Březí klisna & obezita... vysoce riziková záležitost!

2. 04. 2020 06:00

Obrázky: 5

Autor: Gabriela Rotová Foto: Gabriela Rotová Rubrika: Odborné studie Počet přečtení: 3733 Komentuji zde: Ne Bookmarkován 0 krát

Nebude mezi námi mnoho takových, kteří by snili o tom, že odchovají nebo zakoupí hříbě s predispozicí k rozvoji závažných metabolických či ortopedických onemocnění. A ani takových, kteří se zaradují, když jejich klisna nebude po porodu schopna znovu úspěšně zabřeznout. O riziku spojeném s možností dystokie - nepostupující porod navzdory normálním kontrakcím dělohy - samozřejmě raději ani nemluvě.

Co všechny tyto možné komplikace spojuje? Obezita – vysoké hodnoty body condition score klisen v reprodukci.

Přestože můžeme mít pocit, že když v posledních měsících před porodem baští naše holka za dva, nemůže být nějaké to kilo navíc žádný problém, nejnovější výzkumy naznačují, že pravý opak je pravdou. Hříbata, jejichž matky měly v posledním trimestru BCS vyšší než 6 (při využití stupnice BCS 1 – 9. Tělesná kondice koně na stupnici 1 – 9, ev. 1 – 5, kde 1 značí podvýživu a 9, resp. 5, obezitu), mají vysokou predispozici k rozvoji závažných metabolických onemocnění. A tím výčet negativních důsledků nadváhy klisen matek ani zdaleka nekončí...

Vliv organismu matky na dlouhodobé zdraví plodu je intenzivně sledován již od devadesátých let minulého století. Mnoho epidemiologických studií na lidech a experimentálních studií na zvířatech ukázalo, že výživa a metabolismus matky významně ovlivňuje nitroděložní vývoj embrya a plodu a rovněž i postnatální vývoj. Je doloženo, že negativní bilance ve výživě a metabolických funkcích matky vede ke zvýšené náchylnosti k rozvoji nepřenosných nemocí potomstva v dospělosti. A vývojový původ zdraví a nemocí je v současné době doložen i u koní.

Vliv výživné kondice klisen na zdraví plodu a potomstva

Pro lepší pochopení vlivu výživné kondice březí klisny na její zdraví a zdraví jejího potomstva si přiblížíme výsledky výzkumu, který proběhl na Texas A&M University College of Veterinary Medicine and Biomedical Sciences.

V rámci studie zde bylo sledováno 16 klisen plemene quarter horse s BCS – využita stupnice 1–9 – na stupni 6 a více. Klisny byly chovány na pastvině až do 235. dne březosti. Následně byly přemístěny do boxového ustájení a klisnám byla upravena krmná dávka. Denní kalorický příjem byl navýšen o 40 % tak, aby se v poslední třetině gravidity zvýšil jejich index BCS. Z analýzy vzorků z různých skupin kosterního svalstva hříbat odebraných bezprostředně po jejich narození vědci získali následující data:

  • výzkum prokázal změny v určitých proteinech obsažených ve specifických kosterních svalech, které hrají důležitou roli v inzulínové signální kaskádě. Tyto změny mohou přispět k poruchám inzulínové kaskády a rozvoji metabolických abnormalit u hříbat
  • u hříbat, jejichž matky trpěly nadváhou, byl prokázán změněný – vyšší – poměr svalových vláken typu I (tzv. slow oxidative) oproti svalovým vláknům typu II (A – FOG: tzv. fast oxidative glycolytic a B – FG: tzv. fast glycolytic). Existuje několik typů svalových vláken, které se účastní pohybu. Při svalové práci se aktivují jednotlivé typy svalových vláken, a to podle intenzity svalové kontrakce. Při nízkých intenzitách svalové kontrakce jsou aktivována téměř výlučně pomalá vlákna. Se vzrůstající intenzitou kontrakce se postupně aktivují i rychlá oxidativní vlákna a nakonec pak také vlákna rychlá glykolytická. O tom, jaká svalová vlákna se zapojí do pohybu, rozhoduje zejména intenzita a doba trvání zátěže. Vzájemný poměr svalových vláken typu I a typu II A+B je u hříbat obézních matek změněn.
  • kosterní svalová vlákna jak typu I, tak i typu II vykazovala strukturální změny (hypertrofie) u hříbat narozených obézním klisnám, oproti hříbatům narozeným v kontrolní skupině matek s BCS v normě. Vývoj svalových vláken tedy prokazatelně souvisí s BCS matek.

Získaná data identifikovala specifické změny v kosterním svalstvu a inzulínové signální kaskádě novorozených hříbat, které mohou přispívat k budoucím metabolickým abnormalitám, a jedná se o reakci na výživovou kondici matky.

Obdobné závěry přinesly i další výzkumy. Zajímavý je v této souvislosti výzkum, který byl financován z grantů Institutu Français du Cheval et de l'Equitation a Fonds Eperon (projekt FOETALIM) a který vedla Morgane Robles, Université Paris Saclay, Jouy en Josas, Francie.

