Monitorování kardiovaskulárního systému

U koně lze zjistit některé základní fyziologické ukazatele, které řeknou, jak dobře se vyrovnává se stresem ze zátěže. Jedním z nich, důležitým, je tepové zotavení po zátěži, ale patří sem i hydratační stav.

Dostihový kůň běžící rychlostí jednu míli za dvě minuty může v rámci ochlazování vypotit až 5,5 litrů tekutin. Představte si pak, kolik vody ztratí kůň bez kondice, který musí pracovat v nepříznivých klimatických podmínkách. I dobře trénovaný kůň vypotí 7,5-11 litrů tekutin za hodinu intenzivní práce v horkém a vlhkém počasí.

Dehydrataci lze orientačně zjistit vytažením kožní řasy nad lopatkou nebo očním víčkem a sledováním, jak rychle se po puštění vyhladí. V normálním případě se má vyhladit hned. Kůže, která zůstane „zvrásněná" a vyhlazuje se pomaleji, je známkou vážné dehydratace, ztráty asi 7-10 % tělesných tekutin.

Mírná dehydratace (ztráta 2-3 % tekutin) se může projevovat suchými sliznicemi. Při 5% dehydrataci se oči zdají být zapadlé, pružnost kůže se výrazně snižuje a kůň je slabý a působí tupým, netečným chováním a držením těla.

Dobrou informaci o prokrvení těla vám podá barva sliznic a doba plnění kapilár (CRT, capillary refill time) na dásních. Ty by měly mít zdravě růžovou barvu. Poté, co na ně zatlačíte prstem, by se tato barva měla vrátit do dvou sekund. Normální růžová barva a normální CRT indikují odpovídající kardiovaskulární stav, čili do těla je pumpován dostatek krve. Pokud je krevní oběh narušený, dásně budou tmavěji růžové, což značí stagnující krev, a CRT se zpomalí.

Vlhkost dásní a test kožní elasticity (vytažení kožní řasy) jsou však jen hrubé ukazatele hydratačního stavu. Je snadné se při nich zmýlit, pokud se sleduje pouze CRT, barva sliznic a pružnost kůže. Může se stát, že pouze těmito zkouškami přesně nepodchytíte mírnou dehydrataci, tedy je ztrátu méně než 2-3 % tekutin, která už bývá provázená snížením výkonnosti. Kůň nemusí být v přímém ohrožení metabolického kolapsu, ale jeho schopnost kompenzovat další dehydrataci, ztráty elektrolytů nebo hromadění tepla může být překonána, pokud musí i nadále pracovat.

Rektální teplota

Rektální teplota je dalším hodnotným parametrem pro monitorování stavu koně. Jako u jiných savců je i u koní regulováno nastavení vnitřní teploty těla ve středním mozku tak, aby se tato teplota udržovala ve velmi úzkém rozmezí. Část kontroly tělesné teploty spočívá v odvádění tepla vzniklého pracujícími svaly a normálními trávicími procesy.

Fyzicky pracující kůň má během zátěže normálně rektální teplotu cca 38,5 - 39,5 °C. Pokud tato teplota stoupne nad cca 39,8 °C, je přehřátý.

Když kůň přestane pracovat, rektální teplota by měla postupně za 20 minut klesnout na normální klidovou hodnotu 37,2 - 37,7 °C.

Když kůň přestane pracovat, rektální teplota by měla postupně za 20 minut klesnout na normální klidovou hodnotu 37,2 - 37,7 °C. Na začátku práce, kdy vnitřní tělesná teplota roste, je část krve vypuzené ze srdce přivedená ke kůži, dál od pracujících svalů, díky čemuž se odstraní z těla teplo. Vnitřní teplota však stále roste a vypařování z povrchu těla (pocení) už není schopné držet krok s tvorbou tepla. Když vzroste teplota ve svalech, dojde k narušení schopnosti svalových vláken se stahovat, což přispívá ke vzniku únavy a vyčerpání.

Ztráta životně důležitých tekutin skrze kůži způsobuje prohlubující se dehydrataci, pokud není tato „voda" doplněná. Omezuje se prokrvení podkožních vrstev, aby nedocházelo k takovým ztrátám tekutin pocením, postupné snižování pocení tak má za cíl uschovat co nejvíce tekutin v těle. Pokud práce pokračuje a kůň nemá možnost se napít, neustále se v něm tvoří teplo a on nemá možnost se ho zbavovat.

