Sny se někdy splní: Sherardův příběh

24. 4. 2016 Eva Holubcová Autor fotek: © Zenon Kisza, L. Karásková

Snili jste někdy o tom, že máte koně pro Velkou pardubickou? Někdy se i takový sen splní... aneb cesta odepsaného koně na start Velké pardubické.

Velké dostihy s sebou nesou často neobyčejné životní příběhy koní a jejich týmů. Ne vždy je cesta na výsluní či na startovní listinu jednoduchá a přímočará, jak by se mohlo zdát, často je naopak krkolomná, doprovázená dramaty a zvraty.

Rule the WorldVelmi dobře to ukázala letošní Velká národní, kterou vyhrála netradiční dvojice. Mladičký, teprve 19letý jezdec David Mullins na koni Rule the World, který do dostihu odstartoval jako outsider 33:1. Rule the World se na dráhu vracel po druhé zlomenině pánve v průběhu tří let a ačkoliv před úrazem patřil mezi špičku, už se od něj po tomto návratu nečekalo nic velkého. Comebacky jsou totiž velmi náročné, o čemž ví své každý sportovec.

Jeho majitelem je vlastník Ryanair Michael O´Leary, který ale koni v ten den nevěřil. Kdo v něj ale vkládal víru, byl jeho trenér Mouse Morris, který koně dal do kupy a je naprosto přesvědčený o tom, že v závěrečných stovkách metrů koni pomohl shora jeho zesnulý syn Christopher, který loni v létě tragicky zahynul v Argentině.

dvojice Bob Champion a AldanitiVelká národní má i jiný podobný nezapomenutelný příběh v podobě dvojice Aldaniti a Bob Champion, který byl i zfilmován. Úspěšná dvojice zářící na výsluní a v přípravě na Velkou národní náhle poznala odvrácenou tvář života. Aldaniti utrpěl frakturu spěnkové kosti, zatímco Championovi našli rakovinu varlat. Jak už dnes víme, Aldaniti díky péči trpělivého majitele se ze zranění jednoznačně vyřazujícího z dostihů uzdravil a byl schopný se vrátit na dráhu, a to s jezdcem, který překonal chemoterapii jen s jedinou myšlenkou - na návrat do Aldanitiho sedla. Velice emotivní comeback obou odepsaných jedinců vyústil ve vítězství ve Velké národní. Ale to je na samostatnou kapitolu, vždyť o tom byl natočen i film.

I Velká pardubická má takové příběhy...

Sherardův příběh: sny se někdy splní

Každý český koňák sní o tom, že bude mít koně v kultovní Velké pardubické. Některým z nich se ten sen splní, jako Zenonu Kiszovi. Jako fotograf koní potkával na dostihové dráze hnědáka Sherarda, který se mu velmi líbil. Sherardo byl lepším rovinovým koněm, nejlepším umístěním bylo druhé místo v Červnovém poháru a dvě vítězství v II. i III. kat., ale rozhodně v něm nikdo tehdy neviděl koně do VP. Sherardo se nejevil být takovou extratřídou, aby poutal pozornost. Jeho otec Security Risk byl v té době znám primárně jako otec rovinových koní, maminka Shercana na dráze vyhrála slušovické Oaks a slovenské St. Leger; v chovu dala několik jedničkových koní, včetně Sherenta (Rainbows for Life) (2x 4. místo v Derby v ČR i na Slovensku), který později běhal také překážky, stejně jako další polosourozenec Sharcan (Scater).

Jeden kupec se ale v jeho čtyřech letech našel. Pan Kisza, který pevně věřil, že tohle je ten vyvolený kůň, se kterým si splní svůj největší sen. A to mít koně takových kvalit, aby mohl startovat ve VP. Jeho snu se všichni smáli, ale i přes posměch jeho víra v to, že je to „ON, ten pan Kůň" byla nezdolná. Říká se, že víra hory přenáší a v tomto případě tomu tak skutečně bylo. Zázrak se stal ne jednou, ale rovnou dvakrát.

