„Ráda bych uvedla na pravou míru obvinění, která se o našem chovu šíří v médiích a na sociálních sítích. Především není pravda, že koně neměli řádnou péči. Podmínky na pastvině vlivem počasí nebyly ideální, ale tuto situaci jsme řešili, a byl domluvený přesun koní k novým majitelům či do náhradních prostor, a to nejpozději ke konci března.
Především se chci ohradit proti tomu, jak se paní Hrdličková staví do role „zachránkyně“ zvířat, když v našem stádě měla umístěné svoje koně v posledních dvou letech, a navíc pozemek s pastvinou má pronajatý její partner. To ona byla jmenovaná správkyní pozemku a slíbila zajistit podmínky pro zimování, což nesplnila. Za podmínky na pozemku nese stejnou, či větší odpovědnost jako já. Podnět na KVS byl jen vygradováním její snahy o to, mě co nejvíce poškodit, když jsem jí kvůli její nespolehlivosti a nezkušenosti odmítala svěřit zodpovědnost za vedení kroužku u koní.

Podrobnější informace o zdravotním stavu koní, podmínkách na pastvině a přístupu paní Hrdličkové uvádím níže:

Minulý rok v dubnu jsem se domluvila na využití svých koní v dotacích na pozemcích v Ludvíkově propachtovaných B. Diveckému a přesunula je ze svého do jeho hospodářství. Jelikož pán pracuje v zahraničí, správkyní pozemků ustanovil svou partnerku M. Hrdličkovou. Tato paní měla v té době u mě již víc než rok ustájené chladnokrevné hříbě. Vzhledem k tomu, ze její návštěvy hříběte byly velmi řídké, domluvily jsme se na předplacení péče o něj, a to za velmi symbolickou cenu. Později se rozhodla pořídit si druhého koně, na němž by mohla jezdit. Zdarma jsem jí pomohla s výběrem, objela s ní několik koní a pomohla vybrat druhou klisnu.
V té době začala se svým partnerem jednat o pronájmu pozemků, patřících Úsovsku a.s., kde jsme plánovali naše koně umístit. Vzhledem k těmto jednáním a vizi, že na pozemcích budeme společně a nájem bude financován z dotací na pastevní jednotky, paní Hrdličková za péči a krmení své klisny nic neplatila. Ve většině případu se nedostavila ani na strouhání kopyt, řešili jsme za ni též podávání odčervovacích past, i běžný trénink manipulace, především s mladým koněm.

V květnu 2023 se koně přesunuli do nově vzniklého hospodářství p. Diveckého. Pod názvem Koně z Bukovky jsem začala organizovat vyjížďky a posléze dětské kroužky u koní, jejichž obliba narůstala. S ní ale bohužel také závist. Paní Hrdličková se několikrát dožadovala vést aktivně výcvik dětí v kroužku, jelikož měla za to, ze její průprava v jezdeckém oddíle před dvaceti lety ji k tomu dostatečně kvalifikuje. Vzhledem k její naprosté nespolehlivosti, pokud jde o domluvené termíny a pravidelnost, stejně tak i nezkušenosti a celkovému nezvládání ani svých vlastních koní, jsem její nabídky vždy odmítla, ať si případně otevře kroužek vlastní, ale že ten svůj si chci vést a organizovat sama.

Nejednou se stalo, ze p. Hrdličková bez zeptání nechala mezi dětmi z kroužku své dva malé syny, a aniž by cokoli řekla, odešla se svými koňmi na procházku. Nejednou také zorganizovala pro školku svých dětí vožení na koních, které jsem vždy ochotně a zdarma zapůjčila a děti povozila.
Co se týče zimování koní, tak jsme se dohodli na tom, že do listopadu bude vybudováno zázemí na zimu, kde měly být umístěny mobilní boxy pro ustájení, zapůjčené Azylem Equittana. Od jara 2023 jsme také řešili neustálé útěky stáda iniciované koněm p. Hrdličkové, tudíž byla nutná značná investice do stabilnějších ohrad. Na nákupu dřevěných kůlů i na jejich instalaci jsem se aktivně podílela a částečně jej i financovala, ačkoli šlo o pevné ohrazení, které by se z pozemku v případě stěhování jen těžko odváželo.

