Než se pustíme do praktického poradenství, měli bychom si asi osvětlit základní pojmy. Tak tedy... co jsou to granule? Co je to müsli? Jak se vyrábí a co bychom jako laici měli o této kategorii krmiv vědět?

Na trhu se můžeme setkat s několika pojmy. Bohužel legislativa neupravuje povinnost přiřadit konkrétní pojem ke konkrétnímu výrobnímu postupu. Můžeme se tedy setkat například s peletami, granulemi, briketami a přitom může jít třikrát o stejný produkt, respektive produkt vyrobený stejným způsobem, nebo třikrát o produkt různý.

Granule se nejčastěji vyrábí třemi způsoby. Granulací, extruzí a peletováním. V první řadě je na místě zmínit tvarování krmiv, což je obecný pojem pro různé úpravy krmiva. Děje se tak vlivem tlaku (30 – 60 MPa/cm2) a vyšších teplot (70 – 120 °C). Částečně se naruší buněčná stěna a klesne obsah hůře stravitelné vlákniny, například ligninu. Tvarovaná krmiva se vyrábějí v podstatě ze sypkých krmiv v lisech. Procházejí trávicím ústrojím rychleji, čímž se sice částečně sníží jejich stravitelnost, ale zároveň se i snižuje energie vydaná na trávení a tím pádem je možné, aby jich koně přijali větší množství. Taktéž je zabráněno selektivnímu vybírání krmiva a tím pádem lepšímu příjmu. Tímto způsobem vznikají granule, brikety a pelety.

Granulace probíhá pouze při teplotách přibližně kolem 80 °C a před samotným granulováním dochází k napařování. Tato teplota stačí k tomu, aby byly zničeny různé bakterie. Granulovaná krmiva vznikají protlačováním suroviny přes různé typy matric.

Mokrá a suchá extruze...

Extruze patří mezi tzv. HTST (high temperature short time) metody tepelných úprav, které jsou založeny na použití vysokých teplot po velmi krátkou dobu – většinou kratší než 1 minuta.

K tepelnému a tlakovému ošetření surovin dochází v extrudačním válci při následném protlačování krmiva ven. Při protlačování se vyvíjí vysoký tlak, který přispívá k lisování, resp. mačkání materiálu. Při extruzi dochází k takzvanému zmazovatění škrobu, výraznému snížení antinutričních látek, k omezení výskytu nežádoucích mikroorganismů atd. Vše probíhá při teplotách 110-140 °C.

Při mokré extruzi můžeme zpracovat i vstupní suroviny s obsahem tuků. Kromě zvlhčení materiálu je postup obdobný, jen teploty mohou kolísat od 60 do 160 °C.

Peletování...

S posledním a velmi rozšířeným typem výroby granulí se můžeme setkat nejčastěji u vojtěšky nebo cukrovarských řízků. Peletování je proces, kdy se nařezaná, naštípaná nebo nadrcená sušená krmiva slisují do válečků o průměru 14 – 30mm. Nejčastěji se používají objemová krmiva. Výhodou je, že při jejich výrobě nedochází k takové destrukci strukturální vlákniny.

Při výrobě müsli taktéž dochází k úpravě krmiv za užití tlaku a teploty. Například vločkování, které se provádí při teplotách nad 90°C nebo pufování, probíhající při teplotě 200 - 250 °C a vysokém tlaku. Taktéž müsli často obsahuje granulky nebo peletky. Ovšem suroviny obsažené v müsli jsou více viditelné, majiteli koní se díky tomu mohou zdát kvalitnější a zdravější. Samozřejmě vždy záleží na konkrétní značce a složení, ale zpravidla je rozdíl spíše cenový.

Tímto se dostáváme k otázce, jak správně vybrat, na co si dát pozor a jak se v nabídce jednotlivých výrobců orientovat...

Náš zrak zpravidla padne jako první na složení krmiva a kategorii koní, pro které je určeno. Jak ale poznat, zda je složení dobré a výrobce solidní? Kvalitu použitých surovin, to je například technika a termín sklizně, která má významný vliv na obsah a stravitelnost živin, bohužel poznat nemůžeme. Co ale napoví, je nejen složení, ale také procentuální zastoupení obsažených komponentů. Na obalu se vždy dočteme základní jakostní znaky, jako je hrubý protein, hrubá vláknina, popeloviny, tuk atd.

Pokud nenajdeme procenta surovin, můžeme se orientovat dle pořadí. Surovina na prvním místě je vždy zastoupena nejvýrazněji a řazení je sestupné dle obsahu. V ideálním případě bychom ale měli vědět, kolik přesně si kupujeme jaké suroviny. A v naprosto ideálním případě najdeme konkrétní hodnoty, jako je stravitelná energie, stravitelná bílkovina, obsah škrobu, tuků, konkrétní obsah vitamínů a minerálů. Většině výrobců se dá samozřejmě napsat a zpravidla informace poskytnou. Ovšem to nic nemění na častém nešvaru minima informací.

Každý kůň a každá kategorie má odlišné požadavky na množství a skladbu živin. Jak tedy máme poznat, že opravdu vybíráme správně?

