Výlety po jezdeckých stezkách
Jezdecké stezky existují v České republice už celou řadu let a stále se rozšiřují i zlepšují. Většinou však kromě skupiny skalních turistů na koních o nich ví jen málo koňařů - přesto stačí tak málo a může je využít téměř kdokoli. Na naše zvídavé otázky odpovídá Ing. Milena Andrlová, zakladatelka a styčná osoba českých jezdeckých stezek:
Mohla byste nejdříve projekt jezdeckých stezek představit: kdy vznikl, kdo ho založil, kdo stezky tvoří (a podle čeho) a kdo v praxi značí? Kdo se o ně stará? Kdo zaštiťuje? Na koho se obrátit, pokud bych měl jako uživatel stezky problémy (s průjezdem, povrchem, značením, stanicí...)? Existuje nějaká nonstop linka pomoci?
První celostátní setkání zájemců o jezdeckou turistiku se konalo na podzim roku 2003 na Chatě pod Kletí v jižních Čechách. V následujících letech pak začal vznikat systém jezdeckých stezek a stanic pro turistiku na koni - autorkou prvních projektů byla Ing. Milena Andrlová. Na úspěch těchto jihočeských projektů pak navázaly další kraje ČR a systém jezdeckých stezek a stanic se začal postupně rozšiřovat po celé zemi. V současnosti se stejným způsobem už značí i v zahraničí (na Slovensku a v Rumunsku).
Pro značení stezek byla vytvořena metodika, která vychází z pěšího značení, používaného již 120 let Klubem českých turistů (toto značení je světovým unikátem). Pro jezdeckou stezku je značkou bílý čtverec 10x10 s barevným terčem uprostřed.
Vyznačení stezky provádějí sami koňáci, kteří absolvují zaškolení pro značkaře KČT. Starají se i o údržbu značení, která se pak provádí na každé stezce 1x za tři roky. Tuto údržbu financuje KČT, první vyznačení stezky nikoli.
V Klubu českých turistů je zřízena sekce turistiky na koni, organizátoři z jednotlivých krajů se setkávají, takže v České republice (také světový unikát) funguje celý systém podle jednotných pravidel (značení, pravidla pohybu na stezce, souhlasy majitelů pozemků atd.).
Samotná stezka však samozřejmě zůstává v majetku původního vlastníka, je to jako u pěších stezek, které také pěší turisté neudržují, udržuje se jen značení.
Problémy se značením je možno nahlásit na příslušný kontakt uvedený v mapách a na internetu. Ostatní problémy (padlé stromy, zneprůjezdněná místa atd.) je možné nahlásit na nejbližší stanici nebo na kontakt z mapy. Stanice ani KČT ale nemají možnost samy problém odstranit, jen mohou ev. předat informace dál.
Pokud jde o stanice, problémům se lze vyhnout, pokud se nocleh na stanici domluví předem. Většina stanic nefunguje pro „příchozí", ale jen pro ohlášené jezdce. Samozřejmě je vhodné mít s sebou kontakty na ostatní stanice na trase pro případ zpoždění atd.
Nonstop linka pomoci neexistuje - na mapách jsou uvedeny SOS kontakty - na veterináře, kováře, dopravce koní.
Vedou jezdecké stezky i přes soukromé pozemky? Musí se založení stezky domluvit nejdříve s majitelem cesty? Pokud to vezmu z druhé strany - lze se na někoho obrátit, pokud by jezdci na stezce svým nevhodným chováním dělali škodu na pozemku, přes který stezka vede?
Navržená trasa značené stezky se předem projednává se všemi majiteli dotčených pozemků, kteří podepisují souhlas s vyznačením (nikoli s průjezdem koní, ten je limitován jen ev. omezením z titulu některých zákonů). Pokud by majiteli pozemku jezdci způsobili škodu, řídí se případný postup občanskoprávními předpisy.
Je někde pohromadě seznam všech map s jezdeckými stezkami?
Na internetových stránkách www.turistikanakoni.cz je seznam dosud vydaných map celostátní edice Kartografie 1:50 000, jsou to kvalitní turistické mapy mj. se všemi „koňařskými informacemi". V roce 2010 vyšly první čtyři mapy (Šumava - Trojmezí, Novohradské hory, České Švýcarsko, Vizovické vrchy), v roce 2011 vychází dalších 8 map. Tyto mapy lze zakoupit v obchodní síti (u těchto nových map je na titulní straně i logo koníka) nebo přes internet na www.kartografie.cz.