Rektální teplota nad 40,5 °C je u jakéhokoli koně abnormální a znamená nebezpečnou situaci; je třeba koně začít ihned chladit. Čím je vyšší vnitřní tělesné teplota, tím více je tělesný systém metabolicky zatěžován; tento metabolismus potřebuje být stále zásobován kyslíkem.

Pokud překročí tělesná teplota 41°C, potřeba kyslíku může přesáhnout množství, které je tělu schopen dodat dýchací systém. Objevuje se pak nedostatek kyslíku ve tkáních (hypoxie), což potenciálně vede k poškození ledvin, srdce, jater a mozku.

Při teplotách nad 41,5 °C je kůň v těžkém tepelném stresu, mohou se objevit křeče nebo kóma, poté může uhynout. Cílem je tomuto stavu předejít.

Způsoby chlazení

Následující jednoduché metody ochlazování koní vám pomohou za jakýchkoli podmínek zátěže:

Když ukončíte práci, přejděte s koněm do kroku. Sesedněte a minutu či dvě ho povoďte, tím udržíte v pohybu krevní cirkulaci, která z jeho svalů odplaví metabolické odpadní produkty a teplo. Pokud se u přehřátého koně náhle přeruší práce, krev zůstane ve svalech (snížila se krevní cirkulace), což přispívá k relativní dehydrataci. Unavený kůň možná odmítne se hýbat. Pokud není postižen syndromem tying-up (svalové spazmy, viz dále), můžete podpořit krevní cirkulaci ve svalech masírováním hlavních svalových skupin v rytmu srdečního tepu.

Pokud se tepová frekvence vrátí do 30 minut na 64 tepů/minutu nebo ještě méně, ale dechová frekvence zůstává zvýšená, nemusí být tato inverze nutně nebezpečná. Znamená to, že jen potřebuje pomoct svému tělu zbavit se nadbytečného tepla. Dechová i tepová frekvence by se měly vrátit do klidových hodnot do 10 minut po ukončení zátěže. Pokud ne, pomožte koni se ochladit:

V teplém počasí mu pořádně omývejte hlavu, krk a končetiny chladnou vodou. Velké krevní cévy v této oblasti přivádějí teplo k povrchu kůže a opakovaným omýváním těchto míst houbou vyvoláte ochlazení těla prostřednictvím rychlého vypařování. Omyjte koně studenou vodou, a jakmile se na jeho těle zahřeje, hned ji stáhněte pryč. Pokládání mokrých ručníků na hlavu či krk je kontraproduktivní, protože ručníky slouží spíš jako izolace, než aby umožnily teplu uniknout z těla, především v případě, že voda v nich se již zahřála.

Opakovaně koně omývejte vodou a zase ji stahujte z jeho těla, dokud jeho kůže nebude na dotyk chladná. Jeho tepová frekvence by se měla zpomalit a jeho vnitřní tělesná teplota klesnout do normálního rozmezí. Všichni koně budou v létě potřebovat trochu pomoci s chlazením, i když jejich dechová frekvence nebude v inverzi či zvýšená.

Ideálně by se tělesná teplota přehřátého koně měla snížit o 0,5 °C během každých 30-40 minut omývání jeho hlavy, krku a hřbetu. Pokud by se ochladil příliš rychle, mohl by prochladnout.

Stále během chlazení kontrolujte rektální teplotu teploměrem a svalový tonus. Jakmile dosáhne rektální teplota 38,3 °C, můžete s chlazením přestat a vyčkat, zda už je jeho stav stabilizován i bez dodatečné pomoci.

V teplém a vlhkém klimatu lze na celé tělo koně pokládat studenou vodu či led s menším nebezpečím svalových křečí. Pokud se ochladí velké svalové skupiny příliš rychle, krevní povrchové cévy se zúží a ve svalech zůstane uvězněná krev obsahující odpadního produkty, které měly být ze svalů vyplavené. Pokud se omezení proudění krve ke kožnímu povrchu, zůstane hluboko uvnitř svalů i teplo a dechová a tepová frekvence zůstanou zvýšené.

