Pokud jste o soutěži "Odyssea mého koně" ještě neslyšeli, doporučujeme vám nejdříve si přečíst zadání soutěže a podrobnosti zde.

Příběh valacha Zipa

Pátého koně, o kterého se budeme starat, jsme chtěli vybírat společně s vámi a dali jsme tedy i vám šanci pomáhat. S velikou převahou jste vybrali Zipa, k jehož příběhu jste také hodně diskutovali. Moc tedy gratulujeme Zipovi i jeho majitelce, Veronice Hlávkové, a těšíme se na první setkání!

Soutěžní článek: Odyssea mého koně: dojemný příběh Zipa

Protože od zveřejnění příběhu uběhl již přeci jen nějaký čas, požádali jsme slečnu Hlávkovou i o shrnutí aktuálního stavu Zipa. Její text i aktuální snímky vám přikládáme níže v článku. Na konci článku se vám také načte video jejich společné práce podle principů přirozeného partnerství.

 

Výherce poukázky v hodnotě 3.000 Kč

Ze všech došlých případů dnes redakce EQUICHANNELu vylosovala také výherce, který získává poukaz na odběr výrobků značky Fitmin (pro koně, psy nebo kočky) v hodnotě 3.000 Kč.

Výherkyní poukazu se stává Petra Horváthová z Dubnice. Gratulujeme!

Soutěžní článek: Odyssea mého koně: Příběh begana Vaška

Valach Zip dnes

Dobrý den, posílám Vám shrnutí Zipova zdravotního stavu k dnešnímu dni.

Myslím, že i přes to, co si prožil, se mu stále vede dobře, nicméně letošní léto bylo dosti krušné. Začalo to někdy v květnu, kdy Zipovi otekla levá polovina zádě. Při pohledu zezadu bylo vidět, že levá polovina je výrazně větší, než pravá. Otok hřál a Zip mírně na končetinu kulhal, celkově zvýšenou teplotu neměl. Ani po dvou dnech intenzivního chlazení otok neustupoval a tak byla nasazena antibiotika (Shotapen) a Equipalazone. Otok jsme stále chladili a mazali chladivým gelem. Asi po týdnu se stav zlepšil. Hned na to se objevil velmi bolestivý otok hlezna doprovázený výrazným kulháním na stejné končetině. Je pravda, že Zip si hlezno odřel a tak je možné, že se rána i přesto, že byla dezinfikována, zanítila a zánět se dostal do kloubu. Znovu Zip dostal Shotapen a Equipalazone, otok jsme chladili a mazali gelem a asi za 14 dní vše zmizelo. Zip ale začal hubnout a celkově na něm bylo vidět, že mu není dobře. Na vině jsem viděla antibiotika a rozhozenou střevní mikroflóru a tak jsem Zipovi upravila krmnou dávku. Samozřejmě, že jsem na něm nejezdila a Zip měl klidový režim. Ke krmné dávce 1 kg mačkaného ječmene jsem začala přidávat 2 kg granulí Champion mix pro rekreační koně a Dromy MinVit plus seno, pastva a solný liz a Alavis MSM.

Jelikož má problém s přelínáváním a i v létě má hustou dlouhou srst a v parných letních dnech se potil, i když se jenom pásl a nic nedělal, rozhodla jsem se ho nechat ostříhat a doufala jsem, že se mu v největších vedrech uleví. Chvíli vše vypadalo dobře, ale ne na dlouho. Ze dne na den se Zipovi udělala veliká boule na lokti. Kdyby byl ustájen ve společnosti velkých koní, řekla bych, že ho někdo kopnul. Ale malá ponička, se kterou bydlí, by to doopravdy nezvládla. Otok nehřál a nebyl bolestivý. Veterinář se znovu rozhodl pro podání Shotapenu, ale bylo na něm vidět, že se mu do toho léčení moc nechce. Já už taky byla na prášky, protože cpát do koně antibiotika už potřetí za jedno léto mi přišlo doopravdy hodně. Navíc Zip stále nepřibíral a začala mu vylézat i žebra. Jelikož otok nehřál a kůň nekulhal, mazla jsem ho černou mastí a chodila s koněm na procházky a doufala, že se to vstřebá. Mezitím jsem nechala udělat rozbor krve a testy na boreliozu. Ta se naštěstí nepotvrdila. A aby toho nebylo málo, tak jednoho rána jsem našla Zipa ve výběhu s nateklým a slzícím okem. Oko hřálo, víčka byla nateklá a po tváři stékaly slzy. Na oku byl znatelný žlutozelený zákal. Veterinář řekl, ať to neřeším, že na to oko stejně nevidí, tak ať mu tam dávám antibiotickou mast (Maxitrol). Po podání masti se oko zklidnilo a příznaky zánětu zmizely. Zelenožlutá voda, kterou bylo oko jakoby podlité, se asi za 14 dnů vstřebala a oko se vrátilo zase do stavu, v jakém bylo předtím.

Tímhle vším naše letní trápení skončilo a začátkem října se Zip dostal zase do kondice a začali jsme spolu zase pracovat. Boule na lokti se pomalu vstřebala, ale trochu znatelné je to dodnes.

Nyní je Zip zase v pohodě, jediné, co mě trochu zaráží, je fakt, že mu stále úplně nedorostla ostříhaná srst. I když je to víc jak půl roku od stříhání, pořád je znát rozdíl mezi stříhanou a nestříhanou částí těla. Srst má Zip pěknou a lesklou, jenom je prostě divné, jak mu roste a jak líná. Padlo podezření i na Cushingovu chorobu, ale zatím jsem nenechávala dělat testy. A nezdá se, že by kůň nadměrně pil a močil a ani výsledky krve nemoci nenasvědčují.

A co plánujeme do budoucna? Asi se Zipem nemám žádné velké plány. Chtěla bych jenom, aby se měl dobře, nic ho netrápilo a aby se jeho zdravotní stav nezhoršoval. Doufám, že bude po mém boku ještě dlouhá léta a bude mi dělat radost, tak jako doposud.
S pozdravem Veronika Hlávková