Špičkoví skokoví koně a jejich exteriér
Poznáte podle exteriéru dobrého skokového koně? Vztah mezi exteriérem a vlastní výkonností koní je stovky let předmětem mnoha analýz a diskuzí. Ale jak důležité je to, co není vidět, tedy interiér? Cecilia Lönell požádala pro The Horse Magazine několik nejúspěšnějších účastníků olympijských her a evropského světového poháru, aby sdělili silné a slabé stránky svých koní. Koně jsou zvoleni náhodně, někteří byli vybráni čistě jako úspěšní skokoví koně a jiní jako příklad ne zcela exteriérově korektních koní, kteří přesto podávají vynikající výkony ve sportu.
Jako skupina odpovídají cíli evropského teplokrevného chovu - koně s plnokrevnými geny, kteří jsou, až na několik výjimek, dlouhonozí. Jak říká Mari-Ann Barkevallová, komisařka a chovatelka švédského teplokrevníka, liší se od sebe jinak velmi málo. Nechali jsme ji ohodnotit jednotlivé koně podle fotografií s informací o jejich výkonnosti, aniž by ale znala jejich identitu.
„Všichni mají dobře vyvinutý kohoutek, který přispívá k lepší fixaci sedla, což je důležité. Dobrá je i hloubka hrudníku, tedy dostatek místa pro plíce," říká Barkevallová. "Fotografie koní z boku (zoot. postoj) ukazuje tak 30 % toho, co vidím. Jakmile by se koně začali hýbat, mohlo by být vše jinak. Jsou koně, kteří mají špatný exteriér, ale mají toho v srdci více než na těle. Koneckonců koně nejsou chováni pro to, aby někde stáli, takže nakonec je stejně nejdůležitější funkčnost," dodává. Stejně jako jezdci vyzdvihuje důležitost schopnosti sebenesení a kvalitního cvalu.
„Pokud bych je měla seřadit od nejlepšího, pak bych dala na první místo šimla a ty dva ryzáky na druhé a třetí místo" - čímž myslí Gitanii, Couleur Rubina a Baloubeta. Její volba souhlasí s tím, co říkají jezdci. Mezi koňmi, kteří byli na zadních pozicích, byl také Shutterfly, a to kvůli příliš lehké kostře.
Pozoruhodné je, že koně, kteří jsou svými jezdci chváleni za typ, jsou také vyzdvihováni za výbornou jezditelnost - s výjimkou Baloubeta a jeho extrémně živého temperamentu. Potěšitelný je fakt, že bez ohledu na exteriér jezdci své koně chválí za ochotu k práci a charakter.
Exteriér nejlepších skokových koní je sice předmětem výzkumů, ale dostává se nám protichůdných odpovědí. Kariéru sportovního koně významně ovlivňuje zdraví. Švédští genetici Lena Wallinová a Jan Philipson prokázali, že koně s vysokým hodnocením za exteriér ve švédském „testu kvalit" čtyřletých koní mají delší životnost. Problémy se zdravím jsou nejčastějšími důvody pro předčasný důchod sportovního koně.
Švédský veterinář a vědec Mikael Holmström ve své doktorandské práci prokázal jasnou souvislost mezi exteriérem a drezurním talentem, a svou práci rozšířil také na skokové a dostihové koně. Z porovnání 22 T drezurních, 28 T skokových, 100 školních a 195 čtyřletých koní vzešlo, že koně sportující na nejvyšší úrovni mají více zaúhlená hlezna a šikmější plec než průměrní koně. Citoval také francouzské vědce, kteří v 70. letech porovnávali dobré a slabé skokové koně. Ti objevili, že lepší koně měli širší prsa, větší obvod hrudi a delší a širší pánev. Zároveň přišli na to, že se při snaze oddělit kvalitní koně od horších tzv. „ze země" komisaři mýlili u 25 % koní.
V Německu se studiu dědivosti a vztahu mezi exteriérem, základními chody a sportovním talentem věnuje Ludwig Christmann z hannoverského svazu. Stejně jako další odborníci i on poukázal na to, že schopnosti při skoku ve volnosti (u mladých hannoverských klisen) jsou výrazným způsobem dědivé. Také potvrdil jasnou souvislost mezi drezurním talentem a body za základní chody a jezditelnost, což u skokového talentu není tak očividné. Ve skutečnosti našel negativní spojitost mezi vysokým hodnocením za exteriér a skokovými schopnostmi. Nicméně věří, že je dostatek koní, kteří jsou lepšími skokany než průměr a zároveň mají dobrý exteriér, takže je možné chovat skokové koně nejen s ohledem na výkon, ale také s cílem zlepšit exteriér.
Gitania
- klisna, holšt., nar. 1992, původ: Capitol I - Sacramento Song xx
- úspěchy: 3. místo z finále Světového poháru (2005), 5. místo z finále Světového poháru (2007)
Marcus Ehning: „Gitania je velmi dobrého exteriéru a typu. Není příliš velká a je celkem kompaktní. Je o trochu menší než jiní Capitolovi potomci a má v sobě více plnokrevné krve, než obvykle mívají. Má velmi dobrý temperament, jde do toho, aniž by byla příliš bujná. Je velmi jednoduchá na ježdění, spolupracující a nelekavá. Nenacházím u ní žádná negativa."
