V roce 1921 se začíná psát mimoňská kapitola v dějinách chovu koní u nás, když vzniká vojenská hříbárna, kde si armáda odchovávala jezdecké koně pro své vlastní potřeby. Objekty hříbárny se nacházely na tehdejších dvorech Ostroh, Medný a Nový Dvůr u Mimoně. Po druhé světové válce však tyto objekty zanikly, neboť nová koncepce armády již s odchovem koní nepočítala. Roku 1949 vznikl Státní statek Zákupy (pozdější Velkovýkrmny Zákupy), který začal chovat chladnokrevné koně a to na úrovni, neboť odchovanci byli využíváni v zemském chovu.

Chov plnokrevníka vznikl až v roce 1965, kdy jej založil diplom. technik Josef Kadlec, tehdejší ředitel statku, pomocí šesti klisen Blatnice, Burma, Dráva, Elbflorenz, Hájovňa a Haná, které byly převzaty z SPS Ahníkov. Dále byla přivezena pětice klisen Hůrka, Jaga, Lublaň, Vášeň a Verva. Bylo tedy k dispozici 11 zakládajících klisen.

VV Zákupy však stádo rozšiřovaly pečlivými nákupy, nejen v Československu (koupě klisen jako La Legalité a Tarantella), ale i v zahraničí (Francie, SSSR, Maďarsko, NDR). Zatímco dovoz kobyl z Francie panem dr. ing. Fr. Lerche je široce zdokumentován, tak se už nemluví o tom, že i VV Zákupy nakupovaly v Deauville a to v roce 1969, kdy koupily Bell Bird, La Grande, Sarmadu a Politesse. Později byl koupen roku 1971 i hřebec Infernal, díky svému původu byl jako vnuk Ribota zařazen do chovu, i když na dráze neuspěl. Tehdy se jednalo o inovativní krok.

Do konce roku 1983 Zákupy dostavěly další hřebčinské budovy, včetně unikátní kryté haly přímo v objektu, která se dá využívat i v extrémně nepříznivém počasí venku.

Na základě nejen výsledků odchovanců a vysoké kvality stáda se staly VV Zákupy uznaným šlechtitelským chovem. Stalo se tomu tak 6. června 1985. K tomuto dny měl hřebčín k dispozici 26,57 hektarů pastvin (a pobočka Heřmaničky dokonce 29 ha), čerstvě dostavené další objekty včetně unikátního krytého pískového výběhu, zatímco vyhořelý kravín byl již přebudován na stáje. Výstavba budov hřebčína probíhala ve dvou etapách, ta druhá byla dokončena právě ke konci roku 1983 a od té doby se již podoba hřebčína prakticky nezměnila. K hřebčínu patří i dostihová dráha, která byla založena také roku 1965.

Dodejme jen, že se nachází v nadmořské výšce 250 až 390 m a v oblasti s průměrnými ročními teplotami 7-8°C a ročním úhrnem srážek 680-700 mm.

Výsledky odchovanců

Infernal se postaral zákupským o první klasické vítězství vlastního odchovance, a to L´Avenir v Jarní ceně klisen. A byla to L´Avenir, která odstartovala nejúspěšnější léta zákupského chovu, která vyvrcholila bezprecedentním vítězstvími Tarana (Norbert - Tarantella) a Trocadera (Scottish Rifle - Tarantella) v Československém derby v letech 1983 a 1985. Z vlastních odchovanců velmi prosluli ještě Granda (Lakmus - Galantnaja) - suverénní vítězka Ceny zimní královny a druhá z Jarní ceny klisen, Fudžijama (Fallada - Futurity) - Cena zimní královny, Evropa (Masis - Elbflorenz) - ta byla druhá v Derby, nešťastný Ekrazit (3. místo v Čs. derby), ale největší slávy si vydobila excelentní Silistra (Scottish Rifle - Silesia), která měla tu smůlu a narodila se do ročníku Arvy. Výborní byli také Exploze, Expert, Polymoor, Gloria, Fantasie (matka Faluna), Paola, Snob a mnozí další.

Úspěchy vycházely z kvalitního stáda klisen, které se skládalo z klisen tuzemského chovu, ale i importovaných, které jsou dodnes nedoceněné. Např. v Německu byla třeba roku 1984 koupena Blaue Wicke, zasloužilá matka ve věku 17 let (v Německu z její rodiny např. vynikl německý derby-vítěz Belenus a nejen on!). Bylo zajímavé, že byly dány i šance z Napajedel vyřazeným, dlouhodobě neplodným výborným klisnám Elita a Sparta, z nichž Sparta se ovděčila klisnou Super Star.

Úspěšní byli nejen vlastní odchovanci, ale i zakoupení koně, kteří reprezentovali zákupské barvy. Ze SSSR dovezli zejména Gamara, dlouholetého úspěšného reprezentanta jejich barev (64 startů), jehož největší úspěchy čítaly tak velká vítězství jako Zlatý pohár Zemědělských novin (dnes se běhá jen jako Zlatý pohár) či Velkou cenu Turf Clubu. Gamar byl syn nejlepšího sovětského koně v mezinárodním měřítku, Anilina. V chovu ho zákupští zkoušeli, ale pro nezájem o klisny byl vrácen na dráhu. Do chovu odešel tedy nakonec až jako třináctiletý, a ve sportu jeho potomstvo dosáhlo D: L, S: ST, C: T, A: L.

