Protože pohled na to, co je a není týrání, se může velmi zásadně lišit (a jsme toho často svědky), je definice toho, co je považované za týrání, upravena zákonem. Přesněji řečeno několika zákony. Konkrétně se jedná o:

• Zákon č. 246/92 Sb. na ochranu zvířat proti týrání - tento zákon se zabývá přímo týráním zvířat, které je zde podrobně specifikováno včetně případných postihů. Přikládáme jej v plném znění pod článkem.
• Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči - nezabývá se sice přímo týráním, ale zmiňuje povinnosti chovatele, vedle chovu a veterinárních zásahů pojednává i o transportu zvířat a řešení nákazové situace.
• Zákon č. 40/2009 Sb. - trestní zákoník - považuje týrání zvířat a zanedbání péče o ně za trestné činy (§ 302 - trestný čin Týrání zvířat, § 303 - trestný čin Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti) a uvádí postihy v případě, že se jedná o trestný čin.
• Vyhláška č. 208/2004 Sb. Minimální standardy pro ochranu hospodářských zvířat - §5 a příloha 3 této vyhlášky specifikují podmínky pro chov koní, například minimální rozměry stání, boxů, přístřešků, šířky chodeb, vybavení, krmení a napájení, ale i další péči o koně a hříbata.

Co je a co není týrání i v souladu s těmito zákony, jsme již podrobně rozebírali v článku Mnoho podob týrání a zanedbávání koní, pro podrobnější informace proto odkazujeme sem.

Jak postupovat, pokud máte podezření na týrání koní?

Pokud máte podezření na týrání koní nebo zanedbání péče, můžete kontaktovat jednu z těchto institucí:

• příslušný obecní úřad,
• veterinární správu, a to buďto prostřednictvím veterinárního inspektorátu (zpravidla v příslušném bývalém okresním městě) nebo přímo krajskou veterinární správu, pod kterou zařízení místně spadá,
• Policii ČR,
• státní zastupitelství.

Podnět je lepší zaslat písemně (osobně se mi stalo, že mi nejmenovaný veterinární inspektor sdělil, že na telefonický podnět nikam nepojede, protože by mohl být nařčen, že si ho vymyslel a že se jednalo o soukromou cestu). Po obdržení podnětu je zařízení zkontrolováno veterinárním inspektorem. V případě, že kontaktujete jinou instituci než veterinární správu, podnět je předáván veterinárnímu inspektorovi, už proto je nejvhodnější kontaktovat přímo jeho (zpravidla jde o čas).

Přestože zákon neudává povinnost předem návštěvu inspektora ohlásit, inspektoři zpravidla nenavštěvují zařízení neohlášeně. Tam, kde je podezření na týrání, sice mají právo vstupovat i na pozemky a do míst, kde jsou zvířata chována (nikoli však do obydlí, o němž Listina základních práv a svobod stanoví, že je nedotknutelné), ale obávají se, že chovatele v místě nezastihnou a ke zvířatům se nedostanou. Proto jsou návštěvy prakticky vždy ohlášené předem a majitel se může na kontrolu připravit. Více informací o činnosti veterinární správy a inspektorů se dozvíte v tomto rozhovoru.

Pokud veterinární inspektor po posouzení situace dojde k závěru, že dochází k týrání zvířat, podává podnět k zahájení správního řízení příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Tento obecní úřad je povinen podnět prošetřit, rozhodnout o potřebných opatřeních a tato učinit. O těchto opatřeních je povinen informovat veterinární správu do jednoho měsíce.

Dále můžeme sledovat dvě roviny těchto případů, které běží paralelně. Jednou rovinou je potrestání viníka, tou druhou zabezpečení ochrany pro týraná zvířata.

Sankce za týrání zvířat

Týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře může být kvalifikováno buď jako přestupek (nižší závažnost), nebo jako trestný čin. V prvním případě věc řeší příslušný obecní úřad, ve druhém orgány činné v trestním řízení (policie, státní zástupce, soud). Jako trestný čin jsou dle trestního zákoníku posuzovány případy, kdy je zvíře surovým a trýznivým způsobem týráno veřejně, nebo se jedná o „zvlášť surový a trýznivý způsob". V takovém případě může být viník potrestán odnětím svobody až na dva roky. Pokud jsou tímto zacházením způsobeny trvalé následky nebo smrt, nebo je jednání opakované, může viník „dostat" až tři roky. Pokud je takto týráno větší množství zvířat, může dojít k odnětí svobody až na pět let (§ 302 trestního zákoníku).

