Příčinou je nová metodika
Občanské sdružení Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany (Centrum) předložilo novou Metodiku chovu slezského norického koně v roce 2006 uznanému chovatelskému sdružení v ČR jako návrh cesty k progresi plemene a dalšímu šlechtění. Metodika je vypracována na základě sesbíraných informací a zkušeností chovatelů. ASCHK a jiná odborná místa na ni nezareagovala. Metodika (ke stažení přes odkaz pod článkem) se však stala důvodem ke kooperaci občanského sdružení a Výzkumného ústavu živočišné výroby, v.v.i. v Uhříněvsi, kde je koordinován chov plemen v genetických rezervách.

V důvodové zprávě metodiky se uvádí mimo jiné: „Chovný cíl nespočívá pouze ve stanovení exteriéru, spočívá i ve sledování a zlepšování užitkových znaků. Pokud exteriér a interiér plemene nebudou hodnoceny se stejnou důležitostí, chovný cíl je bezpředmětný vzhledem k rozvoji plemene.“ Zkoušky pro chladnokrevná plemena jsou navrženy ve třech stupních:

První stupeň – zkoušky základního výcviku jsou respektovány ty současné s nevyspělými jedinci, avšak hřebci nejsou ještě nezařazovat do chovu.

Druhý stupeň – chovatelské zkoušky jsou pro pětileté a obsahují prvky trojkombinace výkonů. Absolvuje je již vyspělý jedinec a hřebec je případně zařazen do plemenitby. Při těchto ZV dochází k přeměření koní v základních tělesných mírách, což dokladuje vývin jedince, linií, rodin a jsou to podklady k dalšímu výzkumu a šlechtění.

Třetí stupeň jsou zkoušky elitní pro sedmileté a starší koně. Podpora úspěšným koním je směřována k pravidelnosti, což je pro chovatele významnou odměnou za chovatelství.

Metodika hodnocení výkonnosti slezského norického koně je přístupná na internetu na hlavních koňských serverech a je možné ji získat i v tištěné formě v Centru rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. se sídlem v Pěčíně. Partnersky je možné s Centrem uspořádat ZV v jiných oblastech.
 

Zkoušky pro tříleté klisny a šedesátidenní test hřebců
Co prokazují zkoušky pro mladé klisny a nedospělé hřebce? Není možné podceňovat význam testace mladých koní s neukončeným vývinem (snad vyjma čmB viz chovný cíl), ale tyto zkoušky pouze ukazují, zda daný kůň má očekávané vlohy, předpoklady.

Chovný cíl – možná by bylo vhodné přehodnotit toto označení souboru požadovaných vlastností a vyjadřovat se o „standardu“ plemene. Pokud tedy standard požaduje vlastnosti charakterové a užitkové, chladnokrevný kůň předurčený k práci v tahu by měl prokázat před dalším zařazením do šlechtění předpoklad těchto vlastností.

To, že mladá klisna nebo hřebec prokáže vlohy, však neznamená, že není nutné zvyšovat nároky na koně a jeho výkon. V české kotlině není tradice chovu chladnokrevných koní pro výživu lidí. Je tu tradice chovu pro usnadnění práce a přežití při radikálních změnách ročních období.

Pracovat i se staršími koňmi
Každý národ si dle svého obrazu a nároků vyšlechtil plemena hospodářských zvířat.  Čeští chladnokrevníci odpovídají mentalitě Čechů. Bohužel Češi nedokáží docenit kvalitu své celkem tvrdé plemenářské práce a bojí se ji zhodnocovat a propagovat.

Slezský norik a českomoravský belgik se shodují v několika podstatných znacích a mají výhodu oproti zahraničním plemenům: ve výtečné fyzické odolnosti, v přizpůsobivosti a obratnosti, v pracovní efektivitě. Jejich nároky na výživu jsou přiměřené místním klimatickým poměrům a zemědělským možnostem, to znamená, že jsou ve své podstatě velmi skromní a není nutné do nich „jezdit s kolečky“. Tomu odpovídá plodnost zvířat, která mají v sobě nastavenou informaci o efektivní plodnosti.

Význam testace vyspělých pětiletých a starších koní, jako u koní sportovních, spočívá v prokázání upevňovaných vlastností. Málokoho by napadlo zpochybňovat ZV u starokladrubských koní, kteří jsou na stejné úrovni mezi plemeny zařazenými v genetických rezervách jako slezský norik a českomoravský belgik. Pokud tedy chceme u koní spojenými s historií českého národa a spojenými s vlastnostmi, které jsou velmi cenné pro další plemena, uchovat jejich důležitost, nesmí jejich (dobrovolní) chovatelé slevit z nároků.

Není vyloučena možnost vyššího stupně testace i norických koní původem rakouských, v místních poměrech také velmi oblíbených.

Slezskonorické zastoupení "made in Hradčany".

Cíl testace
Jak bylo výše uvedeno, cílem vyšší testace je šlechtění a podpora našich (v celosvětovém měřítku) málopočetných plemen. Občanské sdružení kooperující s VÚŽV, v.v.i. v Uhříněvsi využilo své možnosti v cílech sdružení a ZV II. stupně rozšířilo o testaci (dle metodiky pro SN) plemene českomoravský belgický kůň v roce, kdy jsou ZV vyhlášeny. Držitel tohoto koně je tedy odměněn plnohodnotně za to, že vylepšuje genetický profil plemene.

Akumulované prostředky Centra rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. slouží mimo jiné jako jednorázová finanční odměna v jednotně stanovené výši. Odměna je na úspěšného koně. Výše odměny je motivační pobídkou pro držitele. Úspěšný kůň musí být příslušníkem plemene v GZ s doložitelnými rodiči v plemenných knihách. Již s registrací přihlášky pořadatel ví (díky internetu), zda předmětný kůň vstupuje do ZV, nebo je pouze zařazen do soutěže s ostatními jedinci.

