Dr. Thomas Nissen: holštýnská budoucnost

Tentokrát si Chris Hector povídal s Dr. Thomasem Nissenem, nikým menším než dlouholetým vedoucím holštýnského svazu. Probrali spolu nejen budoucnost a směřování holštýnského chovu, ale také vliv plnokrevníků na tento chov a dočtete se například i o hřebcích Casall či Diarado.

Interview Chrise Hectora s Dr. Thomasem Nissenem vyšlo v The Horse Magazine v srpnu roku 2014.

 Kdo je kdo: Dr. Thomas Nissen vede holštýnský chov od roku 1989. Členem holštýnského svazu se stal v roce 1988 po zisku vysokoškolského titulu na univerzitě v Kielu, což byl logický krok vzhledem k názvu jeho diplomové práce, jenž zní Výkonnostní zkoušky klisen a plodnost holštýnských klisen.

Jedním z Nissenových prvořadých cílů byla „modernizace" holštýnského koně za pomoci anglického plnokrevníka. Do chovu přivedl plnokrevné plemenné hřebce jako Königspark xx, Grundyman xx, Sir Shostakovich xx, Barnaul xx, Mytens xx, Parco xx, Esteban xx a Heraldik xx. Otevřel dveře také cizí krvi a začal využívat francouzské hřebce. Jeden z nich, Quidam de Revel, má v současné době v holštýnském chovu majoritní vliv. Slavným sportovním koním, jako byli např. Donnerhall a mnohem později i For Pleasure a Stakkato, byly pod jeho vedením uděleny licence tzv. „na zkoušku". Potkal jsem se s ním v srdci Holštýnska, Neumünsteru, a zaznamenal si náš dlouhý a upřímný rozhovor.

Po rozhovorech s chovateli a představiteli chovatelských svazů po celé Evropě je jasné, že chov nadále klesá, jak tato sestupná tendence ovlivňuje holštýnský svaz?

„Pravda. V Holštýnsku máme velmi dobrý trh, kde mohou chovatelé svá hříbata prodat za velmi dobré ceny, ale před 3 - 4 lety se věci začaly měnit a čísla každým rokem klesají o cca 10 - 15 %. Myslím, že nyní jsou o takových 40 % níže, než tomu bylo před třemi až čtyřmi roky."

Je to důsledek celosvětové finanční krize?

„Myslím, že finanční krize byla jedním z faktorů, ale musíme si být také vědomi probíhající velké sociální změny, které je nutné se přizpůsobit. Společnost v Evropě se mění, porodnost klesá a mladí lidé mají celou řadu alternativ, co se sportu týče, což ovlivňuje jak ježdění na koni, tak i celý průmysl s koňmi spojený. Časy, které byly, se už nevrátí. Začalo nové století a my jako chovatelský svaz a také naši chovatelé musíme tento fakt akceptovat a přizpůsobit náš chovatelský program nové situaci."

Nastane velká redukce počtu chovných klisen, jako tomu bylo na konci II. světové války?

„Myslím si, že v každé velké krizi je také velká šance najít vyšší level v kvalitě, a to je náš cíl. Říkáme našim chovatelům, že situace je taková, jaká je, a šance profitovat z ní je možné díky lepší kvalitě. Naše současná populace holštýnských koní má velmi vysokou úroveň skokového nadání, ale když jsem před 20 lety začínal, měli jsme 4 000 chovných klisen a toto číslo rostlo a rostlo velmi rychle z 6 000 na 9 000. Dle mého bylo to období příliš krátké na to, aby se udržela dobrá kvalita. Chovalo se mnoho koní, ale nedostatečně kvalitních a nyní to pokračuje a máme okolo 7 000 chovných klisen, což je dobrý základ - možná 6 000 nebo 6 500 by bylo akorát. Mnoho chovatelů stále vlastní chovné klisny, ale nepřipouštějí je. Takže máme 7 000 chovných klisen, ale každý rok se narodí kolem 3 000 hříbat. Můžeme produkovat pouze tolik hříbat, kolik jich chovatelé mohou prodat. Říkáme našim chovatelům, že je nutné si udržet kvalitní klisny; a nyní nastal čas, kdy je třeba je připustit kvalitními plemeníky, protože za čtyři roky budou jezdečtí koně mnohem dražší, jelikož jejich počty klesají."

