Klod je jedním z prozatím čtyř příběhů, které jsme se rozhodli posoudit osobně a po této konzultaci do soutěže zařadit. Zatím se s ním seznamte:

Jmenuji se Klod 6/443, narodil jsem se 27.5.1995, jsem Český teplokrevník, tmavý hnědák, valach 181 cm vysoký.

Když jsem byl mladý, jezdil jsem se svoji kamarádkou Dančou po závodech, pokaždé jsem se na ně velmi těšil a proto do vozíku nastupoval s nadšením. Skákali jsme stupeň ZL s pár umístěními. V roce 2004 ke mně začala chodit Klárka, slečna, co se na mě učila skákat a já ji toleroval na hřbetu skoro všechno. Byla u mě každý den, jezdili jsme na vyjížďky a různé akce, kde nám to spolu velmi šlo - dokonce o nás napsali i článek v místních novinách! Bylo nám spolu dobře.

Bohužel měla Klárka hodně učení do školy a už ke mně nemohla docházet, proto, když jsem byl nevyužit, tak jsem se stěhoval na začátku roku 2008 do vedlejší vesnice - místního zooparku ke spoustě koníků a jiných zvířatek. Ze začátku mi bylo fajn, jezdily na mě děti a měl jsem kolem sebe společnost. Na podzim 2008 jsem ale začal hubnout, strádat na výživě, nebyl jsem čištěn, byl jsem pokousaný od ostatních koní, měl jsem spoustu zdravotních problémů a všem okolo mě to bylo asi jedno. Spoustu lidí se o mě zajímalo jak hrozně vypadám, fotilo si mě, ale pro ně jsem byl bezcenný, velmi vyhublý a nemocný koník. Bylo mi velmi smutno a hrozně, ale dál jsem bojoval de facto o svůj život. Neměl jsem skoro žádné chlupy, proto mi byla zima a ostatní koně mě pořád naháněli a nechtěli pustit mezi sebe.

30. 11. 2008 ke mně přišla taková drobná slečna, celou jsem ji olízal a byl jsem rád, že mě někdo hladí. S sebou měla i s deku a chrániče na nohy a odvedla mě k přepravníku. Celou cestu jsem se těšil, že jedem na závody, ale jeli jsme krátce a hned po vyložení jsem byl puštěn do výběhu.

A to největší překvapení přišlo odpoledne, kdy ke mně dorazila Klárka! Alespoň nějaká známa osoba. Hned jsem dostal pamlsky a šli jsme se projít po neznámých cestách. Až potom jsem se dozvěděl, jak můj prodej byl velmi složitý a lidé, kteří byli za můj stav zodpovědný, si mě přehazovali jak horký brambor, že prý nejsem jejich... Nakonec asi po měsíci dohadovaní jsem byl prodán - už skoro na konci mých sil.

Druhý den po příjezdu ke mě přijel pan doktor, který mě musel trochu uspat, protože mě bolela nožka z důvodu neléčeného zánětu, kvůli kterému jsem na nohu nemohl došlápnout a nechtěl jsem si na ni nechat sáhnout. Dostal jsem důležité očkovaní, zbavili mě bradavice a mám hezky udělané zoubky, tak už konečně můžu bezbolestně jíst.

Za týden ke mě přijel další pan doktor, tentokrát ortoped. Zrentgenoval mi nožku a zjistil, že mám artrozu kopyta levé přední končetiny. Doporučil ortopedické podkovy, MSM a 2 měsíce procházek na ruce. Za pár dní se objevil nový kovář a dostal jsem super nové ortopedické botky, díky kterým se mi moc ulevilo. Poté jsem doporučované dva měsíce s moji kamarádkou chodil na procházky vedle ní, bez vodítka a v žádném případě jsem ji nechtěl utéct. I přes veškerou snahu jsem nemohl nabrat hmotnost tak, abych vypadal "dobře".

Na jaře 2009 jsem dostával k mletému ječmenu i granulovaný sladový květ, granule Suprachor a extrudované lněné semínko.

