Trvalé travní porosty představují ve středoevropských podmínkách významný prvek krajiny i soustavy hospodaření na půdách. Vznik a vývoj TTP je zde podmíněn jejich pravidelným obhospodařováním a využíváním, bez něhož by se naprostá většina luk a pastvin proměnila v lesní společenstva. Chrání půdu proti účinkům vodní a větrné eroze, využívají se také jako biologický filtr v chráněných pásmech vodárenských nádrží a vodních toků. Mají význam pro zachování cenných rostlinných a živočišných společenstev.

Travní porosty lze rozdělit na přirozené (původní druhová skladba - alpské louky, stepi), polopřirozené (ovlivněné částečnou činností člověka - sečení, spásání, hnojení, odvodnění) a umělé (nově založené po předchozí rekultivaci). Specifikum tvoří trávníky, které se od lučního ekosystému liší v jejich konkrétních funkcích, následné péči a především v druhovém složení. Převažují v nich travní druhy, popřípadě menší množství bylin a výjimečně i bobovité rostliny (jetel, vojtěška...). Trávníky vytvářejí hustý, pružný a pevný drn a jejich zelená hmota není určená ke krmení zvířat.

V jezdeckých areálech a stájích se můžeme setkat s několika druhy trávníků. Pokud pomineme jejich architektonický účinek a zaměříme se na jejich funkčnost, zjistíme, že důležitá je nejen směska vhodných travin. Velkou roli hraje půdní profil, a to především u sportovních travních ploch. Zde nesmí dojít k zanedbání již při terénních úpravách, abychom se vyhnuli nefunkčním výsledkům. Důležité je také respektovat konkrétní typ stanoviště a konkurenční vztahy mezi travinami a ostatními rostlinami. Z tohoto důvodu nejprve uvedu obecnou charakteristiku travin a následně pak konkrétní směsi pro jednotlivé trávníky.

Charakteristika trav

(Pozn. red.: Fotografie jednotlivých travin jsou se svolením převzaté z webu www.agrostis.cz, konkrétně z jeho Kapesního atlasu trav. Kliknutím na fotografii konkrétní traviny se dostanete na stránku, která jí je v tomto atlese věnována a přináší další fotografie, obrázky a informace.)

Mezi hlavní a nejpoužívanější travní druhy patří jílky, lipnice, kostřavy a psinečky.

Jílek vytrvalý - Lolium perenne L. >
Důležitou vlastností jílku vytrvalého je jeho regenerační schopnost a odolnost proti sešlapu. Při intenzivním využívání a sečení porostu má silné konkurenční schopnosti. Jeho konkurenceschopnost je podpořena rychlým klíčením a vzcházením, nebezpečí hrozí hlavně pro pomalu vzcházející výběžkaté druhy (lipnice luční). Proto by v travní směsce neměl jílek převažovat, aby svým rychlým nástupem nepotlačil růst pomaleji vzcházejících trav. Vyžaduje neutrální půdu, nesnáší extrémní sucho ani mokro, je náročný na hnojení dusíkem a je málo odolný proti chorobám (plíseň sněžná, rzi, padlí travní).

Použití: vhodný pro sportovní plochy a regenerační směsi, golfové a užitkové trávníky.

< Jílek mnohokvětý - Lolium multiflorum Lam.
Jílek mnohokvětý se používá především jako intenzivní travní druh na orné půdě pro pícní využití (seno). Rychlým růstem a zakořeňováním je vhodný do trávníků, kde brání případné erozi.

Lipnice luční - Poa pratensis L.>
Vyznačuje se pomalým růstem a vzcházením - v počátku má malé konkurenční schopnosti. Tvoří kompaktní drn a masivní kořenový systém. Lipnice je nenáročný druh pro středně těžké půdy, snáší sucho i vlhké prostředí, nízké teploty a holomrazy. Díky těmto vlastnostem má širokou stanovištní amplitudu, čili že je možné využít ji téměř kdekoli. Nevýhodou je poměrně vysoký nárok na výživu a časté sečení, také nižší odolnost proti rzi.
Použití: velmi vhodná travina pro sportovní plochy, zátěžové a protierozní trávníky.

< Kostřava červená - Festuca rubra
Nejrozšířenější a nejvýznamnější trávníkový druh jak pro okrasné, užitkové, sportovní a krajinné trávníky. Vhodná je zejména pro extenzivně využívané porosty, tzn. je vhodná na pastviny pro koně a pícní účely (seno), kde se vyznačuje velkou vytrvalostí. Tvoří velmi elastický a estetický drn. Nároky na závlahu, hnojení dusíkem a celkové ošetřování jsou nízké. Je odolná proti houbovým chorobám. Nevýhodou je pomalý růst a vývoj a konkurenční schopnost v roce založení.

