Lucie, je možné jednoduše definovat, jakou by měla mít kondici klisna v reprodukci?

Kůň patří mezi sezónně polyestrická zvířata. Střídá se klidové období – anestrus, které nastává na podzim (říjen, listopad), a reprodukční období, takzvaná ovariální aktivita, které nastupuje na počátku jara (březen, duben). Nastartování reprodukčního období ovlivňuje především délka světelného dne, teplota a výživa.

Říjové období se opakuje v pravidelných intervalech, zhruba každých 21 dní a samotná říje – estrus, trvá 5-7 dní. Pohlavní cyklus klisen je řízen řadou hormonů. Díky folikostimulačnímu hormonu, který produkuje hypofýza, začíná na vaječníku růst folikul s nezralým vajíčkem. Estrogeny, které produkuje folikul, stimulují děložní sliznici a ta se díky tomu následně připravuje na takzvané zahnízdění oplozeného vajíčka.

Březost klisen trvá 11 měsíců, respektive 334 dní, ovšem posunout se může až na 365. Jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje délku březosti, je délka dne v posledních třech měsících březosti. Následná porodní hmotnost hříběte je okolo 10 % váhy klisny.

Proto je důležité udržovat březí klisnu ve správné výživové kondici. Podat dostatek minerálů, vitamínů a dalších živin, ale zároveň nepřekrmovat. Obezita u klisen je stejně závažný problém jako pohublost. Velmi výrazně se může špatná výživová kondice projevit již u porodu a při následné laktaci. Ideální je klisnu udržovat okolo BCS 5-6. Klisny pod 5 mívají obecně více problémů s říjí a zabřezáváním a po porodu a v období laktace mohou velmi výrazně hubnout. Naopak klisny s BCS od stupně 7 a výš – tlusté, mají větší riziko porodu hříběte s angulárními deformitami.

Kdy tedy začíná mít klisna vyšší požadavky na přísun živin?

Dodatečná potřeba živin a energie u březích klisen vychází jednak z potřeb rostoucího plodu, dělohy a vemene a jednak z potřeb těla jako celku – zvýšené ukládání tuku, bílkovin a dalších živin. V důsledku hmotnosti těla plodu zvyšuje ke konci březosti klisna svoji hmotnost o zhruba 10 %, k tomu je potřeba přičíst přibližně další 3-4 % hmotnosti, která připadá na dělohu, plodové obaly a plodovou vodu. Dalším faktorem je ukládání energetických rezerv pro období laktace.

Zvýšenou potřebu energie a živin u březí klisny je třeba výrazně suplovat po 200. dnu březosti. Ovšem přírůstek hmotnosti je patrný už kolem 4.-5. měsíce, kdy zároveň začínají stoupat nároky klisny na některé živiny. Jsou to hlavně bílkoviny a energie. Přibližně od 7. měsíce březosti stoupá výrazněji potřeba zvýšeného přísunu minerálních látek.

Celková potřeba energie a bílkovin dosahuje v 8.-11. měsíci 1,3násobku energie a 1,5násobku bílkoviny nutné pro záchovu. Z toho vyplývá vyšší potřeba stravitelné bílkoviny na 1 MJ stravitelné energie.

V první třetině březosti má plod velmi nízké nároky na potřebu živin, a proto by se krmná dávka neměla výrazně lišit od krmné dávky před březostí. Není vůbec vhodné přidávat větší množství koncentrovaných krmiv, stejně tak není vhodné výrazně zvyšovat příjem bílkovin. Vysoký příjem bílkovin v tomto období může způsobit zdravotní potíže klisny, případně narušit zdravý vývoj hříběte.

V první třetině březosti by se celkové množství krmiva mělo pohybovat kolem 1,5 – 2 % hmotnosti klisny (pro 550 kg vážící klisnu cca 8 – 11 kg). Toto období je vhodné pro suplementaci a dodání chybějících vitamínů a minerálů. Zvláště, pokud klisna v krátkém časovém horizontu před březostí ukončila sportovní kariéru.

Ve druhé třetině březosti se množství krmiva zvyšuje přibližně na 2 – 2,5 % hmotnosti klisny, což je zhruba 11 – 14 kg pro 550 kg vážící klisnu, a následně by měl stoupat podíl jadrných krmiv zhruba o 10 % co měsíc.

