Carl Hester před olympiádou i po ní

15. 07. 2013 13:00

Obrázky: 7

Autor: The Horse Magazine Spoluautoři: Katka Lipinská Foto: The Horse Magazin Seriál: Tváře současné drezury Překladatel: Kateřina Lipinská Počet přečtení: 7057 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Velká Británie už zná svůj tým pro Mistrovství Evropy v drezuře, které proběhne v Dánsku 21.-25. srpna. Nebude v něm chybět Carl Hester na Uthopiovi ani Charlotte Dujardin s Valegrem. Protože tyto britské dvojice mají i u nás mnoho fanoušků, usoudili jsme, že je nejvyšší čas o nich něco napsat. Vedle novinek přinášíme i zhruba rok starý rozhovor z webu Horse Magazine – je zajímavé podívat se zpětně, jak Hester a Uthopia tehdy zahýbali drezurním světem a také, jak viděli své šance. A samozřejmě si přečtete i o Hesterově populární tréninkové filosofii.

Zatímco juniorské Mistrovství Evropy už proběhlo (dokonce s naší účastí), na to seniorské se zatím čeká. Britové patří k horkým favoritům, olympijský vítěz Valegro o svých kvalitách přesvědčil už v červnu na CDIO v Rotterdamu, kde v Grand Prix zvítězil s více než 82 %. Jinak se příliš neukazuje, protože, jak níže vysvětluje Carl Hester, nemá to zapotřebí, je to zkušený závodník a narušuje mu to tréninkový program. Mistrovství Evropy letos slibuje zajímavou podívanou, zlatí trmedailisté z olympiády mají totiž silného konkurenta - aktuální hvězdu světového poháru Damon Hilla. Podle serveru eurodressage.com bylo sice Valegrovo předvedení v Rotterdamu elegantní a harmonické, ale postrádalo energii a výraz, kterým aktuálně oslňuje Damon Hill s Helen Langehanenberg. A mezi konkurenty nechybí ani Edward Gal s černým valachem Undercover - ten se sice líbí rozhodčím i divákům, ale uvolněním a pružností hřbetu nemůže oběma výše zmíněným konkurovat.

Tuto sezónu bylo plánováno, že Charlotte bude vedle Valegra jezdit i Uthopiu, aby si „pojistila" účast na ME i v případě, že by se jeden z koní prodal. S Uthopiou v Rotterdamu jednou skončila druhá za Edwardem Galem s Voice, další start ale musela zrušit kvůli zaníceným hmyzím bodnutím v sedlové oblasti Uthopii. S Uthopiou tedy zatím zůstává kvalifikován pouze Carl Hester. Ten si zatím připravuje nového koně do nejvyšších soutěží - s ryzákem Dances With Wolves soutěží letos první sezónu v Grand Prix a zatím se jim daří. Možná si připravuje nástupce, až se opět bude řešit prodej některého z obou koní.

Protože spekulace ohledně prodeje Valegra a Uthopii se objevují s železnou pravidelností (a proto na nich možná „něco" bude), je ještě na místě uvést, že aktuálně je valach Valegro v majetku Carla Hestera a Roly Luard a hřebce Uthopiu stále vlastní Carl Hester a Sasha Stewart.

Kdo je kdo: Carl Hester
caCarl Hester (*29. 6. 1967) se narodil na malém ostrově Sark v kanálu La Manche. Na koni jezdil od mládí, ale pouze bez sedla, sloužil jako dopravní prostředek. V sedle seděl poprvé prý až v šestnácti letech. V devatenácti letech přišel na britské ostrovy a začal pracovat ve Fortune Centre of Riding Therapy. V roce 1985 zde vyhrál mistrovství mladých jezdců v drezuře s barevnou klisnou Jolly Dolly. Potom jezdil u dr. Wilfrieda Bechtolsheimera (o němž vypráví níže). Proslavil se nejprve v devadesátých letech s hřebcem Georgione, se kterým se v letech 1991 a 1992 stal mistrem Británie a zúčastnil se olympiády v Barceloně. Po odchodu od dr. Bechtolsheimera o něm příliš slyšet nebylo, až v roce 2009 s koněm Liebling pomohl Británii na Mistrovství Evropy získat týmové stříbro.

V roce 2011 se objevil s Uthopiou, na Mistrovství Evropy získali týmové zlato a stříbro v jednotlivcích a v roce 2012 se s Uthopiou zúčastnil olympiády v Londýně, kde získali týmové zlato. Je trenérem zlaté olympijské medailistky Charlotte Dujardin a jejího závodního partnera Valegra.

