S příchodem května je Trisha Dowling z kanadského Saskatchewanu připravená zúčastnit se vytrvalostních závodů - a, což je stejně důležité, připraveni jsou i její koně. To stejné platí i o Carey Williams z New Jersey. Její sportovní disciplínou je všestrannost, ve které soutěží od jara do podzimu. Andy Kaneps z Massachusetts připravoval honební a skokové koně, také na nich závodil; dnes upřednostňuje rekreační drezuru, kterou jezdí celý rok.

Všichni tito tři jezdci a znalci koní mají společných několik věcí: uvědomili si význam toho, když jejich koně pracují přes zimu. Ježdění v zimě je užitečné pro udržení kondice, udržuje trénovanost a podporuje psychickou pohodu. Zimní práce také poskytuje příležitost napravit problémy v tréninku/výcviku koně a připravit koně i jezdce na nadcházející závodní nebo jezdeckou sezónu.

Kromě toho, že mají všichni tři dotazovaní pověst zkušených jezdců a trenérů, disponují také vědeckými zkušenostmi a své znalosti koňské fyziologie včlenili do svých tréninkových plánů.

Tady je pár tipů, jak s tréninkovým programem naložit.

Zimní zahřívání a uvolňování koní

Zahřívání a protahování studených svalů před prací je důležité pro to, aby se rozhýbala krevní cirkulace a uvolnily ztuhlé svaly a klouby. Je to nepostradatelné pro předcházení zranění a podporu výkonnosti během celého roku, zvláště pak při teplotách pod bodem mrazu.

10 až 20 minut zahřívací práce je obvykle dostatečné pro většinu koní. „Koně, kteří stojí ve stáji skoro celý den a noc, obvykle vyžadují delší uvolňovací a zahřívací fázi, aby se znovu mohli pohodlně pohybovat," říká Williams, která získala titul PhD v oblasti výživy a fyziologie zátěže koně a působí jako specialista na koně na Rutgersově univerzitě a jako vedoucí pracovnice ve spolupráci s Equine Science Center. „Koně, kteří žijí venku a jsou stále v pohybu, nemusejí potřebovat tak dlouhou zahřívací fázi před zahájením náročnější práce."

Přestože základem uvolňování/zahřívání jsou pomalé, jednoduché protahovací pohyby, můžete do této fáze včlenit i některé výcvikové prvky. Například Williams, která pracuje s koňmi celoročně pod širým nebem, začíná s 10-15 minutami zahřívání, které se skládá ze 3 až 5 minut protahování v kroku, pak následuje 5 minut protahování na velkých kruzích v klusu. Potom Williams pomalu svoji klisnu shromažďuje a chce po ní malé kruhy, stranové chody, kontra-sestavení a přechody mezi zastavením, krokem a klusem. Potom cválá na velkých kruzích a zmenšuje je až na průměr 10 metrů, jak se blíží ke konci zahřívací/uvolňovací fáze, opět provede kontra-sestavení, mění rychlosti ve cvalu a provádí hodně přechodů mezi jednotlivými chody - což je práce, která spojuje uvolňování/zahřívání s „udržovací" prací.

Kanadská národní mistryně ve vytrvalosti Trisha Dowling, profesorka veterinární klinické farmakologie na Western College of Veterinary Medicine, také začleňuje do uvolňování a zahřívání koně trochu tréninku: 6,5-9,5 km mírného klusu, nebo, pokud je na jízdárně, přibližně šest kol na každou ruku ve volném prodlouženém klusu.

Udržovací práce

Stejně jako při ježdění v létě byste měli po uvolnění/zahřátí přejít k "udržovací" práci, která udrží vašeho koně v určité kondici, popřípadě zlepší jeho dovednosti. „V zimě se snažím jezdit aspoň tři dny v týdnu, přičemž aspoň jednou je to řádná práce (drezura nebo skákání) nebo vážnější procvičování disciplíny," říká Williams. „Ostatní dny kombinuji vyjížďky, lehčí jízdárenskou práci, gymnastiku (kavalety nebo skoky pro zlepšení techniky) atd."

„Pro kardiovaskulární kondici, bez ohledu na disciplínu, koně potřebují 15 až 25 minut aktivní práce, pět dní v týdnu, aby si udrželi základní kondici," říká Kaneps, spoluredaktor Equine Sports Medicine and Surgery (kniha o fyziologii zátěže a problémech koňských atletů) a praktický veterinář v New England Equine Medical and Surgical Center v Doveru. „Přestože základní kardiovaskulární kondice se mezi jednotlivými disciplinami neliší, je velmi důležitá i práce specifická pro každou disciplínu. Drezurní koně například budou potřebovat více práce na dvou stopách, ustupování na holeň atd., než koně turističtí."
Podobně skokan nebo militarista by měli skákat aspoň několikrát měsíčně, jak říká Williams. „Zajistit si skokovou hodinu nebo pracovat na skokové gymnastice doma skutečně pomůže udržet mysl koně ve hře," říká.