Použití: Kostřava červená - hustě trsnatá - využití v okrasných trávnících;
Kostřava červená - krátce výběžkatá - snáší zasolení, ideální pro komunální a okrasné trávníky;
Kostřava červená - výběžkatá - vhodná pro extenzivní travní plochy, krajinné trávníky, svahy popř. střešní ozelenění.

< Kostřava ovčí - Festuca ovina L.
Vyznačuje se velmi nízkou odolností proti zátěži. Je vhodná na místa sušší, zastíněná nebo chudší na živiny. Při vyšší četnosti sečení ustupuje z porostu. Nevhodná pro zatěžované trávníky a intenzivně spásané pastviny.

Kostřava rákosovitá - Festuca arundinacea Schreber >
Původně byla tato kostřava brána jako nehodnotný druh. Dnes je velmi ceněná v porostech pro svoji flexibilitu a odolnost k teplotním a vlhkostním výkyvům. Typické pro kostřavu rákosovitou je pomalé vzcházení, růst a vývoj po výsevu a také vysoká vytrvalost. Tento druh kostřavy je odolný proti suchu, snáší však i přechodné zamokření, proto je vhodný do záplavových oblastí. Je odolný proti mrazu, nevhodný však do vyšších poloh, kde trpí plísní sněžnou. Velmi dobře obrůstá a má prodloužený růst i v podzimním období.
Použití: velmi vhodná pro dostihové dráhy a koňské výběhy.

<Psineček obecný (tenký) - Agrostis capillaris L.
Vyniká schopností zahušťovat drn a tolerancí k velmi nízkému a častému sečení. Poměrně rychle vzchází po výsevu, ale plně zapojený drn můžeme očekávat až ve 2. roce. Má vysokou konkurenční schopnost, jedná se však o pozdní trávu (pozdní obrůstání na jaře). Požadavky na ošetřování jsou celkem vysoké - ať už se jedná o hnojení či závlahu. Snese však chladnější a vlhčí stanoviště a dokonce i zastínění. Pozornost musí být věnována nízké odolnosti proti plísni sněžné, listové skvrnitosti a rzi.

Použití: golfová hřiště, sportovní trávníky či okrasné trávníky.

Psineček výběžkatý - Agrostis stolonifera L. >
Velmi zajímavý druh pro využití na sportovních travních plochách. Ovšem vyžaduje velmi vysokou úroveň péče, závlahy, hnojení a sečení. Na oplátku vytváří velmi hustý a kompaktní drn.

Některé z doplňkových travníkových druhů:

< Bojínek hlíznatý - Phleum bertolonii DC.
Dříve byl hojně využíván do směsí pro sportovní trávníky, protože velmi dobře snáší sešlapávání. Dnes se používá méně. Pro jeho schopnost čelit sušším a na živiny chudším stanovištím se používá spíše pro krajinné trávníky.

Lipnice smáčknutá - Poa compressa L. >
Využívá se především pro zatravnění svahů, náspů, výsypek a sušších míst. Vhodná i pro ozelenění střešních zahrad.

< Medyněk vlnatý - Holcus lanatus L.
Vhodný pro revitalizaci a rekultivaci zdevastovaných pozemků. Do kosených porostů není vhodný, není schopen se v nich prosadit.

Leguminózy (jeteloviny) v porostech

Leguminózy nebývají běžnou součástí trávníkových či pastevních směsí pro jejich vysoký podíl bílkovin, avšak jejich zařazení bývá často velmi přínosné. Omezí se náklady na hnojení dusíkem (jeteloviny jsou schopné poutat vzdušný dusík a obohacovat dusíkem okolní porost), zvýší se odolnost porostu proti suchu (hluboko koření, takže neodčerpávají vodu mělce kořenícím druhům), zvyšuje se biodiverzita. Jsou zdrojem nektaru a pylu pro užitečný hmyz. Jeteloviny lze dobře kombinovat s jílkem vytrvalým, lipnicí luční a kostřavou červenou.

Do pastevních směsí pro koně nebývají leguminózy vzhledem k vysokému obsahu bílkovin v píci zpravidla zařazovány. Popřípadě je ve srovnání se směsí pro dobytek jejich podíl snížen. Zde by měla být individuální spolupráce s krmivářem, zda vám leguminózy do pastvy doporučí či nikoli.

Druhy leguminózy vhodné pro trávníky:

Jetel plazivý - Trifolium repens L.
Štírovník růžkatý - Lotus corniculatus L.
Čičorka pestrá - Securigera varia L.
Tolice dětelová - Medicago lupulina L.
Úročník lékařský - Anthylis velneraria L.

Příklady konkrétních travních směsí

Pastevní směs

Specifičnost směsi je určena především potřebami koní na vysoký obsah vlákniny v píci. Kůň jako býložravec má schopnost enzymatického i mikrobiálního trávení. V trávicím traktu nejdříve dojde k trávení enzymatickému, až poté následuje trávení mikrobiální. Koně dávají přednost porostům trav ve stádiu metání.

