Pro vytváření zahradního prostoru jsou listnaté stromy prvkem velmi proměnlivým. Na této proměnlivosti je založen jejich celoroční výtvarný účinek. Od jara do podzimu lze sledovat barevný vývoj listů - od svěží jarní zeleně až po podzimní odstíny oranžové a červené barvy. Na rozdíl od jehličnanů působí listnáče rozvolněně, je to dáno tvarovým výrazem nadzemní části, která je lehčí, nepravidelnější a světlejší než jehličnaté stromy. Za větrného počasí lze pozorovat střídání rubu a lícu listů, což působí velmi živě a svěže.

Listnaté stromy se vyznačují nejen estetickými vlastnostmi, ale i čistě funkčními - působí jako větrolamy, sněholamy, snižují hluk, zlepšují mikroklima, poskytují stín ... mají i hygienickou funkci. Na listech se zachycuje prachu mnohem více než na jehlicích jehličnatých stromů.

Vhodný poměr listnáčů a jehličnanů

Jak je tedy vhodné stromy kombinovat? Listnaté stromy a keře by měly ve výsadbách vždy převažovat nad jehličnatými. Ve výsadbách by se nemělo objevit více než 15 % jehličnanů. Jehličnany svým habitem působí velmi strnule, temně až posmutněle. Vznikají nehezká zákoutí (viz obr. 1), která není lehké rekonstruovat a znovuosázet. Půda je pod jehličnany (a zejména tújemi) značně vyčerpaná a kyselá, a proto i následná rekonstrukce je nákladná a velmi pracná.

Převislé a výrazné kultivary

Každá výsadba působí monotónně, pokud se v ní neobjeví akcent v podobě výrazných stromů a keřů. Použijte proto 1 - 2 stromy, které budou výrazné buď svým habitem - převislé formy či výrazná kůra, nebo svojí barvou - červené a žluté kultivary. Když se strom vyznačuje výrazným podzimním vybarvením listů, je dobré, aby na něj dopadaly paprsky podzimního slunce, budete překvapeni, jak rozzáří celou zahradu. Pokud se ve výsadbě objeví takových stromů více, výsadba působí nepřehledně, kýčovitě až monstrózně.

Příklady výrazných stromů

Převislé:

• višeň pilovitá,
• višeň chloupkatá,
• vrba červenokřivolaká,
• jerlín japonský,
• jilm lysý,
• bříza bílá,
• korkovník amurský ...

S okrasnou kůrou:

• javor vlasonohý,
• javor šedý,
• bříza papírová,
• prunus serrula,
• hlošina úzkolistá,
• bříza černá,
• platan javorolistý ...

S výrazným zbarvením:

• dub šarlatový,
• dub červený,
• javor japonský,
• vrba nachová,
• muchovník hladký ...

Než začneme sázet...

... položme si několik otázek. Jak rychle strom poroste a jakých dosáhne rozměrů v dospělosti?

Na obr. 2 a 3 vidíme růst koruny lípy stříbrné (Tilia tomentosa), která byla vysázená 2 metry od stáje. Ač se nám zprvu může zdát, že odstup od stavby je dostatečný, již za 10 let můžou vznikat problémy s korunou stromu, která může stavbu poškozovat. U rychle rostoucích stromů se problém projeví dříve. Strom se musí pak buď silně ořezávat, přesadit, nebo pokácet.

Dalším limitujícím faktorem jsou kořeny. Zjistěte nejprve, zda v místě výsadby nejsou inženýrské sítě, jímka, studna, drenáž, opěrná zeď, které by mohly být kořeny poškozeny. Nikdy nesázejte stromy v těsné blízkosti hranice pozemku se sousedem. Pokud tak chcete činit, zajistěte si jeho souhlas (nejlépe písemně). Ideální nejmenší vzdálenost od hranice pozemku je poloměr dospělé koruny stromu či keře. Vysázený strom by neměl vrhat stín na sousedův pozemek.

Kam bude v létě vrhat stín ráno v poledne a večer? Je vhodné, aby stromy nestínily ráno, naopak je příjemné pokud stíní ostré odpolední sluníčko. Pokud strom vytváří příjemné rozptýlené světlo, je dobré ho sázet proti slunci, docílíte tak příznivého výsledného estetického efektu.
Jaké má strom nároky na stanoviště? V úvahu bereme, zda snese plné slunce či polostín, sušší půdu či spíše vlhčí, zda snese výsadbu v mrazové kotlině nebo potřebuje chráněnou polohu...

Nebudou stromy představovat nebezpečí pro stavby na pozemku? Předejdeme tak tomu, aby kořeny nenadzvihovaly třeba seník či přístřešek, nebo padající větve nepoškozovaly střechy budov.

