Budujeme: štěrkové trávníky u koní

31. 05. 2021 06:00

Obrázky: 4

Autor: Iveta Jebáčková-Lažanská Foto: archív autorky Rubrika: Péče o koně a Ustájení Počet přečtení: 447 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

V minulém povídání o zabezpečení stromů před okusem koňmi jsem vám, milí čtenáři, slíbila přiblížit jednu specialitku – a to štěrkové trávníky. Hodí se totiž skvěle nejen jako pochozí plocha pro koně, ale i jako ochrana podpovrchových kořenů stromů na výbězích.

Štěrkový trávník – co si pod tak podivným pojmem představit? Nasypaný štěrk a dlouhé čekání, až zaroste trávou? Osivo poházené na povrch štěrkové plochy?

Ne.

Štěrkový trávník je směs štěrku a kompostu (nebo kvalitní zeminy) v osvědčeném poměru, který se potáhne vrstvičkou substrátu s travním osivem.

Tento velice dobře propracovaný systém podpořený letitými výzkumy (především v německy mluvících zemích) má již perfektně propracovanou technologii pokládky – a funguje i kolem koní. Ba co víc, i přímo na základních výbězích mezi koňmi!

Štěrkový trávník sice není určen k extrémně vysokému zatížení, které se na základních výbězích vyskytuje například kolem krmelců, ale přechody koní zvládá výborně. Ideální je do vchodů pastvin, na treky, jako chodník spojující odpočinkovou zónu výběhů s pastvinou, jako povrch parkovišť kolem koňo-areálu a samozřejmě (na to nesmíme zapomenout!) coby ochrana podpovrchových kořenů stromů, pod kterými se zdržují koně. Tam všude je zcela dostačující. A hlavně přírodě blízký.

Štěrkový trávník není novinka

Staré kroniky dokládají, že se již v 19. století zpevňovaly pojezdové plochy a cesty kolem sídel šlechty a v zámeckých zahradách tzv. štěrkovými trávníky. Tedy vodě propustným, přesto dostatečně nosným povrchem, který navíc plnil i estetickou funkci nenásilného přechodu okolních okrasných travnatých ploch v plochy užitkové. Eduardem Petzoldem, nejvýznamnějším německým zahradním architektem 19. století, věhlasným po celé Evropě, byl již v roce 1862 štěrkový trávník výslovně doporučován k jízdě na koni.

Štěrkový trávník je pojezdový/pochozí trávník na štěrkové vrstvě o mocnosti 20 až 30 cm, jehož meziprostory jsou vyplněny zeminou a zakořeněnými trávami. Štěrkové trávníky zvyšují vsakovací schopnost krajiny při současné zatížitelnosti těchto ploch.

Výhody štěrkových trávníků:

  • snížení prašnosti
  • zvýšení a urychlení vsakovacích vlastností
  • protierozní účinek
  • funkčnost
  • estetický přínos

Technologie založení štěrkového trávníku

Legislativní základ tvoří německá oborová norma FLL. Více Ing. Marie Straková, Ph.D.:  

Při sestavování druhově pestrých směsí pro štěrkové trávníky je nutné vycházet především z reálných podmínek stanoviště, dostupnosti jednotlivých komponent a praktických zkušeností. Směsi pro štěrkové trávníky mohou být složeny pouze z travních druhů, nebo mohou obsahovat příměs bylin. Složení různých variant směsí pro štěrkové trávníky je uvedeno v normě FLL – „RSM – pravidla pro sestavování směsí trávníků“ v části RSM 5.1 Parkové trávníky. Ještě konkrétněji se doporučeními, kdy je vůbec vhodné přistoupit k použití štěrkového trávníku podle RSM 5.1 zabývá podrobně zpracovaná metodika FLL – „Směrnice pro navrhování, realizaci a údržbu zpevněných zatravněných ploch“.

Mix složky půdní a štěrkové tvoříme v poměru 2:8 až 4:6.

Pokud požadujeme plochu co nejvíce travnatou (můžeme-li si dovolit upřednostnit estetiku před nosností – máme málo koní na ploše), lze použít maximální přípustný podíl zeminy, tedy 4:6. Osobně ale na zatěžovaných koňských plochách radím použít poměr zemina/štěrk 2:8. Varianta méně zeminy/více štěrku totiž zajistí podstatně vyšší únosnost finální plochy.