Přestože Dowling primárně pracuje se svým koněm venku, také příležitostně využije halu, aby zde vyřešila specifické problémy. „Má klisna soutěžící na úrovni FEI měla skutečně velmi rychlý cval a já ho nedokázala usedět," říká. „Takže jsem s ní pracovala přes zimu v hale, abych ji naučila pomalému, shromážděnému cvalu, kterým budeme moct jet míle a míle. Je to kříženka araba a klusáka, takže její přirozeností je běžet; proto děláme hodně ohýbání, kruhů a vlnovek."

Jinak Dowling kluše a cválá po polích a kopcích, a to 8 až 13 km, 3 až 4krát týdně.

Veterináři doporučují práci v kopcích. „Chození do svahů skutečně koně přiměje používat zadní nohy, jejichž svaly podle všeho ztrácejí svoji kondici nejdříve," říká Williams. „Krok do svahu také přiměje pracovat rovnoměrně obě strany těla koně, aniž by se přitom zapotil, jako při vycválání svahu." Zvažte také účast na několika malých halových veřejných trénincích. „Jsou výborné k tomu, aby si váš kůň neodvykl cestovat a závodit a pracovat mimo svůj stereotyp."

Příprava na závody

Pro někoho představuje zimní práce také přípravu na zimní závody. „Zimní závody nejsou nijak odlišné od ostatní závodů, které se konají v jinou roční dobu," říká Kaneps. „Sestavujte svůj trénink podle toho, jaká kondice je na tyto závody potřebná."

Kaneps varuje, že „vyhazováky" do podkov, ozuby nebo jiné zimní doplňky k podkovám pro koně, kteří tráví tento čas venku, mohou vadit při tréninku na závody, což záleží na disciplíně. Buď musíte pracovat opatrně nebo sundat zimní podkovy a pracovat v hale. „Pokud sundáte zimní podkovy, může mít kůň problémy, pokud má pobývat venku," říká. „Bezpečnější alternativou je použít zvony a/nebo ochranné bandáže/kamaše, pokud se obáváte, že se kůň zimními podkovami zraní."

Koně, kteří v zimě trénují naboso, ale jsou kovaní na závodní sezónu, mají obvykle bezproblémový přechod, jak říká Dowling. „Ideální je, když okovete koně tři až sedm dní před závody, abyste se ujistili, že bude mít dostatek času se podkovám přizpůsobit."

Jiní veterináři doporučují okovat koně dva až tři týdny před závody, protože někteří koně, kteří byli bosí několik měsíců, mohou být bolaví, když se znovu okovou. Pokud dá majitel koni dostatek času, aby se naučil nosit podkovy před tím, než pojede na závody, získá - spolu s veterinářem - čas, kdy se mohou vyřešit případné bolesti a nebude nutné koně ze závodů odhlašovat.

Odpočinek a rekreace

Nezapomeňte občas polevit a dopřát si trochu klidných vyjížděk. Změny prostředí a přestávky v tréninku jsou zdravé pro koně i pro vás. „Vyjížďky přeruší monotónnost jízdárenské práce, udrží mysl koně svěží a pomohou vám s budováním kondice," říká Williams. „Klusovky na vyjížďkách pomáhají krevnímu oběhu. Začněte dvěma až třemi 10minutovými intervaly a postupně je prodlužujte na asi 20 minut."

Pozor: Necválejte na zamrzlém povrchu, který je tvrdý pro kopyta a končetiny koně, ani nejezděte po neznámé, sněhem pokryté zemi, kde by mohly být ukryté díry nebo jiná nebezpečná místa.

Vydýchání/vychladnutí po práci

Po náročné práci potřebuje váš kůň pořádně vydýchat, než se vrátí do stáje nebo výběhu. Proč? „Důležitá je dobrá krevní cirkulace ve svalech a jiných měkkých tkáních, aby se odplavily odpadní látky vzniklé fyzickou zátěží," říká Kaneps. „Pokud tyto látky nejsou odplavené, mohou vyvolat svalovou ztuhlost a bolest." Za druhé, mokrá kůže potřebuje vyschnout, aby kůň neprochladl nebo mu nezatuhly svaly.

„Nejlepší způsob, jak koně vydýchat a nechat vyschnout po práci, je klidné vykrokování pod sedlem nebo na ruce," říká Kaneps. Ve většině případů si na tuto činnost naplánujte nejméně 10-15 minut. Ostříhaný kůň vyschne rychleji než ten, který má přirozenou zimní srst, ale rychleji prochladne, takže mu musíte zakrýt záď dekou nebo bederkou, abyste prochladnutí předešli a zároveň odvedli pot od těla.