Poslední třetina březosti je velmi náročná, co se týče denního přírůstku hříběte, který je průměrně 450 g/den, i nároků klisny. V tomto období velmi výrazně stoupá potřeba stravitelné energie, a to až o 13 % oproti normálu, zároveň se zvyšuje využitelnost a ukládání živin jak do plodu, tak do svého těla. Tyto uložené živiny klisna následně využívá v období laktace. Jak už jsem řekla, zvýšenou pozornost v tomto období zaměřujeme hlavně na stravitelnou energii, bílkoviny a jejich kvalitu a minerální látky.

Je to tedy tak, že se při sestavování krmné dávky musíme zaměřit i na kvalitu bílkovin? Jsou pro březí klisny skutečně tak nepostradatelné?

Jak už bylo zmíněno, potřeba bílkovin postupně stoupá, a to úměrně fázi březosti. Význam má nejen jejich objem, ale i kvalita. Zastoupení esenciálních aminokyselin je velmi důležité. Limitujícími aminokyselinami jsou lysin a také arginin. Jejich nedostatek v krmné dávce vysokobřezí klisny může způsobovat zdravotní komplikace jak klisny, tak hříběte.

Vhodným bílkovinovým komponentem pro výživu březích klisen jsou kvalitní vojtěškové úsušky. Najdeme je na trhu i pod názvem pelety nebo granule. Naprostou samozřejmostí by měla být pastva případně ad libitní přísun kvalitního a živinově bohatého sena, které si klisna může dávkovat dle vlastní potřeby.

Vysokobřezí klisny vyžadují zhruba 6-7 g stravitelné bílkoviny na 1 MJ stravitelné energie. To je pro 550 kg vážící klisnu přibližně 470 g stravitelné bílkoviny.

Takže... kdy, jak a proč bychom měli doplňovat krmnou dávku o vitaminy, makro a mikroprvky?

Nejdůležitějšími makroprvky ve výživě březích klisen jsou vápník, fosfor a hořčík. Jejich potřeba stoupá již od 5. měsíce březosti a nejvýraznější nárůst detekujeme v posledních třech měsících, kdy hříbě velmi rychle přibývá na váze.

Vápník, hořčík a fosfor se velmi významně podílí na stavbě kosterní soustavy. Jsou tedy důležité pro vývoj kostí hříběte. Z celkového množství vápníku v těle koně, což je průměrně 7 kg u středně velkého koně, je ho 99 % obsaženo v kostní tkáni, u fosforu je to přibližně 87 %. Dalších zhruba 10 % je obsaženo ve svalech a 1 % v nervové soustavě. Správná přeměna fosforu je nezbytná pro osifikaci kostí a činnost svalů. Je součástí mnoha sloučenin, například fosfolipidů, nukleoproteidů, ATP - adenosintrifosfát a ADP - adenosindifosfát, které jsou zcela nezbytné pro správnou činnost buněk. Potřeba ATP a ADP v období březosti taktéž významně stoupá. Mezi vápníkem a fosforem by měl být poměr zhruba 1,5-2:1 ve prospěch vápníku. Pokud převažuje poměr fosforu nad vápníkem, dochází k odvápnění kostí.

Pro průměrně velkou klisnu, cca 550 kg, je potřeba vápníku zhruba 55 – 70 g/den a potřeba fosforu 38 – 50 g/den. Pro ukládání vápníku a fosforu je velmi důležitý i vitamín D.

Hořčík je ze 70 % součástí kostí a svalů. Jeho nedostatek může vyvolávat křeče a zvyšovat dráždivost. Naopak nadbytek potlačuje u mladých zvířat růst. Mezi hořčíkem a vápníkem je takzvaný antagonismus. Znamená to, že nadbytek hořčíku potlačuje efektivní metabolismus vápníku. Zdrojem hořčíku je hlavně zelená píce, jelikož hořčík je stavebním prvkem zeleného barviva chlorofylu.

Mimořádný význam ale mají při sestavování vhodné krmné dávky i mikroprvky. V poslední třetině březosti si hříbě ukládá do jater zásoby železa, zinku, mědi a manganu. Je to z toho důvodu, že mléko klisny je na tyto prvky velmi chudé. Je určitě vhodné je suplementovat mimo primární krmnou dávku. Ideálně vitamino-minerálním premixem.

