V roce 1995 vyřadil chov slezských noriků Klokočov ze svého chovného stáda kobylu se získanou slepotou. Na zapřenou ji tehdejší vedoucí reprodukce připustil, aby její chovný potencionál, o kterém jen tušil, rychle neskončil na jatkách. Čekal na budoucího majitele, který jejímu zrakovému handicapu poskytne servis nad rámec možností velkokapacitního zařízení. Klisna SM 3566 Stanga nosila v sobě již hříbě po hřebci 2446 Huneg, které by se možná ani nenarodilo v původním hřebčíně, nebo by záhy po porodu zašlo. Odcestovala na Hradčany v Orlických horách, kde v dalších čtrnácti plnohodnotných letech vytvořila rodinu klisen – matek.

Stanga byla impozantní kobyla s výtečnou kostrou. Její impozantnost se ještě násobila postavením hlavy a krku vůči sledovanému objektu – slepota ji nutila využívat více sluchu a čichu a tak postavení ušních boltců a nozder bylo vždy významné. Opustila používání běžné koňské mimiky, nereagovala na zastrašovací manévry klisen a naopak při nejistotě vždy razantně bránila zádí vlastní postavení. Stala se tak „neohroženou“ pro ostatní ve stádě a tudíž „Borkyní“. Požívala úctu klisen, ačkoliv byla velmi zranitelná a závislá na lidské pomoci při manipulaci.

Stanga se naučila naslepo pohybovat po volných loukách kolem hřebčínka, respektovala své biologické hodinky v těle a přiblížila se vždy v době krmení a napájení. Párkrát se i komplikovaně
„zaparkovala“ do maštale na své místo. Její fyzické postižení chtěli majitelé za pomoci veterináře zmírnit a pokoušeli se přeléčit defekt očí, nicméně ona to vnímala jinak –  velkoryse byla smířená s věčnou tmou, ve které rozlišovala pravděpodobně ostré kontrasty světla a stínů a to jí stačilo. Vždy po zabřeznutí si žila svůj vlastní „rozměr“, odloučená od jistot stáda, s rostoucím plodem v jejím břiše, o kterém naprosto jistě věděla od prvopočátku. Byla inspirací civilizačně pokřiveným majitelům a také inspirací exkurzím dětí, že místo slepecké hůlky zvíře má důmyslnější pomůcku, a to své přední končetiny,  čich a sluch.

Na jaře po příjezdu na Hradčany vyhřebila klisničku 46/302 Slávu, jejíž jméno bylo odvislé od myšlenky "Sláva! Ona to zvládla a my také!", kdy nevidomá matka po porodu zesláblá a v panice téměř zavalila a zašlapala své hříbě. Majitelé se naučili vycházet vstříc mateřskému pudu klisny a ona se naučila důvěřovat svým majitelům. Kobylka Sláva je v HPK a stala se vicešampionkou tříletých SN klisen v Pardubicích. Následovala ji 46/333 Stálice a to doslovně – i k titulu a zápisu do PK.

Následná březost přišla vniveč zraněním a hnilobným odumíráním tkáně v kostním podkladu kopyta. Stanga měla namále, léčba nebyla dost účinná a bolest klisny se stupňovala. Proleženiny se staly neúnosým příznakem nutného konce. Majitelé již drželi v ruce "rezervaci“ na usmrcení klisny, ale všimli si v proleženinách nového prorůstání chloupků a nové chuti Stangy do žrádla. Porada s vetem a jejich přání dospělo do velmi razantního chirurgického zákroku, který se podařil a uspěl. Vůle klisny bojovat za další rok přinesla odměnu v podobě další klisničky se jménem Síla Vůle. Jedna poslední inseminační zmrazená dávka hřebce 2373 Gomur byla osudově daná pro Hradčany.
Síla „Vé“ je složitou úřední cestou zapsaná v HPK SN a je držitelkou titulu druhé vicešampionky SN tříletek. Je to klisna pro hřebčínek kmenová, pro soutěžní trati vítězná.

V roce 2000 a 2001 se partnerem Stangy stal hřebec nepříliš oblíbený, ale nositel výtečného charakteru a krmitelnosti 2367 Brys. Z jejich spojení se narodily téměř identické klisničky 46/416 Stuha a 46/440 Sympatie, kdy první v pořadí ohromovala výkonností v TT a druhá v pořadí slouží v rodině s hendikepovaným dítětem. (Její potomek, valach Štístko, slouží ve Stáji Rozárka pro hipoterapeutické účely.)

Ze spojení s 2775 Neugem se narodila Stanze pouze jedna klisnička – 46/492 Stanga Lola, jejíž jméno bylo vybráno pro podobnost „malé Stangy velké Stanze“ a jméno ji předurčilo k dalšímu údělu...  Je v HPK a její pracovitost je ukrutná až sebedestruktivní a dobrota duše nezměrná.

