MVDr. Romana Babáková, specialistka na výživu koní, zástupkyně české odnože firmy Alltech, pro vás zpracovala problematiku zimního krmení z komplexního pohledu:

U většiny koní se liší složení krmné dávky v jednotlivých ročních obdobích. Každé roční období vystavuje koně jiné zátěži. To je potřeba si uvědomit a krmnou dávku podle situace upravit tak, aby kůň nestrádal. Podívejme se tedy, jaká témata k zamyšlení s sebou přináší zima.

Jak souvisí krmení se zahříváním koně?

Koně stejně jako skot umí trávit vlákninu. Vlastně ji netráví kůň, ale miliony mikroorganizmů v jeho slepém a tlustém střevě v procesu zvaném fermentace. Během tohoto děje vzniká mimo jiné i obrovské množství tepla. To my lidé neumíme, a proto je pro někoho těžko pochopitelné, že chceme-li koně v zimě udržet v teple, stačí mu zajistit dostatek kvalitního sena. Právě seno je významným zdrojem vlákniny a ta pak během fermentace i zdrojem tepla.

Kdy už je koni zima? Co je to „kritická" teplota?

Teplota, která je brána jako „kritická", je taková, při níž kůň musí spotřebovat energii na teplo navíc, aby se zahřál. Na hodnotu této „kritické" teploty má vliv mnoho faktorů, jako je způsob ustájení koně (venkovní / ve stáji), výkyvy teplot v dané oblasti (extrémní teploty / neměnné klima), výživná kondice koně, roční období (navyknutí a hustota srsti) atd. To znamená například, že přivezeme-li náhle koně z jižních oblastí k nám do chladného zimního období, pak mu bude zima při vyšší teplotě, než kdyby stejný kůň byl na takovéto teplotní podmínky navykán postupně. Nebo kůň chovaný ve stáji bude náchylnější na chlad než kůň z ustájení 24/7. Zásoby tuku také umožní koni snížit hranici „kritické" teploty a tedy ho udrží v komfortu v nižších teplotách oproti koni hubenému.

Karen E. Davison, PhD (výživa koní), Land O'Lakes Purina Feed, vysvětluje, jak orientačně stanovit „kritickou teplotu" konkrétního koně.

• -1,1 ºC = „Kritická teplota" u dospělého koně, dobře nasvaleného, bez viditelných žeber v začátku zimního období.
• -9,4 ºC = „Kritická teplota" u stejného koně po dokončení výměny srsti (kvalitní zimní srst) a po přibrání okolo 45 kg
• +4,4 ºC = „Kritická teplota" pro mladé koně, koně v horší výživné kondici a stájově chované koně, kteří nemají vyvinutou plnohodnotnou zimní srst

Na tuto hodnotu působí i mnoho dalších vlivů, jako je zdravotní stav koně, zoohygienické podmínky chovu, počasí (vítr, déšť) atp.

„Kritická teplota" tedy není teplota, při níž je koni zima, ale teplota, při níž začne spotřebovávat energii na výrobu tepla, které ho před zimou ochrání.

Jak koni „přitopit", když se venkovní teplota dostane k oné kritické hranici?

Za každých 5,6 ºC pod hodnotou „kritické tepoloty" potřebují koně dostat o 15 - 20 % krmiva více, aby si mohli doplnit energii spotřebovanou na výrobu tepla. Toto navýšení krmné dávky by mělo být o to výraznější, jedná-li se o koně spadajícího do kategorie s vyšší hodnotou „kritické teploty" - tzn. hubení, mladí a koně s krátkou zimní srstí atd.

Nejjednodušším způsobem, jak „přitopit" koni, je zvýšit podle tohoto pravidla dávku sena nebo zajistit non stop přístup k senu. Je však potřeba brát zřetel i na typ a využití koně:

• Dobře krmitelným koním bude stačit přidat dávku kvalitního sena.
• Špatně krmitelným koním a koním v tréninku zvyšujeme dávku kvalitního sena a přidáváme energii.