A to je pravděpodobně to nejdůležitější. Jak poznat, že opravdu vybíráme správně? Pravděpodobně bez elementárních základů výživy jen velmi obtížně. Můžeme ale porozumět nejčastějším komponentům v granulích a müsli a na základě toho se zorientovat.

Ječmen...

Ječmen spolu s ovsem je pravděpodobně nejčastěji použitá surovina pro krmení koní, najdeme ho ve velkém množství komerčních krmiv. Stravitelná energie je přibližně 12,8 MJ, to je ještě o něco více než oves. Obsahuje opravdu velké množství škrobu, zhruba 50 %, o polovinu méně vlákniny než oves (který jí také nemá mnoho) a téměř jednou tolik cukrů. Je tedy velmi energetický, ale živinově opravdu chudý.

Díky obsahu škrobu, který při výrobním procesu mazovatí a tvoří pojivo, jak jsme si vysvětlili na začátku, je velmi oblíbeným komponentem při výrobě komerčních krmiv a často ho můžeme najít na prvním místě a ve velkém zastoupení. Podobně jako kukuřici v různých úpravách a taktéž oves. Pokud jsou v granulích nebo müsli ve větším zastoupení obilniny, jsou vhodné pro koně ve velké zátěži, aby dokázaly tak velký přísun energie zpracovat. Otázkou vždy je, jaké je kompletní složení a zda výrobek obsahuje dostatek tuků a bílkovin. Bohužel často se setkávám s krmením přeplněným obilím, s minimem tuků a vlákniny a tím pádem pro dlouhodobé krmení nevhodným. I koně ve vysoké zátěži potřebují dostatek vlákniny, tuků a bílkovin a ne pouze přímou energii v podobě škrobu a cukrů.

Oves...

Podobně jako ječmen je oves energetickou surovinou. Hodnota stravitelné energie se pohybuje kolem 11,6 MJ. Pro koně je to nejstravitelnější obilovina. Obsahuje taktéž vysoké množství škrobu a cukrů a nízké množství vitamínů a minerálů. Společným znakem všech obilovin je vyšší množství fosforu.

V granulích prochází stejnou technologií zpracování jako ostatní suroviny, tedy extruzí nebo granulací. V müsli ho najdeme vcelku nebo ve formě vloček, kdy je stravitelnost opět efektivnější.

Kukuřice...

Kukuřice se svojí stravitelnou energií kolem 14 MJ je nejenergičtější obilovinou ve výživě koní. Má vysoký obsah škrobu, cca 60 %, a velmi nízký obsah vlákniny. Neměla by se nikdy krmit v neupravené formě. Najdeme ji, stejně jako oves, nejčastěji ve formě vloček nebo šrotu.

Kapitolou sama pro sebe je pšenice. Pšenice ve výživě koní nemá místo a je absolutně nevhodná. Hlavním problémem je vysoký obsah lepku, který je pro koně velmi těžko stravitelný. V hotových směsích ji nalezneme ve formě „plnidla“. Bohužel se s ní často setkávám na prvních místech ve složení krmiv, nejčastěji granulí.

Nepleťme si ale pšenici s pšeničnými otrubami. To je naprosto jiná surovina, která je, pokud je krmena v menším množství, velmi hodnotná a má příznivé dietetické vlastnosti. Pšeničné otruby obsahují vlákninu a množství minerálních látek.

Ve většině případů mají jadrná krmiva nevhodný poměr vápníku a fosforu, kdy převažuje fosfor, a nejsou dlouhodobě vhodná jako hlavní zdroj živin. Mohou okyselovat organismus a vést k nerovnováze vnitřního prostředí, která se může projevit celou řadou onemocnění. Jako příklad uvedu jedny z nejčastějších komplikací překrmování jadrnými krmivy, a to je hubnutí, vředy a velmi časté problémy s kopyty – hniloby, separace, abscesy. Je tedy třeba vždy důkladně zvážit, zda hotová směs, založená z převážné části na obilovinách, je pro vašeho koně vhodná.

Dalšími velmi častými komponenty, jak v granulích, tak müsli, je vojtěška a cukrovarské řízky. Oboje disponuje dobře stravitelnou vlákninou, vitamíny a minerály. Více o vojtěšce a řízcích jsme si řekli v minulém článku.

Často se můžeme setkat s různými druhy slupek, výlisků semen, pokrutin, sušenou zeleninou a ovocem, bylinkami, oleji a semínky – nejčastěji lněné semeno. Všechny tyto komponenty považuji za přínosné a jsou pozitivním zpestřením v krmení. Ovšem jako u všeho záleží na použitém množství. Někdy je výrobci zařazují jen pro „zlepšení pohledu zákazníka“ a jsou v hotovém krmení v tak zanedbatelném množství, že mají jen pramalý účinek, jindy je situace lepší a pozitivně ovlivňují trávicí trakt koně a jeho zdraví. Je tedy znovu nasnadě znát přesné složení krmení a zastoupení jednotlivých surovin.

