Krmení koní v zimě II
Zima ještě nekončí a koně mají stále hlad... přinášíme další rady na téma, jak koně v zimě co nejvhodněji krmit. Tentokrát se o ně podělí ing. Darina Havlíčková.
Vážení čtenáři, tak jako moji kolegové, byla jsem i já požádána o názor na výživu a krmení koní v zimě. Výživa koní v zimě se nijak zvlášť nevymyká výživě koní obecně. Zásady krmení toho robustního, ale vnitřně velmi citlivého tvora zná snad už většina z vás.
Zde jsou jen pro připomenutí základní pravidla pro krmení koní:
- dostatečný a neustálý příjem kvalitní píce ( sena, pastvy),
- zajistit pobyt koně ve volném prostoru, pokud možno v maximální míře a ve společnosti dalších koní,
- zajistit dostatek pitné vody, minerálií a vitamínů,
- u sportovních koní zajistit dostatečný přísun energie na výkon a regeneraci,
- jadrné krmivo nebo koncentráty rozdělit alespoň do 3 dávek za den,
- u starých a nemocných koní respektovat jejich handicap a umožnit jim důstojné podmínky k dožití a přizpůsobit k tomu jejich výživu a zátěž
- a v neposlední řadě stát se pozorovatelem, abychom respektovali jejich vlastní svět, pohodu a přirozenost.
Naše klimatické podmínky, kde teplá až tropická období střídají poměrně chladné zimy, nás nutí management výživy koní přizpůsobovat tomuto přírodnímu rytmu. Bohužel ideální věčně zelené pastviny jsou pro nás pouze zbožným přáním.
Pobyt koní venku i v chladnějším období je žádoucí. Dobře jsou známy informace, že teplotní komfort koně je kolem 10° C. Kritické teploty, kdy kůň už topí ze svých tělesných zásob, jsou poměrně hluboko pod bodem mrazu. Obecně snášejí koně lépe chlad než vedro. Pohyb koně je nejen prostředkem k zahřátí, ale i dobrým stimulátorem střevní peristaltiky - tzn. při pohybu na čerstvém vzduchu jim to lépe tráví - a to jak v zimě, tak v létě.
Pokud v létě zajišťujeme základní potřebu koně (tedy příjem objemného krmiva) kombinací pastva - seno, v zimě jsme nuceni potřebu vlákniny naplnit většinou pouze senem. Kůň je tedy plně závislý na jednom objemném krmivu. Proto je pro zimní měsíce velmi důležitá kvalita sušené píce. Seno by mělo být neprašné, s příjemnou zelenošedou barvou, přiměřenou vlákninou, bez příměsí a plísní. Pokud máme balíky složené venku, měly by se vždy před krmením zbavit poškozených vnějších vrstev a obalů a to bez ohledu na ztráty. Kůň by měl mít seno v boxu po celý den i noc kdykoliv k dispozici. Totéž platí samozřejmě i ve výběhu, pokud je v něm déle než 2 hodiny denně. Neustálým příjmem sena si kůň v chladnějším podnebí totiž „topí" a doplňuje energii.
Také lze zimní krmnou dávku doplnit kvalitní travní senáží. Pouze připomínám, že senáž musí být dobře uskladněná, v neporušených balících nebo fóliích, bez hnilobného zápachu. Nejdůležitější podmínkou ale je, že balík musí být max. do tří dnů zkrmen. Pokud by dávka senáže byla 5 kg/koně/den a balík má kolem 400 kg, potom je toto krmivo vhodné pouze pro stáje, kde je nejméně 20 koní, aby byla tato podmínka dodržena. Koně senáže obvykle dobře a rádi přijímají a v zimě jim příjemně zpestří monotónní krmnou dávku. Vhodná je především pro mladé a chovné koně.
Poměrně velká změna krmné dávky se týká především koní chovných, hobby - koní nebo koní mladých v pastevních odchovech. Většina koní tohoto zaměření v zimě nepracuje, buď z důvodu nevhodných provozních podmínek, březosti, nebo nižší věkové kategorie. Tito koně totiž nejvíce pocítí změnu klimatu. Většinu času tráví na pastvinách, a proto je pro ně změna teplot zásadní.