Celokrajskou jihočeskou mapu (speciální pro turistiku na koni) lze zakoupit přes www.animalcare.cz.
Informace o dalších mapách, které vznikaly v rámci různých projektů, je možno vyhledat přes „krajské" kontakty (opět uvedené na www.turistikanakoni.cz).
V jakých krajích vlastně jsou stezky - kde je jejich síť nejhustější, kde je to podle vás nejzajímavější a kde je toho ještě příliš málo?
Nejrozsáhlejší systém stezek najdeme v Jihočeském kraji - propojuje většinu území kraje formou „pavouka" vzájemně navazujících a křižujících se tras. Stezka dlouhá přes 1000 km je vyznačena ve Středočeském kraji, bohatý systém stezek vzniká v kraji Vysočina, další kilometry vznikají ve Zlínském kraji. I ve většině ostatních krajů České republiky už různě dlouhé značené trasy jsou nebo vznikají.
Kdybych měla doporučit, tak určitě navštivte jihočeské příhraničí, okolí Českého Krumlova, CHKO Blanský les - kromě krásné přírody je zde i řada historických zajímavostí, které můžete vidět i při jízdě na koni.
Lze se z našich stezek plynule napojit na stezky sousedních států? Kde? Jsou rozdíly ve značení? A rozdíly v kvalitě - stezek i služeb? Najdu někde webové stránky zahraničních stezek a informace, který bych potřebovala (stanice, důležité kontakty apod.)?
Ano, v některých místech již jsou stezky přímo propojeny přes hranice, nejčastěji je to na rakouské hranici (Horní a Dolní Rakousko). Pokud se týče značení, v Rakousku jsou to plastové sloupky (a pozor, pohyb koní mimo vyznačené stezky není dovolen), v Německu se jezdí podle map, na Slovensku se začíná značit dle české metodiky.
Některé kontakty naleznete na jihočeské celokrajské mapě.
V zahraničí je jezdecká turistika často jednou z hlavních výdělečných činností stanice - tomu odpovídá vybavení i zkušenosti provozovatelů stanic - bývají dlouholeté, to je hlavní rozdíl oproti ČR, kde je však menší zkušenost často bohatě vynahrazena pozorností a ochotou majitelů stanic. V ČR jsou i nové stanice, pro některé můžete být i prvními hosty, pokud budete mít štěstí.
Představme si situaci: Chtěla bych se vydat na několikadenní výlet na koni - vybrala jsem si část ČR, kterou bych chtěla navštívit, ale ráda bych jela po trase „horse friendly". Takže uvažuji o jezdecké stezce v tamní oblasti.
1. Kde seženu (koupím, stáhnu si...) mapu (mapy) jezdeckých stezek?
Odpověď už je viz výše - www.kartografie.cz, www.animalcare.cz, na krajských kontaktech.
Mapky tras pro turistiku na koni z celé republiky jsou také v turistickém průvodci pro turistiku na koni - knize „Na koni křížem krážem po Česku" (lze koupit v e-shopu na www.animalcare.cz). V této knížce je také popsána celá metodika značení a informace zde najde jak turista - začátečník, tak i zkušený jezdec.
2. S jakým terénem mohou počítat? Jsou jezdecké stezky vedené pouze mimo silnice nebo i po nich? Jaký mají povrch? Jsou tyto informace někde dostupné, abych podle toho případně trasu naplánovala (například tvrdo, bláto, že se tam raději nemá jezdit v dešti, že je tam příkré stoupání, kameny apod.)? Jsou nějak upravované a udržované i jejich povrchy? Je třeba řešit vytroušené koblížky nebo se tam nechávají jen tak ležet?
Stezky byly vybírány tak, aby jejich povrch vyhovoval pro koně - určitě není většina značených stezek asfaltových. Po okrajích silniček třetí třídy nebo místních komunikací vede značená stezka jen v případě, že to bylo dáno průchodností terénu (žádné jiné vhodnější cesty prostě nebyly) nebo by se to mohlo ev. stát tam, kde majitel vhodnější cesty nedal povolení k vyznačení stezky. Od všech majitelů pozemků, přes které má být vedeno značení, je třeba předem získat k umístění značek souhlas. Na koni je v ČR možno jet všude, kde to zákon nezakazuje, ale pro umístění značek platí tato nutnost souhlasu majitele - proto se může výjimečně stát, že sousední cesta bude pro koně vhodnější, ale neznačená.