Pokud stojíme před volbou konkrétní značky, máme se zabývat i formou vitamino-minerálního premixu?

Téměř ve všech hotových krmeních najdeme vitamíny a minerály, dodávané ve formě vitamino-minerálního premixu. Nejvhodnější jsou ty, které jsou obsaženy v organické formě. Většina studií se zatím přiklání k lepší vstřebatelnosti z formy organické než anorganické. Ne všude je ale zajištěna denní potřeba minerálů a vitamínů. Je tedy vhodné se vždy ujistit, že daný výrobek obsahuje vše, co je třeba pro vašeho koně.

Svůj význam má jistě i skladování. Číhají plísně na svou příležitost nejen za každým rohem, ale i v každém pytli?  

Vstupní suroviny pro granule i müsli a krmiva obecně musí být vždy zdravotně nezávadné. To upravuje zákon č. 91/1996 Sb. o krmivech ve znění pozdějších předpisů. Za zdravotní nezávadnost tedy ručí výrobce daného krmiva.

Pokud už jsme ale dle svého uvážení a nejlepšího vědomí a svědomí vybrali krmení pro našeho koně, nakoupili do zásoby, abychom nemuseli každý týden běhat do obchodu nebo vyzvedávat na poště, přichází na řadu samozřejmě i kvalita skladování.

Pravděpodobně máme granule nebo müsli v papírových pytlech. Skladujeme vždy v suchu a ve tmě. Tedy v zavřených barelech, pytlích, krabicích. Nikdy ne ve vlhkém prostředí, které je skvělým místem pro rozvoj plísní a nežádoucích bakterií a mikroorganismů.

Doporučuji po otevření pytle krmivo vždy zkontrolovat a to senzomotoricky. Tedy zrakem, čichem a hmatem :). Krmení by nemělo zapáchat, nemělo by být slepené, prašné, samozřejmostí je nulový výskyt plísní a škůdců. Pokud cokoli z toho objevíme, doporučuji ihned kontaktovat prodejce. V případě škůdců okamžitě odstranit kontaminované balení a zkontrolovat zbytek skladovacích prostor.

Z toho vyplývá, že je potřeba vždy krmit pouze nezávadné krmivo, bez viditelných vad, plísní nebo škůdců. Stejně tak není vhodné krmit po uplynutí exspirační doby. I přes nízkou vlhkost většiny prodávaných směsí obsahují krmiva často tuky, které po této době mohou žluknout, případně komponenty náchylné k zaplísnění. Krmení takových krmiv není vhodné a i přesto, že se nám může zdát krmivo v pořádku, nedoporučuji ho podávat.

Ve většině stájí se dnes míchá oves, ječmen a šroty s hotovými krmnými směsmi... Pokud tedy mícháme, jak se vyhnout chybám?

V této oblasti daleko víc doporučuji znát veškeré informace o daném krmivu, obsahy živiny, přesné složení. Pokud se rozhodneme podávat hotovou směs v menším množství, než uvádí výrobce, je třeba, zvláště u vysoce energetických krmiv, zvážit, zda je to vůbec vhodné. Abychom koni nezadělali na zdravotní komplikace způsobené překrmením jadrnými krmivy, které jsem zmínila na začátku rozhovoru. Tady opravdu doporučuji poradu s erudovaným odborníkem a vlastní úvahu, zda má kůň tak vysokou zátěž, aby bylo nutné něco dalšího přidávat. Velká část krmiv je založená na obilninách a je třeba k tomu při výběru a následné kombinaci přihlédnout.

Pokud bych měla jednoduše shrnout výhody a nevýhody granulí a müsli, je to ze strany výhod určitě jednoduchost a u kvalitních krmiv i kompletnost krmné dávky. Zčásti také možnost příjmu většího množství koncentrovaného krmiva. Minimální prašnost a tím pozitivní ovlivnění stájového prostředí, malé nároky na skladování a nepřeberný výběr.

Mezi nevýhody patří určitě cena, která ve valné většině případů bude vždy vyšší než cena sestavené krmné dávky složené ze statkových jadrných krmiv. Dále problém orientace v kvalitě hotových krmiv a často chybějící informace ze strany výrobců. Velké zastoupení krmiv s nevhodnými komponenty nebo krmiva postavená hlavně na obilninách, s minimem tuků, vlákniny a kvalitních bílkovin a tím pádem pro velké množství koní nevhodná.

Je vždy na uvážení majitele, jak se rozhodne, co je pro něj a jeho koně nejvhodnější. V případě, že se tolik neorientujeme v nabídce výrobců, při problémech s kondicí a zdravím koně je vždy vhodnější při výběru granulí nebo müsli konzultace s odborníkem.

Výživová specialistka Bc. Lucie Hájková je absolventkou Mendelovy univerzity, agronomické fakulty. Koně ji provázejí celý život, stejně tak jako zájem o jejich krmení a odborné studium této problematiky. Pokud máte zájem o konzultaci, můžete Bc. Lucii Hájkovou kontaktovat přes její FB stránky Výživa a krmení koní - Bc. Lucie Hájková nebo e-mailem: vyzivakoni@email.cz