S jednou výjimkou (vrcholový drezurní sport pro srovnání) jsme vybrali tréninkové plány jezdců, kteří jezdí (své i cizí koně) především pro radost a nejedná se o profesionály (mají jiné zaměstnání/školu). Domníváme se, že ti jsou čtenářům EQUICHANNELu a jejich potřebám bližší. Pro všechny uvedené koně (vyjma zmíněných profi) je společný celodenní (u vytrvalců 24/7) pobyt ve výběhu, základem krmné dávky je objemové krmivo, velký objem práce je vykonáván v terénu a na halu se musí dojet.

Tréninkový plán koně skokana (Monika Brucknerová)

Koně obsedám v rozsahu 3-3,5 let, preferuji spíše 3,5 roku věku. Ve čtyřleté sezoně koně koně první polovinu sezony jezdím převážně jen do terénu a beru ho také na závody, kde ho jezdím pouze na opracovišti v rámci adaptace na závodní prostředí. V druhé polovině této sezóny s koněm pracuji na proježděnosti a začínám se skokovou gymnastikou. V závěru sezony s koněm absolvuji několik nenáročných soutěží v drezuře i parkuru na nízkých překážkách.

Po každé sezoně dávám všem koním po posledních závodech cca 6 týdnů absolutního volna na výběhu. S lehkým ježděním začínám před vánočními svátky - s ohledem na termíny zimních soustředění. V lednu není problém jezdit koně třeba jen 3-4 x v týdnu, zbytek týdne je nechávám odpočívat na výbězích. Mladé koně, které jsem obsedla na podzim (a mají za sebou cca 2 měsíce pouze pauzy na výbězích) jezdím maximálně 3x v týdnu (rozložené do celého týdne) pouze na různě dlouhé vyjížďky - samostatně nebo za vedoucím koněm. Na začátku je jezdím třeba jen 10-15 minut, postupně vyjížďky v lednu protahuji na maximálně 20 minut ve všech chodech bez dalších požadavků na koně.

Týdenní plán v lednu:

Pondělí: volno na výběhu s ostatními koňmi
Úterý: vyjížďka do terénu na lehkém přilnutí, samotný kůň nebo v lotu, rozmanitý terén. Klusová část min. 10 minut (může být rozložené do dvou úseků po 5 minutách), cval cca 5 minut (tempo 350 m/min.), do většího kopce krokem, mírnější kopce krok a cval
Středa: objemová práce v terénu na otěži 30 - 45 minut, intenzivní práce s dostatečnými pauzami v kroku na vydýchání koně, kůň by se neměl předčasně zpotit. Klus a cval do mírného kopce, rychlejší cval na otěži (400-450m/min.)
Čtvrtek: volno na výběhu s ostatními koňmi
Pátek: Lonžování, max. 20 minut na pevném chambonu - délku lonžování a jednotlivých sekvencí pečlivě hlídám, třeba pomocí mobilu. První polovinu lonžování lonžuji na volnějším chambonu, na druhých 10 minut lehce přitáhnu. Obvyklá sekvence - práce na každou ruku - 5 minut, takže budu lonžovat ve 4 sekvencích, 2x na obě ruce. S pokročilou fází přípravy (leden - únor) mohu v únoru koni chambon postupně více přitahovat až na žádoucí (ale hlavně KOREKTNÍ) úroveň. Velmi pečlivě si hlídám sekvence klusu a cvalu, tak abych v lednu více klusala a měla méně cvalových pasáží, v únoru už bylo více ucelených cvalových pasáží (klidně 2-3 minuty v celku) a více přechodů klus-cval-klus v kratších cvalových sekvencích. Beru na zřetel, že pokud se začne kůň potit, jdu přes jeho aktuální kondici, tedy buď přejdu na lonži do klusu, kroku, případně rychle dopracuji a klidně předčasně s lonžováním skončím (po 15 minutách). Hlídám, aby se kůň zpotil maximálně až na konci práce. Postupně ztěžuji náročnost lonžování ještě plynulým a opatrným zkrácením následovaným opětovným prodloužením lonže ve všech chodech (kruh zmenšit a zvětšit), tak aby se kůň sám unesl a musel se podélně ohýbat na kruhu. Míru zmenšení přizpůsobím koni, jeho stupni výcviku a ochotě.
Sobota: vyjížďka do terénu na 40-50 minut, s důrazem na klus a prostorný krok, pobyt na výběhu
Neděle: Obvyklé lonžování (20 minut max.), volno na výběhu.

