Biodiverzita - druhové složení - a bohatství travních porostů se vytvářelo a měnilo po staletí. Dnešní travní a bylinná společenstva jsou již nejen druhově, ale částečně i geneticky pozměněna. Výsledkem se tak stala velmi vyvážená a k místním podmínkám přizpůsobená flóra, do které se zapojily většinou velmi plastické druhy, s širší ekologickou amplitudou.

Založení pastvin a luk

Louky a pastviny zakládáme pro dobu využívání delší než 6 let (důležitá informace pro složení směsky).

Založení travního porostu s krycí plodinou

Krycí plodina má za úkol vytvořit příznivé mikroklima nad povrchem půdy, omezit zaplevelování a nadměrný úbytek vody a také zajistit chybějící produkci po dobu 2-3 měsíců. Mezi vhodné krycí plodiny patří:

• obiloviny na zrno (rizikové je poléhání a hustý porost)
• obiloviny na píci (nejčastěji se využívá oves, méně často pšenice, ječmen)
• luskoviny (ideální bob - nepoléhá a poskytuje výborné podmínky pro podsev)
• jílek mnohokvětý (nutné použít diploidní odrůdu jílku, výhodou jsou nízké náklady)

Založení travního porostu bez krycí plodiny

Jedná se o nejjistější způsob založení, avšak je nutná odplevelovací seč z důvodu regulace plevelů.

Termíny výsevu

Vhodná doba zasetí je jarní termín (duben - květen). Půda je dostatečně zásobena vláhou a rostliny mají dostatek času k plnému růstu a rozvoji porostu. Po sklizni krycí plodiny podsev obroste. V září následuje tzv. panenská seč (první seč), popř. necháme porost vypást. Koně na zasetou louku pouštíme až po zapojení porostu. Výška porostu by měla být alespoň 15 cm.

Druhá možnost výsevu je podzimní termín (září - říjen). Probíhá po sklizni obilovin a je vhodná zejména u jetelotrav. Získáme tím plnohodnotný nový porost pro další rok. Avšak je tu riziko přísušku (období sucha) při nepříznivých klimatických podmínkách.

Sečení

Důležité faktory k udržení kvalitních travních porostů jsou intenzita a způsob využívání luk a pastvin, znalost reakcí druhů na kosení, spásání, počet sečí... Proto se nedoporučuje nově založený porost ihned vypásat - drn nemá dostatečnou únosnost - ale pouze první rok (lépe dva roky) pouze kosit, i když je nově osetá plocha určena pro pastvinu.
Výška strniště při první seči by měla být zhruba 50 - 60 mm a v prvním roce by sečení mělo proběhnout třikrát. Omezí se tam výskyt plevelů.

Mechanické zásahy

Válení
Válení porostů je velmi důležité na nově osetých plochách, ale také po zimě na lehčích půdách, kdy je půda „překypřená" působením mrazu.

Smykování
Smykováním se rozhrnou výkaly a krtince po pastvině. Jedná se o velmi užitečný zásah, neboť krtiny značně znečišťují píci (seno) a exkrementy zamořují pastviny zárodky parazitů.

Vláčení - nelze jednoznačně doporučit!
Je prováděno lučními, popř. prutovými branami v období jara. Vláčení se nedoporučuje jako standartní zásah. Dochází k vytrhávání výběžků trav a pokud se porost ihned nezaválí, řada odnoží a někdy i celé rostliny můžou zaschnout.

Kosení nedopasků - velmi důležité!
Zásadním a velmi nutným opatřením je kosení nedopasků. Zamezíme tím nejen rozšíření parazitů, plevelů a nežádoucích druhů, ale nedochází k nadměrnému hromadění stařiny a ochuzení travních porostů o některé druhy trav a bylin.

 

Přísev

Podstata přísevu spočívá v mělkém narušení původního drnu a provedení přísevu vhodných trav a bylin. Mělké nakypření půdního povrchu se provádí pomocí prutových bran nebo se mělce nařízne drn diskovými secími botkami, popř. se provádí pásový přísev s frézováním drnové části. Nejvhodnější dobou přísevu je časné jaro a to i do rozmrzající půdy, kdy nezačal původní porost obrůstat a konkurovat novému porostu. Další termínem přísevu je konec května po první včasné seči. Nejvíce rizikovým termínem je pozdní výsev. Hrozí zde riziko přísušků.

