vysvětlete prosím co znamená latinský název Vaší organizace CERNO ET SCRIBO?
"Název CERNO ET SCRIBO je zkomolenina, kterou způsobil svou nepozorností úředník Ministerstva vnitra při registraci Sdružení. Správný název má být CERTO ET SCRIBO, tzn. v překladu "zjišťovat, (zkoumat) a psát".

Kdy byla organizace založena, za jakým účelem a už se zabývala nějakými veřejnými kauzami a s jakým výsledkem?
"Toto občanské sdružení bylo založeno 7.8.2009. Jeho úkolem je podle našich informací odhalování křivd způsobených občanům státem zákonnými či nezákonnými prostředky. A to v období již od založení státu v roce 1918."

Kdo je Vladimír Krajina a jaký je jeho vztah k NH?
Předseda sdružení pan Krajina je regionálně spjat s prostředím Národního hřebčína a tak při diskusích v našem kolektivu neváhal a vzal problém ochrany tohoto významného kulturního dědictví ihned za svůj. Cílem naší snyhy je vysvětlit všem zodpovědným, že Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem je skutečnou ikonou českého národa a jeho zařazení na seznam národních kulturních památek nebylo náhodné.

Jakou odpověď jste na petici „Státní hřebčín pro státní koně" dostali od MZeČR?
"Podle dosavadních signálů z MZe si samo ministerstvo není jisto, zda-li bude na náš otevřený dopis reagovat. Domníváme se, že svoje ostudné úmysly budou tlačit do ztracena, až kauza vyšumí. Jako obvykle."

Máte nějaké přesnější indicie pro Vaše podezření a nebo jen vyplývají z všeobecně sdílené obavy z rozkrádání státního majetku?
"Ano, takové indicie máme. Právě ony byly příčinou a katalyzátorem naší aktivity. V zájmu samotné věci však zatím nemáme zájem o jejich publikaci."

Jak se lze k Vaší petici připojit a kolik lidí tak již popř. učinilo?
"Naše petice je spolu s otevřeným dopisem uveřejněna na serveru Equichannel (www.equichannel.cz), kde se může veřejnost k naší aktivitě připojit. Monitorovat aktuální stav zatím neumíme. Jsme odkázáni na výsledky až po uzavření podpisové akce, která skončí 28. února.

Na závěr mě dovolte podrobněji vysvětlit veškeré naše motivy. Je jím především oochrana hřebčínů (Kladruby, Slatiňany a Heřmanův Městec) a jejich okolí. Pro chov starokladrubského koně, bělouše i vraníka, je to prostředí na jaké jsou koně zvyklí po celá staletí. Rozdělení, či dokonce ztráta této důležité chovatelské podmínky by byl první krok k zániku unikátního plemene. Na jedné straně stát vynakládá nemalé prostředky na záchranu nosorožce bílého a na druhé straně stejný světově výjimečné plemeno zahubí vlastními úředníky.

Snaha o oddělení nemovitostí a chovaných zvířat je evidentní již celé dva roky. Od doby, kdy se zatřpytila možnost získat na účet národní kulturní památky obnos cca 300 mil. Kč. Nikdo neví proč právě tuto částku. Ale od chvíle, kdy to z úst tehdejšího ministra Gandaloviče zaznělo, stal se najednou hřebčín středem pozornosti ministerských úředníků. Ne kvůli koním. Těm oni nerozumějí. Ale najednou objevili, že je zde ještě nedotknutý majetek. Vedení hřebčína, pokud bránilo dělení majetku se stalo předmětem několika po sobě jdoucích "auditů". Ty měly dokázat zjištěnými závadami oprávněnost vyjmutí majetku od státu a jeho vložení do "Obecně prospěšné společnosti". Když to bylo minulým ředitelem Jaroslavem Dražanem zastaveno jako státní loupež, přišlo se na nové řešení se státní příspěvkovou organizací.

Materiál byl podstoupen ke schválení vládě, přestože ostatní ministerstva, jako připomínková místa, materiál označila za "účelově zavádějící" nebo "úmyslné obcházení zákona".

Je pravda, že stát je špatný hospodář. Ale převod státního majetku je vždy jistým znejistěním hodnot. Ve světle mnoha jiných kauz se nabízí kalkulace, že v bouři jiných událostí najednou zjistíme, že majetek zmizel beze stopy. Proto si myslíme, že v této době bude hřebčínům nejlépe v dosavadní organizační formě. K tomu si přejeme ustanovit do funkce ředitele po řádném výběrovém řízení osobnost s chovatelskou minulostí, občanskou bezúhonností a spolehlivostí. Takovému člověku pak svěřit nejen odpovědnost, ale i pravomoc a dostatečné ekonomické zázemí.
Současné rozkolísání ve vedení hřebčína se přenáší na dosavadní organizaci hřebčína a přináší silné znepokojení všech zaměstnanců. To se musí projevit na plnění denních povinností na které jsou koně zvyklí.

Je velikým otazníkem, zda-li se tak děje za zády ministra bez jeho vědomí, nebo je o všech těchto manévrech informován. V každém případě si ale musí být vědom, že je odpovědný za vše co bude následovat. Jeho odpovědnost za resort je nezpochybnitelná.

Jiří Dušek, 24. ledna 2010

Otevřený dopis nejen ministru zemědělství a petici

jsme vám přinesli 20. ledna 2010 v článku Petice „Státní hřebčín pro státní koně" ke stažení zde.

 


Podobné články
Donn Clifs

O uplynulém víkendu se u nás běhalo na dvou dostihových drahách. Sobotní Most měl vrchol v tradiční sprinterské Ceně jezdectví, v neděli ve…

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…