Které složky krmné dávky v zimním krmení sledujeme?

1. Energie - pochází ze stravitelné vlákniny, ze sacharidů nebo z tuků.

Kvalitní luční seno - je zdrojem nejen vlákniny. Kůň ho pozře ve velkém množství, proto je i významným zdrojem dalších živin. Myslete na to, že seno a tráva z jedné louky nemají stejnou výživnou hodnotu. O kvalitě sena potažmo o jeho výživné hodnotě rozhoduje mnoho vlivů - složení porostu, doba sklizně, podmínky sušení (počasí, déšť, způsob sušení), podmínky skladování. I samotným sušením přichází seno o mnoho živin. Výsledná výživná hodnota sena proto může být od dvou různých dodavatelů velmi odlišná, stejně tak od jednoho dodavatele ze dvou luk. Také s každou další sečí se výživná hodnota porostu snižuje. To vše vede ke ztrátám živin, které je pak potřeba dodávat v podobě minerálního a vitamínového doplňku a podle potřeby i jádra.

Senáž - výborný zdroj vlákniny a dalších živin. Konzervace není tolik závislá na počasí a to je její veliká výhoda. Výroba senáže však musí splňovat přísná kriteria. Senáž může být pro koně velmi nebezpečná, pokud nejsou dodržena tato kriteria. Jedná se např. o dodržení ideální sušiny porostu při balíkování, vyvarování se znečištění hlínou, dostatečné stlačení a vytěsnání vzduchu, dodržení doporučeného počtu vrstev fólií (dle doporučení výrobce), neproděravění fólií během přepravy a skladování atd. Samozřejmostí u senáží pro koně by měl být použitý kvalitní konzervační prostředek, ideálně s protiplísňovou složkou. Koně mají velice citlivé zažívání a každý zásah do rovnováhy střevní mikroflóry, jako je např. nekvalitní senáž, může mít fatální následky.

Sláma - kvalitní krmná sláma. Může doplnit zimní krmnou dávku pouze jako zdroj hůře stravitelné vlákniny, tedy na dokrmení a zaplnění střev. V žádném případě není možné ji brát jako zdroj živin, nebo jí dokonce nahrazovat seno. Při přidávání slámy ke krmení je potřeba přísně hlídat dostatečný přísun tekutin. Sláma - díky své struktuře a také díky často nižšímu příjmu tekutin koněm v zimě - může způsobit obstipaci (zácpu). Měla by být krmena pouze kvalitní sláma bez jakýchkoliv náznaků zaplísnění a stejně taková by měla být i sláma podestýlková. Koně ji s oblibou ve stájích rádi přebírají, ať už se potřebují dokrmit z důvodu nedostatku sena nebo jen z nudy. Proto by podestýlková sláma měla být v kvalitě slámy krmné. Stlaním plesnivé slámy si zaděláte na zdravotní problémy svého koně. Z ekonomického i humánního pohledu je tedy lepší plesnivou slámu raději vyhodit.

Řepné řízky - jsou skvělým zdrojem dobře stravitelné vlákniny. Je však potřeba hlídat si jejich zdroj. Pokud jsou vyráběny nekvalitně, můžou být zdrojem velkých množství toxických produktů z plísní. Výrobci komerčních krmiv většinou toto hlídají a testují, proto dbejte na kvalitního dodavatele. V zimním období jsou řepné řízky velkou pomocí zejména u koní, kteří hůře pijí. Řízky jsou schopné do sebe nasát velké množství vody, a tak dodají i tuto velmi důležitou složku krmné dávky. Každé zvlhčení krmné dávky u koní se počítá a je tak skvělou prevencí v zimě tolik obávané obstipace. Řepné řízky není možné krmit nerozmočené. Díky své schopnosti zvětšovat svůj objem ve vlhkém prostředí hrozí riziko ucpání jícnu nebo kvašení granulí v žaludku. Různí výrobci mají doporučené různé doby potřebné pro namáčení, od několika hodin až po pár minut. Záleží na technologii zpracování řízků.

