Udělala jsem si testík sama na sobě - prošla fotografie koní v experimentu před přečtením studie a po něm. Zatímco poprvé jsem si vůbec nebyla jistá, který kůň je jak bolavý, podruhé, když jsem už věděla, co hledat, mi připadalo poměrně snadné to rozeznat.

To, že výraz dokáže lépe než slova prozradit bolest, je jasné a u lidí výborně zdokumentované. Psychologové dokonce prokázali, že podle výrazu jsme schopni s vysokou mírou úspěšnosti odhadnout, zda dotyčný skutečně trpí bolestí i v případě, že ji skrývá anebo naopak simuluje. Ovšem u zvířat je to trochu složitější, protože nemají zdaleka tak bohatou mimiku (což se navíc liší u jednotlivých druhů, srovnejte psa a medvěda). Přesto existují vědecké práce, které podle výrazu dokáží vyhodnotit prožívání bolesti u myší a králíků - což jsou zvířata ještě poněkud méně čitelná než koně.

U koní je to tedy snazší a není se tak moc čemu divit, že staří koňáci podle pohledu dokázali poznat, že koně něco trápí. Vědci se touto oblastí začali zabývat poměrně nedávno, ale bylo by namístě, abychom se s jejich závěry seznámili i my. Koně jako lovná zvěř jsou evolučně naprogramováni k tomu, aby svou slabost (tedy i bolest) skrývali co nejdéle. Predátor si totiž při lovu vybírá pokud možno slabé kusy, takže dát najevo bolest může být v přírodě velmi nebezpečné. A tak se i u doma chovaných koní může stát, že nám unikne, že zvíře trpí bolestí, až dokud není pozdě.

Jako první svou práci ohledně znaků vypovídajících o bolesti u koní v roce 2014 publikoval tým z Itálie, Německa a Velké Británie v čele s Emanuelou Dalla Costa (1). Vzali si za cíl vytvořit škálu grimas koně (Horse Grimace Scale, HGS), podle níž by dokázali vyhodnotit míru bolesti, kterou kůň trpí. Aby nemuseli trápit koně zbytečně, použili jako vzorek 40 hřebců různých plemen a věku po kastraci. Kontrolní skupina šesti koní ve stejných podmínkách pak kastrací neprošla.

Kastrace proběhla uzavřenou metodou v celkové anestézii. Všichni koně byli hospitalizovaní na klinice a v boxu měli umístěné dvě kamery, které snímaly jejich výrazy a chování během několika dnů před operací i po ní. Z videa potom výzkumníci vystříhali fotografie výrazů koně (výřez hlavy a krku). Škála grimas (HGS) byla sestavena podle pilotní studie Emanuely Dalla Costa a kol. a byla inspirována podobnými studiemi u králíků a hlodavců. Obsahovala šest znaků (oblastí hlavy), které měly indikovat bolest. Po jejím sestavení potom výzkumníci, kteří nebyli informováni o průběhu experimentu a jednotlivých koních, dostali za úkol zhodnotit přítomnost jednotlivých bodů škály u předložených obrázků - jednalo se o 60 náhodně vybraných fotografií před operací a 60 po operaci. Vzhledem k tomu, že šlo o testování nově zavedených ukazatelů bolesti, byly výsledky pro kontrolu porovnány s dosud používaným hodnocením bolesti. Jedná se o tzv. kompozitní škálu bolesti, Composite Pain Scale (CPS), která k hodnocení využívá celé tělo, nikoli pouze výraz.

Výsledky?
Výzkumníci správně zařadili výrazy koní po operaci v 73,3 % případů, tedy rozeznali podle zadaných kritérií ve výrazu koně, že kůň trpí bolestí. Navíc ještě koně, kterým nebyly podány léky proti bolesti, skórovali výše (tedy přisuzovali jim větší stupeň bolesti).

Která kritéria sledovali?

Strnulé, vzad směřující uši. Uši koně směřují vzad a mírně do stran, takže působí dojmem, že jsou vzdáleny víc od sebe. Nejsou ale uvolněně spuštěné jako při odpočinku koně, na pohled i dotek jsou strnulé.

Stažení víček, přivřené, až zavřené oči. Opět na rozdíl od dřímání se ale nejedná o uvolněně přivřené oko, svaly jsou napjaté. Za nejvyšší známku bolesti se považuje zastření více než poloviny oka víčkem.

Tenze v oblasti nad očima. Stažení svalů v oblasti nad očima je patrné ve větším vyrýsování kostí na tomto místě. Je-li hřeben spánkové kosti dobře viditelný, tato tenze je přítomná.