 „V Nizozemsku, Skandinávii, Francii, ve všech chovatelských oblastech se počet připouštění snížil o 50 %, takže zde za pár let opravdu bude malé množství kvalitních sportovních koní."

Silou Holštýnska bylo v minulosti zaměření na chov skokových koní. Bude to silnou stránkou i v budoucnu?

„V posledních deseti, patnácti letech si od nás (holštýnských chovatelů) ostatní chovatelé nakoupili kvalitní genetický materiál a mnoho velmi dobrých hřebců působí v dalších chovatelských oblastech, takže tam skoková kvalita roste a roste - a to je pro nás problém. Ale myslím, že je to stejná situace, jako byste měli továrnu na výrobu aut. Pokud produkujete dobré auto jako Porsche, Mercedes nebo Audi, máte jméno, značku. A já doufám, že jméno holštýnských koní je velmi populární u chovatelů po celém světě a všichni chovatelé, kteří budou chtít chovat skokové koně, se vrátí zpět a koupí původního (originálního) holštýnského koně. Je nezbytné, abychom měli velmi dobrý chovatelský program s produkcí mnohem zajímavějších koní s vyšší kvalitou, než jaké byste našel kdekoliv jinde. Můžete jezdit v japonském autě, když chcete, ale ne pro lidi, kteří chtějí vyjádřit svou osobnost - a zde je opět ztotožnění se se značkami špičkových aut - a já stále doufám, že jezdci a trenéři budou i nadále považovat holštýnské koně za ty nejlepší."

V posledních dvaceti až třiceti letech byl holštýnský kůň mix o složení Cor de la Bryѐre a Capitol s občasným přílivem plnokrevných genů. Budete tento recept uplatňovat i v budoucnosti?

„Populace holštýnských koní je čistá, protože máme unikátní rodiny klisen - neakceptujeme rodiny klisen z Francie, Nizozemska, hannoverské, vestfálské nebo jakékoliv jiné. Do našich plemenných knih zapisujeme pouze holštýnské klisny a všechny naše zapsané klisny mají číslo rodiny (kmene). Starší rodiny klisen mají svá čísla a vy tak můžete tato čísla sledovat a poučit se o kvalitě holštýnského teplokrevníka. To nebudeme měnit."

„Z venku si bereme jen některé plemenné hřebce. Plnokrevné hřebce, neboť potřebujeme plnokrevníky, aby byli naši koně inteligentní, tvrdí a moderní. Vždy se díváme po cizí krvi a preferujeme a hledáme především hřebce z Francie, ale je to těžké. V současnosti je vzhledem ke globalizaci a toku informací na internetu velmi těžké najít kdekoliv exkluzivní zdroj nové krve a po celém světě hledají zajímavou krev také další německé chovatelské svazy stejně jako Nizozemci a Belgičané. Potřebujeme skrze hřebce z venku dodat do naší populace čerstvý vliv."

Byl jste překvapen úspěchem Baloubeta? Pamatuji si, jak mi jednou jeden z vašich nejslavnějších chovatelů, pan Thormählen, řekl, že Baloubetem připustil, ale nenáviděl ta hříbata... Nyní možná smýšlí jinak!

„Baloubeta jsme do našeho chovu zařadili již před mnoha lety. Není to jednoduché, je to silnější a těžší typ s nepříliš dobrou hlavou a potřebuje speciální klisny. Je bez diskuze jedním z nejlepších, pokud ne přímo nejlepším producentem skokových koní na světě. Na tuto krev se zaměřujeme. Náš svaz má jeho syna, Baracudu, který je z matky po Contender. Je to krásný typický hřebec s pěknou hlavou, nepříliš těžký, dobrý skokan a my to s ním zkusíme. V našem chovu působí také jeho vnuci jako Balou's Bellini, který je z holštýnské klisny po Lord Incipit."