Oves - zdroj sacharidů a stravitelné vlákniny. Dobrý zdroj tepla z fermentace (zpracování vlákniny). Oves má pro koně výbornou skladbu živin a mimo to působí dieteticky. Někteří koně bývají po ovsu hůře ovladatelní. Je to však často spíše spojeno s nedostatkem pohybu, což nastává právě v zimním období.

Kukuřice - zdroj sacharidů, má více energie a je těžší než oves. To znamená stejná odměrka pojme na váhu zhruba o 45 % více kukuřice. Oproti ovsu má kukuřice méně vlákniny, a tak není tak dobrým zdrojem tepla fermentací jako oves.

Rýžové otruby - jsou výborným zdrojem energie v podobě tuku a vlákniny, která je opět zdrojem tepla podporou fermentace. Je ideálním doplněním krmné dávky hůře krmitelných koní a koní v tréninku. Díky své chutnosti jsou atraktivní i pro koně odmítající krmivo. Rýžové otruby zvyšují energetickou hodnotu krmné dávky.

Pšeničné otruby - často používány k výrobě mashů. Přínos těchto otrub je spíše v podobě dobrého pocitu chovatele. Obsahují vysoké procento fosforu a při dlouhodobém podávání mohou rozladit rovnováhu vápníku a fosforu v krmné dávce.

Tuky a oleje - jsou zdrojem pomalejší a dlouhodobější energie a dobrou podporou nejen zimní krmné dávky. Pozor však na nadměrné množství, které by mohlo mít negativní vliv na tolik potřebnou fermentaci. U tuků je obzvláště důležité začít se zařazováním postupně a dávku pomalu zvyšovat tak, aby se stihla namnožit potřebná mikroflóra, která bude umět tuky zpracovat. Pokud není respektováno toto pravidlo, můžou tuky fermentaci značně potlačit. To se projeví průjmy, čímž se nadělá více škody než užitku. S tuky tedy začínejme opatrně a nepřehánějme to s množstvím.

2. Bílkovina

Bílkovina nebývá u koní výrazným problémem. Dobře krmitelným koním stačí bílkovina v koncentraci 10 % v celkové krmné dávce. Přidávání bílkoviny je opodstatněné u špatně krmitelných koní, u březích klisen v poslední fázi březosti, u hříbat a v případě, že kůň má k dispozici seno horší kvality s nižším obsahem bílkoviny. Bílkovinu do krmné dávky do hodnoty 10 % můžeme doplnit přidáním vojtěškového sena nebo sóji. Vojtěškové seno navíc obsahuje více vápníku, a proto je vhodné s tímto počítat při sestavování krmné dávky, aby nebyla porušena rovnováha vápníku a fosforu.

3. Minerály a vitamíny

Jsou důležitou součástí krmné dávky. Obzvláště v zimě, kdy je při krmení senem oproti pastvě v krmné dávce méně vitamínů, ale současně je jich vyšší potřeba k posílení obranyschopnosti organizmu. Zvláště u koní výhradně na seně může být výrazný nedostatek těchto živin. Do nedávna byly běžně k dostání pouze anorganické, pro koně nepřirozené, zdroje minerálů - mikroprvků. Jak jde věda dál, přináší pro lidi i pro zvířata lepší přírodní řešení minerální výživy. Cheláty (Bioplexy) jsou pro koně šetrnějším a přirozeným zdrojem těchto mikroprvků a současně výrazně snižují přetížení životního prostředí. Dostatek lehce využitelných mikroprvků je důležitý pro dobře fungující imunitní systém. Zvláště významný pro imunitu je vitamín E a selen. Selen je, dá se říci, kontroverzním prvkem, kdy bez něj imunitní systém nefunguje, jak má, a naopak nadmíra selenu je toxická. Největší zátěží pro organismus je opět forma anorganická, proto když selen přidáváme, je lepší zvolit formu organickou - vázanou v kvasinkách (Sel-Plex). S touto formou si organizmus mnohem lépe poradí a využije ji efektivněji.

