Od té doby, co se Rupert vrátil domů, byl krmen nízkoenergetickými granulemi, trochou vojtěšky a spoustou sena. V jeho výběhu není moc pastvy... Bylo načase získat informace ohledně výživy od mé oblíbené specialistky na výživu, Liz Owensové. Liz má příjemně smysluplný přístup ke krmení a nebojí se namíchat ten správný recept.
„Jak Rupert vypadá?"
Je pořád trochu hubený a vyběhaný. Právě jsme začali s patnáctiminutovým lonžováním každý den a přestavbou svalů. Krmíme správně?

„U bývalých dostihových koní je často dobré zjistit, jak je krmil jejich bývalý trenér. Ale trenér vám může říct jednu věc a ve skutečnosti krmit úplně jinak. Pomůže, pokud se s ním znáte a je k vám upřímný a otevřený. Takže pokud vám řekne, že z koně nedělali jehelníček a můžete mu věřit, je to dobré. Pokud kůň dostával hormony a steroidy, váš úkol to ztíží, protože po určitou dobu se tělo bude těchto látek zbavovat a přitom bude vypadat špatně, ať budete dělat cokoli."

„Další důležitá věc je, kolik sena daný trenér krmí. V australských stájích je bohužel tradicí krmit mnohem méně sena než je pro koně dobré. Pokud se podíváte do dostihových stájí v Kentucky nebo v Británii, první věc, které si všimnete, je velká síť lučního sena, kterou koně mají k dispozici. Tohle v australských stájích moc často neuvidíte a důsledkem je nepříliš dobré trávení vlákniny u našich koní, protože nikdy nebyli zvyklí přijímat velký objem. Proto je to často katastrofa, když si lidé takového koně z dráhy přivezou domů - někdy ještě napumpovaného steroidy - a vypustí ho do výběhu s krmením, založeném na vláknině a celulóze. Jenže tohle zvíře na vláknině a celulóze nikdy nežilo. Každý další kůň ve stejném výběhu je tlustý jako soudek, ale váš milý plnokrevník vypadá jako žebřiňák."

„Ve většině případů jim musíte začít zavádět větší dávky sena postupně po delší dobu týdnů nebo měsíců, dokud ho nedokáží zpracovat, než se dostanete na cestu, kterou byste rádi. Tohle nemusí být případ zrovna vašeho koně, ale je to běžný problém, se kterým se často setkávám. Lidé zapomínají na postupné změny v krmné dávce a jen ty chudáky vyhodí do výběhu k senu."

„Je váš kůň vznětlivý, nebo to má v hlavě dobře srovnané?"
Je vznětlivější.

„Asi jeden z nejbezpečnějších způsobů, aby kůň nabral, je kvalitní vláknina. Protože je mu osm, nechcete to přehnat s vojtěškovým senem nebo něčím podobným, až tolik proteinu nepotřebuje, ale pokud máte kvalitní luční seno, je to ideální. Kombinace jetele a jílku nebo ovsíku je skvělá. Seno může mít 24 hodin denně, zejména pokud není na kvalitní pastvině. Dobré seno a tolik, co sežere. Pak nějaké granule pro koně v nižší zátěži, s nízkým obsahem škrobu a energie pro fázi, ve které nyní jste.

„Dalším zdrojem energie při nízkém obsahu škrobu, který můžete podávat, je olej. Můžete podávat třeba EquiJewel produkt od KER - ten je dobrý, protože je chutný. Krmíte asi kilo denně a výhodou je, že dodá i vitamín E a selen, což chrání svaly před poškozením. Začněte na pěti stech gramech denně - jeden kilogram je cílové množství, na které se potřebujete dostat."

Máme si v téhle fázi dělat starosti ze žaludečními vředy?
„90 % plnokrevníků má pravděpodobně žaludeční vředy, ale pokud přijímá dostatek vlákniny, neměl by to být velký problém. Jediným způsobem, jak zjistit poškození, je vyšetřit ho a hledat důkazy, že tam v minulosti bylo vředové poškození."

„Je docela drahé podrobit ho léčbě, jen na základě toho, že je asi má. Předpokládala bych, že ano a uvidíme, zda bude prosperovat na seně a pastvě a bude normálně žrát. Kůň, který má žaludeční vředy, se projevuje tak, že začne žrát, pak poodejde, tváří se nešťastně, projevuje příznaky, podobné mírné kolice, pak to přejde a on se vrátí a pokračuje ve žrádle. Pokud ho vidíte žrát, stojí přitom u žlabu a vyžírá seno, pak lze předpokládat, že už vředy překonal."

Seno nedožírá zcela určitě...
Vážili jste ho, abyste věděli, kolik sežere?
Liz, já jsem Australan, my krmení nevážíme... :-)

„To je jako dotaz, kolik krmíte melasy. Dvě kápnutí. To je australská národní míra, „kápnutí". Měli byste vážit seno a pokud nemá přístup k pastvě, měl by spořádat asi pět až šest kilogramů za den. Pokud žere výrazně méně, máte problém, má nedostatek vlákniny."

„Jedinou věc, kterou bych v této fázi změnila, by byl ten Equi Jewel (olej), v kombinaci s těmi granulemi. Protože tam je vitamin E a selen a když se snažíte koně prohnutého předělat na koně vyklenutého, bez nějaké svalové bolesti se neobejdete - záleží na tom, jak krátký máte ten chambon..."