Couleur Rubin
- plemenný hřebec, oldenburský t., nar. 1996, původ: Cordalmé - Grannus
- úspěchy: mj. 12. místo ve finále Světového poháru (2005)
Ludger Beerbaum: „Couleur Rubin je hodný, milý, poddajný a sebevědomý. Zároveň je celkem lekavý, takže se snadno nechá ovlivnit okolím, ale je lehce motivovatelný a příjemný na ježdění. K jeho silným stránkám patří elasticita a jezditelnost spíše než síla. Má skvělý cval, ale klus moc dobrý není. Pokud by se objevoval na drezurních soutěžích, dostával by za něj podprůměrné známky. Ale má slušný krok. Z hlediska exteriéru je pěkný, nemám co k tomu dodat, snad jen to, že ve třech letech úspěšně prošel körungem."
Baloubet du Rouet
- plemenný hřebec, Selle Français, nar. 1989, původ: Galoubet - Starter
- úspěchy: 1. místo na OH v Aténách (2004), 3. místo na OH v Sydney (soutěž týmů, 2000), 2. místo z finále Světového poháru v letech 2001 a 2003, 3. místo z finále Světového poháru (2002)
Rodrigo Pessoa: „Je to celkem model. Chtělo by to možná trochu lepší krk a i linie je trošku zvláštní. Je to ale velmi inteligentní kůň, který přeskočí jakoukoliv překážku." A slabiny? „Koncentrace - trochu více koncentrace, trochu více klidu!"
Shutterfly
- valach, hannoverský t., nar. 1993, původ: Silvio - Forrest xx
- úspěchy: vítěz finále Světového poháru z let 2005, 2008 a 2009, 2. místo z finále Světového poháru z roku 2004, dvojnásobný bronz ze Světových jezdeckých her v Cáchách (2006), 4. místo na OH v Hongkongu (2008)
Meredith Michaels Beerbaum: „Je to pěkný kůň v plnokrevném typu. Je vynikající a opatrný skokan. Je také velmi citlivý - extrémně citlivý na zvuky. Ale je zajímavé, že jakmile je na parkuru, je naprosto soustředěný a nevadí mu. Je složitější na ježdění i na obraty, ale na hackmore se o mnoho zlepšil." A slabiny? „Nenacházím u něj žádné."
Portofino
- klisna, KWPN, nar. 1994, původ: Habsburg - Orthos
Michael Whitaker: „Není příliš dobrého typu, vpředu těžká, vzadu lehčí. Není exteriérově pěkná. Kvůli své stavbě těla je ježděna „z kopce". Ale je velmi dobrá skokanka, s dobrým temperamentem, opatrná a snaživá. Má v sobě dost plnokrevné krve, více než byste čekali, a je také horkokrevnější pod sedlem, než vypadá."
Cardento 933
- plemenný hřebec, holštýnský t., nar. 1991, původ: Capitol - Lord
- úspěchy: stříbro z OH v Aténách (soutěž týmů, 2004) a Světových jezdeckých her (soutěž týmů, 2002)
Peter Eriksson: „Je to velký kůň, přesto není těžký, což je dobré. Jeho majitele, nizozemské VDL, překvapuje, jak má čisté nohy po tom všem, co má za sebou. Ale já si myslím, že je to tím, že není těžký. Přitom je ježděn na různých površích, včetně polních cest. Má dobré nohy, dobře zaúhlené. Je velmi dobrý skokan, nikdy nebyl lekavý. Slabiny? Možná to, že když byl mladý, tak mu dlouho trvalo, než nasvalil."
Eve de Etisses
- klisna, Selle Français, nar. 1992, původ: Quidam de Revel - Pot d'Or xx
Hubert Bourdy: „Má obojí, silné i slabé stránky. Z pohledu exteriéru je OK, ale má krátký krk. Je dost velká, ačkoliv lidé si většinou myslí, že je malá. Její kladnou stránkou je neuvěřitelná statečnost. Skočí cokoliv, nikdy se nebojí a nikdy se neplaší. Má schopnosti na to, aby přeskočila jakoukoliv překážku. Občas chce příliš moc a občas běží bez přemýšlení." A slabé stránky? „Její slabinou je huba. Je dcerou Quidama a stejně jako jeho další potomci, i ona má špatnou hubu. Když jsem ji získal, byla opravdu složitá. Postupně se to zlepšilo a nyní ji jezdím na mírném pelhamu, ale musím to pravidelně měnit, protože jakmile si na uždění zvykne, zase začne být složitá. Myslím, že k její horší jezditelnosti přispívá i ten kratší krk."
Butterfly Flip
- klisna, švédský t., nar. 1991, původ: Robin Z - Moderne xx
- týmové stříbro z Olympijských her v Aténách (2004)
Malin Baryard-Johnsson: „Z hlediska exteriéru na ní nic až tak negativního není. Je poměrně malá, měří jen 163 cm, a má mírně propadlý hřbet. Takže nevypadá moc krásně, ale jakmile je nasedlaná a jde na parkur, je to krásný kůň. Od přírody nese hlavu trochu výše, trochu moc vysoko, ale nevím co negativního o ní říci. Má zvláštní techniku skoku, obzvlášť zadních nohou, ale to není problém. Je výborná a opatrná skokanka." A její slabiny? „Její problém je spíš v hlavě, ale díky tomu také vítězí. Skvělé na ní je, že když se jí chce, je to bojovnice. Nevýhodou je, že snadno stresuje a je citlivá."
Galerie
Most pro oranžovo – bílé, Manoamano dosáhl na hattrick
O uplynulém víkendu se u nás běhalo na dvou dostihových drahách. Sobotní Most měl vrchol v tradiční sprinterské Ceně jezdectví, v neděli ve…
Martina Růžičková-Jelínková: Pořád mi voní stáj a líbí se mi vše, co se kolem koní točí
Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…