Je parný den. Jezdec a kůň. Oba trénují na úrovni střední zátěže. Komu hrozí přehřátí více? Možná vás překvapí fakt, že kůň se přehřeje snáze a je náchylnější k negativním účinkům tepelného stresu mnohem více než vy.

Profesor Michael Lindinger, fyziolog na Guelph University, vysvětluje: „Trvá pouhých 17 minut cvičení o mírné intenzitě v horkém a vlhkém počasí, než dojde ke zvýšení teploty koně na nebezpečnou úroveň. To je třikrát až desetkrát rychlejší proces než u lidí. Koně vnímají teplo mnohem hůře než my." A následky mohou být vážné. Pokud se tělesná teplota koně vyšplhá z normálních 37-38 °C na 41 °C, teplota v pracujících svalech může dosahovat až 43 °C. To je však již stav, při kterém proteiny ve svalech začínají denaturovat, vařit se. U koní trpících nadměrným tepelným stresem může dojít k hypotenzi, kolice i k selhání ledvin.

Náročné odpařování

Lindinger se začal o vliv tepla na koňský organismus zajímat, když byl vedoucím výzkumníkem v kanadském výzkumném týmu zkoumajícím a sbírajícím informace o reakcích koní na teplo a vlhkost pro Letní olympijské hry v Atlantě.

Koně jsou náchylnější k přehřátí z několika důvodů, vysvětluje Lindinger. Zejména proto, že jsou větší a mají tak oproti lidem vyšší procento aktivních svalů během zátěže. Při jejich používání produkují velké množství tepla. Při ochlazování se do značné míry spoléhají na pocení. Mohou vypotit okolo 15-20 litrů za hodinu v chladu a suchu a až 30 litrů za hodinu v horkém a vlhkém prostředí. Důležitý je ale fakt, že jen 25 až 30 procent produkovaného potu je účinných při chlazení koně odpařováním.

"Vzhledem k tomu, že se však produkuje o dost více potu, než může být odpařeno, zbytek jen odkapává na tělo koně," říká Lindinger. „Pro srovnání - u lidí se v průběhu cvičení odpaří až 50 procent produkovaného potu, což nám pomáhá mnohem efektivněji chladnout."

Nahraďme soli

Sůl v koňském potu je také čtyřikrát koncentrovanější než v tom lidském. Lindinger odkazuje na fotografie stojících vytrvalostních koní, jejichž zpocená těla byla opakovaně stírána a chlazena vodou. Po odpaření kapalin špinavý povrch těla zůstává bílý právě kvůli soli obsažené v potu.

„Tyto soli se musí nahradit. Podávat k rehydrataci dehydratovanému koni jen vodu nestačí. Při příjmu čisté vody dochází k ředění tělních tekutin a na to tělo reaguje opětovným zbavením se vody a zbylých elektrolytů."

Dýchání jakožto mechanismus odvedení tepla koně rovněž využívají, ale Lindinger říká, že toto je účinné pouze v případě, kdy je vzduch nejméně o pět stupňů chladnější než tělesná teplota koně.

Jak s vedrem bojovat?

Na prvním místě svých doporučení, jak ochránit koně před škodlivými účinky letních veder, uvádí příjem vody s elektrolyty. Naučte svého koně pít vodu s elektrolyty (se správným poměrem rozpuštěných solí), abyste nahradili ztráty způsobené pocením. Začněte do vody přidávat nejprve malé množství, aby si kůň zvykl na novou chuť, a postupně v průběhu dní a týdnů dávku zvyšujte, dokud nedosáhnete dávky doporučené výrobcem. Udržovat koně správně hydratovaného je nejdůležitějším krokem v oblasti ochrany proti škodlivým účinkům tepla.

Pokud se připravujete na závody, Lindinger doporučuje snažit se aklimatizovat koně na teplo tím, že bude vystaven čtyřem hodinám horka denně, a to nejméně pět dní v týdnu po dobu tří po sobě jdoucích týdnů. Pro dosažení nejlepších výsledků doporučuje trénink s koněm v průběhu druhé „horké" hodiny každý z těchto návykových dnů.

,,Mnoho jezdců bude trénovat své koně ráno nebo večer, když je počasí přívětivější, a pak nastoupí do soutěže pořádané během nejteplejší části dne. Musíte koni umožnit zvyknout si na zátěž a ježdění v horku a naučit je tak používat celou jejich škálu adaptačního systému, kterou aklimatizací získají."

Lindinger říká, že koně, kteří byli v procesu tepelné aklimatizace, ztratí více tepla pocením a dýcháním a budou tak moci zůstat více hydratovaní, protože jsou ochotnější přijímat tekutiny.

Když je váš kůň přehřátý, hledejte stín a mírný větřík, které pomohou ochlazení. Nikdy ale v horku nepoužívejte odpocovací deku na koně, který se potí. Nejlepší způsob, jak ochladit koně rychle, je opláchnout jeho tělo opakovaně studenou vodou. Mezitím je potřeba stírat tu předchozí ohřátou a již přebytečnou.

„Ochladit koně o dva stupně za 10 minut lze opravdu tak, že nalijeme na koně vodu, setřeme, nalijeme další a toto stále opakujeme," říká Lindinger. Stírání je nezbytnou součástí, neboť bez něj voda zůstane zachycena v srsti koně a rychle se zahřeje. Stíráním a poléváním čerstvou vodou lze udržet proces chlazení v chodu.

Stejně tak, jako si jezdci na letní dobrodružství na koni sbalí láhev s vodou, někteří i opalovací krém a klobouk, měli by také přibalit nástroje potřebné k ochraně svých koní proti teplu a vlhkosti. Pokud svého koně připravíte v předstihu a máte plán, jak ho zchladit, pokud u něj dojde k přehřátí, mohou být dokonce i horké a dusné letní dny skvěle strávenou zábavou pro oba.

Nemáte zkušenost s elektrolyty? Na trhu je jich dostupná celá řada. V cenové relaci zhruba od stokoruny po tisíc podle kategorie a výrobce. Máte-li koně mlsného, doporučuji vybrat si způsob podání a v dané kategorii začít zkoušet od levnějších výrobků (některé sypké určití koně z vlastní zkušenosti nepozřou, i kdyby měli vyžíznivět). Dle vašich priorit ho lze pořídit ve formě tekuté (pak se podává většinou perorálně - například stříkačkou), sypké (rozpustí se ve vodě), v poslední době jsem se setkala i s elektrolyty ve formě pamlsků. Někteří mlsnější koně mají s příjmem zprvu potíže, proto je dobré zvykat je na ně v domácím prostředí a postupně, jak bylo zmíněno výše. Mezi výhody tekutého přípravku patří hlavně jistota podaného množství a menší diskuze při jeho příjmu, nevýhodou (nezapomínejte na to při používání jakéhokoli elektrolytu!) je nutnost ohlídat dostatečný příjem vody (je tedy výhodnější podávat elektrolyt po napití, nikoliv naopak). Elektrolyt ve formě prášku vsypaný do vody pak kůň nemusí vypít v dostatečném množství, ale to bývá menší problém než naopak. Je vhodné dodržovat dávkování udané výrobcem, v době abnormální zátěže (vytrvalostní závod v extrémních podmínkách) se nebojte konzultovat s veterinárním lékařem, jaké množství neublíží, ale pomůže.

V našem archivu najdete spoustu dalšího čtení o vodě, tepelném stresu i elektrolytech:

• Koně a voda
• Elektrolyty
• Tepelný stres u koní (1)
• Tepelný stres u koní (2)
• Když je venku horko, koni je ještě tepleji