2004 - Stanga a týdenní Sosna. (Foto Hana Pacovská)

A už je rok 2004 a po 2691 Streimurovi Stanga dala chovu 46/623 Sosnu se zápisem do PK a s obvodem holeně na tříletou klisnu úctyhodných 24 cm. Vysoká rámcová světlá ryzka matku nezapře a Streimura byste v ní nehledali. Výkon Sosny v soutěžích stoupá a bude patrně překvapením. Kdo by to čekal, když s prvním kupujícím majitelem nastupovala v klidu do přepravníku štíhlá roční „blondýna“, po které Stanga zdolávala nenápadný reprodukční problém a následně nezabřezla.

V roce 2005 byl na Hradčanech umístěn „starý pán“ 245 Gosun a ze spojení s ním, kdy dva zralí koně prožívali milostné projevy námluv s velkou nonšalancí, se zkraje března velmi chladné a tuhé zimy 2006 narodila – klisnička. Patrně by dospěla ke jménu Skala, ale její desetidenní život ukončilo podchlazení. Následoval tichý a pro člověka velmi smutný žal koně, který do svého „temného světa“ kradl ostatním klisnám hříbata a chřadl. Podkožní tuk od toho spouštěcího okamžiku nikdy nevyhladil do plných oblých tvarů tělo matky.

2007 - Stanga a Turbina S (první foto Hana Pacovská)

O to větší radost, a to doslovně, všem na Hradčanech přineslo narození hříběte ze spojení se živelným 2823 Novicem. Kobylka. Neutuchající aktivita ji přinesla jméno 46/896 Turbina S a Stanze přivedla novou společnost při brouzdání pastvinami. Turbíně jsou dva roky a čeká ji věk mladé koňské dámy se vším všudy. Fyzická podobost s o rok mladší sestrou 46/926 Ugandou S je dokladem silného vlivu zakladatelky rodiny Stangy, protože otcem ročky je už 1061 Brynet. V roce 2008 se spojení s ním opakovalo a očekávaný výsledek tohoto spojení měla být milá povaha pro lidi a úsporný provoz nenáročného koně v prostorném těle.

Dále ať čtou pouze ti, kteří nebudou znevažovat jedinečnost skutečností. Další děj se odehrával na úrovni sci-fi, obalené naoko běžnými údálostmi.

...Blížil se termín porodu podle termínu připuštění a jako obvykle si Stanga přidávala na dnech. Po čtrnácti dnech od termínu se objevily „poslíčky“, které ona pravidelně ke konci březostí předváděla. „Josefe, ňák se mi to nezdá, znáš ji, ta intenzita „poslíčků“, spíš to vypadá na všechny příznaky porodu. Ale nemá natažený mlíko.“ Stanga potlačila to, co by mohlo být fatálním nezdarem ve fatálním konci. Den po Svatém Jiřím povinula hřebečka její dcera Stanga Lola. Její termín byl až po Stanze, ale vlastně ji porodem „předběhla“ a ještě vynucenou ustajovací situací se ocitla s narozeným hřebečkem v boxe vedle Stangy. Vše důležité bylo sděleno, Lola se druhý den vrátila do svého ustájení. Dva dny nato, 26. dubna t.r. v deset hodin v noci Stanga po všech příznacích příprav a následného nekomplikovaného porodu přivedla na svět svého jediného žijícího hřebce. Nevstávala, odpočívala vleže a jenom směrem k hříběti občas zamručela. Jako by jen tak něco mimochodem sdělovala. Hřebeček velmi brzy vstával, hledal a ŽIL. Majitelé jej odsunuli do prázdého boxu po Lole, protože Stanga při svých pokusech vstát neměla sílu a zjevně trpěla návaly bolesti. Lůžko neodbavovala a byl přivolán vet. Ten určil pomoc a začal uvolňovat lůžko, které bohužel až příliš lpělo na děloze klisny... 

Po krátkém a rychlém osobním rozloučení jedinou myšlenkou, než dojde veterinář od brašny a uspí v jednu hodinu nad ránem 27. dubna 2009 (na Jaroslava!) milé zvíře, nám, z Hradčan, odešla slezská norička, která chovu zanechala „jen“ jedenáct potomků. Její velkolepost je v tom, že zanechala deset VÝBORNÝCH MATEK CHOVU a jako bonus HŘEBCE s výtečnou GENETICKOU INFORMACÍ. Žádnou druhou třídu.

Všichni Svobodovi, Hradčany, s.h.

P.S.: Co tě nezabije – to tě posílí. Slepá kobyla ve mně posílila jistotu, že každý tvor přežije bídu, ale jen když jej má někdo z duše rád. Hřebečka - sirotka po slepé SM 3566 Stanze bez mrknutí oka pod své břicho přijala dcera Stanga Lola. Uvítala jej, jakoby s ním počítala. Roste s „bráchou“ na pampeliškách na Hradčanech na loukách, kde ťapala slepulka....
Jindřiška