Dvojčata a pupeční šňůra v hlavní roli

Je zřejmé, že chovatelé nemohou zabránit všem potratům u klisen. Získáním znalostí v dané problematice však mohou pomoci předcházet těmto nešťastným událostem, nebo v některých případech minimalizovat rizika.

"Celkově lze říci, že neinfekční faktory, jakými jsou problémy s pupeční šňůrou a březost dvojčat, představují největší riziko," řekla na letošní přednášce v Paříži Claire Laugier, DVM, PhD, z francouzské laboratoře pro choroby koňovitých ANSES Dozulé. Přehled různých celosvětových studií naznačuje, že neinfekční problémy stojí až za 70 procenty potratů mezi 40. až 300. dnem březosti v závislosti na regionu.

Nejčastější příčinou neinfekčních potratů je zaškrcení pupeční šňůry, říká Laugier: „Nedávná britská studie uvádí, že hlavní příčinou potratů je ve skutečnosti zneprůchodnění cév v pupečníku. Tento patologický stav způsobuje 39,3 % všech fetálních a neonatálních ztrát a 42,6 % ztrát, u kterých byla zjištěna příčina."

Druhou nejčastější neinfekční příčinou potratů je březost dvojčat, říká. Frekvence výskytu tohoto problému naštěstí klesá, především díky včasné detekci ultrazvukovým vyšetřením. Pokud veterinář objeví dvojčata dostatečně brzy, odstraní jedno z nich zamáčknutím a dá druhému embryu šanci na přežití. Jsou-li obě embrya ponechána vývoji, jedno zabere až 70 % prostoru jednoho ze dvou děložních rohů a děložního těla a druhé se bude snažit vyvíjet ve zbývajících 30 %. Avšak po většinu času placenta není schopna zajistit dostatečnou výživu pro udržení obou plodů, a ty jsou následně, v průměru 235. den březosti, potraceny.

Kde bychom to možná nečekali

Mezi jiné příčiny neinfekčních potratů patří vrozené vady (ale pouze ty, které jsou neslučitelné se životem - například poruchy centrálního nervového systému), hydropsie (nadměrné ukládání vody kdekoli v těle plodu, vedoucí k celotělnímu otoku, pozn. překl.), předčasná separace placenty, intoxikace endofyty (endofytem rozumíme nejčastěji bakterie, sinice nebo houby žijící část nebo celý život v těle rostlin - mohou tedy symbiovat či parazitovat v rostlinách pastvin, pozn. překl.) - např. v kostřavě, a požití některých druhů housenky. Eastern tent caterpillar (neboli Malacosoma americanum, druh mola toxický pro koně, zakládající typická hnízda ve větvích stromů, pozn. překl.) je jedním z druhů housenky, který může vyvolat potrat. Díkybohu, že tento ani jiný nebezpečný druh housenky v českých luzích ani výbězích na naše klisny nečíhá.

Infekční příčiny, jak nakažlivé tak nepřenosné, jsou zodpovědné, v závislosti na regionu, za asi 30 % až 50 % koňských potratů, říká Laugier. Zatímco čísla z Kentucky se přiklánějí k odpovědnosti za zhruba třetinu všech potratů, ty z Normandie se blíží k 50 % a Spojené království uvádí hodnotu okolo 20 %.

Infekce a potraty

Mezi kontagiózní (přenosné) infekce, které způsobují potrat, můžeme řadit infekce bakteriálního nebo virového původu. „Leptospiróza je jedinou aktuálně nakažlivou bakteriální infekcí, která může vyvolat potrat," říká Laugier. Salmonella abortus equi bývala problémem, ale mimo poslední dva hlášené případy výskytu (Chorvatsko v roce 1993 a Argentina v roce 2011), nebyly v Evropě dosud zaznamenány žádné nové zprávy o potratu kvůli tomuto bakteriálnímu onemocnění. Koňský herpesvirus-1 a virová arteritida koní jsou dvě primární virové hrozby pro březí klisny. "Potraty kvůli EHV-4 (který obvykle postihuje pouze dýchací soustavu koně) jsou vzácné," říká Laugier.

Nekontagiózní infekcí jsou bakteriální infekce, které někdy vstupují do dělohy přes reprodukční ústrojí. Takové často způsobují bakterie rodu Streptococcus, nebo zejména v Severní Americe (dosud neregistrované v Evropě) nocardioformní bakterie. Nekontagiózní infekci mohou rovněž představovat infekce pocházející z hub, nejčastěji rodu Aspergillus sp., Mucor sp., nebo Absidia sp.

Jak lze bojovat?

Dle Claire Laugier preventivní opatření představují pečlivý management, zahrnující pravidelnou kontrolu klisen, číhání na případné příznaky nemoci, držení březích klisen odděleně od ostatních zvířat, dodržování hygienických zásad - zejména při manipulaci s reprodukčním traktem klisny a striktní dodržení očkovacího schématu určeného březím klisnám.

Pokud klisna vykazuje podezřelé příznaky nebo potratí, držte ji v izolaci od ostatních koní zhruba měsíc nebo dokud definitivní diagnóza nepotvrdí, že není nakažlivá. Chcete-li zabránit vnitřním infekcím, veterináři mohou napravit nesprávné utváření vulvy jednoduchým chirurgickým zákrokem, např. Caslick postupem (jak se laicky říká, „zašitím klisny" - pozn. překl.) „Tyto postupy umožňují eliminovat bakteriální kontaminaci z pochvy, a tím zabránit stoupání bakteriální infekce hlouběji do reprodukčního traktu," říká Laugier.

Kromě odstranění jednoho embrya v případě březosti dvojčat není mnoho možností, co lze pro zabránění potratu z neinfekční příčiny, udělat.

Dodatek překladatelky: Odborníci a další důvody

Byla by možná škoda nezmínit zde další důvody vedoucí k potratům a širší náhled na věc vyčtený z odborné literatury.

Obecně lze shrnout, že k potratům či rané embryonální úmrtnosti může dojít kvůli působení vnějších i vnitřních příčin. Mezi vnitřní faktory lze řadit věk klisny (výzkum prokázal změny a morfologické anomálie na oocytech u starších klisen), stav děložní sliznice (výskyt zánětlivých a nezánětlivých onemocnění - endometritidy, endometriózy a endometriálních cyst), hormonální poruchy (zejména progesteronová nedostatečnost, primárně způsobená málo funkčním žlutým tělískem), laktace (počet selhání březosti u kojících klisen je větší, nejspíše v souvislosti s výdejem živin a energie do tvorby mléka), ale patří sem i chromozomální příčiny na straně plodu, načasování inseminace, místo, kde se fixuje zárodek a další.

Vnější faktory, které mohou vést k potratům či ovlivnit březost a které stojí za to zmínit, představují stres, etologie - přítomnost cizího hřebce ve stádě (viz práce manželů Bartošových), kvalita výživy, teplotní podmínky (z dostupných studií vyplývá citlivost a posléze zhoršení kvality embryí na přehřátí matky - například v zátěži). Je třeba si uvědomit, že lidé a jejich snažení přímo spadá do vnějších faktorů ovlivňující úspěšnost zabřeznutí a udržení březosti. S postupujícím vývojem nových technologií člověk stále více zasahuje do přirozeného procesu výběru reprodukčního partnera a oplození, je tedy nezbytně nutné správné načasování inseminace, správné skladování a manipulace s gametami, ale i synchronizace cyklů klisny dárkyně a příjemkyně při embryotransferu.