Namísto slíbeného zimoviště nechala p. Hrdličková bez předchozí domluvy udělat štěrkovou cestu pro nájezd na pozemek, a dožadovala se uhrazení poloviny nákladů. To jsem odmítla s tím, že dohoda byla ohledně investice do zimoviště. Nato za mnou přišla p. Hrdličková se smlouvou o pronájmu pastvin a požadovala po mě měsíčně dalších asi 5 tisíc korun, přičemž na takové jednání neměla právo, vzhledem k tomu, ze pozemek měl pro účel dotací pronajatý její přítel a ona nebyla oprávněna jej dále pronajímat.

Přesto jsem s tímto jejím požadavkem souhlasila, ale pod podmínkou, že nakoupí svým koním seno, a to v počtu 2 balíky na koně na měsíc. Koupila však jen 5 balíků se slovy, že to je na zimu dost. Tudíž jsem nájem platit odmítla, jelikož jsem její koně nadále živila. Od té chvíle se naše vztahy dále zhoršovaly a brzy bylo jasné, že budu muset z kola ven. Pustila jsem se intenzivně do hledání jiného místa, kde bych mohla koně bezpečně umístit a pokračovat v aktivitách, které byly tolik oblíbené.

Letošní teplá a blátivá zima situaci neprospěla. Při navážení sena na pozemek na jiné místo, než bylo původně plánováno, došlo vzhledem k počasí k narušení spodní části plochy. Koně tudíž pobývali převážně nahoře, kam se balíky dařilo vyvozit, a měli potravy dost. Od podzimu byli také přikrmováni jádrem, denně před očima rodičů, vyzvedávajících si děti z kroužku, kdy děti často dlouhé minuty přetahovaly odchod domů a pomáhaly s krmením.
Zdroj pitné vody byl ve studánce s upraveným břehem, který na podzim zajistil bagr, a koně zde mohli bezpečně pít čerstvou pramenitou vodu. Koně se běžně chodili schovávat do zákoutí v lese, kde měli zabraný jeho široký pás a mohli zde v suchu a klidu odpočívat. Zimu strávili v termo dekách.

Koncem ledna jsem vzhledem k přetrvávajícím problémům přistoupila ke snížení stavu koní. Po dohodě s Azylem Equittana jsem koně nabídla k prodeji, s tím, že neprodaní koně budou umístění do tohoto azylu, se kterým několik let spolupracuji. V době zásahu KVS byli všichni koně, ke kterým jsem měla oprávnění je prodat, prodáni novým majitelům, kteří si je měli postupně rozvážet do nových domovů, dle dohody nejpozději do konce března.
Vzhledem k věku některých koní 25-28 let se přirozeně koncem zimy projevila horšící se kondice. Již druhou zimu jsme řešili potíže s nejstarší členkou stáda, fjordkou starou 28 let, která byla přikrmovaná celou zimu kaší ze senných granulí. S prvním náznakem rostoucí trávy však o toto ztrácela zájem, stejně jako o seno a snažila se usilovně pást.

Dalším kritizovaným koněm byla bílá klisna Celica. Tato klisna přišla těžce dušná, podvyživená, s popraskanými neupravenými kopyty, celkově ve velmi špatném stavu po náročné sportovní kariéře, před necelým rokem. Za tu dobu se velmi zlepšil její zdravotní stav ohledně dýchání a také přibrala oproti svému původnímu zjevu. Bohužel vzhledem k barvě ji potrápila třezalka v seně, načež jsme cca deset dni léčili fotodermatitidu. Klisna Bella, 24 let, má pod sebou osmiměsíční pěkně vyvinuté hříbě. Patří ke klisnám, co dávají vše do mléka a samy po čase kondici ztrácejí. Tato kobylka byla vždy pěkná a dobře krmitelná a po odstavu hříběte se v krátké době vrátí do kondice. Klisna Westyna, 25 let nám byla darována s chronickou flegmonou, kdy byl veterinářem doporučen lehký pravidelný pohyb. Této kobylce procházky s dětmi svědčily natolik, že letos neměla žádný akutní problém s chronicky nemocnou nohou, která zůstávala neoteklá oproti dřívějším letům. Ani tahle kobylka se na bílé noze nevyhnula dermatitidě, která však byla rychle zhojená a nebyla nijak vážná. V tuto blátivou zimu s ní jistě jen málo majitelů koní nebojovalo.

