Když se svěří... Michaela Litovová
Když se vysloví jméno Michaela Litovová, každému se jistě vybaví krásné fotografie především z vytrvalostních závodů, od roku 2013 je Míša také manažerkou této disciplíny. Zajímalo nás, jak a kdy se ke koním dostala a jestli už ji náhodou koně neomrzeli :-)
V kolika letech jsi vůbec poprvé zauvažovala nad hmotou zvanou „kůň"?
Bylo mi zhruba 5 let, pamatuji si procházky s mojí mamkou v lesoparku v Chomutově. A tam jezdili jezdci na koních. Moc mě to zaujalo a já od té doby měla jediný sen - žít s koňmi.
Učila tě rodina, oddíl, nebo jsi úplný samorost?
Začínala jsem zhruba v jedenácti letech na jízdárně v Hořátvi u Nymburka. Tam jsem prošla klasickým výcvikem, ale také "zaškolením" od mazáků. Od té doby nosím na krku hezkou jizvu od jedné lidumilné kobyly :-) Zhruba v roce 1993 se dostali koně k soukromým majitelům přímo do Poříčan, kde jsem bydlela. Začala jsem chodit tam a pubertu strávila v sedle. Jezdeckou licenci jsem skládala až v dospělosti, pod vedením Niny Martínkové (tenkrát ještě v Hořátvi).
Jsou koně tvou zálibou, nebo už profesí?
Ač mi koně a práce kolem nich plní dny až po okraj, jsou stále jen mým koníčkem. Již spoustu let se věnuji fotografování, především vytrvalostních závodů. Od podzimu 2013 vedu disciplínu vytrvalost, což mi zabírá hodně času. Nebýt podpory manžela a celé rodiny, nemohla bych se tomu věnovat naplno.
Míšiny fotografie najdete i v našich galeriích, připomeňme si například MS juniorů ve vytrvalosti 2011 v Abu Dhabi, Mistrovství světa seniorů ve vytrvalosti v Euston Park nebo Mistrovství Evropy seniorů ve vytrvalosti 2013.
Jaký typ koní máš nejraději a proč?
Vždy mě to táhlo ke koním orientálním. V roce 2000 jsem propadla kouzlu plemene Achal Teke, jednoho jsem si o dva roky později pořídila a od té doby mne má "v hrsti". Jsou to koně chytří, vynalézaví, zvědaví, co vás dokážou vždy překvapit.
Popiš nám svůj „koňský park".
Doma máme momentálně 4 koně. Třináctiletého Kulíška (Kulisakan, Anis - Kasatka), výše popsaného achaltekince. Nikdy jsem moc nemusela ryzáky. No, Kulíšek je zrzoun a naprosto mé nezalíbení k této barvě otočil. Na slunci má krásný metalický odstín a já se i po těch letech občas kochám :-) Dále je tady již dvacetiletý Kája (Kaiser, Basco-O´Bajan - El Kari), shagya-arab. Přišel k nám na důchod, ale stále má jiskru a pod sedlem je to raketa. Pro děti jsou u nás dva poníci - shetland Ferda (15 let) a welsch Bingo (9 let). Nenajdete u nás klasické stáje, kluci mají k dispozici velkou volnou stáj a pastvinu.
Na co své koně máš a co s nimi děláš?
Momentálně jsou naši koně využíváni ryze rekreačně. Nemám teď čas na nějakou pravidelnou práci, takže si pouze chodíme vyčistit hlavu do lesa :-)
Kdo nebo co tě inspiruje v práci s koňmi? Máš nějaký vzor?
Nikdy jsem neměla ambice ve smyslu, že já jednou vyhraju mistrák. Vždy jsem cítila, že moje role je jinde. Každý má svou roli v této společnosti, někdo sportu prospěje jako super jezdec a někdo zase jako support. Nemám tedy vzor ve smyslu jednoho jezdce, spíše se snažím naslouchat lidem, co už něco dokázali a z toho si brát, co považuji pro sebe důležité.
Jakou roli v tvém životě s koňmi hraje EQUICHANNEL? :-)
EQUICHANNEL.cz byl pro mne prvním informačním serverem o koních a vedle přítele Googla je to i dnes pro mne prvním místem, kde hledám potřebné informace či články.
Kam až jsi to s koňmi „dotáhla"?
To má u mne různé roviny. Nemohu se chlubit počty vyhraných pohárů, tou cestou jsem se neubírala. Na druhou stranu beru jako splnění svého snu a tedy "dotažení" to, že máme koně doma. Že s nimi mohu každý den být a někdy prostě jen vnímat jejich charisma. V další rovině je můj růst fotografický. A v té třetí je má nynější pozice manažera vytrvalosti. Ač jsem zrovna po tomto postu nikdy neprahla, vyslyšela jsem podporu a důvěru lidí z vytrvalosti a na nabídku kývla.
Máš nějaký svůj osobní nebo profesionální „koňský zlozvyk"? A jak s ním bojuješ?
Nic mě nenapadá z takových těch klasických zlozvyků, ale snad jen polidšťování koní. Bojuji s tím ve chvíli, kdy si uvědomím, že to dělám. To ovšem není vždy :-)
Co považuješ za největší překážku v soužití lidí s koňmi?
Dnešní uspěchanou a přetechnizovanou dobu. Lidé přestali naslouchat přírodě a zvířatům kolem sebe, na vše chtějí dostat přesný návod. Velmi nebezpečné mi přijdou představy, že mít koně není problém a často si ho domů pořídí lidé, kteří o tom nic neví a berou ho jako morče. Takové příběhy nekončí vždy dobře.
Jakou nejlepší věc ses od koní naučila?
Spravedlnost.
Co je pro tebe v jezdeckém umění nejtěžší?
Za nejtěžší disciplínu já osobně považuji všestrannost. Pro mne osobně, v sedle sedící, jsem se nikdy necítila úplně bezpečně při skákání. Prošla jsem si parkurovou přípravou, za kterou jsem velmi ráda, ale prostě to není můj šálek kávy. O to větší respekt před těmi, co "loupou" bidla v metru a půl :-)
Jaké knihy nebo filmy s koňmi bys našim čtenářům doporučila a proč?
V dětství jsem milovala knihu Senzační prázdniny. A z filmů je můj jednoznačný favorit Muž od sněžné řeky.
Co ti koně dali? Co vzali?
Dali mi život, jaký žiju. U koní jsem vyrostla, u koní jsem potkala manžela, s koňmi vyrůstají mé děti. Koně formují můj život každý den.
Nový seriál EQUICHANNELu představuje zajímavé koňáky z možná trochu jiného pohledu. Chceme vám ukázat, že známí i neznámí mívají stejné otázky v hlavě a podobné zkušenosti. Že i vy se můžete zařadit po bok lidí, kteří mají ostatním co říct. Víte o někom, koho bychom měli vyzpovídat a kdo by se tu měl určitě objevit? Pošlete nám svůj tip do redakce, zařídíme to! Pište na mail info@equichannel.cz - děkujeme a těšíme se i na vaše návrhy.
Galerie
Maja Kupčáková: Těžší, než jezdit bez udidla, je naučit se citlivě pracovat s udidlem
Influencerku Maju Kupčákovou jste už asi reálně nebo virtuálně někde nějak potkali. Obzvláště, pokud se zajímáte o bezudidlové ježdění nebo…
Kateřinu Mrázovou a její blog Deníček chudáčka koníčka asi mnozí z vás sledovali. Letos ale Kateřina své vtipné texty zformovala do knižní podoby.…