Johanka z Arku, Napoleon, Stroj času, Jan Žižka. To jsou jen některé z filmů, ve kterých zanechali otisk Štvanci. Zakladatel Robert Šlapanský vybudoval ze skupiny respektovaný tým, který zvládá historická vystoupení i kaskadérství s koňmi.
To, co dokážete, je neskutečné. Zvládáte koordinace bojových scén na koni i na zemi, šerm, zajištění kaskadérských a komparsních koní a jezdců pro film, pády z výšek, pády z koní, pády koní s jezdcem, přejezdy přes oheň, lehání koní a tak dále. Jak se vůbec stalo, že jste nabral právě tuhle životní dráhu?
Můj táta šermoval profesionálně a já jsem vlastně naskočil do vlaku ve chvíli, kdy on končil. Nebylo to ale tak, že bych cítil povinnost jít v jeho stopách. Prostě mě to fascinovalo. Od mala mě drželi vojáci, koně a rytíři. Chodil jsem na představení a ten svět mě úplně uchvátil. Byla v tom romantika a já měl od začátku pocit, že právě tohle chci dělat.
Zapojoval jste se už jako kluk do otcovy skupiny?
Ne. Byli to profesionálové, jezdili po celé republice i po Evropě, ale jako dítě jsem do toho ještě nevstupoval.
Když jste v roce 1990 zakládal Štvance, byla to už tehdy profesní ambice, nebo spíš čisté nadšení?
Spíš čisté nadšení. Líbilo se mi to a chtěl jsem dělat šerm. Líbili se mi i koně, ale tehdy to ještě bylo trochu vzdálené. Že bych jednou dělal jezdecké turnaje nebo filmovou práci s koňmi, to jsem si v té době ještě neuměl představit.
Měl jste od začátku ambici dělat to jinak nebo lépe než ostatní?
Vůbec ne. Na začátku mě prostě přitahovali rytíři, šerm a ta atmosféra kolem toho. Tu romantiku v tom člověk viděl jako první. To, že by se to dalo posunout někam dál a dělat to jinak nebo lépe, zjistíte až časem, když získáte zkušenosti a vidíte, jak to dělají ostatní.
Celý rozhovor přináší Medium.cz: Hollywood chce naše koně a rytíře. Výkony pro velké filmy se rodí v Kuřimi