Kromě toho, že se zhorší metabolické zotavování koně, může se rozvinout tzv. „tying-up" syndrom, při němž se náhle objevují křeče a svalové spazmy. Postižený kůň se často odmítá pohnout nebo jeví příznaky podobné kolice, které jsou známkou bolestivosti svalů. Tepová a dechová frekvence dále rostou jako reakce na bolest a jak se přehřáté svaly zatínají a stahují, vytvářejí ještě více tepla.

Dopřejte koni ihned po práci kbelík vody. Obvykle majitelé nechtějí „zahřátým" koním podávat vodu, protože se obávají koliky či schvácení kopyt, které by měla studená voda vyvolat. Snad jen s výjimkou skutečně těžce pracujících koní (např. dostihy) se mohou koně bezpečně napít hned po zátěži. V tuto dobu totiž vypijí více vody, než kdyby jí dostali později, takže je to nejlepší způsob, jak koně rehydratovat (pozn. překl.: znovu zavodnit). Dopřejte koni vodu hned, jak je to možné a nechejte ho vypít přibližně 7,5-11 litrů během prvních 15 minut zotavování.

Najděte přehřátému koni stinné místo, ideálně s mírnou cirkulací vzduchu, například vánek či větrák. Uzavřený prostor s nehybným vzduchem přispívá k zadržování tepla v těle. Větráky pomáhají chlazení prostřednictvím proudění - jak vzduch proudí okolo těla, bere s sebou i horko vyzařující z kůže. Opakovaně koně krátce provádějte, což pomůže svalům vypumpovat teplo z hlubších vrstev.

Nebezpečně přehřátého koně možná bude třeba postavit do blízkého potoka nebo ho celého postříkat hadicí či polít vědrem vody. Možná bude nutné mu dát tekutiny infuzně, aby se vyřešila těžká dehydratace a šok a taky aby se ochladily vnitřní orgány a svaly. Těžce postižení koně budou potřebovat vyhodnotit acidobazický a elektrolytový stav a nedostatky se nahradí orálním nebo nitrožilním podáním tekutin. Podání nesteroidních protizánětlivých léků může u velmi postižených pacientů pomoct snížit zánětlivé změny a předejít rozvoji endotoxémie („otravy krve").

Anhidróza

Někteří koně v horkém a vlhkém klimatu ztrácejí schopnost se potit - tento syndrom je znám jako anhidróza. Předpokládá se, že přepracované potní žlázy už vyčerpaly svoji schopnost se potit. Během zátěže se takoví koně nemohou ochlazovat. Vedle snížené tolerance k zátěži si můžete všimnout, že kůže koně je suchá a horká na dotyk. Můžete pod hřívou či sedlem najít mokrou oblast potu, ale jinde není nic vlhkého. Kůň zrychleně dýchá a vypadá vyčerpaně. Rektální teplota stoupá.

Je třeba ihned přestat pracovat, koně odvést na chladné místo a hned zahájit agresivní chlazení. Takoví koně je ve velkém ohrožení úpalem. Včasné rozpoznání je důležité, aby kůň nebyl dále fyzicky namáhán a mohla být zahájená odpovídající léčba.

Koně si na teplé a vlhké klima musí zvykat po dobu několika týdnů. Někteří se však přestanou potit bezdůvodně. Není žádné řešení, pokud jejich tělo není schopné zapnout své potní žlázy. Postižené koně je třeba přestěhovat do jiného prostředí, buď do klimatizované stáje, nebo do jiných klimatických podmínek. Některým prospěje podání elektrolytů. Speciálně pro koně trpící anhidrózou byl vyvinutý elektrolytový/nutriční přípravek obsahující aminokyselinu L-tyrosin.

Hledejte další informace

Podle těchto rad můžete svému koni pomoct, když bude v potíži. Dbejte o to, aby byl v dobré kondici a zjišťujte dobu zotavení dechové a tepové frekvence, abyste mohli určit, zda se jeho výkonnost zlepšuje. Pokud kůň pracuje příliš těžce při zátěži, kterou po něm chcete, přehodnoťte svůj tréninkový plán, zjistěte si více informací o kardiovaskulárním tréninku a používejte vhodné metody chlazení během tréninku a závodů.