V lednu se díky panu ing. Vinčálkovi a Živnostenskému společenství podkovářů uskutečnil seminář s předním americkým podkovářem a zároveň veterinářem p. Scottem Morrisem na brněnské klinice. O několik týdnů později, ve dnech 20.-21. března 2015, se uskutečnil seminář pořádaný pod záštitou firmy Mustad, města Jaroměř a p. Kysilky jako představitele Společenstva uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů - podkovářů Čech, Moravy a Slezska a Česko-německého sdružení podkovářů s mistrem světa 2008 a členem irské podkovářské reprezentace panem Paulem Robinsonem.

Dvoudenní seminář začal anatomií distální částí hrudních končetin, neboť bez znalosti a nepochopení správné funkce celé končetiny a zejména celého kopytního mechanismu nelze nikdy provést správnou korekturu ani následné podkování. Po krátkém zopakování základní anatomie objasnil Paul Robinson nutnost celkové rovnováhy kopyta, která je tak důležitá pro celkové fungování distální části končetiny. Zdůraznil zejména stranovou rovnováhu kopyta jako jeden z hlavních cílů správného podkování. Teoretickou část přednášky ukončil fotograficky zdokumentovanými připady z praxe, kde názorně objasnil problematiku celkové rovnováhy kopyta.

V odpolední části prvního dne předvedl Paul Robinson praktickou ukázku práce při podkování koní. Pořadatel zajistil koně přes zimu nekovaného. P. Robinson ukázal důsledek nesprávného použití dvoučapkových podkov na hrudních končetinách, které zdeformovaly kopytní pouzdro v lateromediální rovině a neúměrně prodloužily jeho dorzální stěnu.

Po předvedení koně v kroku a klusu byly všem přítomným předvedeny vady jeho postoje a jejich následek v pohybu. Cílem podkování bylo toto napravit nebo alespoň částečně eliminovat a vytvořit stranovou rovnováhu kopyta.

Pro podkování byla použita jednočapková podkova správné velikosti s rožšířeným ramenem.

V pozdních odpoledních hodinách byla všem přitomným předvedena pitva neživé distální části hrudní končetiny p. MVDr. Hyksou s vysvětlením všech anatomických útvarů.

Druhý den začal přednáškou MVDr. Žerta na téma Trvalá fixace pately. Tato na první pohled skoro děsivá porucha má však celkem jednoduché řešení. V první řadě zkusit s koníkem zacouvat a teprve poté, co toto nepomůže, je nutný malý chirurgický zákrok a následné správné podkování vnější klínovou podkovou o velikosti klínu 8 mm.

Druhá praktická ukázka podkovářské práce Paula Robinsona byla předvedena na koni s čerstvě ukončenou dostihovou kariérou. Při předvedení koně byla zjištěna chybějící stěna na laterální straně kopyta LP končetiny.

Cílem podkování byl správný výběr velikosti podkovy a vytvoření stranové rovnováhy kopyta pomocí rozšíření ramena podkovy.

Kůň musel být po celou dobu podkování sedován vzhledem k zajištění bezpečnosti jak koně, tak podkováře. Byla opět použita jednočapková podkova, s rožšířeným ramenem na straně přetížené podsunuté patky vlivem nekorektního postoje. V průběhu podkování bylo zodpovězeno několik otázek na možné ušlápnutí přesahu podkovy. Paul Robinson všem vysvětlil, že pokud bude kůň okován tzv. na jistotu, tedy bez nutných přesahů, nikdy nedojde k nápravě podsunuté patky a tím k celkovému odlehčení přetížené strany kopyta. Vždy je nutné hledat kompromis, který ještě umožní nápravu, ale nepovede k nadměrnému ušlapávání podkovy.

V odpoledních hodinách předvedl Paul Robinson ruční výrobu atypických podkov a úpravu strojně vyráběných podkov firmy Mustad. Jeho práce se železem nenechala nikoho ze zasvěcených na pochybách, že je mistrem světa (Calgary, rok 2008) právě v podkovářských disciplinách.

Nezbývá než doufat, že většina podkovářů pochopila danou problematiku rovnováhy kopyta a vědomosti získané během tohoto semináře se stanou běžnou součástí každodenní praxe. Za samotné koně, kteří jsou opravdovým zákazníkem podkováře, bych si to osobně přál.