Hnědá klisna Megi, 22 let. Kobylka k nám přišla z ustájení, kde byla silně fixovaná na svou dceru. Těžce si ve velkém stádu zvykala, je velice submisivní, na což bývalá majitelka vůbec neupozornila. Stresem u ní propukl problém s žaludečními vředy a ani po přeléčení se nedařilo kobylku dostat přes zimu do kondice.

Ostatní koně jsou vzhledem k věku, stavu (laktace) ve velmi dobré kondici na horském pastevním ustájení. K jejich odebrání nebyl žádný relevantní důvod. Pokud důvodem byly nevhodné podmínky, je nepochopitelné, že nebyli do náhradní péče umístění všichni koně, tedy i dva koně majitelky M. Hrdličkové, která měla správu pozemku podle svých slov na starost. Je tedy zodpovědná za podmínky, které koně měli, minimálně stejnou měrou, jako já.

Při absenci snahy situaci řešit z její strany a splnit dohodnuté zázemí, jsem přistoupila k prodeji koní. Z důvodu osobní msty byl tento případ ze všech sil medializován, aby došlo k co největšímu zdiskreditování mé osoby. Bohužel jsou tím nejvíce zasaženi koně, kteří byli nesmyslně převezeni do nového prostředí, jsou momentálně zadržováni svým právoplatným majitelům a je s nimi nakládáno bez předchozí konzultace ohledně jejich výživových a zdravotních potřeb, což považuji za alarmující. Na místě bylo přítomno několik nových majitelů s potřebnými dokumenty, prokazujícími jejich vlastnictví, kteří si pracně a obratem zajistili odvoz svých zvířat do nových domovů s certifikovanými přepravci. Místo toho byli koně na pokyn KVS a OŽP Šumperk, kteří odmítli s majiteli komunikovat, naloženi do technicky mnohdy neodpovídajících přepravníků, necitlivě nakládáni nezpůsobilými osobami, což způsobilo obrovský stres a zranění zejména hříbatům. Klisny s hříbaty byly převezeny do podobných podmínek, druhý den jsem je viděla v rozbahněném výběhu se senem nevalné kvality v množství 1 balík na 7 dospělých koní a 5 hříbat, což rozhodně nepovažuji za dostatečné. Hříbata byla v noci zpocená a vystresovaná z přepravy do cizího prostředí vypuštěna do chladné noci.

Při upozornění na tyto nevhodné podmínky byli koně přesunuti na pastvinu, kde ovšem ještě není dostatek pastvy a jsou zde bez pravidelného příkrmu, na který byli zvyklí. Rovněž byli bez vědomí svých majitelů podrobeni několika zákrokům a ošetření bez jakékoli předchozí konzultace. Dušné a artrotické staré klisny byly umístěny na boxy do Zvole, kde opět nejsou podmínky schválené pro držení koní v náhradní péči a takové podmínky těmto koním nijak nesvědčí (čpavek v boxu a uzavřený prostor). Obě tyto neadekvátní stáje organizují sbírky na podporu těchto koní, kteří ale jejich péči nepotřebují, protože mají nové majitele více než ochotné a připravené se o ně kvalitně postarat, což jim není úřady umožněno.

Vše, co zde píšu, mám podložené screenshoty konverzací s paní Hrdličkovou a dalšími důkazy. Situaci řeším s právníkem, protože nechci připustit, aby někdo beztrestně ničil mou pověst na základě smyšlených obvinění. Celá tato situace velmi bolestně zasáhla celou mou rodinu, zejména mé děti, a poškodila nás všechny ve jménu závisti a zloby.“

Gabriela Hajtmarová