Ze vhodných druhů jetelovin na přísev je jetel luční pro porosty na seno. Pro pastevní účely je vhodný jetel plazivý (většinou však není nutné ho dosévat).

Z travních druhů má největší uplatnění jílek vytrvalý pro svoji schopnost rychlého nárustu. Používá se pro krátkodobé porosty pro dobu využití 3-6 let. Pro dlouhodobé porosty je vhodným druhem kostřava rákosovitá.

Po přísevu je nutné včasné pokosení původního porostu, aby dosev byl schopen konkurovat okolním rostlinám.

Regulace plevelů a škůdců

Díky druhové diverzitě a ustálenému společenstvu na pastvinách a loukách se nesetkáváme s invazí plevelů a škůdců.
Největším problémem bývá rozšíření širokolistých šťovíků. Jsou to agresivní rostliny, které páchají problémy nejen na travních porostech, ale vyskytují se i v porostech jetelotravin. Vytlačují kulturní druhy trav a narušují estetický vzhled pastvin a luk. Vyznačují se nízkým obsahem vlákniny a obtížnou stravitelností a vzhledemk velkému obsahu vody jsou problémem i při výrobě sena a senáží. Svoji urputnost dokazují šťovíky i tím, že jejich semena mají schonost klíčit i po 20 letech. Nejhojněji se vyskytuje šťovík tupolistý, a je také nejvíce škodlivý.

Preventivní opatření spočívají především v:

• používání osiv bez příměsi semen šťovíků
• včasném posečení než začne šťovík kvést
• použití menších množství hnojiv, jelikož strategie růstu šťovíků je založena na velkém obsahu živin v půdě
• nenarušování travního drnu
• vhodné koncentraci koní na malé ploše, např. u napajedel nebo krmelců
• sečení nedopasků
• popř. vypichování jednotlivých rostlin do hloubky kořene cca 15 cm

Po každém likvidačním procesu šťovíku by měl být proveden dosev.

Z živočišné říše je důležité zmínit hraboše polního, který při přemnožení dokáže napáchat velké škody na travních porostech a zanechat na nich množství chodbiček a nor. Odhaduje se, že při velkém výskytu se na 1 hektaru pohybuje až 1500 jedinců. Ochranou proti nim je podpora výskytu jejich přirozených nepřátel (draví ptáci, lasičky, lišky...) - např. výstavbou berliček pro dravé ptáky a nízké sečení před zimou.

Hnojení

Trvalé travní porosty jsou ceněny hlavně v oblastech vodních zdrojů a toků, a to pro svou schopnost poutat a efektivně využívat velké množství živin.
K hnojení je ideální použít statková hnojiva, než hnojit drahými minerálními (syntetickými) hnojivy. Důvodů pro jejich použití je několik:

• ekonomické hledisko
• ekologické hledisko
• zlepšení půdních vlastností pastvin a luk
• snadná a dlouhodobá dostupnost rostlinám

Při správném hnojení statkovými (organickými) hnojivy jsou travním porostům navráceny všechny potřebné živiny a doplňkové hnojení minerálními hnojivy není nutné.

Dávkování organických hnojiv je lepší rozdělit do několika menších dávek během roku. Dochází tím k regulaci porostu, menšímu zaplevelení a pozvolnému a trvalému přísunu živin.

Doba aplikace je ideálně po každé seči nebo spasení. Vhodná je i podzimní aplikace - rostliny lépe přezimují a na jaře dříve obrůstají. Jarní hnojení je podmíněno únosností drnu pro těžkou techniku. V zimních měsících je hnojení zakázáno.

 

Druhová diverzita pastvin a luk

V druhově bohatých trvalých travních porostech můžeme najít mimo kulturních druhů trav a jetelovin také léčivé, ostnité nebo jedovaté byliny. Jsou to druhy rostlin pro koně atraktivní, ale i takové, kterým se raději vyhnou a které mají podřadnou krmnou hodnotu.