Pokud kůň pracuje a má hustou zimní srst, může se hodně potit a ztrácí tak velká množství elektrolytů. Proto přidávání elektrolytů nemusí být pouze výsadou horkých letních dní.

4. Voda

V zimě velice důležitá součást krmné dávky. Koně pozřou velká množství sušiny, aby byli schopni termoregulovat. Proto je potřeba přísně hlídat dostatečný přísun kvalitní vody a zajistit, že ji kůň opravdu pije - že nezamrzá. Studenou vodu koně neradi přijímají, proto je vhodné ji podávat vlažnou několikrát denně. Pokud kůň nepřijímá dostatek vody, hrozí mu zácpa.

5. Doplňky výživy

Jako podpora problémových koní i jako prevence. Prevence se vždy vyplatí jak pro peněženku majitele, tak hlavně pro dobrou pohodu koně.

Některé doplňky mají dlouhý doběh, a proto chceme-li například podpořit kopyta v zimním období, musíme začít podávat doplňky už v létě nebo dříve. Jejich efekt se totiž projeví až za 6 - 12 měsíců.

Od věci není ani připravit koně na přelínání. To je pro něj velmi náročný proces, což si mnozí neuvědomují. Z důvodu nekvalitní minerální výživy (jedná se zejména o zinek) se pak mohou v období přelínání projevit různé kožní změny a výměna srsti je zdlouhavá. Přelínání bývá často podporováno i přidáváním lněného semínka, které je výborným zdrojem látek podporujících kvalitu kůže a srsti.

Krmiva horší kvality bychom koním nikdy podávat neměli. Máme-li však podezření na výskyt plísní, je možné přidávat do krmné dávky vyvazovače toxinů, které plísně produkují. Dá se tak významně pomoci snížit zátěž imunitního systému a ochránit střevní mikroflóru.

Podpora trávení pomocí probiotik je dobrou podporou zimní diety každého koně. Zvláště pak starší koně, nemocní, špatně krmitelní, koně se zažívacími potížemi mohou nápravou a podpořením rovnováhy ve střevním prostředí mnoho získat. Důležitý je výběr správného typu probiotik. U většiny koní bývá problém právě v potlačení fermentace. Pro správnou fermentaci jsou zapotřebí vyšší hodnoty pH, a proto probiotika, která umí střevní prostředí na tuto hodnotu nastavit, skvěle podpoří přirozenou fermentaci ve slepém a tlustém střevě - tedy kromě více živin to znamená i více tepla.

Mnozí chovatelé v zimě s oblibou podávají koním přípravky na uklidnění. Koně z důvodu nedostatku práce díky nepřízni počasí často tráví dlouhé hodiny i dny v boxe. To je velmi náročné na jejich psychiku. Jízda na koni v takovémto rozpoložení pak není bezpečná ani pro jezdce, ani pro jeho koně. Mimo reálné nebezpečí úrazu může takovýto stres způsobit u koně vředy. Berlička v podobě doplňků na uklidnění by měla být až krajním řešením. Pro koně je pohyb nezbytností a uzavření v boxe bez možnosti volného pohybu během dne je pro koně mnohem větším utrpením než si mnozí myslí. Kůň s volným pohybem alespoň po malém zabláceném paddocku je psychicky vyrovnanější, než kůň stojící ve stáji i několik dní bez vycházky ven. Z pohledu výživy je logické, že koním s omezeným pohybem snížíme energii v krmné dávce (oves, kukuřice, tuk atd.).

Šťavnatá krmiva (mrkev, krmná řepa, jablka) mohou být pro koně velmi dobrým zpestřením krmné dávky a zdrojem vitamínů. Mrkev a krmná řepa musí být dobře očištěné od hlíny. Neměla by být zkrmována velká množství ani plesnivé nebo nahnilé kusy.

