I když se běžně považují za staré koně zhruba od dvaceti let věku, mnoho jich odchází do předčasného důchodu z důvodu dýchacích obtíží, kulhání a jiných chronických a neodstranitelných potíží. Majitelé tak stojí před zvážením, jaký důchod svému svěřenci poskytnout. Z mnoha důvodů je preferován pobyt venku, zejména pokud je kůň zvyklý být hodně ve výběhu nebo na pastvině. Nikdo za vás nemůže rozhodnout, co bude nejvíce vyhovovat právě vašemu koni, můžeme vám k rozhodování poskytnout pouze potřebné informace a zprostředkovat zkušenosti ostatních. Shrňme několik věcí, které je při zvažování ideálního režimu starých koní potřeba vzít v úvahu. Starší organismus obecně hůře funguje a to se může projevovat v následujících oblastech:

Rychlejší úbytek svalové hmoty, tuhnutí kloubů a povolování vazů - zatímco mladý kůň při nedostatku pohybu ztrátu svalů rychle dožene a i po několika dnech zavření v boxu se rychle rozhýbe, u starého tomu tak být nemusí. Pravidelný pohyb je proto naprostý základ dobrého osvalení a slušného stavu pohybového aparátu.

Horší krmitelnost - zuby, trávení, játra, ledviny, to vše už nemusí fungovat jako dřív a projeví se to na zhoršení kondice koně při stejném krmení. Je proto velmi důležité nejen, aby měl kůň k dispozici objemové krmivo co největší část dne, ale také, aby měl na žrádlo KLID. Zejména pokud již není tak rychlý a průbojný jako dříve, může se stát, že ze společného balíku se zkrátka nenažere. Nebo také, že mu jen seno zkrátka nestačí.

Změny související se stárnutím se projevují i na horší termoregulaci: starší koně v zimě snáze prochladnou a v létě se snáze přehřejí. Není tedy dobrý nápad ponechat je rozmarům počasí, i když jsou na pastvinu zvyklí a nikdy neměli problém. Samotný přístřešek nestačí, protože pokud je ostatním, mladším koním venku dobře, starý kůň je bude následovat a do přístřešku nepůjde, i kdyby mu byla zima.

Ani imunita není to, co bývala - což můžete poznat jak podle větší náchylnosti k „nastydnutí" (což souvisí i s termoregulací zmíněnou výše), tak podle zhoršování alergií, pokud jimi kůň trpí, a často také podle podlomů, které mohou starší koně zejména v bahnitém období opravdu ošklivě potrápit. Pozor také na pravidelné odčervování, protože zatímco dobře pracující imunitní systém dokáže parazity úspěšně redukovat, oslabený tak úspěšný být nemusí a koně zamořeného parazity v dobré kondici neudržíte.

Je potřeba vzít v úvahu také horší pohyb koně a menší ochotu prosazovat se ve stádě. Pokud umístíte důchodce do skupiny výrostků, je sice možné, že s nimi omládne a stane se jejich vychovatelem, zrovna tak je ale možné, že bude strádající otloukánek nebo chudák věčně vyčerpaný snahou na rozlehlé kopcovité pastvině stačit mladším. Starším koním proto vyhovuje spíše menší, ale především stabilní a klidné stádo, kde je nikdo nehoní a „nebuzeruje".

S horším stavem pohybového aparátu, křehčími kostmi a menší silou a obratností přichází také větší riziko zranění a horší hojení ran. Pokud se tedy z výběhu stane kluziště, nebo zamrzne rozbahněný tankodrom, je to velký problém.

Z výše uvedeného zjednodušeně vyplývá následující: pokud nechcete vystavit svého starého koně zbytečnému strádání, zapomeňte na to, že ho vystrčíte kamsi do stáda na pastvinu, kde si bude jen tak šťastně pobíhat a mezi mladšími koňmi omládne. Starý kůň potřebuje dohled, pečlivou kontrolu nad jeho zdravotním stavem (únava, zranění, teplotní výkyvy,...) a často dokrm. V optimálních podmínkách je pro něj ideální pobyt venku a neustálý pohyb, ale měli byste mít připravenou deku pro chvíli, kdy je nepříznivé počasí, a box, pokud se objeví zranění nebo natolik nevyhovující povrch, že by si mohl ublížit.

Pastevní ustájení bez možnosti koně zadekovat, pravidelně přikrmovat nebo nechat odpočívat v boxu je pro většinu starých koní nevhodné!

Souhlasíte s námi, nebo ne? Erika Larson, novinářka specializující se na „koňovědu", popisuje svou zkušenost. Se svým Doradem závodila v soutěžích všestrannosti a nyní si devatenáctiletý Dorado začíná užívat koňského důchodu.

