Odpověď:
Většina koní reaguje na pobízející pomůcky tím, že zrychlí, protože díky tomu zůstane aktivita (a tedy i námaha) jejich zádě stejná nebo se dokonce sníží. Jakákoli ztráta rytmu znamená ztrátu rovnováhy a to vede ke ztrátě sebenesení, lehkosti a shromáždění. Často pozoruji, že čím jde kůň rychleji, tím více jakoby ignoruje mé pomůcky. Pokud ho zpomalím, automaticky mě poslouchá lépe. Dokážete-li koně zpomalit a přitom udržet jeho zadní nohy aktivní, bude se snažit vyhnout aktivitě zádě tím, že se zkřiví; buď bude tlačit lopatku na tuhé straně ven nebo bude uhýbat zádí, nejdříve na dutou stranu, a pokud ani toto nebude fungovat, pak na stranu tuhou.

Abyste udržela stejný rytmus i přes zesilování pobízejících pomůcek, musíte stáhnout břišní svaly současně s pobízející pomůckou. Tímto způsobem vaše holeň požádá stejnostrannou zadní nohu, aby se zvedla energičtěji, zatímco vaše sedací kosti žádají druhou zadní nohu, aby se více „posadila“. Kmih neboli točivý moment síly, který svojí pobídkou vygenerujete, pomůže ohnout podepírající zadní nohu. Je to díky výraznějšímu pohybu vyšlapující zadní nohy, čili ta energičtěji vykročí dopředu a nahoru; to donutí koně více ohnout kyčel a koleno. Abyste použili pomůcku sedem účinněji, můžete na zlomek sekundy trochu více „zavřít“ stehna a kolena, potom je zase povolit.

Pomoct vám mohou různé asociace. Můžete si představit, že energie koně je nasměrována nahoru do nebe místo přímo dopředu. Můžete si také představit sebe, jak se pohybujete s nižšími otáčkami než kůň. Tímto způsobem se bude kůň pohybovat trochu rychleji než vy a vy budete sedět více a více „na jeho zadních nohách, místo na hřbetě“. Můžete si představit, že hmotnost vašeho těla klesá k došlapující zadní noze, budete „padat“ dozadu a dolů k této noze.

Tyto asociace jsem si při ježdění vybavoval já. Podívejme se na to trochu technicky: využíváte zvýšené točivé síly vykračující zadní nohy i hmotnosti svého těla k tomu, abyste ohnuli klouby druhé zadní nohy, tedy té, která je právě na zemi. Je zde velmi důležité načasování pomůcek.

Na tomto procesu zlepšování kmihu se podílejí i ruce, ale jsou to nejméně potřebné pomůcky. Musí být spojené s vašimi kyčli - skrze lokty. Zadní nohy koně jsou přímo spojené s vaší kyčlí a díky loktům i s vaší rukou. Pokud by kůň vykročil zadní nohou proti vám ve snaze uniknout podsazení, vytočit záď nahoru a vás „hodit do stehen“, působil by vlastně sám proti sobě. Vás to totiž vtáhne hlouběji do sedla a kůň si vlastně sám dá poloviční zádrž. Proto je korektní sed tak důležitý. Vybalancovaný, hluboký, stabilní a pružný sed automaticky převezme starost o načasování pomůcek. Jezdec nemusí vynakládat velké úsilí k tomu, aby pro každou pomůcku našel správnou chvíli. Místo něho se o to postarají jeho korektní sed a kůň.

Svůj sed „zavřete“ tak, že stočíte lokty k tělu a svůj trup stabilizujete dostatečným svalovým tonem břišních a bederních svalů; díky tomu se vaše prsty na zlomek sekundy více zavřou okolo otěže ve chvíli, když ve své ruce ucítíte vykročení zadní nohy.

Tuto poloviční zádrž lze opakovat každý krok, dokud kůň znovu nezíská rovnováhu. Každá další poloviční zádrž by měla být trochu menší, než ta předešlá, dokud za nějakou dobu nebudete schopni regulovat chody svého koně spíš přizpůsobením napětí svých břišních svalů.

Těšíme se na vaše dotazy a náměty na téma klasického ježdění, ale i ježdění jako takového, výcviku koně i jezdce. Autory tohoto článku můžete navštívit na jejich stránkách Classical Dressage.

Příbuzné články:

• Úvahy o klasickém ježdění II (1): Alfa dominance - souvisí to s klasickou teorií? /25.4.2005/