Nepustíme-li koně na zbudovanou plochu příliš brzy (traviny tedy dostanou čas ideálně prokořenit a odnožit), dosáhneme i s poměrem maximálně nakloněným na stranu štěrku krásně zapojený zelený trávníček. Na základních výbězích a na frekventovaných koňských trasách samozřejmě huňatý a bujný pod koňskými kopyty nezůstane. Ale použitím hrubších frakcí štěrku, ve kterém rostlinky dobře do hloubky prokoření a který koním nedovolí pysky odhrnovat zeminu a vytahovat trávu za krček i s kořínky, nám vždy zůstane tzv. zbytková zeleň: tedy stav, kdy koňské zuby neponičily odnožovací uzliny trav, takže ty mohou nepoškozené vkládat síly do nového růstu nadzemní hmoty, nikoli pouze do boje o holé přežití. Dáme-li kořenům trav dostatek klidu a času, aby prorostly do větších hloubek a pevně se ve štěrkovém podkladu uchytily, opravdu zjistíme (osobně odzkoušeno!), že koně ve vlhku při dobývání travičky nevytáhnou i kořínky – tímto způsobem i plocha základního výběhu může zůstat, nepřeženeme-li počet koní, stabilně na nizoučko zatravněná.

Zbytková zeleň na tomto základním výběhu se drží pouze v místech, kde bylo zpevněno štěrkovým trávníkem.

Osivo

Nikdy nepoužívejte do směsí rostliny invazní! U koní se vyhněte rostlinám fotosenzitivizujícím a jedovatým, rozmyslete si i rostliny trnité.

Jako základní travní osivo se využívají nejvíce tyto druhy:

  • jílek vytrvalý (Lolium perenne)
  • kostřava červená (Festuca rubra)
  • kostřava ovčí (Festuca ovina)
  • kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea)
  • lipnice luční (Poa pratensis)
  • metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa)

Jako bylinnou příměs lze s úspěchem použít:

  • Jablečník obecný (Marrubium vulgare)
  • Jitrocel prostřední (Plantago media)
  • Kopretina bílá (Leucanthemum vulgare) 
  • Krvavec menší (Sanguisorba minor)
  • Rmen barvířský (Anthemis tinctoria)
  • Řebříček obecný (Achillea millefolium)
  • Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
  • Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
  • Tolice dětelová (Medicago lupulina)
  • Tymián obecný (Thymus vulgaris)
  • Úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria)

Pokud se k osivu travní směsi použije i bylinná příměs, má se pohybovat v rozmezí 10–30 %.

Používá se buď suchý, nebo mokrý způsob výsevu.

Mokrý způsob šetří množství použitého osiva, neboť se spolu s ním dodá i vhodné hnojivo + pojivo + půdní kondicionér + závlaha. Ale pozor – hnojit vegetační nosnou vrstvu se doporučuje až na závěr, po osetí, na povrch.

Rozvojová péče

Následná (tzv. rozvojová) péče o čerstvě založený štěrkový trávník má trvat minimálně 3 vegetační měsíce, během nichž je trávník užíván jen k minimálním pochozím (lidským, nikoli koňským) aktivitám a prochází zvýšenou péčí. V případě, že chceme plochu poskytnout koním, doporučuji rozvojovou péči minimálně jednou tak dlouhou.

Do rozvojové péče patří hnojení v případě, že jsme osévali pouze travní směsí, bez bylinné příměsi. Pravidelná dávka výživy výrazně podpoří prokořenění a souvislé zapojení travin. Štěrkové trávníky s bylinným podílem hnojíme výrazně méně, nejlépe hnojivem určeným speciálně na bylinky, bohatá hnojiva vhodná pro traviny by bylinky neustály (krom řebříčku, tomu vyšší vyhnojení neuškodí).

Bylinná složka je vhodná pouze v případě plánované velmi nízké zátěže trávníku.

Údržba štěrkových trávníků

Štěrkový trávník mimo koňské plochy sečeme 2–6x ročně (dle intenzity využívání) na výšku 4–6 cm.

Pokud jde o štěrkový trávník přímo mezi koňmi, bude potřeba udržovat sečí místa nedopasků a místa pod elektrickým ohradníkem, kde koně pást nemohou – o zbytek se postarají zvířata.

Při úklidu výběhů a treků se nesmí narušit povrch štěrkového trávníku při sběru trusu nebo odhrnování sněhu mechanizací – pozor na výšku nastavení radlic, lžic nebo sekačky!