Některá nebezpečná místa jsou označena v mapách, jinak popisy povrchu zatím nejsou, pokud vím, zveřejňovány, je to další krok do budoucna plánovaný (stejně jako označení průjezdnosti pro vůz).
Povrch stezky záleží na výběru trasy, není specielně upravovaný, takže musí být už vybírán s ohledem na možnost různého počasí atd. Značené stezky nevedou po loukách a polích, aby sjízdnost stezky nebyla závislá na vegetaci. Vedou samozřejmě po lesních a polních cestách.
Co se týče koblížků, tak celostátní dohoda je taková, že koblížky se sbírají v obci „od cedule názvu obce k ceduli" + všude tam, kde je kolem cesty zástavba, + všude tam, kde vede souběžně i jiná značená stezka (pěší, někde- málokdy - ev. i cyklistická).
3. Jak jsou stezky u nás značené?
Viz výše, bílý čtverec o straně 10 cm, uprostřed barevný terč o průměru 6 cm, červený a modrý pro hlavní trasy, zelený pro další stezky, žlutý pro malé spojky, odbočky ke stanicím atd. Jezdecké okruhy mají místo terče podkůvku. Značení je doplněno směrovkami a rozcestníky, které mají stejný tvar jako pěší (béžové plechové tabulky).
4. Je značení pravidelně kontrolováno, nebo máme raději počítat se „sabotéry"?
Značení je kontrolováno a u každé trasy se na náklady KČT obnovuje jednou za tři roky. Ne na všech značených trasách jsou už i plechové směrovky se vzdálenostmi a rozcestníky, ty jsou pro velkou finanční náročnost doplňovány postupně. Vzhledem k tradici turistického značení v ČR není problém, že by někdo značky ničil, spíše se mohou vyskytnout místa, kde značka chybí v důsledku lesní těžby či polomů.
5. Dá se jezdit po stezkách i s bosými koňmi?
Viz otázka o povrch stezek. Každý jezdec sám ví, po jakém povrchu kůň může chodit. Dalekou cestu s nenavyklým bosým koněm určitě nedoporučuji, nedá se spolehnout na to, že nenarazíte někde na kamínky nebo asfalt.
Koně, kteří celý rok chodí bosí přes všechny terény, často a větší vzdálenosti, nemívají s putováním potíže.
6. Pokud by se mnou jel doprovod na kole, může po jezdecké stezce taky?
Kolo je mnohem rychlejší, samozřejmě, že může jet s vámi, pokud mu stačí pomalejší způsob jízdy, spíše možná cyklista může i svou trasu prodloužit a s jezdcem se vždy sejít na určených místech a pak na stanici. Na stanici přivítají jak cyklistu, tak doprovod jezdců v autě, kůň určitě není podmínkou!
7. Můžu si s sebou vzít i psa nebo platí nějaký zákaz psů na jezdeckých stezkách?
Žádný takový zákaz není. Jen málo psů je ale ze sedla zcela spolehlivě ovladatelných. Je třeba proto zvážit, zda putování s koněm a se psem je bezpečné pro vás, pro psa i pro okolí. Určitě je třeba se informovat, zda se psem můžete přijet na konkrétní stanice.
8. Jsou na stezkách i místa na zastávky? (Něco jako odpočívadla, kde by se dalo posvačit, koně uvázat, vyhodit odpadky...)
U stanic a na dalších místech (u restaurace, na hradě) můžeme někdy najít vybudované speciální úvaziště pro koně. Samozřejmě ne všude (např. na jihočeských stezkách je cca 70 úvazišť). Někde jsou (několik v Plzeňském kraji) i malé ohrady pro koně. Jinak se obecně využívá to, co nabízí okolí (odpočívadla atd.). POZOR ale při uvazování koní, NIKDY nepřivazujte koně k věcem jako lavička, plot atd., je zde velké nebezpečí úrazu při uleknutí koní. Vyplatí se najít pevný strom nebo držet koně na ruce a pro občerstvení si poslat.
