Bohužel ani tentokrát se meteorologové, přestože si to všichni vroucně přáli, nemýlili. Počasí výstavě opravdu nepřálo. Chlad a déšť, který dopadal na zem prakticky celý den, navozoval spíše dojem podzimu nežli svěžího jarního dne. I přes zjevnou nepřízeň počasí ale dorazili příznivci velškýcho koní v poměrně hojném počtu.

Program šampionátu začal s mírným zpožděním, způsobeným pozdním dojezdem mnohých účastníků. Jinak ale vše fungovalo tak jak má. Posuzovatelkou byla paní Clare Willis-Burton z Velké Británie, tlumočila Anna van Vuurenová a ringstewardem byl Ladislav Bludský ml. Slova se ujala magistra Blanka Boudíková.

Jako první do výstavního obdélníku předstoupili welsh pony sekce A, následovali je zástupci sekce B, C a D. Až v samotném závěru dne přišli na řadu zástupci sekce WPBR (welsh part-bred neboli kůň s minimálně 12,5 procentním podílem velšské krve). V rámci sekcí se vždy představovala nejprve hříbata (starší 3 týdnů), pak klisny 1-2 leté, klisny 3-4 leté, hřebci 1-2 letí, hřebci 3-4 letí. Jako poslední pak byli předváděni hřebci 5 letí a starší. Všichni byli předváděni v kroku, klusu a následně v zootechnickém postoji.

V sekci A - Welsh mountain pony (velšský horský pony) s kohoutkovou výškou, nepřesahující 122 cm, to bylo celkem devět koní. Nejmladším účastníkem mezi nimi byl s číslem jedna Marah Lucas (nar. 13.3.2009), nejstarším naopak sedmiletý hřebec Cellwen Xeros v majetku hřebčína Marah (D. A J.F. Vegter). V této nepříliš početně zastoupené kategorii získal titul šampiona sekce tříletý hřebec Trawel Rival. Díky tomu byl zapsán do hlavní plemenné knihy a zařazen do akceleračního programu. Vícešampionem sekce A se stal izabel Vazan High Flyer z chovu a majetku MUDr. Mahuleny Richterové.

Sekce B (welsh pony s kohoutkovou výškou do 137 cm) měla 13 zástupců. V té se nejvíce posuzovatelce líbil hřebeček Karlen Edmond (nar. 7.4.2009) v majetku hřebčína Karlen. Mezi poměrně silnou konkurencí se stal šampionem sekce. Vícešampionkou se stala jeho matka, bělka Moorkieker Harebell.

Před přestávkou se ještě představil hřebec Dollom Starlight, a to pod sedlem i na ruce. Nejprve se do jeho sedla vyhoupla Jiřina Ludvíčková v rámci kategorie začínající jezdec, poté poníka na ruce předvedla mladá vystavovatelka - Anna Ludvíčková. Bohužel více mladých zástupců se nenašlo.

Odpoledne už patřilo velšským pony v typu kob, tedy sekce C. (Příslušníci této sekce nesmí v kohoutku přesáhnout výšku 137 cm.) Zde se představilo celkem 6 zástupců, mezi nimiž titul šampionky sekce ukořistila čtyřletá klisna Pretoria Cadence v majetku společnosti Marwin v.o.s. Vícešampionem se stal s pořadovým číslem 34 ryzák Swalesmoor Tango v majetku Václava Homoly.

Předposlední přišla na řadu sekce D, tedy Velšský kob. U těchto koní už není horní mez kohoutkové výšky nikterak omezena, musí pouze přesáhnout 137 cm. V konkurenci patnácti koní se šampionem sekce stal hnědák Vazan Cymro Du v majetku stáje Vazan z Ostružné. Vícešampionkou pak šestiletá vranka Rhyfedd Koh-I-Noor, která přicestovala do Slatiňan až z Rakouska. Majitelem klisny je p. Markus Bauer.

Nejzajímavější směsice koní různých barev a velikostí však byla poslední sekce, a to Welsh part-bred (podílový velš). U této skupiny je jedinou podmínkou podíl registrované velšské krve 12,5 %, kohoutková výška pak není omezena. V tuctu účastníků po delším rozhodování našla paní posuzovatelka vítěze, kterým se stal Limetree Progressive Density, valach s 50 % velšské krve. Hrdou majitelkou je Bc. Lucie Veselá. Vícešampionem se pak stal prokvetlý ryzák Mikeš s 87,5% velšké krve. Jeho majitelkou je Veronika Jiroutová.

Až neuvěřitelně si počasí (nejen s účastníky šampionátu) pohrávalo. V době, kdy paní Clare Willis-Burton vybírala mezi šampiony jednotlivých sekcí toho nejlepšího, se totiž konečně objevilo mezi mraky slunce. Škoda jen, že vyhlášení šampiona výstavy, jímž se stal čtyřletý Vazan Cymro Du, přihlížela už jen hrstka majitelů a jejich rodinných příslušníků. Vícešampionem se stala rovněž čtyřletá, tentokrát však klisna českého chovu, Pretoria Cadence. Tuzemský původ je pak oba určil téměř automaticky za nejlepší mladou klisnu a mladého hřebce českého chovu.

Velmi kladně bych závěrem ohodnotila pořadatele, kteří přes nepřízeň počasí a poměrně dlouhou průtrž mračen nepřerušili program. Vždyť velští poníci jsou velmi tvrdí a houževnatí, což koneckonců bezezbytku dokázali. Můj obdiv patří rovněž posuzovatelce paní Clare Willis-Burton. Ta během dne neopustila výstavní obdélník a zcela oddaně se věnovala všem zúčastněným koním.