Poprvé za 425 let řídí Národní hřebčín žena
Rozruch mezi koňařskou veřejností vyvolalo koncem roku 2003 vypsání konkurzu Ministerstvem zemědělství ČR na místo ředitele Národního hřebčína. Dosavadní ředitel NH, Ing. Milan Vítek, jmenovaný do funkce 30. 1. 2003 místo odvolaného MVDr. Záliše, požádal v prosinci o uvolnění z funkce. Z původně přihlášených sedmi uchazečů se k testům a pohovorům před komisi dostavilo pět. Jmenovací dekret nakonec ve čtvrtek 15. 1. 2004 převzala z rukou ministra zemědělství Jaroslava Palase dosavadní vedoucí hřebčína, paní Lenka Gotthardová. Využili jsme této slavnostní příležitosti a požádali zúčastněné o krátký rozhovor.
Ing. Milan Vítek |
Z jakého důvodu jste se rozhodl odstoupit z funkce ředitele Národního hřebčína?
Jelikož jsem člověk soudný a jsem si vědom, že mi táhne na sedmdesát, přijímal jsem tuto funkci s výhradou, že jakmile budu cítit, že jsem splnil úkoly, které mi byly dány, pan ministr mě na požádání z funkce ředitele uvolní.
Požádal jsem o to z vážných osobních důvodů. Kdyby mi bylo padesát, tak to neudělám, ale v šestašedesáti je třeba, aby mne nahradil někdo mladší. Myslím, že jsou věci, které i přes mé manažerské a řídící zkušenosti jdou neustále vpřed. Chybí mi např. jazykové vybavení, nemám také dostatečný přehled v počítačové technice, a to je v dnešní době potřeba.
V neposlední řadě je to pro mne do Kladrub daleko a dojíždění mne stojí velké vypětí sil. Rozhodnutí následovalo po důkladném zvážení. Myslím, že člověk by měl umět včas odejít.
Co považujete za hlavní úspěchy, kterých se vám podařilo dosáhnout, a co naopak bude muset dořešit až nová ředitelka hřebčína?
Za prvé bych chtěl říci, že podíl na tom, co se podařilo splnit, mají především lidé kolem mne. Splnil to také pan ministr a ministerstvo jako celek, protože to na čem jsme se domluvili, tak byť s určitými problémy a prodlením, bylo splněno. Tím jsem mohl realizovat věci, které hřebčín potřeboval.
Co se týče personálních záležitostí, tam ještě cítím dluh. Vyplývá to z ohodnocení zejména hospodářsko-technických pracovníků, kteří jsou hluboce pod úrovní jiných zemědělských podniků. Je třeba buďto sehnat dostatek financí a odměnit schopné lidi, nebo vyučit a doučit zaměstnance, které v Kladrubech máme.
Z hlediska národní kulturní památky jsem měl představu, že se podaří více oprav. Nechci si stěžovat, ale příspěvek pět set tisíc korun z Ministerstva kultury je spíš jen na úklid. Je třeba také strojní investice - průměrné stáří traktorů je 17 let.
Hodně věcí se podařilo, ale je tam ještě strašně moc práce. Určitě se paní ředitelka nudit nebude.
Jaké jsou vaše plány do budoucna, zůstáváte pracovně v Kladrubech, nebo si raději budete užívat důchodu?
Kladruby mi samozřejmě přirostly k srdci. S hřebčínem mám i nadále pracovní smlouvu a jak jsem panu ministrovi slíbil, budou-li v Kladrubech chtít, a vím že chtějí, tak pomůžu tam kde budu moci. Nemám strach, že si budu užívat důchodu. Dokud je člověk zdravý, těch aktivit je strašně moc.
Ministr zemědělství, pan Jaroslav Palas |
Jak jste spokojen s děním v Kladrubech za poslední rok?
Jsem především rád, že situace v Kladrubech je stabilní, že se hřebčín otevřel veřejnosti a život zde nabírá větší obrátky. Jsem přesvědčen, že paní ředitelka v tomto trendu bude nadále pokračovat a chtěl bych jí také prostřednictvím vašeho serveru popřát hodně úspěchů v její další práci.
Jakým způsobem probíhal výběr nového ředitele a kolik bylo na tuto funkci kandidátů?
Probíhalo standardní výběrové řízení. Do druhého kola postoupilo pět uchazečů, z nichž jsme vybrali člověka, který hřebčín zná a ví o čem je řeč. Těší mne, že první ohlasy z koňařské veřejnosti jsou pozitivní.
V letošním roce oslaví Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem 425. výročí svého založení. Při této příležitosti se připravuje mnoho zajímavých akcí. Chystáte se některé z těchto akcí osobně zúčastnit?
Určitě ano. Pokud dostanu pozvání, tak velice rád přijedu. Myslím si, že Kladruby jsou skutečně náš skvost, naše kulturní památka a jsme povinni se o ni starat. Dokud budu v této funkci, tak otevřeně říkám, budu se snažit, aby Kladruby dostávaly dostatek finančních prostředků a aby tento trend byl vzestupný.
Ing. Lenka Gotthardová |
Kdy jste se poprvé rozhodla, že budete kandidovat na funkci ředitelky Národního hřebčína? Bylo to pro vás těžké rozhodování?
Bylo to jedno z mých nejtěžších rozhodování v životě. Nikdy jsem to neměla jako životní cíl, měla jsem přání vrátit se do Kladrub, a to se mi splnilo. To že nastala tato situace, je opravdu velmi nad plán. Když už jsem se pro tuto záležitost rozhodla, tak se samozřejmě budu snažit, abych Kladrubům mohla být co nejvíce užitečná a mohla jim co nejvíce pomoci.
Chystáte v souvislosti se jmenováním do funkce ředitelky NH nějaké zásadní změny, nebo budete spíše pokračovat v tom, co pan ing. Vítek začal?
Já si myslím, že to pan ing. Vítek začal velice dobře a chtěla bych v tom pochopitelně pokračovat. Naším cílem je, aby hřebčín pořádal co nejvíce akcí a měl tak příležitost ukázat krásné koně, svoji atmosféru a aby patřil opravdu všem.
Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.
Příbuzné články:
- Letní setkání se starokladrubskými koňmi /7.7.2003/
- Z národního hřebčína podruhé /14.6.2003 /
- Národní hřebčín platí za minulost /21.4.2003/
- Srovnání plemenných hřebců v NH Kladruby nad Labem: 1945, 1990, 2002 /3.3.2003/
- Kladrubská tragédie - Chlouba českého chovu koní je v troskách /17.2.2003/
- Několik slov k situaci v Národním hřebčíně Kladruby nad Labem /7.2.2003/
- Vyprávění starokladrubské bělky /5.2.2003/
Most pro oranžovo – bílé, Manoamano dosáhl na hattrick
O uplynulém víkendu se u nás běhalo na dvou dostihových drahách. Sobotní Most měl vrchol v tradiční sprinterské Ceně jezdectví, v neděli ve…
Martina Růžičková-Jelínková: Pořád mi voní stáj a líbí se mi vše, co se kolem koní točí
Když jsem byla malá, byla mým vzorem číslo jedna. Žena, které nechybí odvaha a která navzdory předsudkům jde za svým snem. Tomu pak neváhá hodně…