Odměňování valachů
Při  zkouškách vyššího stupně jsou odměňováni i valaši z prokázaného rodičovského páru  plemene v GZ. Tato skutečnost se opírá o fakt, že uměle vytvořený „bezpohlavní“ jedinec vytváří svým výkonem portfolio chovným jedincům. Přispívá k doložení informací o úspěšnosti předávání a vůbec existenci vloh, vlastností, které sledujeme. Valaši jsou přeměřeni také.

Otázka Proč? má zcela jasnou odpověď: z prověřených koní, kteří nejsou určení pro chov, je možné bez rizik vybírat jedince pro další účely. V chladnokrevném oboru se rozvíjí volnočasové aktivity a nové sporty vedle soutěží klasických. Koně pro hiporehabilitace a hipoterapii, pro  manuální výchovu dětí z výchovných zařízení, pro léčebny s těžšími a neobratnými chovanci – tam všude uplatníme prověřené jedince, o kterých víme, co očekáváme. Dále postupující expanze lidí v produktivním středním věku na venkov s sebou nese potřebu přiměřených koní.

Pracovní knížka
Je to záznamový dokument, který vydává Centrum jednotlivým koním po složení zkoušek vyššího stupně. V dokumentu najde čtenář výsledky ( a to i v jednotlivých disciplínách), míry naměřené komisařem, které leccos prozradí o vývinu jedince po dvou letech. Je vhodný i záznam připouštěcí stanice o hřebci nebo záznam chovatele o klisně, týkající se plemenitby.

Je zájem zaznamenávat i výsledky výstavní, tak, aby chovatelé měli k dispozici životní záznam o jedinci. Samozřejmě podpis osoby prvádějící záznam je zárukou hodnověrnosti sdělení. Pracovní knížka nemá obdoby a držitelé koní se ji teprve učí doceňovat, protože neexistují žádné jiné záznamy, které by byly vodítkem v chovu. Pár skromných zvěřejněných záznamů ze ZV hřebců a ze soutěží je pro šlechtění málo.

Rozhodčí a jejich kvalifikace
Otázka angažování komisaře, který je schopen samostatně vyhodnocovat výkon koně, je vybaven soupravou pro měření základních měr koně a také je umí změřit, je velmi podstatná. Výkon úspěšných koní je odměňován a nelze tedy zaměňovat ZV se soutěžemi, kde se potkají známí známých a sem tam se přivře oko a semtam se něco přehlédne. K „ruce“ má tato klíčová osoba ZV technického rozhodčího na stejné úrovni. Plní funkci „druhých očí“.

Komisař (rozhodčí) musí být bezpodmínečně osoba, která má nejen rozhodovací schopnosti a samostatné uvažování, ale také ovládá základní zootechnické vědomosti. Komisař zná možnosti výkonu chladnokrevného koně obecně a je schopen rozeznat okamžik, kdy výkon koně je nad rámec jeho možností. Praktické zkušenosti z provozu jsou standardem takové osoby. Výrok rozhodčího je pak zárukou výsledku. Je nutné vychovat novou generaci s nároky kvalitního rozhodčího, přesto v současné době pár osobností v Česku je, a to doslovně.
 

Předem odsouzená myšlenka
Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s. v letech před  rokem 2008 bylo s myšlenkou vyšší testace zatracováno s tím, že není nutná další testace plemen v genetických zdrojích. Nicméně nároky na šlechtění se zvyšují. Aniž by si čeští chovatelé uvědomovali, rodí se špičkový systém kvalitního chovu chladnokrevných koní, který předbíhá zahraniční modely. Není nutné se inspirovat pošilháváním po cizině - „jak to tam dělají“. Předností prověřování je odklon od pasivního zakonzervování výborných českých plemen.

Šemík v akci.

Zdatnost koně se „neokecá“ zdatností kočího
Rozruch kolem vyšších ZV poukazoval na to, že když je s koněm složí profesionál, je výsledek zkreslený. Polemizuje snad někdo nad tím, zda teplokrevná klisna má být u ZV předvedena jezdcem profi, placeným z prostředků majitele, nebo předvedena majitelem amatérem samotným? Ne. Stejná možnost platí i chladnokrevných zkoušek. Zkoušky výkonnosti II. stupně prokáží ve standardních situacích jasně zdatnost koně – buďto je zvládá, nebo ne.

Pětiletý kůň v přiměřeném stupni vytížení na překážkách pro všechny stejných předvede, co v něm je. Jediné, co může jeho výkon ovlivnit, je zvolený druh uzdění a vedení na opratích. V tomto stupni ZV je volba ponechána na tom, kdo zkoušky skládá.

Při těžkém tahu je maximum pro složení ZV 1000 kg, což pro prověření ochoty koně není ani dvojnásobek jeho hmotnosti (počítáme-li průměrnou hmotnost českých plemen).

Odměny za složení
V loňském roce výše odměny dosáhla částky deset tisíc Kč na jednoho koně. Každý kůň se záznamem v Pracovní knížce „Úspěšně složil ZV II. stupně“ získal nárok na tuto odměnu. Čerpání odměny (zjednodušeně dotace) přináleží tomu, kdo v den složení byl držitelem koně a nesl břemeno přípravy. Výše odměn je v každém roce  aktualizována.

Jindřiška Svobodová, Centrum rozvoje chovu slezského norika Hradčany, o.s.

Pokračování o zkouškách výkonnosti II. stupně a výsledky Began 2008 ZV  vyjde 29.3.