V únoru už koně jezdím 4-5 x týdně, volno nedávám až na výjimky dva dny po sobě, ale rozložím ho v průběhu týdne. Zvyšuji intenzitu zátěže, zvyšuji frekvenci a délku cvalových úseků. Minimálně 2x za únor s koněm vyrážím do haly na skokové soustředění, jedno skákání pod sedlem mohu nahradit skákáním ve volnosti. Kladu větší požadavky na proježděnost a prostupnost koně.

Pondělí: Volno na výběhu s ostatními koňmi
Úterý: Vyjížďka do terénu, max. 50 minut, dlouhé krokové a klusové úseky v klidném tempu, kdy vyžaduji nízké nesení hlavy a krku koně (s úrovní hřbetu koně, ne níž), nos před kolmicí, cval jen pro nabuzení a podporu chuti koně, kůň (ostříhaný) by se neměl zpotit
Středa: lonžování
Čtvrtek: podle typu koně - lehké přiježďování (práce na kruzích a obloucích s důrazem na podsazení pánevních končetin koně a ochotný pohyb dopředu na pomůckách)
Pátek: účast koně na skokovém soustředění v hale, lekce trvá 50-60 minut, dle instrukcí trenéra. Celý týden připravuji koně na soustředění podle jeho temperamentu a charakteru.
Sobota: výběh, lehká vyjížďka, procházka na ruce - cílem je odbourat svalovou ztuhlost a únavu, kterou může kůň především na začátku skokové přípravy trpět.
Neděle: volno na výběhu

V březnu se s koněm účastním prvních závodů sezony - halových. Práci na lonži postupně nahrazuji drezurním přiježďováním.

V průběhu sezony se kůň pravidelně účastní skokových závodů - 1x za 14 dní, 1x za tři týdny. U některých koní vypouštím lonžování úplně a nahrazuji skokovou gymnastikou nebo plnou drezurní prací. Pokud se stane, že s koněm mám závody dva víkendy po sobě - v týdnu s ním už neskáču a zaměřím se na pohodové vyjížďky ve všech chodech a drezurní práci. U některých zkušených koní, kteří se pravidelně účastní závodů, mohu skákání doma prakticky na vrcholu sezony vypustit a nahradit ho skokovou drezurou - klusání přes kavalety, cválání distancí přes křížky, důležité je koně neotrávit a zachovat jeho chuť pro skákání. V plné sezoně skáču koně doma spíše méně než více.

Držím se hesla, že základní skokovou přípravu koně musím zvládnout v zimní přípravě leden až březen, v průběhu sezony už jen ladím detaily - třeba koně seznamuji s novým typem skoků, které nepoznal v zimním tréninku - např. vodní příkopy, bedny; postupně ho seznamuji s ježděním při rozeskakování, atd.

Cílem je udržet koně po celou sezonu fit a spokojeného, s chutí závodit. Často naplánuji koni v závodní sezoně dva kondiční vrcholy, v době největších veder mohu koni dopřát „letní dovolenou" - týden až 10 dní pohodové práce, kdy má kůň volno na výběhu a chodí jen na lehké vyjížďky pro udržení kondice. Druhá etapa sezony pokračuje až do začátku podzimu, po letní pauze s koněm na konci sezony vyzkouším soutěže o úroveň výš. Vzhledem k tomu, že ve 4leté sezoně s koněm závodím hobby do metru, tak v pětileté sezoně mohu s koněm jít ZM-Z a na konci vyzkoušet ZL úroveň.

V plné závodní sezoně - kdy kůň startuje každých 14 dní, je program následující:
Pondělí: Vyjížďka do terénu ve všech chodech, cca 50 minut, pobyt ve výběhu přes noc
Úterý: Drezurní práce, většinou dvě drezurní sekvence, kdy jedna nepřesahuje 20 minut koncentrované práce - mezi nimi několikaminutová pauza na zahozené otěži v kroku, po dobře odvedených cvicích nechat vždy koni vytáhnout otěže a pochvala, nepřesáhnout 60 minut práce celkem včetně krokování, na výběhu přes noc
Středa: Skoková gymnastika nebo lehké skákání, přes noc výběh
Čtvrtek: Krátká vyjížďka do terénu na otěži, max. 30-40 minut, přes noc výběh
Pátek: Kraťoučká drezurní práce, jen poslušnost na otěž a holeň. Pokud je kůň dobrý, končím klidně po 15 minutách, nepřesahuji však 25 minut - i kdyby kůň nebyl dobrý, prostě skončím, vydatně pochválím a konec. Některé koně nechávám den před závody jen na výběhu a nejezdím je, jiné beru jen krok a klus na chvilku do terénu (hlavně zkušené a ochotné závodníky den před závody nedrtím). Pokud cítím, že kůň nemá tolik energie, nechávám přes noc na boxe.
Sobota: Účast na závodech, optimálně využiji dvou startů v jednom dni
Neděle: Koně po závodech v sezoně (kdy je teplo) pouštím na výběh hned po příjezdu ze závodů - na noc. Ráno zavírám do stáje před horkem a hmyzem. Nedělní večer opět pouštím ven. Letní výběhy mám prostorné, koně pouštím ve skupinkách, závodní ztuhlost ze sebe dostanou při celonoční pastvě.

