Mash z pšeničných otrub má v chovu koní dlouhou historii a vždy byl považován za zdravé zpestření jídelníčku, které „prohřeje“, povzbudí trávení a přispěje k pohodě koně v chladných měsících. Současné poznatky z oblasti výživy a veterinární praxe ale ukazují, že tato tradice může koním spíše uškodit – především kvůli minerální nerovnováze a narušení stability trávicího systému.
Mash bývá v praxi často podáván nepravidelně – například jednou týdně jako „pamlsek“ po práci nebo tradiční zimní rituál. Z hlediska trávení ale tento model představuje náhlou změnu složení krmiva, na kterou je trávicí systém koně mimořádně citlivý.
Trávení koně je založeno na činnosti střevní mikroflóry, tedy rozsáhlého společenství bakterií a mikroorganismů, které rozkládají vlákninu a udržují stabilní fermentační prostředí v tlustém střevě. Jakákoli změna krmiva – ať už jde o jiný typ sena, nové jádro, nebo právě mash – znamená pro tyto mikroorganismy zásadní zásah.
Veterinární výzkumy (např. Harlow et al., 2021; Stewart et al., 2022) prokázaly, že už během 24 až 96 hodin po změně krmiva dochází k výrazným posunům ve složení střevní mikroflóry. Konečné ustálení mikrobiální rovnováhy pak může trvat až čtyři dny, někdy i déle. V tomto období je střevo náchylnější k poruchám fermentace, což může vést k plynatosti, průjmům, nebo i kolice.
Právě náhlá změna krmiva jedním z nejčastějších spouštěčů koliky u koní. Přechod na nové krmivo by měl proto probíhat postupně, v průběhu 7–10 dnů, aby měla mikroflóra dostatek času se přizpůsobit.
Pokud je mash podáván jen příležitostně, mikroorganismy ve střevě se mu pokaždé musí znovu přizpůsobovat – podobně, jako by se pokaždé měnila celá krmná dávka. Takové kolísání zatěžuje trávicí trakt a může vést k poruchám funkce zadního střeva, především při současné změně teploty, stresu nebo při nedostatku vlákniny.
Shrnutí:
Mash podávaný nepravidelně představuje pro trávicí trakt zbytečnou zátěž. Každá změna krmiva – včetně přidání mashu – by měla probíhat postupně, s respektem k fyziologii střevní mikroflóry.
Dlouho se věřilo, že mash z otrub působí jako jemné projímadlo a napomáhá peristaltice střev.
Moderní studie však tento předpoklad vyvrátily – otruby nemění významně obsah vody ve výkalech ani nezrychlují průchod tráveniny.
Veterinární výzkumy (KER, EquiMed) naopak potvrzují, že případné „pročištění“ je spíše důsledkem přechodného podráždění trávení než fyziologického účinku vlákniny.
Pšeničné otruby obsahují výrazně více fosforu než vápníku – přibližně šestkrát více (poměr Ca : P ≈ 1 : 6), zatímco optimální poměr pro koně je přibližně 2 : 1 ve prospěch vápníku. Tento inverzní poměr znamená, že při dlouhodobém podávání mashů z otrub dochází k nadbytku fosforu, který snižuje vstřebávání vápníku a může způsobit nutriční sekundární hyperparatyreózu – metabolické onemocnění kostí způsobené chronickým nedostatkem vápníku nebo nerovnováhou mezi vápníkem a fosforem v krmné dávce. Doplňování vojtěšky či minerálních směsí nebo doplňků obsahujících vápník do otrubových mashů sice může pomoci zmírnit nerovnováhu, avšak nenahrazuje komplexní kontrolu celkové krmné dávky.
Preferujte moderní mashové směsi. Jsou nutričně vyvážené, bezpečné a lépe odpovídají fyziologii koně.
Nepodávejte mash z pšeničných otrub nárazově. Pokud ho používáte, zařaďte jej do denní dávky v malém množství.
Sledujte minerální bilanci – vždy doplňte vápník, ideálně prostřednictvím vojtěšky nebo minerální směsi.
Nespoléhejte na mash jako na projímadlo. Jeho účinek je mýtus, který může koni uškodit.
Použité zdroje:
Kentucky Equine Research (KER). Bran Mash: What’s Really Good For?
Tribute Equine Nutrition. Why You Shouldn’t Feed Bran Mashes to Horses.
The Environmental Literacy Council. Why Not to Feed Bran to Horses? enviroliteracy.org
Honos Nutrition. Re-reading the Pony Club Manual as an MSc Equine Nutritionist: Bran Mashes. honosnutrition.ca