Výběr stromů dle požadavku na vláhu

Sušší půda:

• topol osika,
• dub pýřitý,
• dub zimní,
• jinan dvoulaločný,
• bříza bělokorá,
• hloh,
• vrba jíva,
• hrušeň polnička,
• javor babyka,
• javor mléč,
• jeřáb ptačí ...

Středně vlhká půda:

• platan,
• lípa,
• jasan,
• dub letní,
• javor klen,
• ořešák,
• habr,
• buk ...

Velmi vlhká půda:

• bříza pýřitá,
• dub bahenní,
• olše,
• topoly,
• jilm ladní,
• jilm vaz

Kde vybírat školkařský materiál?

Ve svém okolí jistě najdete několik zahradnictví, kde se školkařský materiál prodává. Stále ještě překypují nesmyslným sortimentem tújí a cypřišků a kýčovitých okrasných listnáčů, mnohdy bizarních tvarů. Ve valné většině zahradnictví nenajdete jejich vlastní sortiment, ale pouze překoupený rostlinný materiál. Problém není v tom, že jde o zboží „překoupené", ale že stromy a rostliny pochází z jiných klimatických poměrů. Proto dávejte přednost regionálním školkám, budete mít jistotu, že stromy a keře jsou dostatečně otužilé a vhodné pro výsadbu ve vašem regionu. Kupujte stromy a keře v základní přírodní formě. Pestrolisté kultivary bývají většinou sterilní a náročné na péči. Trpí neduhem zvaný chloróza. Jedná se o nemoc, kdy rostliny mají méně chlorofylu, potřebují více hnojit a slunné a chráněné stanoviště.

Vyhněte se nákupům v supermarketech a hobbymarketech. Kvalita rostlin je zde mnohdy velmi špatná a ani popisky nebývají pravdivé.

Správná jáma - základ úspěchu

Obecně lze říct, že čím větší jáma, tím lépe. To platí především pro půdy s nepříliš ideálním složením. V udusané či spečené půdě nemají kořeny moc velkou šanci hluboce kořenit. Lesní stromy nejsou tolik náročné na nakypřenou půdu jako stromy ovocné. Do jámy nalijte dostatek vody, nechte vsáknout. Další bohatou zálivku aplikujte po výsadbě.

Ke kořenům stromů nikdy nedávejte čerstvý hnůj nebo zelené zbytky. Použijte kompost promíchaný s původní zeminou na zasypání kořenů. Stromek zasadíme tak, aby byl ve stejné hloubce, v jaké rostl ve školce. Můžete přidat ke kořenům mykorhizní preparáty - spóry symbiotických hub. Jedná se o velice efektivní a trvalý způsob podpory růstu rostlin. Zeminu jemně, ale důkladně udusejte, aby nevznikaly vzduchové kapsy a kořeny měly dostatečný kontakt s půdou. Po zasazení je dobré vrchní část zeminy zamulčovat. Vhodná je například 15 cm vrstva slámy.
Nejhodnější doba pro výsadbu stromů je jaro a podzim.

Hnojení

První hnojení je vhodné aplikovat až příští jaro po výsadbě. Ideální je zalévat rostliny tzv. jíchou. Jícha se připraví tak, že do kbelíku, konve nebo sudu s dešťovou vodou dáme listy kostivalu lékařského nebo kopřiv a necháme 2 týdny louhovat. Vznikne tak ideální hnojivo, které má hnojivé i léčivé substance v ideálních poměrech. Pro zalévání je dobré to ředit. Nejsou potřeba žádná minerální hnojiva. Hnojíme napřírodno a zadarmo :-)

Ochrana stromů

Větší stromy je potřeba vyvázat, aby nedocházelo k vývratům. Kůl by neměl zasahovat do koruny. Stačí ukotvit jen 1/3 výšky kmene. Úvaz by měl být pružný nebo z přírodních materiálů (juta, konopí... ), aby nedošlo k zaškrcení kmene.
Další ochrana spočívá v zamezení okusu stromků zvěří nebo koňmi. V přírodě se stromky chrání tím, že rostou ve společenstvích s trnitými keři, které je chrání proti okusu zvěří. Také jsou větvené již od báze, tzn. k okusu jsou nabídnuty místo kmene. Není to sice pravidlo, že by na sto procent nedocházelo ke zničení stromků, ale ve valné většině případů to takto výborně funguje. Pokud není možná spoluvýsadba chránících keřů, je potřeba oplotit kmeny kvalitním pozinkovaným pletivem s oky max. 5 cm. Alternativou mohou být ekologické repelentní nátěrové hmoty.

Zajímavé listnaté stromy

Pro správný výběr stromů není nutné hned nakupovat nákladné encyklopedie. Unikátní databázi dendrologa Petra Horáčka najdete na internetu zde: http://databaze.dendrologie.cz/

Respektujte stanoviště a nároky dřeviny a nemůžete šlápnout vedle!