Pondělí: Krátká vyjížďka do terénu ve všech chodech, přes noc výběh
Úterý: Kondiční práce v terénu s důrazem na vyšší zátěž koně, přes noc výběh
Středa: Drezurní práce, procvičování sekvencí z drezurních úloh, přes noc výběh
Čtvrtek: Skoková příprava - tento týden kůň nebude závodit, mohu v tréninku více zaskákat. Pokud chci s koněm postoupit o úroveň výš (třeba ze ZL do L), absolvovuji několik skoků na potřebné výšce (120 cm), zkušeného koně otestuji klidně na výšce o 5-10 cm vyšší než bude na závodech. Možnost skákat kombinace, trénink nájezdů a dalších věcí, které koni na závodech působí problémy. Koně neutavit a psychicky nevydeptat, ale poctivě odskákat celou lekci, v noci na výběhu.
Pátek: Vyjížďka do terénu ve všech chodech, 50 minut, v noci výběh
Sobota a neděle: Nebojím se dát oba dva dny volno na výběhu

Tréninkový plán drezurního koně (Katka Lipinská)

Zde vám pro srovnání předložíme ukázkové plány dva. První je loňský tréninkový plán mladé pony klisny, připravované na svou první drezurní sezónu. Vzhledem k tomu, že se jedná o stupeň Z, není nutná žádná speciální kondiční práce, stačí běžná jezdecká kondice.

Září - říjen: Odpočinek na pastvině po prvním roce výcviku

Listopad, prosinec: Pozvolné začátky práce v kroku a klusu na jízdárně i v terénu, postupně uvolňovací drezurní klusová práce. Dva dny práce (dle počasí na jízdárně nebo v terénu), poté den volna, 1-2x týdně lonžování.

Leden: Postupné zařazování cvalu, se kterým kvůli horší rovnováze měla klisna problémy, zpočátku po velmi krátkých úsecích (přechody). Stále režim dva dny práce a den odpočinku, přičemž první den je práce lehčí, rozhýbávací, druhý den náročnější (přechody, cval).

Únor, začátek března: Soustředění se na cvalovou práci, jedenkrát týdně práce v klusu a cvalu na kavaletách, jedenkrát v týdnu vytrvalostní práce v terénu, bloky zpravidla čtyřdenní:
1. den volno ve stádě ve výběhu,
2. den drezurní práce na uvolnění nebo středně náročná vyjížďka,
3. den vyšší zátěž (cvalová a kavaletová práce nebo náročnější terén),
4. den lonž na protažení nebo volno (dle náročnosti předchozího dne),
5. den buďto drezurní trénink, nebo lonž (pokud bylo den předtím volno),
6. - 7. den: jeden den - náročnější práce (kopce, cvalová práce zaměřená střídavě na rychlost nebo vytrvalost, náročnější trénink), druhý den lehká vyjížďka
Postupné ubírání kondiční práce a přidávání drezurní práce.

Březen, začátek dubna: příprava a dvoje „testovací" závody stupně Z, při nichž byla zároveň splněna kvalifikace na MČR pony. Poté dvoutýdenní aktivní odpočinek (lehčí vyjížďky, protahovací práce, lonž)

Květen, červen: Opakování cyklu z února a března, další závody konec června a začátek července.

Červenec, srpen: V první polovině týden aktivního odpočinku a poté příprava na MČR v polovině srpna. Zaměření se na specifické problémy dvojice v drezurních úlohách, především přesnost ježdění, pilování konkrétních cviků. Po MČR dvoutýdenní aktivní odpočinek (převážně vyjížďky do terénu).

Září: Odpočinek

Říjen: Postupný návrat k práci, režim opět zpočátku dva dny práce, poté den volna.