„Doufám, že nám tito hřebci budou užiteční, ale nemůžeme doufat, že jedině Baloubet du Rouet přinese úspěch holštýnské populaci. Může hrát jen malou roli."

Jak důležité podle Vás je, aby byl plemeník také úspěšným sportovním koněm? Baloubet byl výjimečným parkurovým koněm, ale Balou byl celkem „normální". Je to pro vás u plemenného hřebce podstatné?

„Myslím, že jedno z nebezpečí současnosti je fakt, že žijeme v éře globalizace, všude je plno informací a faktem je, že jen hrstka chovatelů dokáže s poskytnutými informacemi pracovat. Celá řada se jich podívá a řekne, jé, to je pěkné, ten hřebec sportuje, to je ten pravý pro mou klisnu. A tak jdou na internet a objednají si inseminační dávky. Nevidí hřebce na živo, a přesto řeknou, ano, to je ten pravý pro mou klisnu? Myslím, že je to ale nutné. Pokud se podíváte o cca 30 let zpět do minulosti, kdy nevládla inseminace, byla to doba, kdy chovatelé cestovali na připouštěcí stanice hřebců, aby se na jednotlivé hřebce podívali - a myslím, že jsme tehdy chovali lepší koně. Dnes každý tvrdí, že nejlepší hřebci jsou ti sportující: Baloubet, Quick Star, Kannan..."

CasallCasall...

„Casall je něco trošku jiného, ještě se k němu vrátím. Ale občas jsou hřebci dobrými sportovními koňmi a ne plemeníky. Víme to, neboť jsme měli hřebce Silbersee, což byl perfektní sportovní kůň, krásný typ koně, se kterým Michael Rüping zvítězil v Hamburském derby a vyhrál mnoho Velkých cen, ale nebyl to plemeník. Jeho potomstvo bylo velmi různorodé v typu, výkonnosti a dnes už nemá žádný vliv. Ale chovatelé vidí sportovní úspěchy hřebců v televizi a myslí si, že to bude ten pravý hřebec. Když je navíc populární, pak doufají, že potomek takového hřebce se určitě dobře prodá. Já si ale myslím, že úspěch přinesou jen kvalitní koně, ne původ. Je mnoho plemenných hřebců, kteří jsou jen populárními hřebci, ne těmi nejlepšími plemennými hřebci..."

To je ale částečně způsobeno tím, že se na internetu najde spousta zavádějících/chybných informací. Dostávám e-maily, ve kterých stojí: potomek mého hřebce vyhrál mnoho Velkých cen za posledních 12 měsíců. Ale když si to ověřím v databázích, zjistím, že to není pravda - je to absolutní lež, ale jakmile je to jednou uvedeno na internetu, je to kopírováno a informace se opakuje, no tak to přece musí být pravda...

„Tyto informace nikdo nekontroluje a to je jeden z největších problémů. Je tolik zavádějících informací, velká část je prostě marketing a snaha majitelů dostat jejich hřebce na trh, ale chovatelé díky krásným obrázkům a chytrému marketingu kolem hřebců úspěch mít nebudou."

„Vrátím se ke Casallovi, protože právě Casall je v mých očích pro holštýnský chov speciálním hřebcem, protože je nejen vynikajícím sportovním koněm, ale je také úžasným plemeníkem. Sám o sobě není perfektním typem, o kterém byste snili. Je to pěkný kůň, ale jeho geny a rodina jeho matky jsou jedny z nejlepších v Holštýnsku. Z té rodiny pochází mnoho kvalitních sportovních koní a hřebců. Není to velká rodina, ale malá s velmi kvalitními koňmi."