Každá firma zakládající štěrkové trávníky upozorní, že nepřiměřené využívání může způsobit posunutí jednotlivých vrstev štěrku, kdy vznikají koleje (následná tvorba kaluží) nebo, v případě koní, poškození v místech brzdné dráhy (následky v podobě holých míst bez porostu). I já si neodpustím ještě jednou zopakovat, že u koní je opravdu nutné dobře zvážit, do kterých míst výběhů a pastvin se tato technologie použije. Ne všude bude sloužit k naší spokojenosti. Vřele ji ale mohu doporučit jako ochranu podpovrchových kořenů stromů, například v kombinaci s trámky nebo kmínky stromků z prořízky lesa. Mrkněte prosím na článek Ochrana stromů na koňských plochách, kde jsem upozornila na zásady mulčování kolem kmene, ať vám strom nebo keř neuhyne v důsledku nevhodné vrstvy půdokryvného materiálu!

Zvýšení únosnosti narušeného štěrkového trávníku u koní docílíme dodatečným zhutněním v kombinaci s přimícháním hrubší frakce štěrku do finální vrstvy, kterou dorovnáme jen malou vrstvičkou zeminy s osivem, a to tak, aby se zaplnily mezery mezi kousky kameniva, ale neslily se v jednolitý hliněný povrch. Hrubší štěrk podrží plochu lépe než štěrk jemný. (Na foto pokus o samoopravu štěrkového trávníku bez použití finální zeminy, myslím, že je dobře vidět, že výsledek nemá se štěrkovým trávníkem mnoho společného.)

Kdo jste ve vlhkých lokalitách, určitě uvažujte ještě před založením štěrkového trávníku o odvodnění pozemku.

Naprosto chybné opravení povrchové vrstvy narušeného štěrkového trávníku. Pouhým dosypáním hrubého kameniva výsledného trávníkového efektu nedosáhneme.

Díky použití štěrku, který se navzájem dobře podrží a netvoří tzv. plovoucí povrch (jako například oblázky), ve spojení s kořenovým systémem trav a bylin vzniká velmi dobře a účinně zpevněné podloží, které je dostatečně nosné a zároveň natolik pórovité, že zaručuje krom povrchové stability i tolik potřebnou retenci v místech, která by jinak byla zaslepena betonovými silničními panely, neperforovanou dlažbou nebo plnými rohožemi.

Vsakovací schopnost jdoucí ruku v ruce se zatížitelností pasuje štěrkový trávník na ekologicky významný prvek, který si zaslouží větší pozornost stavitelů jezdeckých areálů a ploch pro venkovní pobyt koní.

Štěrkový trávník je využitelný na vesnici i ve městech, nejen jako plocha pochozí a pojezdová, ale i ochranná. Jeho velkou předností je podpora biodiverzity dané lokality.

Více zeleně, více přírody

Současný trend navrací i menší plochy využívané k chovu koní do náruče zeleně. Využívá veškerých dostupných prostředků, které pomohou výběhy ozelenit a eliminovat bláto. Plochy se zpevňují tak, aby jim nebyla odejmuta vsakovací schopnost. Je nutné udržet pórovitost zeminy, která se neustálým hutněním koňskými kopyty postupně vytrácí. Štěrkový trávník plní tyto požadavky na výbornou, navíc přináší benefit zlepšení mikroklima stanoviště. I ekonomický aspekt je příznivý. Každý z uživatelů půdy by měl myslet i na příští generace a chovat se k pozemkům tak, aby je udržel v co nejlepší kondici, včetně zpevněných ploch. Štěrk coby přírodní materiál je v lokalitě použití neškodný, na rozdíl od např. asfaltových recyklátů, které mnozí koňáci ke zpevnění v poslední době rádi používají. Asfaltových ploch si užijeme až až všude v civilizaci, mějme tedy mimo ni, v přírodě, zelené prsty a zelené myšlení. Vrátí se to našim dětem a vnoučatům…

 

Literatura a zajímavé odkazy:

  •  https://standardy.nature.cz/res/archive/378/061493.pdf?seek=1515420562
  • Kabelková Ivana; Doleželová Hana: Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku – praktický rádce pro obnovu propustnosti povrchů a zasakování na soukromém pozemku, r. 2009, Ústav pro ekopolitiku
  • Rosemary Alexander & Rachel Myers: Zahradní design – odborná příručka pro laiky i profesionály, r. 2018, Universum

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 0 čtenářů. Celkový počet bodů: 0.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com