Na ustájení koní existuje celá řada názorů. Někteří majitelé nechávají koně venku 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 365 dní v roce - samozřejmě s možností přírodního úkrytu nebo přístřešku - bez ohledu na to, jestli je zrovna vedro nebo lije jako z konve. Další majitelé se snaží svým koní dopřát na pastvině co nejvíc času a do stájí je stahují jen při extrémní nepřízni počasí. Jiní majitelé zase koňský den dělí mezi stáj a pastvinu a jsou i tací, kteří po většinu času mají koně v boxech. Variant a názorů na ustájení koní zkrátka existuje víc než dost.

Mnoho veterinářů doporučuje pro starší koně co nejdelší pobyt venku, aby zůstali v pohybu a udržovali si tak kondici. Přece jen, tělo v klidovém režimu má tendenci zůstat v klidovém režimu a naopak, tělo v pohybu snáz v pohybu setrvává. Nicméně jakmile zima zaklepe na dveře, mnoho majitelů koňských dědečků stane před nesnadným rozhodnutím: Mám nechat svého koně venku, nebo ho zavřít do boxu?

Devatenáctiletý Dorado tráví zimní dny ve svém padoku, na noc chodí do boxu. A navzdory tomu, že v zimních měsících počasí velmi úzkostlivě sleduji, jeho režim se mění jen zřídka - myslím, že za poslední čtyři roky od našeho stěhování do Kentucky strávil zavřený celkem jen dva nebo tři celé dny, když udeřily třeskuté mrazy. Podle mého názoru je pro něj pohyb venku důležitý, i když má počasí k ideálu daleko. Nosí deku a vždy má k dispozici spoustu sena, což mu pomáhá udržet se v teple. A i když jsou občas rána, kdy by zřejmě radši zůstal zachumlaný v boxe, jsem přesvědčena, že si venkovní hry (nebo mučení, jak se to vezme) s výběhovým kolegou užívá. Navíc, umí dát každému najevo, kdy už je nachystaný jít domů - ani myš kolem jeho výběhu neproklouzne, aniž by o tom nevěděl!

To je důvod, proč si myslím, že někteří staří koně by zkrátka byli spokojenější venku, bez ohledu na výkyvy počasí. Na farmě, kde jsem pracovala, jsme měli stádo převážně starších koní a většina z nich by se nenechala na noc zavřít ani za nic. Takže jsme je zavírali jen zřídka, zpravidla v případech, kdy měli nějaký fyzický problém - abychom si mohli být jistí, že budou mít k dispozici dost jídla i vody, aniž by za tím museli někam putovat. V zimě stádo žilo na rozlehlé pastvině (nejsem ji jistá, kolik konkrétně měla, ale zřejmě minimálně 20 hektarů) s několika vzrostlými, hustými lesíky, velkým děleným přístřeškem a automatickými nezámrznými napáječkami, které se každých několik dnů kontrolovaly. Každý den jsme do stáda umístili dvacet až třicet balíků sena v závislosti na počasí a dalším přísunu krmení. Hůře krmitelní koně dostávali jednou nebo dvakrát denně koncentrát, podle individuálních potřeb. Žádný z těchto koní - starších nebo mladých - nikdy nevykazoval známky nějakých potíží a skutečně věřím, že v boxech by spokojení nebyli.

Stejně tak třicetiletý valach plemene Morgan, který žije ve stáji s Doradem, tráví velkou většinu času venku, na pastvině s přístřeškem, senem a čerstvou vodou. Ale jeho ošetřovatelka má vždy v záloze možnost vzít ho na noc dovnitř, pro případ špatného počasí nebo extrémních mrazů. Už ji v minulých týdnech několikrát využila, když se k teplotám pod nulou přidal studený vítr. A zatímco „Staroušek" se ráno nemohl dočkat návratu ven, nastřádal si mnohem víc kalorií (prima věc pro starého koně v zimě!) a tepla, než kdyby zůstal venku ve svém výběhu.

Po tom všem ale musím říct, že věc, která by mě přiměla nechat starého koně v zimě v boxe, je zledovatělý výběh. Není žádným tajemstvím, že kosti starších koní jsou často o mnoho křehčí, než mají jejich mladší kolegové. S postupujícím věkem také někteří koně začínají ztrácet na nohou jistotu. Každý majitel musí zvážit riziko potenciálně fatálního uklouznutí a pádu na zledovatělé zemi. Pro mě je led jedna z věcí, přes které nejede vlak - Dorado zůstává ve stáji a beru ho jen na procházky na ruce.

A co vy? Necháváte starší koně ve stáji, když teploty klesají a počasí se kazí? Nebo zůstávají na venkovní pastvině?

Související články:

• http://www.equichannel.cz/nasi-duchodci
• http://www.equichannel.cz/konsky-duchod-pod-sirym-nebem
• http://www.equichannel.cz/nemoci-starych-koni