„Casall je po Caretinovi, což je syn Caletta II - jeden z mála, protože Caletto II připouštěl jen několik let, než uhynul, ale odvedl skvělou práci a z těch několika málo hřebců je Caretino Calettovým nejlepším synem. Casallova matka je po Lavall, což je kombinace Landgrafa a Sacramento Song xx. Máme tu tedy plnokrevný vliv přes Sacramento Songa a na Landgrafově straně přes Ladykillera. A Caretino je po Caletto II po Cor de la Bryѐre po plnokrevném Rantzau. Takže vzadu hodně plnokrevných genů v kombinaci s dobrou rodinou klisen a kvalitními sportovními hřebci, jako byli Landgraf a Sacramento Sogn, kteří nejen přinesli plnokrevný vliv, ale také výborné skokové schopnosti. A za tím máme ještě Ramzesova syna Raimonda. A Ramzesův vliv je v holštýnském chovu enormní, zvláště u sportovních koní - Capitol je jedním z hřebců nejvíce ovlivněných Ramzesovými geny ve svém původu. A všechno tohle ve výsledku přináší vynikající genetické kvality Casalla."

Jaké klisny Casall potřebuje?

„Měli byste si ohlídat, aby měly dlouhé nohy, takové potřeboval Caretino a potřebuje je i Casall. Neměly by být příliš těžké a on už pak odvede dobrou práci bez ohledu na původ a krev. V Holštýnsku vždy dobře funguje, pokud má klisna v původu Ladykillera xx nebo Cor de la Bryѐra. Casall by takových klisen měl u nás najít více než dost."

Podívejme se na nové hvězdy. Vím, že Diarado byl číslem jedna v žebříčku plemenných hodnot FN, ale když si vzpomenu na dva hřebečky po něm na KWPN körungu, kteří byli celkem pěkní, ale ten skokový projev... A to se Diarado ještě ani neobjevil na mezinárodní parkurové scéně, zatímco Casall dokázal už v 9 letech zvítězit v první Velké ceně.

„Myslím, že Diarado je trošku jiný případ. Když se Casall objevil na předvýběru hřebců do plemenitby, byl hodně malý, ne tak perfektní jako Diarado, ale chovatel měl za to, že má dobrý původ, a tak jsme to s ním zkusili. Diarado byl šampiónem, už když se objevil na körungu. Celý skokový svět mu tleskal, byl jedním z nejlepších hřebců, kteří se na holštýnských körunzích objevili. Perfektní typ, vynikající skokan a od publika sklidil ovace ve stoje. Měl vynikající výchozí pozici coby začínající plemenný hřebec a to pro nikoho nebylo jednoduché - majitele ani jezdce. Mnoho chovatelů toužilo po jeho inseminačních dávkách, měl stovky klisen a bylo těžké skloubit sportovní kariéru s kariérou plemenného hřebce. Zkusili to a já mám za to, že je to dobrý mladý kůň. Před několika týdny jsme ho tu měli na přehlídce plemenných hřebců a ukázal se ve velmi dobrém světle. Je to dobrý skokový kůň. Zda má na to skákat ve Velkých cenách? Na to si musíme počkat. Ani nevím, zda jej na to připravují. V posledních letech byl hlavní prioritou chov a ne sportovní kariéra, možná to teď změní a bude k dispozici v podobě zmražených inseminačních dávek. Jako plemenný hřebec odvádí dobrou práci, máme po něm mnoho dobrých potomků a několik licencovaných synů. Například velmi zajímavého čtyřletka Dinkena z klisny po Caretino - Cassini, což je vynikající skokan s velkými schopnostmi. Máme po něm také mnoho dobrých klisen, které se účastní zkoušek výkonnosti."

„Chápu, proč má Diarado tak vysokou plemennou hodnotu - na základě základních zkoušek výkonnosti klisen a 70denního testu hřebců, plus několika potomků ve sportu. Myslím, že v nadcházejících letech uvidíme jeho potomky ve vysokém sportu."

Ale je faktem, že někteří z nejvýznamnějších skokových plemeníků všech dob na körungu neuspěli a licenci získali až na základě svých úspěchů ve sportu...