Do této studie bylo zavedeno 24 klisen, které byly po úspěšné inseminaci spermatem jednoho otce (odstranění otcovského efektu) rozděleny do dvou skupin podle jejich skóre BCS. V tomto případě byla využita stupnice BSC 1-5. První skupina klisen měla BSC vyšší nebo rovné 4, druhá měla BSC nižší než 4. Přesná data naleznete v textu studie. Všechny klisny příslušely ke sportovním plemenům francouzský angloarab a Selle Français, o nichž není známo, že by byla náchylná k rozvoji obezity a rezistenci na inzulín (na rozdíl kupříkladu od pony plemen). Obezita klisen tedy souvisela s podmínkami chovu před započetím studie a nesouvisela s genetikou. Každý měsíc od inseminace až do odstavu hříbat byly klisny váženy a jejich BCS měřeno školenými pracovníky, a to podle pokynů Institutu Français du Cheval et de l'Equitation (IFCE) na základě vizuální a manuální analýzy sedmi anatomických oblastí.

V průběhu výzkumu byly průběžně sledovány koncentrace plazmatické glukózy, inzulínu, triglyceridů, močoviny, neesterifikovaných mastných kyselin, sérového amyloidu A (SAA), leptinu a adiponektinu (hormon tukové tkáně). Po 300 dnech gravidity byl klisnám proveden intravenózní glukózový toleranční test. Po porodu byla v pravidelných intervalech sledována hmotnost a velikost hříbat, a to až do 18 měsíců jejich věku. Ve věku 6, 12 a 18 měsíců byly hříbatům rovněž provedeny intravenózní glukózové toleranční testy a osteoartikulární vyšetření.

U první skupiny, tedy klisen s vysokým BCS, byla v průběhu testu zjištěna nižší hladina plazmatické močoviny a adiponektinu (adiponektin patří mezi hormony tukové tkáně, tzv. adipokiny) a vyšší hladina amyloidu A v krevním séru. Jako sérový amyloid A (SAA) se označuje skupina proteinů (apoproteiny), které se podílí na rozvoji celé řady patologií. Klisny z první skupiny byly rovněž odolnější vůči inzulinu.

Postnatálně nebyl zjištěn žádný rozdíl v růstu potomstva u obou skupin klisen. Nicméně koncentrace některých bílkovin v plazmě byly u hříbat klisen z první skupiny zvýšeny, a to až do 6 měsíců věku, přičemž hříbata klisen obézních byla trvale odolnější vůči inzulínu a měla i trvale vyšší koncentrace glukózy v krvi. Ve věku 12 měsíců byla hříbata obézních matek, v porovnání s hříbaty matek s BCS pod 4, významně více ovlivněna osteochondrózou. Všechny ostatní parametry se mezi skupinami nelišily.

Chov koní a obezita

Dnes již víme, že obezita u koní je spojena s mnoha metabolickými změnami. Souvisí s metabolickým syndromem (EMS, equine metabolic syndrome), inzulinorezistencí, chronickými změnami kopyt, laminitidou, změnami funkce tukové tkáně a snížením výkonnosti. V oblasti reprodukce pak existuje souvislost mezi obezitou a zkrácením nebo nepřítomností zimního anestru.

Z uskutečněných výzkumů vyplývá, že obezita matek je spojena s inzulínovou rezistencí – inzulinorezistentní dyslipidémií, změnou sekrece adipokinů – experimentálními modely prokazují ochrannou roli adiponektinu v rozvoji inzulínové rezistence a diabetu, metabolickou dysregulací – dysregulace endokrinních funkcí, chronickými záněty nízkého stupně a jednoznačně vede i k nežádoucím změnám ve vývoji a metabolických funkcích hříbat.

Závěr

Vysoké BCS klisen v reprodukci má tedy závažný – dlouhodobě negativní – vliv na zdraví, pohodu i možnou sportovní výkonnost jejich potomstva. Obézní klisna, přestože na pohled krásná, zkrátka a dobře není zdravá matka a už vůbec ne dobrá matka. Musíme si uvědomit, že potomstvo boubelatých maminek nebude ani zdravé a ani výkonné.

Tato informace by se proto měla zásadním způsobem promítnout do managementu všech klisen, které působí anebo budou působit v chovu. Nad nadměrně buclatými prdelkami svých klisen zodpovědný chovatel mávnout rukou opravdu nemůže...

Výživný stav matky před a v průběhu gravidity může ovlivnit vývoj plodu a zdravotní stav potomstva až do jeho dospělosti. Jak podvýživa, tak i obezita s sebou přináší celou řadu možných patologií a komplikací. Chovatel tedy musí být schopen objektivně posoudit výživný stav klisny a vhodně sestavit její krmnou dávku. I on je totiž zodpovědný za kvalitu života a zdraví narozených hříbat.

Zdroje:

 

Připojené obrázky

Ohodnoť článek:

1 2 3 4 5

Čím více bodů, tím lepší hodnocení.

Článek hodnotilo 1 čtenářů. Celkový počet bodů: 5.

Linkuj na:

Sdílej článek na Linkuj.cz Sdílej článek na Jagg.cz Sdílej článek na De.licio.us Sdílej článek na Connotea.org Sdílej článek na Facebook.com