9. Protože chci jet na více dní, budu hledat nocleh - stanice. Jsou na mapách vyznačené? Aktualizují se? Je někde napsané, jaké mají podmínky pro lidi a koně? Jsou stanice přímo na stezkách nebo bývají i mimo ně? Jak daleko?
Stanice s kontakty a stručným popisem (a odkazem na jejich www, pokud je mají) jsou na mapách, i s vyznačením umístění. Na internetu je pak ještě podrobnější popis, co stanice nabízí. Stanice jsou jak na stezkách, tak i mimo značené stezky. V České republice naštěstí není nutnost využívat pro koně JEN značené stezky, jet se dá všude, kde to některý z legislativních předpisů nezakazuje.
10. Je třeba na danou stanici zavolat a domluvit se, nebo stačí prostě jen přijet? Může se třeba stát, že daná stanice je na mapě, ale ve skutečnosti již nefunguje?
Určitě doporučuji nejdříve zavolat a nocleh si domluvit, a to s dostatečným předstihem. Vzhledem k termínům aktualizace map se může stát, že stanice uvedená na mapě už neexistuje nebo má změněný telefonní kontakt atd. Nejaktuálnější seznamy stanic jsou zpravidla na internetu.
11. Za pobyt na stanici se platí? Mají pro koně krmení? Nebo je to vše na domluvě?
Ano, za ubytování a nocleh koně na stanici se platí. Cena se liší dle rozsahu a úrovně poskytovaných služeb, umístění stanice, rozsahu stravování jezdců atd. Stanice by měla v každém případě mít pro koně k dispozici objemné krmivo - seno, ev. pastvu, vodu. Další krmení je na domluvě.
12. Budou po mně na stanici vyžadovat potvrzení o prevenci koní (očkování, odčervení, vyšetření krve)? Na druhou stranu - mám zaručené, že tam můj kůň „něco nechytí", když je třeba ve výběhu či boxe, kde byl před pár dny jiný kůň? Nebo je to jen na mé riziko?
Je povinností stanice doklady vyžadovat a vést evidenci koní hostů na hospodářství. Potvrzení o očkování a vyšetření krve je povinné při cestě mezi kraji a přes hranice, ale stanice je mohou vyžadovat i obecně, právě z důvodu ochrany vlastních koní před nákazou. Odčervení často v průkazu potvrzeno nebývá, tady je zárukou umístění koní hostů v jiných prostorách, oddělených od prostor pro koně vlastní.
To, že před vaším koněm nebyl ve stáji nemocný kůň, zaručeno samozřejmě nemáte. Evidence pohybu koní a dodržování zoohygienických opatření rizika nákazy zmenšují.
13. Jsou nějaká speciální pravidla pro užívání stezek, která bych měla znát, než na ně vyjedu?
Dodržování následujících jednoduchých pravidel pohybu na jezdeckých stezkách (a neplatí jen pro značené stezky, ale obecně pro pohyb koní v terénu) přispívá jak k bezpečnosti, tak i k bezproblémovému spolužití s ostatními uživateli cest a stezek a pomáhá vytvářet jezdcům na koních u veřejnosti i majitelů pozemků dobré jméno.
- Ve vztahu k životnímu prostředí i provozu na stezce jsou nejvýhodnější skupinky tvořené třemi až osmi jezdci.
- Nevjíždějte do luk, polí nebo lesních porostů a nerušte zvěř.
- Dbejte místních omezení a nařízení na některých úsecích stezky (klid pro zvěř, těžba dřeva).
- Buďte ohleduplní k ostatním uživatelům stezek. Upozorněte lidi před sebou, že budete předjíždět a zpomalte tak, abyste je bezpečně minuli. Chodce míjíme zásadně v kroku, zvláštní opatrnost věnujeme také cyklistům. Předjíždíme výhradně zleva.
- Na frekventované nebo rozbahněné stezce jezděte v zástupu. Buďte ohleduplní k povrchu stezky, který kopyta koní mohou poškodit.
- Cválejte pouze v bezpečných a přehledných úsecích, překážky z důvodu bezpečnosti raději překročte nebo obcházejte. Úzké ohyby cesty projíždějte krokem.
- Pokud se rozhodnete tábořit mimo stanici, učiňte tak na vyhrazeném tábořišti nebo na místě, kde vám to povolil majitel pozemku.
- Chraňte prostředí stezky. Odvezte si s sebou všechny odpadky a nezapomeňte ze stezky odstranit i trus vašeho koně.