Mezi jedovaté rostliny řadíme např. pryskyřník, sasanku, kokotici, pryšec, starček přímětník, ocún jesenní, řeřišnici luční, přesličku bahenní, vratič obecný, hasivku orličí, třezalku tečkovanou... a další. Koně se většinou na pastvě jedovatým druhům vyhnou, avšak v seně nebo senáži ztrácejí možnost výběru a mohou nastat zdravotní problémy.

Řada léčivých rostlin má příznivý vliv na zdravotní stav a zažívací pochody koní. Jejich význam spočívá hlavně na celkovém podílu v porostu a na vývojové fázi, ve které se sklízí nebo jsou spásány. Mezi nejznámější rostliny patří např. pampeliška lékařská, kontryhel obecný, kmín luční, mateřídouška úzkolistá, mochna nátržník, řebříček obecný, úročník lékařský, světlík lékařský... a řada dalších.

Přísev bylin

V Evropě a ve světě probíhaly a probíhají zajímavé výzkumy a studie zaměřené na vliv léčivých bylin na zvířata. Bylo zjištěno, že druhově bohaté louky mají velký vliv na přírůstky u jehňat a kvalitu masa, ale také na kvalitu sýrů od dojnic pasených na bylinných loukách. Jejich sýry měly vyšší senzorické ohodnocení, které je dáno zastoupením fenolických látek v sýru.

Z těchto důvodů je velmi žádoucí přísev bylin do stávajících travních a jetelotravních porostů. Předpokladem pro úspěšný přísev je prořídlý travní drn, který byl narušen prutovými branami. Základem směsí by měly být traviny (4-10 druhů), jeteloviny (1-3 druhy) a luční byliny ( 10-52 druhů). Tyto směsi nabízí semenářské firmy a jejich složení by mělo odpovídat v základních rysech botanické skladbě přirozených porostů a pocházet z daného regionu.
Pro podporu růstu pomaleji rostoucích druhů je vhodné po dvou měsících provést kosení a to zopakovat opět po dvou měsících.

Při dosevu je vhodné obohatit pastvu a louky o tyto druhy:

• řebříček obecný
• máchelka srstnatá
• psineček obecný
• jílek vytrvalý
• kontryhel
• vrbina penízková
• psárka luční
• bojínek luční
• tomka vonná
• sedmikráska chudobka
• třeslice prostřední
• lipnice luční
• kmín kořenný
• lipnice obecná
• poháňka hřebenitá
• mochna husí
• srha laločnatá
• černohlávek obecný
• světlík lékařský
• pryskyřník prudký
• kostřava luční
• ptačinec trávolistý
• kostřava červená
• jetel luční
• prasetník kořenatý
• jetel plazivý
• máchelka podzimní

Aspekty ovlivňující kvalitu pastvin

Pastviny se od lučních porostů liší četností odběru nadzemní biomasy a dochází k narušování vegetace sešlapem, zhutňování půdy a k tvorbě nízkého hustého drnu. Pasoucí se koně pravidelně narušují drn a tím vytváří vhodné podmínky pro růst mnohých rostlin rozmnožujících se semeny. Nevhodná bývají podmáčená stanoviště a okolí toků. Zde dochází k ničení vegetace pastvin. K podobnému narušení drnu nastává i v místech velké koncentrace koní - seníky, napajedla, vstupy na pastviny. Nevýhodný bývá i celoroční pobyt koní v rámci jednoho areálu. Koně si vybírají jen některé části pastvy a zůstává tak velké množství nedopasků. Pastviny by se proto měly rozdělit na několik částí a stádo několikrát do roka přehnat.
K odstranění nevýhod permanentního spásání je vhodné využít výhod střídání spásání a kosení.

Literatura:

Hrabě ,F., et. al.: Trávy a jetelovinotrávy. Nakladatelství Baštan, Olomouc, 2004
Hejduk, S., Hrabě, F.: Pícninářství v ekologickém zemědělství. Inf. Šarapatka, B., Urban,J. et. al.: Ekologické zemědělství, 2003
Hrabě, F., Buchgraber, K.: Travní porosty. MZLU AF Brno, 2004, studijní text (v tisku)