Jak na obézní koně v zimě? Dietu ano či ne?

Pokud máte koně se sklony k obezitě a nemůžete krmit ani granule ani müsli, nezapomínejte, že je nutné těmto koním dodat vitamíny a minerály. Obézní koně s inzulínovou rezistencí mají často sníženou obranyschopnost, a proto je u nich obzvláště důležitá podpora imunity.

Pokud má kůň problém s nadváhou, i když nedostává nic jiného než seno a doplněk s vitamíny a minerály, pak je potřeba omezit i dávky sena. V chladném období je toto ošemetné. Ideálně by měl kůň přijímat malé dávky krmiva v průběhu celého dne. Pro koně s inzulínovou rezistencí toto platí dvojnásob. Rozhodně není dobrým řešením držet koně delší dobu bez přístupu k senu. Koně neustále vytvářejí žaludeční kyseliny, a pokud nepřijímají seno, které díky proslinění obsah žaludku pufruje, pak hrozí takovému koni vznik vředů. Bezpečnou dietu tak lze nastavit pomocí náhubku s různě velkým otvorem. Dalším řešením, jak snížit energetickou hodnotu krmné dávky, je podávání sena s nižší výživnou hodnotou (otavy, zmoklé, starší porosty). Pozor opět na doplnění vitamínů a minerálů k takovému senu.

Dieta by měla být podpořena dostatkem šetrného pohybu - nadměrná nárazová zátěž může vést k nevratnému opotřebení kloubů. Pohyb je možné podpořit, i když kůň zrovna nepracuje, a to metodou paddock paradise, kupičkováním sena atd.

Změna krmné dávky, zařazování nových složek krmné dávky

Každou změnu či přidání nové složky do krmné dávky musíme dělat postupně tak, aby si střevní mikroflóra na tuto změnu navykla. Probíhá to tak, že pro zvyšující se novou složku krmné dávky se namnoží právě ty mikroorganizmy ve slepém a tlustém střevě, které tuto složku umí zpracovat. Nerespektováním těchto zákonitostí můžeme koni způsobit disbalanci střevní mikroflory a s tím spojené i koliky, průjmy a schvácení kopyt.

Je můj kůň v zimě spokojený?

Průběžně sledujte kondici vašeho koně a pokud se vám nebude zdát ideální, poraďte se s odborníky (výživář, veterinář). Zdravotní potíže je potřeba odhalit a řešit včas. Budete-li hodnotit výživný stav svého koně, učiňte tak pohmatem. Někdy hustá dlouhá zimní srst opticky maskuje ztrátu hmotnosti. Každý kůň je individualita, a tak není možné brát stejný metr na všechny. Nejlépe znáte svého koně vy a vy nejlépe poznáte první příznaky případného strádání. Na vás tedy nejvíce záleží, jak bude váš kůň prospívat.

Nestačí koni balík sena v ohradě?

Je potřeba si uvědomit, že i když je kůň celoročně venku, není to jeho přirozené prostředí. Kůň si nemůže svobodně odejít za potravou, kterou by si podle svých potřeb vybral. Je na nás proto plně závislý a stejně tak, jako ho uměle držíme v uzavřeném prostoru, tak bychom mu i uměle měli doplnit živiny, které si nemá šanci vyhledat sám. Navíc většina z nás po něm žádá práci a i vyjížďka do přírody je pro koně forma práce a tudíž spotřeba živin.

Jak se vyznat v tolika živinách a jak vše správně skombinovat?

V tomto článku si můžete udělat zhruba představu, co která složka krmné dávky koni přináší, avšak sestavení vyvážené krmné dávky chovatelem je téměř nemožné. Toto jde jedině pod dozorem výživáře a pomocí rozborů krmiv, které má chovatel k dispozici. Živiny musí být vzájemně v rovnováze. Proto stále nejjistějším a současně i v konečném důsledku nejekonomičtějším řešením výživy koní je pomocí komerčních krmiv. Výrobce má poměry živin propočtené tak, aby byly v potřebném množství i vzájemné rovnováze. Proto dodržením doporučených dávek a typu granulí nebo müsli pro způsob využití vašeho koně máte jistotu, že k ideálu krmné dávky se co nejvíce přiblížíte.