Nelze opomenout i vynikajícího steeplera Metála, kterého pak penzionovali přímo v hřebčíně, kde sloužil jako aktivní oznamovatel říjících klisen a strýček pro hříbata a dorost.

Velký podíl na pozdějších úspěších mimoňského chovu má ing. Jiří Formánek, tamní vedoucí chovu, který to tam vedl sice přísně, ale řádně. Výsledky se dostavily.

Na tehdejší dobu byly VV Zákupy velice inovativní i v tom, a to již dneska bohužel opět není, že vydávaly každoročně vlastní plemennou knihu s fotodokumentací kompletního stáda (a ne zrovna malého!) a bohatými informacemi o výkonnosti na dráze a výsledcích v chovu. Je to jenom maličkost, ale možná lépe přiblíží tehdejší úroveň, kterou mimoňský chov rozhodně měl.

Nesmíme zapomenout ani na úspěšné dražby, z nichž poslední byla v roce 1991, pak vlivem okolností a hluboké krize tehdejšího turfu a chovu se v nich již nepokračovalo.

Plemeníci VV Zákupy

V chovu se postupně vystřídali Biskaj, Cent, Manrico, Infernal, Fallada, Lakmus, Taran (legenda zde), Monseigneur či Vavřín. Sympatické bylo, že i přes hřebce, které měli k dispozici, intenzivně využívali hřebce z jiných chovů či zahraniční (např. v Německu).

Infernala jsem zmínila výše, důležitým byl Fallada (toho rozebereme v samostatném článku), i Lakmus, který tam působil v letech 1980-1987, vlastní odchovanec Taran dal zákupským Severina, ale asi nejdůležitěším byl import Monseigneura. Jednalo se o hřebce mimořádně vysoké třídy i excelentního původu, a takoví se sem rozhodně běžně nedováželi a nedováží ani dnes...

Z VV Zákupy hřebčínem Mimoň

V novodobé éře se chov koní odtrhl od Zákup a stal se z něj hřebčín Mimoň, který v letech 1992 až 2000 vedl ing. Eichler. V 90. letech na dráze běhali odchovanci jako La Manche, Ex Caliber, Letní noc, Eliška Přemyslovna, později třeba Polárník.

Hřebčín byl koupen v druhé polovině 90. let ing. Zbyňkem Pulcem, který po poradě s docentem Misařem provedl radikální změny a téměř kompletně obměnil stádo, včetně nákupu plemeníka Just A Flutter. Postupně v hřebčíně působily či působí chovné matky jako Hawaiian Tea, Lionza, Sun Shine Clare, Violet Fire, Windira, Capote Doll, Fabulous Secret, Royal Flower, Tannenliesel, ale nejkvalitnějšími byly zcela jednoznačně Trystero a Semantica. Semantica patří k nejlepším aktivním matkám v ČR (matka ve Francii narozené vítězky Velké pardubické Sixteen) a Trystero, matka black type koní, dala několik nadějných dcer-pokračovatelek.

Jako plemeníci zde působili Gr.1. vítěz Alex the Great, německý derby-vítěz Laroche, pravý bratr skvělé Miesque Siam, Gr.2. vítěz Signe Divin, tuzemský šampión Near Dancer a nakonec byl importován Suestado, někdejší favorit německého derby, kde se zranil a již nevyběhl.

Dneska je však již v hřebčíně jen několik chovných klisen a poslední zakoupený plemeník Suestado bude zřejmě prodán do Kyrgyzstánu či Kazachstánu, stejně jako většina mimoňské produkce, včetně dcer Semanticy, které by za normálních okolností zůstaly v ČR a pomohly založit rodinu. Bohužel v krizi je celý tuzemský chov plnokrevníka a v ohrožení jsou i další chovy, včetně toho nejslavnějšího...

Proč zrovna Kyrgyzstán a východ? Hřebčín, aby vůbec přežil, se musel začít orientovat na karanténu a vývoz koní na východ, od malých miniponíků pro nejmenší po obrovité německé sportovní koně.

Také se stal a ještě doposud je tréninkovým střediskem výborného trenéra, pana Šavujeva, který své svěřence vždy menežoval odvážně i v zahraničí a vyplatilo se mu to mnohokrát. Např. všichni máme ještě v čerstvé paměti Gr.1. úspěch Darsalama, či výborné výkony Shamalgana v silné konkurenci, ten ostatně byl připravován v Mimoni. Velký zájem státních médiích o Mimoň ovšem vyvolal příchod koní s mezinárodní třídou čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova k panu Šavujevovi, kdy elitní skvadře dominoval Mikhail Glinka.

Ale i tak byla situace ekonomicky náročná a jak ing. Pulec uvádí, provoz hřebčína musel vždy dotovat. Z tohoto důvodu je již rok a půl na prodej, nyní se ale již jedná o nucenou dražbu... Prodeje se ujala RK Naxos a celé dějství začne 10. dubna (více o dražbě zde v samostatném článku).

Na facebookových stránkách Hřebčína Mimoň si můžete prohlédnout fotografie odchovanců.

Jaký bude další osud Mimoně, tak úzce spjaté s českou dostihovou historií, to je otázka, která zajímá nejednoho koňaře...

Na závěr bych chtěla složit poklonu lidem, které jsem poznala a kteří jsou s Mimoní úzce spjatí, a to jsou ing. Jiří Formánek, pan Mečíř a paní Kohoutová, současná duše hřebčína.

Neměli bychom zapomínat na historii, ani na jednotlivé lidi a koně, kteří ji tvořili.