Nápad popsat a nafotit různé druhy úpravy hřívy mě napadl při vyhlídce na první letošní závody a paniku, koho zas proboha ukecám, aby mi zapletl koně. Protože se v mém okolí nacházela velmi vhodná osoba na zaplétání i na sepsání, obrátila jsem se na ni. Přislíbila spoluautorství, pokud pořídím fotodokumentaci a pokud se to zatracené zaplétání konečně naučím. Loni se totiž stala jednou z (mnoha) obětí, která byla přemluvena k zapletení hřívy mého oře. Oř je velký a hříva je... mírně řečeno problematická. Předsevzetí tedy bylo velké a zpočátku i snaha, podporovaná tichou nadějí, že když mi bude naservírován podrobný návod, navíc budu fotit a provádět korekturu, přece to nemůže být takový problém. Těch úprav je přece tolik, vážně by nebyla jedna, jediná jednoduchoučká, rychlá a bezpracná, kterou bych zvládla i já??

Takže jestli si myslíte, že se v tomto díle dozvíte ještě něco moudrého o tom, jak zaplétat, zklamu vás. Zato se tu ale dozvíte, jak to určitě nedělat a možná se i pobavíte neštěstím druhého (totiž mě nad polozapletenou hřívou). A pokud je váš postoj k zaplétání indiferentní nebo jste dokonce po pročtení předchozích dílů dospěli k názoru, že to vypadá velmi zajímavě a že to vyzkoušíte, možná po pročtení posledního dílu pochopíte, že zaplétání je asi stejná hrůza jako „v A vjezd pracovním klusem" a minuty následující. Nicméně respektuji, že stejně jako jsou lidé, co se na obdélníku cítí jako ryba ve vodě, jsou i tací, kteří zaplétají rádi - důvody ovšem moc nechápu.

Naproti tomu, důvody, proč je zaplétání hrůza, znám naprosto přesně. Používám je totiž jako argumentaci při přemlouvání manžela (nekoňáka), když zrovna není nikdo jiný, kdo by mi koně zapletl. Předně:

Kůň je velký, já jsem malá. Nedosáhnu a navíc z toho bolí ruce.:-) Bohužel, pro ty, kdo nejsou ochotní dát pár korun za plastovou stoličku z IKEA, existují ještě kyblíky, nasedací schůdky, ohrazení jízdárny... tenhle argument mi tudíž doma neprojde.

Ale mám lepší: Nemám sílu v prstech, nedokážu pořádně utahovat. Tohle je pravda, pokud copánky nejsou dostatečně utažené, bobíky nedrží. Bohužel někteří zlí jazykové (manžel!) argumentují tím, že to není otázka síly, nýbrž cviku.

Ať dělám, co dělám, výsledek nikdy nestojí za moc. Alena mě chlácholí, že s hřívou mého koně to ani jinak nejde a manžel říká opět cosi o cviku... jeho výtvory ovšem raději nebudu komentovat, abych ho neodradila, a že cviku má za ta léta se mnou požehnaně! :-)

Takže opouštím argumenty a uchyluji se ke sprostému triku, který mi letos už dvakrát vyšel: pomoc, nestíhám! Pokud vám to náhodou uniklo, v jednom z předchozích dílů Alena doporučovala nezaplétat dříve a na delší dobu, než je nezbytně nutné. Hříva se ničí a vytrhává. Navzdory tomu, že mému koni by trochu vytrhané hřívy navíc jen prospělo, když nestartuji hned ráno a neseženu dobrovolníka den předem, nechávám zaplétání až na den závodů. To jednak nestíhám a za druhé se mi klepou prsty tak, že bych to stejně nezvládla. A navzdory tomu, že mě má manžel prokouknutou skrz naskrz, ve štychu by mě nenechal.

Abych se vrátila k tomu, co bylo avizováno v úvodu, zde je pár doporučení, jak určitě nezaplétat. Mohu-li radit, nemáte-li láskyplného manžela, nespoléhejte na to, že někoho přemluvíte až v den závodů. Za ty nervy a stres to vážně nestojí. Vyhraďte si dostatek času, takže si budete moci třeba dovolit takový luxus, jako hřívu před zaplétáním vyprat a nebudete muset koukat na prach ve hřívě a tiše si nadávat. Také se vám bude špatně zaplétat (mám nyní na mysli bobánky), pokud hříva bude příliš hustá, příliš dlouhá nebo příliš krátká. Jestliže první dvě varianty můžete vyřešit zkrácením nebo protrháním hřívy, jinou úpravou nebo větší hustotou bobánků, příliš krátká hříva je problém. Jak jsem zjistila poté, co jsem se při pořizování fotodokumentace k dílu o zkracování hřívy trochu víc „rozjela". A už vůbec se nebudu rozepisovat, jaké martyrium je zaplést hřívu prořezanou, protože v ní jsou žíně různé délky a ty vám prostě vždycky budou vylézat a někde trčet. Možná je to barbarské, ale pokud to neumíte jinak, trčící krátké žíně lze po zapletení ostříhat nůžkami - ale nesmí jich být moc.:-) Poučení pro příště: pokud chcete zaplétat, neprořezávejte.

Další (mými šedivými vlasy) draze zaplacená rada - mějte dostatek gumiček a nepoužívejte je vícekrát než jednou. I když gumičku zdárně vypletete a vypadá v pořádku, je oslabená a při dalším pokusu ji použít zcela jistě rupne. Ono rupne i dost nových, takže stojí za to mít značné rezervy. Není nic lepšího, než zjistit, že zaplétací gumičky došly a musíte použít ty obyčejné dlouhé. A barevné pásky na zvýraznění zapletené hřívy - naivně jsem je zakoupila s nadějí, že upevní trčící žíně, navíc, že na černém koni bude bílé zvýraznění vypadat dobře. Věnuji za odvoz, svůj výtvor jsem si nikdy netroufla zvýraznit.

A ještě zmíním jednu dobrou radu, ze které nepochybně chudák Alena půjde do vývrtky. Zjistila jsem (pozorováním ostatních), že když uděláte maličké a hodně hodně utažené bobíky, vydrží i několikery závody! Tedy, ne na hřívě mého koně a neptejte se mě, co na to ta hříva, které tam asi moc pak nezbude, ale ta možnost tu je.

 

Tímto posledním nevážným dílem (ale fikce je tam použito opravdu jen maličko - bohužel) jsem se s vámi chtěla podělit alespoň o trošku dobré nálady, kterou jsme měly v průběhu pořizování fotodokumentace. Pokud se totiž pomalu stmívá, vy balancujete ve dvou na velmi vratkých schůdkách, jedna, ta větší, zaplétající, a druhá, ta menší za ní, pokoušející se ji neshodit a přesto se přes ni natáhnout a ulovit pár nerozmazaných záběrů prstů ve hřívě koně - který se navíc rozhodl, že už ho to nebaví a jde se pást - nejde to brát jinak než s humorem. Je ale myslím průzračně jasné, že ač se přitom dá (možná) pořídit fotodokumentace, rozhodně se přitom nenaučíte zaplétat. Tímto se tudíž omlouvám za místy ne zrovna profesionální dokumentaci a mám omluvu, proč opět budu shánět dobrovolníky. Snaha byla.

 

PS: Zajímá vás, který způsob jsem vyhodnotila jako nejlepší a nakonec zvolila k naučení? V sobotu jedu na závody a odvalil se mi obrovský kámen ze srdce, když Alena přislíbila, že by tentokrát mohla přijet a koně zaplést.... zaplétání zdar!