Dalším neméně důležitým mikroprvkem je selen. Ten doporučuji vždy podat v poslední třetině březosti, pokud není dostatečně obsažen již ve výše zmíněném premixu. Má významný vliv na přeměnu vitamínu E. Nedostatek selenu má za následek nízkou životnost hříbat, problémy se sáním, způsobuje zduření mízních uzlin. Některé studie prokázaly, že suplementace vitamínu E a selenu zvyšuje imunity klisny a hříběte, respektive zvyšuje obsah IgG a IgM v kolostru matky.

A co v souvislosti s reprodukcí tak často zmiňovaný vitamín A?

Vitamín A má ve výživě vysokobřezích klisen rovněž zásadní význam. Jeho obsah v senu vcelku rychle klesá. Za předpokladu, že klisna nemá přístup na pastvinu, je nasnadě vitamín A do krmné dávky dodat. Dobrým zdrojem je mimo jiné také čerstvá nebo sušená mrkev, která obsahuje karoteny. Jeho nedostatek má za následek snížení růstu hříbat.

Mění se nějak zásadně energetické požadavky klisen po porodu?

Laktace je jedno z energeticky nejnáročnějších období. O něco energeticky náročnější kategorií jsou pouze dostihoví koně v plném tréninku. Potřeba živin na tvorbu mléka stoupá přibližně o 50-60 %, zbytek je čerpán ze zásob, které si klisna vytvořila v období březosti. Proto je v tomto období tak důležitá správná a kvalitní výživa. Také nároky na ostatní živiny během laktace velmi významně stoupají. Během prvních tří měsíců až o 70 %. Velmi výrazně stoupá potřeba bílkovin, zhruba na 1200 g pro 550 kg klisnu. Taktéž se zvyšuje potřeba makro a mikroprvků. Je tedy nutné navýšit stávající krmnou dávku z březosti dle aktuální kondice klisny a měsíce laktace.

Věřím tedy, že z těchto údajů i začínající chovatelé odvodí, že výše uvedené vysoké požadavky na množství a kvalitu živin ve většině případů nemůže pokrýt pouze seno nebo pastva. Pokud tedy chceme zdravé a vitální hříbě a taktéž zdravou matku v dobré výživové kondici, musíme přidat dostatek kvalitního žlabového krmení.

Jakých chyb se chovatelé v souvislosti s výživou březích klisen a klisen v laktaci nejčastěji dopouštějí?

Nejčastější chybou je omezování objemového krmiva. Klisny by opravdu měly mít ve valné většině případů neustálý přístup ke kvalitní píci. Výjimku tvoří klisny obézní, kde je potřeba postupovat individuálně, dle kondice, fáze březosti, přidružených onemocnění a dalších faktorů.

Častým nešvarem je, byť v dobré víře, podávání krmiv, která jsou nevhodná. Příkladem může být sladový květ. Ten sice obsahuje vysoké množství bílkovin, ale také hordein, který může být pro březí klisny nebezpečný. Je tedy třeba se sladovému květu vyvarovat i v komerčních směsích. Bohužel jsem ho viděla i ve směsi určené březím klisnám. Znovu tedy apeluji, jako v minulém článku, čtěte prosím etikety.

Taktéž velmi opatrně s bylinkami. Valná většina je březím klisnám zapovězena. Jednou z mála výjimek je maliník, který rozvolňuje a prokrvuje svalstvo. Je vhodný v posledních 4-5 týdnech před ohřebením. Ale i on má svoje úskalí. Nikdy ho nepodávejte dříve, právě kvůlli svým vlastnostem (uvolnění, prokrvení) může způsobovat potraty. Pokud tedy chcete podávat březím a laktujícím klisnám bylinky, poraďte se prosím vždy s někým zkušeným, kdo se na byliny specializuje.

 

Výživová specialistka Bc. Lucie Hájková je absolventkou Mendelovy univerzity, agronomické fakulty. Koně ji provázejí celý život, stejně tak jako zájem o jejich krmení a odborné studium této problematiky. Více informací naleznete na webových stránkách vyzivakone.cz. Pokud máte zájem o konzultaci, můžete Bc. Lucii Hájkovou kontaktovat také přes její FB stránky Výživa a krmení koní - Bc. Lucie Hájková nebo e-mailem: vyzivakoni@email.cz