Výrazné stažení žvýkacích svalů. Žvýkací svaly koně najdete pod kůží na tvářích koně. Pokud jsou zaťaté, je v těchto místech patrná tenze a jsou viditelně vyrýsované.

Napjatá huba a vyrýsovaná brada. Toto napětí je viditelné na horním pysku, který je silně stažen vzad. Stažení dolního pysku způsobuje, že brada koně je napjatá a viditelně vyrýsovaná.

Napjaté nozdry a zploštělý profil nosu. Nozdry koně jsou napjaté a mírně rozšířené, napětí je patrné na pohled i na dotek. Profil nosu se stažením podkožních svalů zplošťuje, pysky se opticky prodlužují. Můžete si to představit podobně, jako když kůň vůči něčemu frká - mezi nozdrami je najednou na chvíli „planina".

Obrázky výše
1. Tento kůň vykazuje prakticky všechny výše uvedené známky bolesti s výjimkou tenze v oblasti nad očima (hřeben spánkové kosti není viditelně vyrýsovaný).(2)
2. Porovnejte s tímto koněm, na kterém jsou patrné také známky bolesti: tenze v oblasti nad očima, napětí víček, přičemž jsou ale oči doširoka rozevřené, napjatá huba a vyrýsovaná brada i napjaté, rozšířené nozdry (což je umocněné tím, že se koni v této pozici špatně dýchá). Tato fotografie není součástí citovaných studií a jedná se o koně v umělé pozici, kde není zcela jasné, jak působení částí uzdy ovlivňuje zapojení svalů hlavy a mimiku, nicméně na obrázku je zřejmé, že kůň má zaťaté partie právě v oblastech, které v citovaných studiích souvisí s bolestí.

Obrázek vlevo: uvolněný kůň - porovnejte. Uši také směřují vzad a do stran, oči jsou prakticky zavřené, ale jsou uvolněné stejně jako ostatní svaly i výraz koně (což je dobře patrné zejména na bradě). Nevidíte žádné napětí v oční oblasti ani v oblasti nozder.

Uvedené známky se týkají pouze výrazu koně, ale můžu dodat, že bolest způsobuje stažení všech svalů, nejen na hlavě. Kůň trpící velkou bolestí má tudíž vyrýsované svaly po celém těle, zatažené břicho a zpravidla stažený ocas. Toho využívá právě výše zmíněná kompozitní škála bolesti. Při hodnocení bolesti koně je nejlepší využít kombinace obojího, tedy jak výrazu, tak postoje a „řeči" celého těla. Protože intenzita bolesti (stejně jako individuální citlivost jednotlivých koní) není stejná, nelze ani očekávat stejné známky bolesti. Některé z výše popsaných ukazatelů mohou být na koních patrné i ve chvílích, kdy zrovna bolestí netrpí, pokud je ale přítomno hned několik výše uvedených ukazatelů, je evidentní, že trpí závažnou bolestí.

Rychlý návod doktorky Gleerup

Nedlouho poté byla publikována další studie, tentokrát od vědců z Dánska a Švédska v čele s Karinou Gleerup (3), která potvrdila, že výraz koně může prozradit, že zvíře trpí bolestí, a poněkud zjednodušila rozpoznávání. Výzkumníci chtěli potvrdit, že při zaměření se na pět klíčových oblastí ve výrazu koně (uši, oči, nozdry, huba a tvářové svaly) se lze velmi rychle (během dvaceti minut) naučit, jak rozeznat, kdy koně něco bolí.

V podstatných rysech se od předchozího výzkumu neliší, rozeznání bolesti je opět založeno především na stažení svalů. U očí Karina Gleerup nepovažuje za nutnou známku přivření nebo zavření očí, pouze zdůrazňuje napětí svalů a strnulý pohled (což je například viditelné u koní pod sedlem ve chvíli, kdy jsou vystaveni bolesti). U nozder upřesňuje, že jsou rozšířené od středu na vnější stranu (medio-laterálně), na rozdíl od koně vzrušeného, který má nozdry roztažené celkově. A přidává pysky pevně stisknuté k sobě. Na základě svého výzkumu zpracovala tento jednoduchý návod ke snadnému určení, zda kůň trpí bolestí: (4)

PS: Za pomoc a připomínky děkuji dr. Jitce Bartošové.

Reference
(1) Emanuela Dalla Costa et al: Development of the Horse Grimace Scale (HGS) as a Pain Assessment Tool in Horses Undergoing Routine Castration. PLoS ONE, březen 2014: http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0092281
(2) obrázek tamtéž
(3) Karina B Gleerup et al: An equine pain face. Veterinary Anaesthesia and Analgesia, 2015
(4) https://www.horsesandpeople.com.au/fact-sheet/equine-pain-face-poster