Pro TheHorse.com napsala Alexandra Beckstett

Podkováři, veterináři a majitelé koní se sešli na 6. mezinárodní konferenci o laminitidě a nemocech kopyt, která se konala 28. - 31. 10. 2011 ve West Palm Beach na Floridě, aby diskutovali o způsobech, jak bojovat s laminitidou. Toto zničující onemocnění kopyt je způsobené zánětem kopytních lístků, které spojují jako zip kopytní pouzdro s kopytní kostí. Prostřednictvím série vědeckých, praktických i na majitele orientovaných programů přednášející pokryli témata jako detekce kulhání, management bolesti, podkování a metody léčby. Přinášíme vám souhrny dalších přednášek, tentokrát těch, které popisovaly viditelné změny na kopytech koní, kteří by mohli laminitidou onemocnět.

Rozpoznání časných příznaků rezistence na inzulín, než se objeví laminitis

Včasná detekce a první pomoc jsou klíčem úspěšného zvládnutí jakékoli rozvíjející se nemoci. V případě laminitidy je jedním ze způsobů, jak mohou ošetřovatelé koní a veterináři udržet tuto nemoc kopyt „na uzdě", podchytit nenápadné známky hyperinzulinémie (vysoká hladina inzulínu v krvi jako výsledek rezistence na inzulín) ještě dříve, než bude kůň postižen těžkým atakem laminitidy.

Donald Walsh, DVM z Animal Health Foundation (Pacifik, Montana) na své přednášce popsal snadno detekovatelné změny růstu kopyta, které mohou poukazovat na rozvoj hyperinzulinémie a laminitidy.

Laminitické změny související s hyperinzulinémií začínají a postupují pomalu. Walsh věří, že abnormální rozdělení inzulinových bazálních buněk (spodní vrstva buněk pokožky) a stimulace receptorů pro růstové faktory podobné inzulínu, které se nacházejí na buňkách kopytních lístků, způsobí, že lístky, které spojují kopyto koně s jeho kopytní kostí, se začnou natahovat a prodlužovat. „Pokud se nezačne hyperinzulinémie řešit a hladina inzulínu se nenormalizuje (dietou, fyzickou aktivitou a vhodnou medikací), abnormální růst pokračuje a může vést k dalšímu oslabení lístků a ke vzniku laminitidy," vysvětloval.

Časné známky poškození kopyt způsobené hyperinzulinémií mohou zahrnovat abnormální růstové kroužky vnější kopytní stěny a separaci kopytní stěny od bílé čáry, což je patrné při pohledu zespodu na chodidlo, dále rozšíření bílé čáry v místě, kde se stýká stěna s chodidlem, následkem oslabení lístků. V tomto rozšíření mohou být vidět i malá místa s krevními podlitinami (způsobené poškozením lamelárních cév).

Tento proces může být „do jisté míry vratný", jak uvedl Walsh, pokud se včas podchytí. Proto by „měli majitelé hledat známky abnormálního růstu kopyt a zavolat veterináře, aby zjistil hladinu inzulínu koně, zajistit dietu s nízkým obsahem cukrů a zvýšit fyzickou aktivitu koně (i 10 minut denně má smysl), samozřejmě také koně přeléčit, aby se mu hladina inzulínu v krvi vrátila do normálu," řekl.

V souvislosti s úpravou kopyt a péčí o ně Walsh radil podkovářům,

• aby posunuli bod překlopení kopyta přes špičku dozadu, tím snížili stres působící na lístky;
• dále aby nechali trochu delší stěny po stranách kopyta, což sníží tlak na chodidlo;
• a aby kauterizovali rozšířenou bílou čáru jako prevenci vniknutí bakterií.

Štěrbina v přední části bílé čáry: souvisí s laminitidou?

Všimli jste si někdy té záhadné štěrbiny uprostřed špice kopyta v oblasti bílé čáry a divili se, co to znamená? Tato mělká prohlubeň má různé tvary, velikosti, strukturu a může i nemusí se rozšiřovat až do vnější kopytní stěny či nahoru do kopytní kosti. Podle Dr. Lisy Lancaster je účel a vztah této štěrbiny (pozn. překl.: nazývané v anglicky psaných textech „toe crena") ke zdraví kopytní stěny poměrně neznámý, protože se tím zatím nezabýval žádný oficiální výzkum, ale paní doktorka své teorie přednesla právě zde na konferenci.

Ne každý kůň má na svých kopytech tyto štěrbiny (a u některých koní se objeví, chvíli jsou a pak zmizí), takže zde se seznamte s několika teoriemi, proč vlastně existují:

• Jeden starý názor říká, že je to lidmi vyrobené poranění, pravděpodobně neodborným podkovářským zásahem.
• Jedná se o uzel na kopytní kosti, o jakousi stabilizaci kopyta, která má předcházet pootočení kopytní kosti.
• Je to pozůstatek po podobně vypadající rýze nacházející se na kopytní kosti předchůdců koní.

V omezeném výzkumu tohoto jevu, který Lisa Lancaster prováděla na 18 kopytech koní quarter horse utracených z jiného důvodu než kvůli problémům s kopyty, zjistila, že 15 z nich mělo ve špici tuto štěrbinu jako prohlubeň na úrovni chodidla. U pěti kopyt se štěrbina táhla nahoru až na úroveň kopytní kosti. Podle mikroskopického vyšetření tkáně této štěrbiny na úrovni kopytní kosti Dr. Lancaster zjistila, že má „histologický vzhled lamelárního klínu (poškozená tkáň vzniklá separací lístků), který lze najít u chronicky schvácených kopyt."

Lancaster poznamenala, že pokud tato štěrbina existuje na úrovni chodidla i na úrovni kopytní kosti, „lamelární klín" jakoby narušuje normální povrch lístků, který by měl chránit kopytní kost před kopytní stěnou. Je třeba více výzkumů, které by zjistily, zda je tato štěrbina ukazatelem zdravotního stavu přední části kopyta nebo zda lze tohoto jevu využít k možnému vyjádření prognózy u schvácených koní. Takovým předvýzkumem by mohlo být, kdyby majitelé koní, veterináři a podkováři monitorovali tuto oblast špice kopyta u koní, kteří podstupují léčbu laminitidy nebo jinou rehabilitaci kopyta.