Nejdelší vyvazovací otěže, co to jde, přísahám!
„Přesto by přidání vitamínu E mohlo pomoci..."

Lizina doporučení asi nejsou neznámá australským výrobcům krmiv. Jedna z nejpříjemnějších věcí na dnešním trhu je, že je nabízeno takové množství krmiv různých složení, že je možné sehnat předpřipravené krmení prakticky pro jakékoli potřeby.

Tolik The Horse Magazine. Protože některá doporučení mi připadala poněkud komerční, poprosila jsem o doporučení ohledně krmení ex-dostihových koní ještě svou „ověřenou" specialistku, ing. Blanku Štěpánkovou:

Krmení bývalého dostihového koně bude vycházet ze stejných principů, jako krmení každého koně v nižší zátěži. Hlavní složkou by mělo být především seno nebo pastva, a to nejlépe v neomezeném množství, minimálně ale ve 3 - 4 dávkách denně. U sena se několikanásobně vyplatí dbát na kvalitu, seno by v žádném případě nemělo být prašné nebo dokonce plesnivé, mělo by mít nazelenalou barvu a příjemnou vůni, spíše více lístků, než stonků, stonky by neměly být tvrdé a dřevnaté.

Jako příkrm je vhodnější volit krmiva s nízkým podílem škrobů, protože na něj citlivější koně reagují vzrušivě. Plnokrevný kůň v transformačním režimu tak bude lépe benefitovat z krmiv jako je vojtěška - která má mimo jiné pozitivní vliv na žaludeční vředy, jimiž většina dostihových koní trpí, řepné řízky, rýžové otruby, olej. Jadrných krmiv, jako je oves, ječmen nebo dokonce kukuřice, by v krmné dávce mělo být minimum a nejlépe tepelně upravené - např. vařený ječmen, pokud vůbec. U extrémně vzrušivých koní může pomoct krmení i dobře načasovat a jezdit až 6 - 8 hodin po krmení energetickými krmivy. To se týká řepných řízků, případně jádra. Píce a olej nemají na výkyvy glukózy v krvi, které právě mohou přispívat k psychické nevyrovnanosti, vliv. Nemalý vliv na psychiku a tím pádem i na výživnou kondici má také prostředí, ve kterém kůň žije, a způsob práce. Nejlépe takovému koni bude na pastvině v rozumně složeném stádě, buď 24/7 nebo na noc do vzdušného, nejlépe venkovního boxu. Kontakt s dalšími koňmi (kteří ho ale nebudou usurpovat), neomezená možnost volného pohybu, neustálý přístup k objemovému krmivu a přiměřené pracovní požadavky dělají zázraky.

Množství žlabových krmiv by se mělo přizpůsobovat aktuální výživné kondici, ne temperamentu, který je mnohem více dílem psychiky a návyků než energie přijímané žrádlem. Mnoho bývalých dostihových koní spadne z kondice, protože jim výrazně poklesne nejen objem práce, ale i objem vysokoenergetického krmiva, které bývá u koní v dostihovém tréninku krmeno na úkor krmiva objemového. Tito koně mívají často do jisté míry poškozenou střevní mikroflóru, která je přizpůsobená trávení škrobů a prostředí je kyselejší, než je pro zdravý trávicí trakt přirozené. Takové krmení je ale dlouhodobě neudržitelné, kůň krmený vysokým množstvím jádra nezůstane výhledově zdravý, protože mu tato krmná technika poškozuje trávicí trakt. Než se osazení mikroflóry zase upraví do normálu a zlepší se efektivita trávení vlákniny, může to trvat i několik let, záleží na míře poškození a na době, po kterou se kůň nacházel v nevhodném krmném režimu. Po tuto dobu bude krmení takového koně finančně nákladnější, protože bude mít vysoké nároky na kvalitu a množství sena i příkrmu.

Po vyřazení koně z tréninku mají plnokrevníci sklon opadnout ze svalstva horní linie a opticky se zvětší břicho. Kromě nedostatečného přísunu energie nebo bílkovin je to i dílem poklesu cvalové práce, která se nejvíce podílí na osvalení trupu. Velké břicho neznamená, že je kůň tlustý, ale že má povolené břišní svalstvo a svůj podíl na tom může mít také objem natráveniny v trávicím traktu. Při zhoršeném trávení vlákniny, které je důsledkem právě nerovnováhy ve střevní mikroflóře zmíněné již výše, bude kůň nucen sežrat větší objem sena nebo trávy, aby získal dostatek živin.
Je potřeba si uvědomit, že pokud si koupíte mladého, 3 - 4 letého plnokrevníka, je to kůň ještě v růstu a musíte mu poskytnout optimální množství bílkoviny a minerálů, které bude vyšší, než u koně s růstem již dokončeným. Vhodným zdrojem může být vojtěškové seno nebo úsušky.
To, že je kůň plnokrevník, a nebo dokonce bývalý dostihák, není omluva pro špatnou výživnou kondici. Naprostá většina koní se dá nakrmit do optimálního stavu, jen to u některých stojí více peněz a úsilí při hledání optimálního režimu a vyhovující stáje - což bohužel bývá největší problém, protože ve většině nájemních stájí nejsou buď podmínky nebo ochota vyjít vstříc individuálním potřebám, které se budou lišit od běžných koní. Samozřejmostí by měla být pravidelná péče o zuby a odčervovací režim.