Střídání těchto cyklů zhruba dvouměsíčních s krátkým aktivním volnem mezi nimi se nám velmi osvědčilo a plánujeme ho v této sezóně opakovat. Pouze práce bude poněkud náročnější, zaměřená na lepší ohebnost a rozvoj nosné síly klisny.

Nyní se pro srovnání podívejme na tréninkový plán vrcholového drezurního sportovce. Carl Hester popsal, jak vypadá jejich tréninkový týden v období, kdy se aktivně připravují na závody. Koně pracují dvoufázově, tedy chodí pod sedlo dvakrát denně:

V pondělí a úterý ráno jsou koně (řeč je o Valegrovi a Uthopiovi - pozn. překl.) hodinu ve výběhu a pak se jdou na půl hodiny projít - ošetřovatel je bere na silnici, aby chodili po tvrdém povrchu. Pak třičtvrtě hodiny pracují na jízdárně. Po skončení práce jdou do výběhů. Po obědě se vrací a ošetřovatelé je odpoledne berou na vyjížďku.
Ve středu pracují v kopcích, odpoledne mají volno.
Ve čtvrtek a pátek opět dopoledne jízdárna, odpoledne lonž nebo vyjížďka.
V sobotu vyjížďka.
V neděli pastvina nebo malá procházka na ruce.

Carl Hester ke svému plánu říká, že jde o normální práci, že nedělá nic mimořádného a že je to „normální gymnastika". Pokud může, nejezdí na závody moc často, protože jsou vždy vícedenní a ruší mu trénink: „Je těžké jezdit po závodech a nemoci tak dodržovat režim, to mi ruší trénink. Na závody, kam jezdíme, musíme jeden den dojet, pak tam čtyři nebo pět dnů jsme a když tam jsme, není možné jet na vyjížďku nebo dát koni volno. Snažím se dodržovat svůj tréninkový plán co nejlépe a protože jsou to koně zkušení a s tak výjimečnou povahou, že nepotřebují moc závodit, nechci je moc předvádět."

Tréninkový plán koně připravovaného pro vytrvalostní závody (Vlaďka Šebková)

Uvedené plány jsou kompilací teorie vyčtené z knížek či sdělené profesionály v oboru a naší praxe se třemi valachy výkonnosti 2x ST, 1x T. Existuje ale spousta dalších modelových plánů. Je zásadně nutné vždy posuzovat možnost tréninku podle konkrétního koně (plemeno) a jeho aktuálního zdravotního stavu - do tréninku by měl jít kůň zcela zdravý, nejlépe zkontrolovaný fyzioterapeutem. Před a při každém tréninku je potřeba koni naslouchat, pokud se vám nezdá kůň ve „své kůži", je lepší trénink odložit. Předložíme vám opět dva tréninkové plány - jednak koně mladého, obsednutého v minulém roce (také platí pro koně, který přechází na vytrvalost z hobby využití nebo jiné disciplíny) a pak koně zkušeného na úrovni S-ST.

Pro vytrvalce je důležitý především objem práce v aerobní zoně - tzn. 120-150 tepů. Pro většinu koní to znamená klus, ale jsou koně cvaloví, kterým vyhovuje spíše cval, zejména pro dosažení vyšších tepových hodnot. Uklidnění = tepová frekvence koně pod 64 tepy/minuta. Tepy měříme Polarem.

Bez ohledu na věk mají naši koně podzimní/zimní odpočinek (ideálně na pastvině, bez podkov). Náběh do tréninku je pomalý (takže zákonitě první hodiny na koni strávené s mrznoucími prsty a pozadím). Máme dva tréninky týdně, po delším z nich je vždy minimálně jeden den odpočinku a sedmitýdenní tréninkový cyklus. Jako doplňkové aktivity používáme základní jízdárenskou práci, práci ze země, procházky do terénu (optimálně s dalším koněm), které jsou zaměřeny na aktivní oddych a podporu tréninku (např. chození po tvrdém, krátké cvalové úseky, práce do kopce).

Tréninkový plán mladého koně

Leden, únor: začínáme krokovými procházkami 3-4x do týdne na vzdálenost 3-7 km. Optimální kombinace v týdnu je 3x terén + 1x jízdárna. Postupně pomalu přidáváme pomalý klus (dle povrchu) a vzdálenost se stupňuje na 5-10 km (měříme pomocí GPS).