Jako trestný čin je kvalifikováno i zanedbání péče o zvíře z hrubé nedbalosti, pokud jsou jeho důsledkem trvalé následky nebo smrt zvířete, a v takovém případě může být nepodmíněný trest maximálně šestiměsíční. Pokud je zvířat více, může se navýšit maximálně na dva roky (§303 trestního zákoníku).

Mimo odnětí svobody může soud ve všech případech uložit zákaz činnosti, propadnutí zvířete nebo jiné majetkové hodnoty (§ 302 a 303 trestního zákoníku).

V případě, že následkem zanedbání nedojde k trvalému poškození nebo smrti a nejedná se o týrání veřejné, opakované, nebo „zvlášť surové", nejedná se o trestný čin, ale pouze o přestupek a jako takový je řešen na úrovni obecního úřadu. Zákon na ochranu zvířat proti týrání umožňuje uložit pokutu v následující výši:

• do výše 50 000 Kč (jedná se o případy, kdy nedojde k narušení tělesné integrity zvířete, především v případech porušení povinnosti vést zákonem stanovené evidence, o případy úniku zvířete, apod.),
• do výše 200 000 Kč (u méně závažných případů týrání zvířat),
• do výše 500 000 Kč (u závažnějších případů týrání zvířat, které ale nedosahují závažnosti trestného činu).

Dále je možno uložit zákaz chovu zvířat až na pět let a v případě, že je viník i majitelem zvířat, tak i propadnutí zvířat.

Rozhodnutí o zákazu chovu zvířat lze uložit za podmínek § 27b odst. 1 - tj. je-li důvodná obava, že pachatel správního deliktu (přestupku):

• a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt nebo odsouzen, 
• b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, nebo  
• c) začne chovat další zvířata stejným způsobem, za který byl v minulosti v souvislosti s jiným zvířetem potrestán za správní delikt nebo odsouzen.

Propadnutí týraného zvířete lze uložit za podmínek § 27b odst. 2, tj. jestliže týrané zvíře náleží pachateli správního deliktu a je důvodná obava, že pachatel správního deliktu

• a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za správní delikt nebo odsouzen, nebo
• b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav.

Zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete nelze vydat, pokud by závažnost správního deliktu (přestupku) byla tak nízká, že by byla ukládána pokuta na dolní hranici sazby (§ 27b odst. 3). Není např. možné uložit zákaz chovu nebo propadnutí týraného zvířete osobě, která dostane, byť opakovaně, pokutu 1 000 Kč za nezabezpečení zvířete proti úniku. Obecně by tyto sankce neměly být užívány, pokud je uložená pokuta nižší než např. 20 000 Kč. Pokud je totiž uložena nízká pokuta, znamená to, že závažnost činu není vysoká, a tedy není na místě takto závažná sankce. Vlastníkem propadlého zvířete se stává stát.

Zabezpečení ochrany týraných zvířat

Aby byla zároveň zabezpečena ochrana zvířat, která byla svým majitelem týrána, obecní úřad může ve správním řízení uložit zvláštní opatření dle § 28a, kterým může mj. nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je týráno opakovaně. Účelem tohoto opatření není potrestání majitele, ale zabezpečení péče o zvíře, které ve stávajících podmínkách strádá. Podmínky provedení tohoto opatření jsou v § 28b.

Dojde-li k tomuto zvláštnímu opatření, v rozhodnutí, kterým se toto opatření ukládá, musí být stanoveny podmínky k zabezpečení ochrany zvířete, po jejichž splnění bude zvíře vráceno jeho vlastníkovi. Pokud se po posouzení všech okolností případu vyhodnotí, že nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a zároveň je nepochybné, že v budoucnosti nebude zabezpečena řádná péče o zvíře, pak podmínky v rozhodnutí stanoveny být nemusí. Pokud dojde k nápravě, může obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě podnětu vlastníka rozhodnout o navrácení zvířete vlastníkovi, činí tak na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy.