- Buďte očima a ušima sítě stezek. Upozorněte stanici na možné problémy (vyvrácené stromy, poškozené značení, vysypané odpadky, sesuv půdy apod.)
- Volně pobíhající psi na stezku nepatří. Z bezpečnostních důvodů se toto pravidlo vztahuje také pro prostor tábořišť a jezdeckých stanic.
- Každý jezdec vjíždí na stezku na vlastní nebezpečí. Pokud při jízdě utrpí újmu nebo úraz daný charakterem prostředí nebo terénu, nemůže požadovat náhradu po vlastníkovi lesa či pozemků, ani po žádném dalším zainteresovaném subjektu.
- Mějte na paměti, že ostatní lidé na stezce nemusejí znát koně a jejich reakce. Váš kůň může být první, kterého ostatní uživatelé stezky poznají. To, jak se chováte, vytváří obraz jezdců v očích veřejnosti. Nezapomeňte, jste v té chvíli představitelem všech jezdců.
14. Máte někde pohromadě třeba i kontakty na potřebné osoby v daných regionech? Například na blízké veterináře, kováře, přepravce... Bylo by to dobré, kdyby se po cestě něco stalo a člověk se v tom kraji příliš neorientuje...
Tyto kontakty jsou na mapách.
15. Budu jezdit přes více krajů - musím mít koně očkovaného a s vyšetřenou krví? Musím s sebou vozit jeho modrý průkaz? Musím někde něco hlásit? A když jedu do zahraničí po stezce - jak je to s papíry?
Povinné je v tomto případě platné očkování proti chřipce a negativní test na infekční anémii koní („krve") ne starší než 24 měsíců (nevyžaduje už se „kulaté" razítko, stačí protokol). Očkování je zapsané v průkazu, průkaz je nutné (i když nepraktické) s sebou vozit. Stanice dle něho vede evidenci koní hostů. Jinak nikde nic hlásit nemusíte.
Při cestě přes hranice všech sousedních států platí stejné předpisy jako mezi kraji v ČR.
A nakonec ještě pár otázek, jak vám mohou dobrovolníci pomoci:
Máme okolo našeho bydliště krásnou krajinu. Na koho se obrátit, když tam chci vyřídit jezdeckou stezku? Jak vlastně postupovat?
Návod najdete v knížce „Na koni křížem krážem po Česku" - lze objednat v e-shopu na www.animalcare.cz. Formuláře - vzor dotazníku pro stanice, souhlas majitele pozemku, najdete na www.turistikanakoni.cz v části metodika.
Pokud chci nabídnout svůj statek jako stanici - musím být na stezce nebo ne? Jaké musím splňovat podmínky? Na koho se obrátit a kde se nahlásit?
Nemusíte být na stezce, nemusíte být ani chovatel koní. Je třeba poskytnout podmínky k přenocování jezdce a koně. Jsou luxusní penziony s velkými boxy i stanice s místem pro stan a jednoduchou ohradou. Je dobré ale zajistit minimálně objemné krmení pro koně, vodu, často jezdci využijí možnost večeře i snídaně.
K zaregistrování se obraťte na svého „krajského" zástupce, jsou ve všech krajích (viz www.turistikanakoni.cz).
Jak často se aktualizují mapy? Za jak dlouhou dobu se po přidání stezky/stanice tato objeví v nové mapě?
Tištěné mapy se aktualizují vždy po několika letech, internet (kontakty na stanice) je rychlejší.
Příklad z Jihočeského kraje - celokrajská mapa je (již třetí, nejnovější verze) vydaná v roce 2008. Na internet se stanice dostane druhý den po registraci, maximálně do několika dnů.
Tištěné mapy jsou však nenahraditelné v množství informací, které podávají „pod jednou střechou" - i zajímavosti o přírodě, historii, toto vše nelze stahovat z internetu, proto považujeme tištěné mapy za velmi důležité. Některé (např. středočeská) byly vydány i na listech z „nezničitelného" papíru ideálního do přírody.
To, že se jezdeckou tematiku podařilo natrvalo přidat do map edice Kartografie, považuji za obrovský úspěch, který zajistí, že koňské mapy do budoucna nebudou závislé na žádných žádostech a dotacích.
