Po základní škole se přihlásil na Střední odborné učiliště do Kladrub a v nich zůstal od roku 1961 do roku 1985, což je téměř čtvrtstoletí. Jezdil zde mnoho výborných koní – Punče, Crapoma, Norku a hlavně Sagara. To byl jeho životní kůň. S ním dosáhl trojnásobného vítězství ve Velké pardubické v letech 1981 – 1983. Takže zde máme ještě jedno výročí, a to 40 let od prvního Pavlova a Sagarova vítězství ve VP. Byl to skvělý výkon ještě na původní těžké dráze. K té následující po úpravě v 90. létech Pavel často říkává: „Dnes je Velká pardubická mezinárodní Hubertovou jízdou.“ A on to říkat může.
V roce 1985 se přestěhoval i s rodinou – manželkou Janou a se svými syny Pavlem a Honzou – do Chlumce nad Cidlinou a začal pracovat v podniku Velkovýkrmny. Pod ně spadal i hřebčín na Ostrově, na původním místě chovu koní Kinských. Na počátku to vyhlíželo na další dostihovou kariéru, ale nakonec se chov orientoval na koně pro sportovní ježdění. Zde později mj. pečoval o výborné plemeníky, kteří měli velký vliv na udržení chovu chlumeckých žluťáků a plaváků – o 333 Almhirta týnského (Červánka) a 250 Burbona. Společně s manžely Půlpánovými se více než dvě desetiletí staral o koně Kinské. A staral se výborně. Protože jsem tam také pracovala, mohu jen potvrdit, že by se s koňmi rozdělil i o svou poslední kůrku chleba.
V roce 2009 odešel Pavel do zaslouženého důchodu. Ze šroubovny u Ostrova se přestěhoval na druhý konec Chlumce směrem na Olešnici a Lučice. Ze svého pokoje může dohlédnout na louku u řeky Cidliny, kde v roce 1836 pořádal Oktavián hrabě Kinský první parforsní hony a následně překážkové dostihy. Je to nádherné místo, trasa steeplechase byla vedena na špici renesančního kostela v Chlumci a za jasného počasí lze za ní vidět i Krkonoše, včetně Sněžky.
Pavel Liebich zaujal svými výkony mnoho redaktorů a reportérů, kteří o něm psali články či pořizovali záznamy. Také chlumeckého rodáka pana Pavla Fialu, který o něm v minulém roce napsal velmi poutavou knihu: Černo bílá Velká pardubická (recenze z pera Evy Holubcové ZDE). V této knize je ještě příběh jeho kamaráda Miroslava Samšiňáka. Protože se pan Fiala hezky rozepsal, v související dvojknize Bílo černá Velká pardubická můžete nalézt ještě příběhy dalších vítězů VP Petra Vozába a Libora Štencla.
Kdo by se chtěl o Pavlovi Liebichovi a dalších zkušených překážkových jezdcích dozvědět více, můžete se podívat na http://www.gotthardova.cz a objednat si je na adrese lenka@gotthardova.cz.
Hodně zdraví, energie a dobré nálady do dalších let přejí příznivci Velké pardubické, koní Kinských a Pavla Liebicha a Sagara.