Lipnice luční s kostřavou červenou vytvoří únosný drn, zajistí zapojení porostu a zpomalí jeho stárnutí. Jílek vytrvalý zaručí rychlé a jemné odnožování v porostu - rychlou regeneraci.

Příklad směsi:

• Jílek vytrvalý 11 %
• Bojínek luční 28 %
• Lipnice luční 13 %
• Trojštět žlutavý 6 %
• Ovsík vyvýšený 5 %
• Festucoidní mezidruhový hybrid 26 %
• Kostřava červená 11 %
• Doporučený výsevek je 40 - 50 kg/ha

(pozn.: Festucoidní mezidruhový hybrid vznikl křížením diploidního jílku mnohokvětého s kostřavou rákosovitou a zpětným křížením s trávníkovými typy kostřavy rákosovité. Cílem mezidruhového křížení je spojení pozitivních vlastností rodičů - důležitých hospodářských vlastností, do kulturních rostlin, např. odolnosti k chorobám a škůdcům, mrazuvzdornost, vytrvalost, obsah proteinu, cukrů...).

Směs pro parkurová závodiště, jízdárny

Aby travní drn vydržel extrémní zatížení, musí obsahovat jak druhy odolávající intenzivnímu zatížení, tak druhy suchovzdorné. Většinou jsou tyto plochy bez možnosti závlahy. Takové podmínky splňuje především kostřava rákosovitá v kombinaci s výběžkatými druhy trav a
rychle odnožujícím jílkem.

Důležitým kritériem pro travnaté jízdárny je menší obsah organické hmoty v půdním profilu. Je to trochu v rozporu s tím, co jsem psala v prvním díle o půdě, ale zde by velké množství organické hmoty způsobovalo klouzavost povrchu a akumulaci vody po deštích. Absence kvalitní
organické hmoty se musí nahradit zvýšenou péčí o sportovní plochu.

Požadavky na substrát:

• dokonalé odvedení přebytečné vody
• rovnoměrné zásobování travního drnu živinami a vodou
• zachování rovného povrchu a záruka smykové pevnosti
• vhodné podmínky pro optimální růst rostlin

Příklad směsi:

• Jílek vytrvalý 30 %
• Lipnice luční 15 %
• Kostřava červená dlouze výběžkatá 25 %
• Kostřava rákosovitá 30 %

Okrasná směs

Směsí pro okrasné zahrady je velké množství. Uvádím zde spíše „specialitu", která je vhodná pro intenzivně udržované trávníky. Význam velkého množství jílku spočívá v brzkém vzejití a zapojení travní plochy. Firmy jsou schopné vám namíchat směs reflektující nejen vaši intenzitu péče, ale především podmínky stanoviště.

Příklad směsi:

• Jílek vytrvalý 20 %
• Kostřava červená dlouze výběžkatá 20 %
• Kostřava červená trsnatá 30 %
• Kostřava červená krátce výběžkatá 25 %

Štěrkové - parkovací plochy

Bývají vhodnou alternativou k asfaltovým parkovacím plochám či dlažbě. Své využití najdou například v areálech, kde se pořádají závody a nárazově se nakumuluje větší množství aut, přepravníků, kamionů. Hlavním požadavkem u těchto typů trávníků je umožnit přirozené vsakování dešťové vody. Tento typ trávníků se těší velké pozornosti hlavně u našich západních sousedů. U nás je prozatím nedoceněn.

Je důležité vytvořit vhodný podklad, a to ideálně s nosnou vrstvou tl. 15 - 30 cm. Jedná se o směs kompostu (10-20 %) a štěrku (80-90 %) o zrnitosti 0/32 - 0/64.

Příklad směsi:

• Jílek vytrvalý 40 %
• Kostřava červená dlouze výběžkatá 10 %
• Kostřava červená krátce výběžkatá 10 %
• Lipnice luční 40%

Podle čeho tedy vybrat tu pravou směsku?

Se sestavením směsi se vždy obraťte na specializovanou firmu. Výběr vhodných druhů by měl odpovídat konkrétním půdním a klimatickým podmínkám, úrovní vaší následné péče o travní porost, četnosti sečení, spásání či hnojení a předpokládané době a způsobu využívání. Vyvarujte se nákupu travních směsí v hobby obchodech a hypermarketech. I přesto, že oslovíte specializovanou firmu, mějte vždy alespoň základní představu o travních druzích, o kterých víte, že jsou vhodné pro vaši potřebu.

Univerzální návod na vytvoření travní směsi neexistuje. Jde o stále živý a složitý organismus. Vždy si předem rozmyslete danou investici. Nedělejte zbytečná provizoria. Následné renovační a rekonstrukční zásahy bývají časově a finančně velmi nákladné.

Příště se podíváme blíže na pastviny a louky.