Jak můžu tento problém odstranit?

Je to „starý“ typ koně s plochou zádí a dlouhým hřbetem. Je velmi líná, ale umí být explozivní. (Nenávidí zakopnutí - vždy kvůli tomu jednou nebo dvakrát vyhodí.)

Odpověď:
Pokud se váš kůň zvedne při každém přechodu z kroku do klusu na zadní, znamená to, že na chvíli „ztrácí“ zadní nohy, jeho hřbet se prohne a ztuhne, jeho záď je vytlačená nahoru proti jezdci. To může mít několik možných příčin. Může to být proto, že během přechodu dostatečně nepovolíte otěže, takže kůň bojuje s vašima rukama ve snaze získat více volnosti, než kolik mu dáváte. V tom případě vaše ruce blokují jeho zadní nohy, ty nemohou došlápnout dostatečně pod tělo a výsledkem je, že se kůň „převrátí“. Pokud však uděláte opačnou chybu, tedy otěže zahodíte, kůň ztratí rovnováhu a může kývnout hlavou nahoru a dopředu, aby ji zase našel.

Obecně lze říct, že kvalita přechodu zcela závisí na kvalitě předchozího chodu. Takže i krok může být zdrojem vašeho problému. Říkáte, že váš kůň má dlouhý hřbet a plochou záď. Tento typ koní často kráčí dlouhými kroky a je pro něho obtížné dostat zadní nohy dostatečně pod své těžiště, aby se do následujícího rychlejšího chodu shromáždil, protože zadní nohy stráví příliš mnoho času na zemi za kolmou pozicí pod tělem, tj. sunutím těla dopředu, místo toho, aby tělo nesly. Pokud je to váš případ, bude se váš kůň během přechodu snažit kráčet rychleji delšími, ploššími kroky, než dosáhne klusu. Je důležité, aby se v kroku před přechodem nezměnil jeho rytmus ani prostornost, což není vždy snadné uhlídat. Pokud zajistíme pravidelný rytmus i délku kroků, zajistíme i to, že si kůň sedne „na zadek“ a bude se nést svýma zadníma nohama, což mu umožní provést přechod nahoru podsazeně s kulatou horní linií a vyklenutým hřbetem. Pokusil bych se zadní nohy v kroku před přechodem více zaktivovat, abych cítil, jak se hřbet koně zvedne. Krok bude aktivnější, živý. To bude pro koně tak obtížné, že pak vykluše zadníma nohama pod sebou „dobrovolně“. Potom je pouze na vás, abyste nechala klus „projít“ svýma rukama a sedem. Tímto způsobem svému koni spíš dovolíte klusat a ne ho do klusu pobídnete. To je pro koně velký rozdíl.

Dalším důležitým aspektem je to, že mnoho jezdců zapomíná během přechodu a po něm jezdit. Přechod nahoru musíme doprovázet malou poloviční zádrží, takže jsme schopni přechod i následující chod doslova vymodelovat. Nikdy nejedeme nějakým krokem, klusem nebo cvalem, v každém chodu vždy jedeme velmi specifickým rytmem a délkou kroku. Pokud nemáme ve své mysli velmi jasnou představu, jak má daný chod vypadat, nebudeme schopni to svému koni ani říct a on pravděpodobně vyprodukuje chybný chod. Možná byste měla cyklus vyjetí - poloviční zádrže - povolení několikrát zopakovat před, během a po každém přechodu, abyste nejdříve přivedla zadní nohy koně více pod jeho těžiště. Potom ohnete došlápnutou zadní nohu pod těžištěm a tím se kůň až do povolení pomůcky více zakulatí. Možná budete muset provázet každou poloviční zádrž pobízející pomůckou, takže kůň nebude v reakci na poloviční zádrž táhnout zadní nohy za sebou.

Shrnu-li to, pak v případě, že umíte v kroku více aktivovat zadní nohy ještě před přechodem, aniž byste šli rychleji, váš kůň by měl zůstat kulatý i během přechodu.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články:

• Úvahy o klasickém ježdění II (2): Kmih /2.5.2005/
• Úvahy o klasickém ježdění II (1): Alfa dominance - souvisí to s klasickou teorií? /25.4.2005/