Náklady spojené s umístěním zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj, včetně případných nákladů na léčení zvířete, hradí osoba, jíž bylo odebráno. Pokud tyto náhrady neuhradí do 3 měsíců od oznámení rozhodnutí o nákladech, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu.

Pokud je zahájeno řízení o tomto zvláštním opatření, zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působnosti také řízení o správním deliktu (přestupku) (§ 28a odst. 7 věta první), event. může být podle okolností zahájeno trestní řízení. Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud by závažnost správního deliktu (přestupku) byla tak nízká, že by byla ukládána pokuta na dolní hranici sazby (§ 28a odst. 7 věta druhá).
Jestliže je potřeba reagovat velmi rychle (např. by mohlo dojít ke zhoršení stavu zvířete nebo dokonce k jeho úhynu), lze využít předběžnou náhradní péči o týrané zvíře (§ 28c). Obecní úřad obce s rozšířenou působnosti může z vlastní iniciativy nebo na návrh krajské veterinární správy zvíře chovateli odejmout ještě před rozhodnutím o zvláštním opatření nebo před rozhodnutím o propadnutí týraného zvířete a nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře.

V každém případě, během správního řízení i v případě náhradní a předběžné náhradní péče jsou koně stále majetkem svého majitele (i v případě, že je prokazatelně týral) - ten s nimi může libovolně nakládat, přestěhovat je, nebo je prodat. Nelze srovnávat s exekučním řízením, kdy je „věc" zablokována a majitel nemůže následnému prodeji zabránit. Nevyhne se tím ale sankci za týrání, pouze nebude potřeba zabezpečovat jejich ochranu.

Aktuality z ranče Miata

V případu koní z ranče Miata je situace následující. Všichni koně jsou již z „ranče" odvezeni. Dva nejhůře vypadající odcestovali začátkem minulého týdne do Rolinky, tři zbývající na farmu Mirkov v Ústí nad Labem (aktuální fotografie najdete na jejich facebookové stránce).

Dle informací Michaely Horové z Odboru životního prostředí Městského úřadu v Kralupech nad Vltavou, pod který Vojkovice spadají, není aktuálně již žádný z koní v majetku slečny Pokorné a do Vojkovic se nevrátí. Správní řízení s ní pokračuje - přesněji řečeno vyčkává se, protože bylo podáno i trestní oznámení za týrání zvířat na Policii ČR. Bude-li vyhodnoceno její jednání pouze jako přestupek, vrátí se na Městský úřad v Kralupech. V opačném případě, který je dle paní Horové spíše nepravděpodobný, se jím budou dále zabývat orgány činné v trestním řízení (policie, státní zástupce, soud) a i postih bude vyšší.

Co se koní a sledování jejich stavu týče, to již není v kompetenci daného úřadu. Můj návrh, zda by mohla být informována veterinární správa v místě nového ustájení koní, paní Horová slíbila zvážit.

A doporučení pro situace, kdy máte podezření na týrání zvířat? „Aby bylo zvířatům co nejrychleji pomoženo, doporučuji kontaktovat přímo veterinárního inspektora pro danou oblast. Pokud je oznámení doručeno k nám, my jej předáme veterinárnímu inspektorovi a čekáme na jeho posouzení. Je kontraproduktivní upozorňovat na týrání jakkoli jinak, například prostřednictvím médií nebo sociálních sítí. Jediným důsledkem tohoto jednání je, že majitelé týraných zvířat jsou dříve varováni a podniknou protiopatření, která neslouží k dobru zvířatům. Média mají smysl, až pokud se po podání oznámení nic neděje," doporučuje Michaela Horová. Je-li majitel včas varován třeba prostřednictvím Facebooku, dříve než se oznámení dostane na příslušná místa, zvířata „zmizí", případně zmizí jejich majitel.

Za odbornou spolupráci velmi děkuji Mgr. Pavle Kervitcerové.