„Klíčem je dát koni dostatek času, aby se vydýchal (přestal intenzivně dýchat po náročné práci)," říká Kaneps. „Pokud ještě roztahuje nozdry, dýchá ztěžka nebo má naběhlé žíly, jeho srdce stále tvrdě pracuje."

Kůže by měla být suchá, než vydýchání/vychlazení ukončíte, přestože srst může zůstat vlhká - pokud nechcete na koně položit jeho běžnou deku. „Mokří koně by se neměli dekovat svojí stájovou nebo venkovní dekou, protože takto uvězněná vlhkost je bude v chladném počasí studit," varuje Kaneps. „Deky, a to i ty prodyšné, nedýchají nikdy tak dobře, jako srst bez deky."

Pokud kůň stále nevyschnul, je třeba ho krokovat, dát ho na vyhřáté místo, nebo ho přikrýt fleesovou odpocovací dekou, dokud nebude úplně suchý. Pak lze na něj dát jeho obvyklou deku. Kaneps poznamenává, že prodyšná odpocovací deka, například z polar-fleesu, odvádí vlhko od těla bez nějakého omezení a je „velmi vhodná na zimu. Taková deka (tzv. cooler) je velmi užitečná ke zpomalení vychladnutí ostříhaného koně po práci, při které se zpotil."

„Nedoporučuji sušit koně fénem," říká Kaneps, „protože fén může popálit kůži nebo ji poškodit tím, že z ní vysuší přirozený maz."

Pokud kůň po práci schne nepohodlně dlouho, uberte na intenzitě nebo na délce práce, která zpocení způsobuje.

Koně patřící Dowling žijí a pracují venku nedekovaní, 24/7. Protože mají zimní srst, vždy se při práci zpotí. Aby je Dowling vychladila, krokuje je pod sedlem přibližně 10 minut na cestě domů. „Horko se tak dostane ze svalů a pot se vypaří," říká. „Přestože srst zůstane vlhká na konečcích chlupů, kůže je suchá."

Pak je rychle vyhřebelcuje hřbílkem, aby načechrala jejich vlhké chlupy, a pak je dá do výběhu. „První věc, co tam udělají, je to, že se vyválejí ve sněhu, pak sníh setřesou," říká. „To jim načechrá srst a vytvoří izolační vzduchovou vrstvu. Pokud mají závětří a k dispozici hodně sena, které generuje teplo, je jim dobře."

Ponaučení

Zvažte, jak momentální počasí ovlivní vašeho koně, a tomu přizpůsobte práci: pokud je slunečno a bezvětří, váš kůň se uvolní a zahřeje rychleji, ale může se při práci rychleji zpotit, a proto může potřebovat delší chladnutí/schnutí. Naopak chladný, zamračený den může znamenat delší zahřívání/uvolňování, ale umožní delší nebo intenzivnější práci s menším zpocením.

Pamatujte: zima nemusí - a neměla by - být pro vašeho koně obdobím hibernace. Užívejte si nízkých teplot: žádný hmyz, žádné únavné horko, žádné pálící slunce. Natáhněte si vlněné ponožky, teplé rukavice a jděte si zajezdit pro radost, pro zlepšení kondice, nebo pro natrénování koně na nějaký výkon.

Vybavte svého koně

Obecně kůň, který je zdravý, má přirozenou zimní srst, žije venku, nepotřebuje během uvolňování/zahřívání, při chladnutí/schnutí, ani při vlastní práci žádnou deku (a ani pro pobyt venku, pokud má k dispozici místo, které ho chrání před srážkami).

Jinak je to s ostříhanými koňmi. V extrémní zimě - obecně při teplotách, které jsou cca o 10°C nižší, než teplota příjemná pro nedekovaného koně - udělá ostříhaným koním dobře trochu tepla navíc, které mu během uvolňování/zahřívání nebo chladnutí/schnutí poskytne bederní deka. Ale ostříhaní koně nepotřebují deku během práce, protože by jim bylo příliš horko a potili by se.

Pro práci v hale není nutné nijak zvlášť měnit podkování koně. Okovaní koně pracující venku možná potřebují ozuby, aby neuklouzli na zmrzlém, kluzkém povrchu, možná se jim hodí i vyhazováky, aby se jim netvořily sněhové nášlapky v kopytech.

Zasněžené a zmrzlé povrchy

Vyhněte se obnažené, zmrzlé zemi, ať už v hale nebo venku, zvláště pak tehdy, když má kůň tenká chodidla. Výsledkem by mohly být otlaky.

Ježdění v lehkém sněhu hlubokém do 60 cm představuje výborný silový trénink. Bonus: studený sníh také tlumí záněty kloubů a šlach.