Sportovní a hobby koně ustájení v areálech, kde jsou jezdecké haly a pobyt venku je časově omezen, tuto změnu příliš nepocítí. Pokud mají dostatečně otužilí a adaptovaní koně stále k dispozici seno, vhodný přístřešek se závětřím, pravidelný a dostatečný přísun energie, minerálií a vitamínů, není problém mít koně i v zimě v režimu 24/7. Podmínkou jsou temperované napáječky, nebo zodpovědná obsluha, která dbá na pravidelný přísun vody. Pokud krmíme pouze seno, je také třeba připomenout, že vzhledem ke zvýšenému příjmu sušiny musíme koni zajistit přísun vody, který je o něco vyšší než při pastvě. Pozor ale především na ledovou a velmi chladnou vodu, mohla by být příčinou koliky.
Mezi jezdeckou veřejností stále přetrvává mylný názor, že pokud se v zimě nejezdí, tak se nekrmí. To je hrubý omyl, který je ke koni velmi nekorektní. Pokud chcete koně i přes zimu uchovat v přiměřené kondici, nesmíte zapomenout, že má podstatně větší potřebu energie na udržování teploty než v teplejším období. Krmíme tedy především energetická krmiva (sacharidy - obiloviny, melasa apod. a oleje - len, rostlinné oleje). Pokud budete spoléhat,že kůň pod zimní srstí vypadá dobře i pouze na seně, je možné, že na jaře budete po přelínání nemile překvapeni zhoršenou kvalitou srsti a rohoviny a především zhoršenou kondicí. Hlavně u starších koní bývá velmi těžké „nabalit" zpět ztracenou svalovinu, ze které čerpal koník v době energetické nouze.
Na zimu koně připravujeme už během podzimu, kdy začneme přidávat lněné semínko, nebo kvalitní rostlinný olej. Pokud nebudeme s koněm sportovat, můžeme vyloučit některé koncentráty a dávku doplnit vhodným doplňkem stopových prvků. Také je toto období vhodné využít k ozdravným a regeneračním kůrám po sportovní sezoně (ostropestřec, kvasinky, chondroprotektiva, apod.), jako základ zimního krmení se výborně hodí osvědčené cukrovkové řízky, do kterých můžeme výše popsané komponenty zamíchat.
Krmnou dávku můžeme vhodně sestavit z obilovin, lněného semínka, minerálně-vitamínového doplňku, cukrovkových řízků, vojtěšky, popř. z komerčně vyráběných směsí (granule, müsli, extrudovaná krmiva) s vyšším obsahem lehce stravitelných sacharidů, apod. Ve velmi chladných dnech je dobré alespoň večerní krmivo zalít teplou vodou. Pozor, vitamíny přidáváme až nakonec, aby se teplotou nezničily. Pokud koně sportují nebo pracují i v zimě, není třeba krmnou dávku příliš měnit. Nutné je zajistit pouze zvýšený příjem kvalitního sena.
Závěrem bych chtěla připomenout, že dnešní sportovní, chovní, pracovní a hobby koně jsou na nás plně závislí. Na stupni našich znalostí o jejich welfare (pohodě) a potřebách závisí často i jejich život. Pokusme se prosím někdy zastavit a v přemíře komerčně nabízených "nezbytností" popřemýšlet o tom, co náš kůň opravdu potřebuje. Jeho pohoda je skryta ve volném pohybu, společnosti ostatních koní, přiměřené výživě a kontaktu s člověkem, který ho k sobě připoutal. Člověk by ale neměl zapomínat, že měřítka lidského komfortu pro koně neplatí. Největším blahem pro ně bude, když je necháte „být koňmi". Obohatí vás nevšední a křehkou krásou, pocitem sounáležitosti s matkou přírodou, čistotou a oddaností. A to je ten pravý důvod, proč jsou tu ještě s námi.
Ing. Darina Havlíčková, poradenství krmiv ENERGYS, De Heus a.s. Marefy, závod Běstovice
Galerie
„Bioléčba“ zánětlivých onemocnění koní
Jedním z charakteristických znaků mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) je schopnost měnit se na různé typy. Méně známé jsou však jejich silné…
Zima klepe na dveře a ochránit v náročných klimatických podmínkách naše koně před útoky bakterií, virů a plísní může být docela náročné. Tip, jak…