Carl Hester a předolympijské odpočítávání

Interview: Chris Hector, fotografie Kit Houghton

S koncem roku 2011 se zdálo, že přišel i konec pro novou jezdeckou dvojici, přihlášenou na londýnské Olympijské hry. Zákulisní šuškanda mluvila o tom, že Hesterova Grand Prix hvězda, hřebec Uthopia, nejenže je na prodej, ale že už byla prodána.

Zeptal jsem se Carla, jestli vůbec někdy přemýšlel nad tím, že by „svého" koně ztratil:
Ano, byla taková chvíle. Každý zná ten příběh o jeho majitelce Sashe. Je to moje dlouholetá přítelkyně a má finanční potíže... vždycky jsem jí říkal, že mi musí dát vědět, pokud se dostane do situace, kdy si již nebude moci dovolit koně vlastnit. Nikdy mi to neřekli, ale myslím si, že když se našli lidé, kteří učinili nabídku koně koupit, musely tam před Vánocemi být takové 'slabší chvilky'.

daPěkný vánoční dárek, když přišel konec, že?
Mezitím bylo ale vše dojednáno a se Sashou jsme ho zachránili. Šlo jen o to sehnat dost značnou sumu peněz ve velmi krátkém čase.

Ale to je asi stejně všechno irelevantní - podle drbů, které kolují Německem, je ten kůň stejně beznadějně chromý...
To uvidíme za několik týdnů v Hagenu. Ty drby jsou neuvěřitelné. A neuvěřitelné je, že tu zjevně máme nějakého slídila, kdybych ho vyšťoural, dostal by po hlavě, jako to uděláte krtkovi, kterého nechcete na zahradě. Někdo odsud vynáší informace a já nevím, kdo to je...

Už jsi někdy nastupoval do mistrovského závodu pod takovým tlakem?
Nikdy. Protože nikdy se nečekalo, že bychom mohli vyhrát. Je to pro nás situace o nervy. Mluvili jsme o tom zrovna minulý týden, protože vím, jak Charlotte pracuje a vím, že před každými závody to je: „Já nemůžu jezdit, já to nedám, kůň se cítí strašně, táhne mě doleva, táhne mě doprava, bla bla..." vždycky jsem s ní a povzbuzuji a samozřejmě, když přijedeme, všechno jde výborně, kůň je do pěti minut úžasný. Ale už jsem to pomalu začal mít rád, asi jsou to zkrátka pocity, které máš, když jedeš na mistrovství.

Nikdy jsme nevyhráli nic tak významného, aby na nás byl vyvíjen takový tlak. Vám se to možná zdá zvláštní, ale já jsem rád, že naši koně už ukázali své kvality, a proto musíme jet už jen do Hagenu, potom Charlotte do Mnichova, já do Lingenu. Takže pokud půjde vše podle plánu, máme před sebou jen dvoje závody a pak můžeme nechat koně doma odpočívat a ne trmácet se po Evropě jako v předchozích letech.

Pro celý váš tréninkový program je klíčové, že se snažíte vaše koně chovat velmi přirozeně, berete je na vyjížďky, pouštíte je do výběhů...
Jistě. A je těžké jezdit po závodech a nemoci tak dodržovat režim, to mi ruší trénink. Na závody, kam jezdíme, musíme jeden den dojet, pak tam čtyři nebo pět dnů jsme a když tam jsme, není možné jet na vyjížďku nebo dát koni volno. Snažím se dodržovat svůj tréninkový plán co nejlépe a protože jsou to koně zkušení a s tak výjimečnou povahou, že nepotřebují moc závodit, nechci je moc předvádět.

dtJak vypadá váš týdenní program, když jsou koně v plném tréninku?
Náš běžný týden vypadá takto: pondělí a úterý koně mají plnou zátěž na jízdárně. Ráno jsou hodinu venku, pak se jdou na půl hodiny projít - můj ošetřovatel je bere na silnici, aby chodili po tvrdém povrchu. Pak s nimi tři čtvrtě hodiny pracuji na jízdárně. Po skončení práce jdou do výběhů. Po obědě se vrací a ošetřovatelé je odpoledne berou na vyjížďku. Teď, když jsou v plné zátěži, chodí dvakrát denně. V pondělí a úterý je to ráno jízdárna, odpoledne vyjížďka, ve středu pracují v kopcích, ve čtvrtek a pátek opět jízdárna, odpoledne lonž nebo vyjížďka. V sobotu vyjížďka a v neděli pastvina nebo malá procházka na ruce. Neustále se snažím myslet na to, jak jim vylepšit zdatnost a kondici, ale bez přehnaného drezurování.