Únor, březen - sedmitýdenní cyklus před prvními závody:
Trénink 2x týdně (úterý/středa) a pak o víkendu - klusová (v menší míře cvalová) práce v tepových frekvencích nad 120 tepů (ale max 150 tepů)
Doplňkové aktivity: 2-3x týdně
Kontrolní mechanismus: kůň je po vykrokování (max. 15 minut) schopen uklidnit tepy do 10 minut - délka uklidnění se bude snižovat. Pokud kůň není schopný do 10 minut uklidnit, je potřeba se vrátit k práci předchozího týdne a v žádném případě nepokračovat v navyšování zátěže. V případě dlouhodobějšího problému s uklidňováním (2-3 týdny) konzultovat s veterinářem.

První-třetí týden
Trénink: postupné navyšování - od 25 km týdně až na 35 km týdně (jeden trénink v týdnu minimálně 20 km)
Intenzita: podle stavu terénu tepová frekvence lehce nad 120 tepů (max. 150), průběžně navyšovat profil trati

Čtvrtý týden - kompenzace
Trénink: 30 km
Intenzita: pomalý klus, kde tepová frekvence nepřesáhne 120 tepů

Pátý týden - maximum
Trénink: 45 km (minimálně jeden trénink 25 km)
Intenzita: zvyšovat tepovou frekvenci až ke 150 tepům (buď kopečky nebo cval)

Šestý týden
Trénink: 35 km (minimálně jeden trénink 20 km)
Intenzita: práce kolem 135 tepů

Sedmý týden
Bez tréninku - v úterý/středu pouze kroková procházka do 5 km, případně v úterý lehká práce na jízdárně.

Pokud máte možnost „použít" i těžšího jezdce, používejte ho v kratších/pomalých trénincích, nebo při procházkách kombinovaných s prací do kopce.

Tréninkový plán zkušeného matadora

Leden-únor: Začátek stejný jako u první skupiny, pouze už od prvních procházek, pokud to jde, používáme všechny chody. Pokud je možnost střídat lehčího a těžšího jezdce, tak těžšího jezdce „nasadit" při vyšším profilu terénu - lze pak o něco snížit celkový počet km. Je možné, že pro to, abyste se s koněm dostali do pracovních tepů, musíte zvýšit rychlost/obtížnost terénu nebo zátěž v sedle.
Intenzita - krokovo/klusové procházky, snaha pracovat ve členitém terénu
Frekvence - max. 3x týdně
Vzdálenost v terénu - 5-20 km

Únor, březen - sedmitýdenní cyklus před prvními závody:
Trénink 2x týdně (úterý/středa) a pak o víkendu - ideálně systém fartlek („hra" se střídáním rychlostí)
Doplňkové aktivity a kontrolní mechanismus: stejné jako u mladého koně

První - třetí týden
Trénink: postupné navyšování - od 30 km týdně až na 55 km týdně, ve třetím týdnu jeden krátký trénink možno nahradit cvalovým tréninkem (začátek na cca 10 km)
Intenzita: podle stavu terénu tepová frekvence co nejvíce v intervalu 120-150 tepů

Čtvrtý týden - kompenzace
Trénink: 40 km
Intenzita: tepová frekvence 120 tepů

Pátý týden - maximum
Trénink: minimálně jeden trénink 40 km, krátký trénink minimum 20 km nebo cval cca 15 km
Intenzita: dlouhý trénink v pomalejším tempu, nepřesahovat 150 tepů, cvalový trénink 18-20 km/hod.

Šestý týden
Trénink: 35-40 km (minimálně jeden trénink 20 km)
Intenzita: práce kolem 135 tepů

Sedmý týden
Bez tréninku - v úterý/středu pouze kroková procházka do 5 km, případně v úterý lehká práce na jízdárně. O víkendu potom následují závody.

Zejména k cvalovým tréninkům je potřeba přistupovat velmi opatrně a koně při nich pečlivě sledovat. V dalších fázích je možné přidat i intervalový trénink (práce v anaerobní zóně). V každém případě, pokud kůň vykazuje diskomfort související s tréninkem a jeho hodnoty se nezlepšují, je potřeba hledat příčinu a v žádném případě nepokračovat v navyšování zátěže.

Během sezóny mezi závody se tréninky řeší podle délky přestávky a délky následné soutěže. Pokud chci postoupit na vyšší úroveň, tak necháváme po závodech zpravidla jeden den oddechu na 15/16 km absolvované trati a pak začínáme chodit na krokovky. Od dalšího týdne zařazujeme pak kratší, intenzivní tréninky, objemovou práci pouze v těch prvních sedmi předsezónních týdnech, během sezóny mají koně dost objemové práce během závodů.