Kůň, vy a paní zima...

Budete-li chovat koně s ohledem na jeho fyziologické potřeby, pak zima nebude ani pro něj ani pro vás problém. Hlavní je zajistit koni vyrovnanou krmnou dávku podle jeho zatížení. Neméně důležitý je i dostatek pohybu a společnost dalších koňských kamarádů. Můžete tak zažít krásné a spokojené zimní dny místo toužebného dlouhého čekání na „lepší" letní časy :-).

MVDr. Romana Babáková, Alltech C. Z.
www.AlltechproKONE.cz

Ing. Jan Novák, specialista na výživu koní a ředitel Vývojového a chovatelského centra Fitmin (fy Dibaq a. s.), k tomu dodává:

Blíží se začátek nové sezóny a ve stájích se bilancují loňské výsledky. Hodnotí se, co se udělalo špatně a co by se mělo dělat lépe, popřípadě co se udělat mělo a neudělalo. Pro dosažení úspěšných výsledků je nutné splnit vždy spousty předpokladů, ať je zdravý kůň, trénink, výživa, zkušený jezdec nebo mnoho dalších faktorů. Nesmí se ale zapomenout, že podmínky pro úspěchy v příští sezóně se připravují již nyní. Jedním z důležitých faktorů, který se často podceňuje, je výživa v období relativního klidu, v zimě. Je to období, kdy se snažíme ušetřit, vysadit drahé doplňky, krmnou dávku zajistit senem a ovsem, popřípadě přídavkem mrkve nebo krmné řepy. V lepším případě se krmná dávka obohacuje minerálními nebo minerálně vitamínovými doplňky různé kvality.

Podstatnou a nezastupitelnou složkou zimní krmné dávky je seno. Seno ale není jenom usušená zelená píce. Je to zdroj vlákniny, bílkovin, částečný zdroj energie a také minerálních látek. Obsah živin se velmi liší podle zastoupení jednotlivých druhů pícnin, podle stáří porostu a pořadí seče i podle klimatických podmínek při sklizni. Podle druhového složení porostu, ze kterého se seno získává, rozeznáváme seno luční, travní, jetelotravní, vojtěškové, apod. Každé seno ale není pro koně stejně vhodné. Nemělo by být třeba ze zastíněných a vlhkých ploch, kde rostou tzv. kyselé a nekulturní trávy. Jiné dávkování a přístup vyžaduje zkrmování sena z vojtěšky nebo z jetele s vysokým obsahem bílkovin a vápníku.

Velmi podstatné z hlediska obsahu živin je i region, ze kterého se seno sklízí. Každá oblast má své specifické zastoupení živin v půdě, jiný obsah vápníku bude v okolí Moravského krasu a jiný v Polabí. Vliv má i prohnojení, kde se zastoupení jednotlivých živin bude lišit i na dvou sousedních loukách.

Pro běžnou orientaci obsahu živin slouží tabulky výživné hodnoty v krmivech. Podstatný je obsah bílkovin neboli dusíkatých látek (NL), vápníku (Ca), fosforu (P) a hořčíku (Mg). Pro jejich vzájemné využití v metabolismu koně je v celkové krmné dávce velmi důležitý jejich vyvážený poměr.

Potřeba bílkovin (NL) je u koní často přeceňována. Podstatná je kvalita přijímané bílkoviny daná obsahem limitujících aminokyselin jako je lysin, nikoli kvantita. Dospělý kůň potřebuje kvalitní bílkovinu pro regeneraci odumřelých buněk, pro růst srsti a kopytní rohoviny. Zvýšenou potřebu mají kojící klisny a hříbata v růstu. Obsah NL v senu je velmi proměnlivý, dle tabulek je to od 78 do 150 g v jednom kilogramu. Podle rozborů prováděných ze vzorků odebraných v různých oblastech republiky se i u sena na první pohled kvalitního obsah dusíkatých látek pohybuje od 40 do 160 g/kg.