„Jedním z nich byl i Corrado... Ale cílem naší plemenné knihy je dostat naše plemenné hřebce na nejvyšší sportovní úroveň. Teď je to Casall, dále máme Quintera (Quantum - Chamonix). Máme také mnoho mladých hřebců, které Rolf-Göran Bengstsson zkouší, ale dostat hřebce do nejvyššího sportu je velmi nákladná a dlouhá cesta. Zároveň je to pro naši PK náročné, protože jsou v tom peníze. Musíme hledat sponzory, jako je pan Romo z La Silla nebo Stutteri Ask s Casallem. Ne každý hřebec té nejvyšší laťky dosáhne, není to jen otázka kapacity. Je do toho zapleteno mnohem víc faktorů - jezdec má obrovský vliv, potřebujete proto špičkového jezdce. Není to ani tak problém genetiky, jako mnoha jiných faktorů, které musí ladit."

CorradoV holštýnském chovu měli významný vliv plnokrevníci, dále Cor de la Bryѐre. Jaké geny byste rád přidal nyní?

„V současnosti máme dle mého velmi kvalitní koně z hlediska typu. A typ je velmi těžké neustále zlepšovat. Máme chovný cíl, který je na papíře, ale také v našich hlavách - pořád hledáme ideálního koně, ale toho nikdy nenajdete. Musíte také zvážit různé faktory. Diarado byl například perfektní typ - typ, který je naším cílem. Zajímavé je, že je také z velmi dobré rodiny klisen, jedné z nejlepších. Jeho matka je po Corradovi, což byl perfektní mezinárodní skokový kůň, a pak tam máme kombinaci s Diamantem de Semilly. Ten je známý jako ne zrovna nejjednodušší kůň a je těžkého typu, také dává potomky těžkého typu, ale Diarado je perfektní. Je fantastickým produktem a s ním jsme dosáhli našeho cíle, ale o ten se nesnažíme jen s jedním koněm. Snažíme se splnit náš cíl každý rok s nespočtem koní."

„Pro mne je velmi zajímavé chovat a zlepšovat holštýnského koně s vlivem anglického plnokrevníka a přílivem speciální kvalitní sportovní krve."

Ludwig Christmann provedl studii, ve které zjistil negativní vliv mezi dobrými známkami za exteriér a skokovými schopnostmi...

„To možná ano, ale my se snažíme kombinovat obojí. Víme, že ve snaze chovat perfektní sportovní koně musíme dělat kompromisy. A pak nemůžete mít koně, který bude ve všech ohledech korektní. Například perfektní skokan, jako byl Corrado - když byl mladý, tak byl úzký, vysoký, ne zrovna ideální typ plemenného hřebce, ale byl to skokan s takovými schopnostmi, jaké jsme nikdy neviděli. Proto jsme řekli dobrá, pokud ten hřebec dokáže tyto geny předat dalším generacím, pak je pro nás zajímavým plemenným hřebcem. A on to dokázal, udělal to pro nás. Zplodil mnoho potomků, kteří sportovali v nejvyšším sportu. V té době už byl slavným hřebcem, ale chovatelé věděli, že pokud jej využijí, nebudou mít perfektního koně - horní linie bude delší, hlubší, ne tak korektní, a ti koně nebudou až tak úplně jednodušší, jsou komplikovanější - ale mají mimořádné skokové schopnosti. Pokud toto do svého chovu potřebujete, pak Corrada využijte. Ale pokud chcete korektní koně, jednoduché na ježdění, musíte si vybrat jiného hřebce - možná Casalla, protože jeho potomci mají v hlavě jasno. To je chov, nikdy nedosáhneme cíle, abychom mohli říci, dobrá, teď už máme vše, co jsme chtěli."

Jaký je Váš názor na využívání plemenných hřebců, kteří jsou klony?