Díky péči, které se mi dostávalo, se mi zdravotní stav natolik zlepšil, že jsme se mohli zúčastnit i malých hobby závodu. Jak už jsem závodění znal, tak vím, že na opracovišti vůbec o nic nejde, tak jsem cválal i na špatnou nohu a jel si lážo plážo. Poté, když jsme byli na startu a zvonili nám, dal jsem do toho vše, co jsem mohl, jel na plno, jen aby nám to vyšlo. I přesto, že nás nikdo netrénoval jsme se umisťovali na předních pozicích a v srpnu byli dokonce na 1. místě. Chodili jsme spíše na vyjížďky po okolí, než trénovali na jízdárně, a proto jsme měli z našich úspěchů velkou radost. Nejvíce se mi však líbila vyjížďka k nedalekému splavu, kde se mi v těch nejteplejších letních dnech chladily nohy.

V létě jsem měl dýchací problémy - po ježdění se mi spustila z obou nozder rýma a dost jsem i kašlal, proto jsem dostal Bromhexin, každý den inhalace průduškového čaje a trochu eukalyptu na doporučení vyšetřujícího veterináře, který si mě poslechl. Trochu se mi ulevilo, ale i přesto jsme zkusili Kašlík - bez výraznějšího zlepšení.

V září jsme se přestěhovali do nového domova i s kamarádkami, a to na pastevní ustájení. Tam se mi dýchaní o hodně zlepšilo, ale stále nejsem úplně fit jako ostatní. Se mnou v přístřešku bydlí má koňská kamarádka, ona je vůdce stáda a vedle jsou dvě skoro roční kobylky, ovšem nad těma jsem pánem já. Do přístřešku ale nechodíme ani v největších mrazech, k senu a vodě máme neustálý přístup a skvělou péči našich majitelek. Díky většímu přísunu sena začala být má hmotnost vyšší a schovali se mi i kyčelní klouby a křížová kost, ale pořád máme na čem pracovat.

Teď je konečně ve vzduchu cítit jaro, tak začínám s moji Klárkou laškovat a využívám každodenně bahenní lázně. Když napadl sníh, tak jsme chodili jen málo na vyjížďky - to aby se nám to prý někde nesmeklo, teď, když se již otepluje, chodíme skoro každý den ven víceméně v kroku, ale včera jsme už i klusali. Klárka říkala, že až bude lepší terén, tak začneme zase pravidelně pracovat, tak, abych se celý nasvalil.

Dnes u mě byl pan doktor - objevil se mi otok na zadní noze na kloubku. Říkal, že jsem starší a ten kloub se něčemu brání, ale bolestivé to nemám. Za 10 dní mi prý přijde udělat zuby, to už jsem nadšený teď...

Ke Klodíkovi byla velmi dlouhá a trnitá cesta, nicméně se ho podařilo dostat ze špatných podmínek a moc bych to přála každému koníkovi, který se do této situace dostane. Máme se moc dobře a za to jsme oba vděčný některým lidem v našem okolí, kteří nám pomáhali hlavně při prodeji, protože nebýt jich, tak už bych určitě dnes běhal na věčných pastvinách.

Souhr k únoru 2010:

Jméno, plemeno, věk a pohlaví: Klod, český teplokrevník, 15 let, valach
Krmení: 4 l/1,6 kg mletého ovsa - rozložené do dvou krmných dávek (ráno a večer), minerálně-vitamínová směs (Energy's Mineral) 150 g denně, slunečnicový olej (max. 150 ml. denně), MSM Farnam 25 g denně, seno ad libitum
Využití koně: Dle kondičích možností práce pod sedlem
Prevence: odčerven, pravidelná kontrola zubů, očkován

Všechny došlé příběhy mají otevřený konec. Na nás a na vás je, vzít si z nich poučení, zamyslet se nad tím, co jste právě dočetli a korigovat své kroky vždy tak, aby se naši koně měli lépe. Můžete také samozřejmě využít diskuzi pod článkem k přidání názoru či rady.

Příběh byl zaslán do soutěže "Odyssea mého koně" o krmení a výživářskou poradnu zdarma, kterou vyhlásil EQUICHANNEL.cz společně se společností Dibaq a.s., výrobcem krmiv a doplňků zn. FITMIN. I vy nám můžete zaslat svůj příběh. Přečtěte si podrobnosti a pravidla v článku Velká soutěž Equichannelu a Fitminu: Odyssea mého koně.

POZOR! Nejen koně nemocní mají šanci!

Ze všech došlých případů totiž zároveň redakce Equichannelu.cz vylosuje jednoho výherce, který získá poukaz na odběr výrobků značky Fitmin (pro koně, psy nebo kočky) v hodnotě 3.000 Kč.