Jak bys definoval své tréninkové metody - pěkně zlatým středem klasických německých principů?
Nikdo, kdo jednou začal závodit, se už nenazývá klasikem. Je to normální práce na protažení a uvolnění, normální shromažďovací cviky, ohýbání a narovnání - prostě gymnastika. Žádné extrémy, nic mimořádného, nic, nač byste valili oči. Oba tito koně (Uthopia a Valegro - poz. překl.) jsou vcelku mladí, 10 a 11 let, a nemyslím si, že bych s nimi měl dělat něco víc, než co dělám. Ve dnech, kdy tu nejsem, pracují pouze na protažení, to považuji za stejně důležité jako práci ve shromáždění. Je to všechno přímočaře jasné, černobílé.

vuKdo ovlivnil tvou tréninkovou filosofii?
Asi dr. B. (dr Wilfried Bechtolsheimer, německý drezurní nadšenec, který dlouhou dobu bydlel v Británii a byl náhradníkem britského olympijského týmu pro hry v Atlantě. Jeho dcera Laura je jednou ze současných hvězd britské drezurní scény), ale když zapátrám v paměti, ještě před ním byla Sheila Wilcox. Ta byla průkopnicí britského jezdectví, nejen ježdění, ale i způsobů, jak koně chovala a trénovala. Jezdila všestrannost a byla jednou z prvních, kdo se tehdy zabýval drezurou. Byla hrozný pedant na všechny detaily. Ovlivnila i dr. B. a když jsem já přišel k dr. B., byl jsem velmi naivní mladík, připravený převzít vše a dělat, co mi řeknou, což v tomhle věku člověk dělá. Tam jsem se naučil svůj tréninkový postup a asi i způsob, jak řeším věci, i věnování pozornosti detailům mám odsud.

O dalších lidech, kteří mě ovlivnili, asi nikdy nikdo neslyšel - Jannie a Christopher Taylor, u kterých jsem jezdil všestrannost. Když jsem přišel k nim na ostrov Sark, opravdu mě přijali do rodiny. Tam jsem se naučil způsob, jakým zacházím s koňmi. Oni kupovali trosky, úplné a totální, a dávali je dohromady - tam jsem se naučil, jak řešit problémy, ale tréninkový postup mám od dr. B.

Myslíš si, že byla velká výhoda, že jsi dostal na ježdění super koně - Giorgiona - tak brzy v kariéře?
laJe zajímavé, že moje cesta na vrchol je tak moc podobná cestě Charlotte. Já jsem jel své první Grand Prix na Giorgione v březnu a v červnu nebo červenci téhož roku jsem už byl na Světových hrách. To byl hodně rychlý vzestup, ale když máš koně jako byl tento, jde to. Ale nikdy nezapomenu, jak jsem dojel své první mistrovství světa. Když jsem se pak vrátil domů, někdo mi řekl 'naučil ses, jak se dostat do Grand Prix, teď se ještě musíš naučit, jak trénovat koně'. To je něco, na co doopravdy přijdete až časem. Po mistrovství světa se můžete považovat za celkem schopného jezdce, ale trénování koní je o něčem úplně jiném.

Je Uthopia nejlepší kůň, kterého jsi kdy trénoval?
Myslím si, že nejlepší kůň, kterého jsem kdy trénoval, je Valegro. Myslím, že ten kůň má kvality na zlatou medaili a Uthopia není daleko za ním. Uthopia bohužel nemá Bohem naděleno, co se týče toho zatraceného krátkého kroku a s tím nemůžu moc udělat, zatímco Valegro dostal do vínku celý pytel talentu. Jejich povahy a trénovatelnost jsou opravdu špičkové, i elasticita jejich klusu a cvalu, ale Valegro má výhodu prostornějšího kroku.

Takže se nebudeš zlobit, když tě Charlotte porazí?
Neeee! To mě v mém věku vůbec nezajímá. Těší mě stejně pozorovat někoho jiného, jak jezdí na mém koni, jako když jezdím sám. Vlastně čím jsi starší, tím snazší je přimět k věcem někoho jiného. Pokud to ona zvládne, bude to i můj úspěch. Ona je jezdec, ale já jsem je stvořil a pokud mě porazí... nenechám je vyhrát, ale pokud k tomu dojde, udělá mi to velkou radost.

A pokud náhodou vyhraje zlato Carl, udělá to nekonečnou radost všem lidem, kteří mají rádi jeho jemné, úžasně ohleduplné ježdění, ale i jeho šarm a vřelost.

ko

Další díly

Připojené obrázky

Připojené články

05.01. 2013 19:00 Charlotte Dujardin o Valegra nepřijde

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com