Vápník je v krmné dávce zastoupen v dostatečném množství, ale jeho využitelnost se pohybuje mezi 25 - 60 %. To je to závislé na vhodnosti formy, ve které je přijímán, na obsahu vitamínu D, jehož je v zimním období nedostatek, a na vzájemném poměru Ca:P, který by měl být 1,5 až 2:1. Vápník je důležitý pro stavbu kostry, zubů, ale i pro srdeční a nervovou činnost a pro udržení správného pH krve. Zvýšenou potřebu vápníku mají březí a kojící klisny i hříbata v období růstu. Také obsahy Ca z rozborů v jednotlivých vzorcích se velmi liší. Od 1 g/kg do 10 g/kg. Přitom tabulkové hodnoty se pohybují mezi od 6,5 do 10 g/kg.

Fosfor je důležitý při tvorbě kostry, pro svalovou a nervovou činnost. Při nadbytku fosforu se zvyšuje vylučování vápníku a sníží se jeho ukládání v kostech. Pro jeho využití a správnou funkci v organismu je opět důležitý poměr Ca:P. I obsah fosforu je v seně odlišný. Tabulky udávají hodnoty od 2,2 do 3 g/kg a podle jednotlivých rozborů v akreditované agrolaboratoři vychází od 1 do 4,5 g/kg. Podobné rozdíly jsou i u ostatních makroprvků.

 

Jak tedy řešit otázku výživy, když máme k dispozici pěkné luční seno i oves a koně moc nepracují? Jak nakrmit, aby, až začne sportovní nebo dostihová příprava, jsme nemuseli dohánět to, co jsme v zimě zanedbali nebo neudělali? Jak zajistit, abychom odchovali zdravá hříbata a chovné klisny zůstaly zdravé a nestrádaly vlivem špatné výživy?

Jediným řešením je vědět, co vlastně svým koním krmíme. V každém kraji jsou laboratoře, ve kterých jsou schopni provést rozbor vzorku vašeho sena. Obsahy živin v ovesném zrnu jsou zpravidla standardní a od tabulkových hodnot se podstatně neliší. Dále je nutné znát, jakou potřebu živin má konkrétní kůň. Tato potřeba má více závislostí. Zda je to kůň využívaný pro rekreační ježdění nebo pro sport, dostihy, chovná klisna v určité době březosti nebo měsíci laktace, důležitá je hmotnost, stáří i plemeno daného koně, popřípadě i to, jak je kůň krmitelný.

Pak už jenom zbývá ze získaných hodnot v porovnání s normou potřeby živin zjistit, jak naše koně krmíme, čím překrmujeme, co v krmné dávce chybí. Pro doplnění kvalitní bílkoviny jsou vyráběny doplňkové směsi, jejichž kvalita je daná technologií výroby a značkou, která tuto kvalitu garantuje.

V současné době je jen několik málo odborných konzultantů schopno vám na základě normy potřeby živin sestavit optimální krmnou dávku a doporučit, popřípadě připravit minerálně vitamínový doplněk podle skutečných potřeb vašeho koně nebo vašeho chovu. Vývojové a chovatelské centrum Fitmin poskytuje výživářský servis, výpočet a optimalizaci krmných dávek i možnost zakázkové výroby minerálně vitamínových doplňků, kterými se vyrovnají poměry a doplní deficitní živiny.

Nepodceňujte správnou výživu koní v zimním období, v době relativního klidu, kdy se vytváří podmínky pro úspěchy vaší stáje v následující sezóně.

ing. Novák Jan
ředitel Vývojového a chovatelského centra Fitmin, Dibaq a. s.

www.dibaq.cz
www.fitmin.cz