Pokud chci pomoct s budováním či udržováním jezdecké stezky, na koho se obrátit? Jakou práci mi pravděpodobně dají - čili s čím mohu pomoci?
Všichni takoví noví zájemci budou vítáni. Obrátit se mohou přímo na hlavní kontakt - organizátora systému stezek a stanic ve svém kraji (viz www.turistikanakoni.cz).
Kdyby neuspěli, mohou najít, než si vytvoří vlastní sdružení, „azyl" v odboru KČT Turistika na koni, který sdružuje cca 80 členů z celé republiky i ze zahraničí. Kontakt je milena.andrlova@seznam.cz.
Pokud se týče práce, nejčastější je údržba již vyznačených stezek. Za den se stihne udělat cca 5 km obnovy značení. Nejezdí se přitom na koni (mohla by z něj po skončení denní práce být namalovaná zebra...), ale autem, ev. na kole, v nepřístupných místech se chodí pěšky.
Tato činnost je proto vhodná i pro všechny, kteří nemají koně, ale chtějí se nějak zapojit do „koňařské" rodiny. Možná to tak nevypadá, ale zjistili jsme, že při malování stezek se užije spousta legrace, jsou to vlastně pohodové (a placené - značkař dostává cestovné + uhrazení nákladů, včetně ev. ubytování) vycházky do přírody.
V úvahu připadá i vyhledávání nových stezek, zajímavá práce je také při propagaci na veletrzích a dalších akcích, spolupráce na tvorbě map.
Často také pomáháme jezdcům, kteří plánují putování na koni, s výběrem trasy a stanic.
Na stejnou adresu se mohou obrátit i všichni studenti, kteří dělají na téma turistiky či agroturistiky různé diplomové, bakalářské či seminární práce. Ne však s požadavkem „napište mi, prosím, co víte o jezdeckých stezkách, potřebuji to pro práci" - toto není v našich silách. Protože je ale takových studentů mnoho, vymysleli jsme program pro studenty, kteří to se svou prací myslí vážně. Není to program jen pro studenty, ale pro jakékoli zájemce. Předpokládá to od nich vypravit se na dva dny do jižních Čech, za tu dobu dostanou veškeré informace, zkusí si značení stezky v terénu, získají mj. průkaz značkaře KČT a dostanou k dispozici veškerou literaturu, která k tématu existuje (nejen českou, ale i zahraniční v několika jazycích - samozřejmě jen zapůjčenou). Dále se zúčastní některé z propagačních akcí sdružení Turistika na koni (bývá to veletrh v Lysé, v Praze, Brně, v Českých Budějovicích atd.). Z programu si nafotí fotodokumentaci pro svou práci, ale získají i vše potřebné, aby si mohli vyznačit stezku třeba ve svém okolí.
Lidé ze sdružení Turistika na koni se studentům či zájemcům věnují zdarma, student si jen zaplatí režijní náklady (cesta, ubytování, členský příspěvek KČT, pokud se chce stát značkařem).
Takto se již podařilo získat mnoho dalších mladých nadšenců pro turistiku na koni.
A poprosím o případný seznam stezek a jejich organizací apod.
Vše se dá najít přes www.turistikanakoni.cz. Tam je jednak seznam všech jihočeských stezek a stanic, ale také jsou tam kontakty na ostatní kraje ČR, řada z krajů má pak také stránky obdobné jihočeským, se stanicemi a stezkami.
„Krajské" dělení s jedním centrálním informačním a „odkazovacím" místem na www.turistikanakoni.cz se osvědčilo, a to jednak z důvodů zajišťování provozu jednotlivých stránek a aktualizace údajů, tak i proto, že navazuje na strukturu, jak celý systém v republice v praxi funguje.
Děkujeme za velmi zajímavý rozhovor a přejeme všem příznivcům turistiky na koních pohodlné stezky - a všem tvůrcům a udržovatelům stezek ohleduplné a ochotné turisty!
Galerie
Bouřky: Co nám řekne radar?
Minule jsme se před vyjížďkou dívali na oblohu, dneska mrknem na radar. David Boura nám prozradí a na obrázcích ukáže, co všechno se z něj dá vyčíst.…
Bouřky: Co nám řekne obloha?
Než vyrazíme na delší vyjížďku nebo výlet do terénu, není od věci se podívat, jak se to asi s počasím v následujících hodinách bude vyvíjet. Mnoho…