Sherardo se totiž u trenéra Stanislava Popelky skutečně vypracoval v kvalitního steeplera, jehož vrcholy přicházely vždy v čase konání Velké pardubické. To když získal 4. místo v Křišťálovém poháru (proutky, NL, 4100m) v r. 2009 a třetí místo v Ceně Paramo (L, 4400m) v r. 2010.

Zraněný SherardoVážné zranění, konec nadějí?

Bohužel se ale další rok osudového dne 2. 7. 2011 vrátil z pardubické dráhy po dostihu chromý a na sonu se ukázala obrovská díra ve šlaše. Kůň měl v ten moment po kariéře a majitel koně po svém těžce vybojovaném snu. Bylo vůbec otázkou, jestli se koně pokoušet vracet na dráhu, když situace vyhlížela dosti beznadějně. Ale nakonec zde byla moderní terapie kmenovými buňkami, jejichž transplantace přímo ve stáji měla Sherardovi přinést uzdravení a majiteli naději na znovuobnovení snu. Operace i následná téměř roční rekonvalescence proběhly dobře a kůň se vrátil na dráhu. Byl vracen opatrně a tak běžel dvě trojkové steeplechase s velkým časovým odstupem. Oboje dokončil na pátém místě, ale po druhém dostihu se objevil opět stejný problém. Kůň byl zase chromý.

Další zdravotní pauza, tentokrát dvouletá

Co s ním? Každý by ho odepsal již jednou provždy, ne tak majitel. Jak říká pan Kisza: „Kdyby to byl jakýkoliv jiný kůň, tak by v důchodu určitě skončil. Já mu ale od prvního okamžiku věřil, že je to kůň do Velké, tak jsem se rozhodl mu dopřát dostatek času." Sherardo tehdy poputoval do výběhu nově u trenérky Lenky Syslové, kde strávil dva roky. Příroda koně vyhojila a 8. května 2014 se kůň postavil na dostihovou dráhu v Úvodní cross country Koroka (I., 4500m). Legendární Korok, trojnásobný vítěz Velké pardubické, byl podobně odepsaným koněm, a tak bylo více než symbolické, že Sherardo startoval v dostihu, který nesl jeho jméno. V opatrném znovuseznámení s dostihy doběhl dvanáctý, ale pak běžel dvě kvalifikace na Velkou pardubickou, kde byl desátý a pátý.

Sherardo ve VP

Velká pardubická...

V týmových barváchSen se splnil. Kůň se kvalifikoval do Velké pardubické. Na přihlášku ve výši 72 tisíc korun se složil početný fanklub, který se také podílí i na dalších nákladech. Dne 12. 10. 2014 tak mohla početná fanouškovská základna vybavená slušivými šálami s nápisy Sherardo přihlížet tomu, jak Sherardo s jezdcem M. Kubíkem odskakují do vytoužené Velké pardubické a získávají krásné deváté místo. O rok později Sherardo startoval ve Velké pardubické znovu, ale tentokrát s jezdcem Lukášem Sloupem, který zaskakoval za zraněného Kubíka. Bohužel spadli na Popkovickém skoku.

Pro sezónu 2016 je Sherardovi naordinován začátek již v Prvomájové steeplechase v krásném lesním prostředí Lysé a poté tradiční účast v kvalifikaci a poté ve Velké pardubické. Dobrou zprávou je, že rekonvalescent Michal Kubík je v pořádku a velmi se těší na návrat do Sherardova sedla. Můžete tedy letos této sympatické dvojici a trpělivému majiteli s velkým snem držet všechny palce.

A až Sherardo doběhá, což bude pravděpodobně již letos, majitel si ho nechá jako rekreačního hobby koně, a zkusí si s ním také nějaké ty parkury. Jako jeho životní kůň bude součástí jeho života i nadále.

Příběhům návratů po zranění se budeme věnovat i v dalším článku.

Podobné články

O tom, který kůň se stane vítězem hlavní kategorie Kůň roku 2024 rozhodují body, které kůň získá za výsledky na dráze a také výsledky ankety Jockey…

Dárek od Mikuláše nebo pod stromeček? Fanoušci Velké pardubické se dočkali. Už od čtvrtka 5. prosince budou v prodeji vstupenky na 135. Velkou…