„U nás v Holštýnsku klonování nefandíme, protože klonování není chovatelský proces pro budoucnost. Pokud naklonujete dobrého sportovního koně nebo hřebce, jako jsou Levisto nebo Chellano, což je filozofie pana Melchiora, akceptujeme to. Může tak činit, ale my to nechceme. Pro mne je v tom příliš mnoho otázek bez odpovědí, od vlády nebo od EU. Jako první mne napadá „Kdo je chovatelem klonu?" Je pan Melchior, který klon stvoří, chovatelem? On říká, že ne. Že on chovatelem není, to původní chovatel „originálu", ale ptal se původního chovatele, zda ten s klonováním souhlasí? „Zaplatím Vám, protože Vy jste chovatel originálu a pokud budete souhlasit, udělám si kopii," - ale on se nikoho neptá. Původní chovatelé o tom neměli ani potuchy. A v chovu zvířat je to jiné než u pěstování rostlin, nezískáte patent. V chovu taková pravidla nemáme, ale potřebujeme je."

„To je první krok. Ale následují další otázky - například je klonování zajímavou chovatelskou metodou? Nemyslím si, jde to proti malým chovatelům. Lidé, jako je pan Melchior, kteří mají mnoho peněz, si mohou zaplatit klony, ale to nepomůže chovatelům farmářům, které máme u nás v Holštýnsku. Nedovolujeme proto klonům být součástí našeho chovného programu."

Několikrát jste zmínil, že je potřeba plnokrevných genů, ale někteří lidé jako např. Arnaud Evain argumentují, že pokud si dáte 40 % alkohol a smícháte ho s dalších 40 % alkoholem, dostanete ve výsledku pití se stejným % alkoholu. Jeho argument zní, že stejné je to s koňmi, že plnokrevné geny může mít v původech i bez využití plnokrevníků...

„Myslím si, že se plnokrevníci musí do naší populace přidávat s citem a zkušenostmi, a tento cit mají jen chovatelé. V současnosti je problém, když chce chovatel prodat své hříbě - situace na trhu je těžká. A ještě těžší je, když se jedná o prodej hříběte po plnokrevníkovi. Pokud nabídnete hříbě po Baloubetovi nebo Casallovi, nebo pro změnu nabídnete hříbě po Fragonardovi, jednom z našich plnokrevných hřebců, zeptá se vás kupující „Kdo je Fragonard? Chci hříbě po Baloubetovi..." Pokud se po plnokrevném otci narodí klisnička, je pro chovatele zajímavá, neboť ji mohou zařadit do chovu a na polokrevných klisnách se velmi dobře chová, neboť celá řada slavných skokových plemeníků je těžká a polokrevné klisny jsou pro ně vhodnými partnerkami. Pokud se tedy po plnokrevníkovi narodí klisnička, není to problém, ale mnohem větší problém je narození hřebečka."

„Myšlenka pana Arnauda, který tvrdí, že plnokrevníků máme v populaci dost, dle mého není správná. Pokud se totiž vydáme do Francie podívat na hříbata, chybí nám u nich vliv plnokrevníků. Francouzští koně jsou často moc těžcí. Pro nás by bylo lepší najít hřebce, jako byl Cor de la Bryѐre, což je syn plnokrevného Rantzau, ale takové dnes neseženete. Najdete nějaké s vlivem Laudana, občas Hand in Glove (ale Hand in Glove byl mnohem těžší typ), a pak už se musíte vracet k hřebcům, jako byli Furioso nebo Rantzau, ale ty nenajdete ve druhé nebo třetí generaci. Najdete je spíše až ve čtvrté nebo páté generaci a to už je moc daleko."

„Podle mě by měli být plnokrevní plemenní hřebci využíváni v každé generaci. Pokud tak nebudeme činit, vliv plnokrevníků bude slabší a slabší (budou až v dalších a dalších generacích). Myšlenka pana Evaina je založena na tom, že pokud máme dva 50% plnokrevníky, jejich potomek bude opět z 50 % plnokrevníkem. Podle mě je to jen sen, není to skutečnost. V holštýnské populaci je vidět, že pokud se v čase cca pěti až šesti let nevyužívají plnokrevní hřebci, klisny a hříbata jsou mnohem těžší. Vliv plnokrevníků budeme potřebovat vždy."

Podobné články
Donn Clifs

O uplynulém víkendu se u nás běhalo na dvou dostihových drahách. Sobotní Most měl vrchol v tradiční sprinterské Ceně jezdectví, v neděli ve…

Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…