J. Jahiel: Správné chování při ošetřování

28. 1. 2002 Katka Lipinská

Nejprve Ti musím poděkovat za čas, který věnuješ zodpovídání všemožných dotazů. Dovídám se zde spoustu věcí, na které by mě ani nenapadlo se zeptat. Chci se zeptat, jak naučit svého koně správnému chování při ošetřování.

Dotaz:

Ahoj Jessico,

Nejprve něco o mně. Začala jsem jezdit v roce 1991 na jízdárně, kde byl kůň vždy připraven k jěždění, když jsem dorazila. (A po ježdění opět odveden ošetřovateli). Pak jsem chvíli jezdila v drezúrní stáji, na klidných školních koních, kteří uměli vše, tj. klidně stát při čištění, apod. Pak jsem v roce 1993 dostala Scotche jako nezkušeného tříročka. Byl chován v rodině, která „roztomilému hříbátku" vše dovolovala. (Přestože se jim to majitelka hřebce pokoušela vysvětlit.) Naštěstí se hříbě narodilo u ní a ona ho sledovala a když přestalo být „roztomilým hříbátkem", začala ho cvičit. Má fantastickou povahu a není bázlivý.

První dva roky jsme dostávali lekce od zkušeného cvičitele, takže ježdění nám jde velmi dobře navzdory oboustranné nezkušenosti. Bohužel ale nemám ani nejmlhavější představu, co ho naučit ohledně manipulace a ošetřování (nikdy mě to nikdo nenaučil)... Už získal pár zlozvyků, hlavně házení hlavou po sundání uzdečky. Všechny knížky, které jsem četla, říkaly jen „nejprve naučte koně klidně stát, pak...", ale ani slovo vysvětlení JAK ho naučit klidně stát.

Máš nějaký nápad? Nejvíce mě zajímá sundavání a nasazování uzdečky, on se se mnou sice nepere, ale spíš mě moc nevnímá. Chce být volný, aby se mohl přesvědčit, jestli kůň ve vedlejším boxu nemá nějaký pamlsek. Vlastně je ke mně strašně nepozorný téměř celou dobu ošetřování (pokud náhodou nemám mrkev, to je pak pozorný až moc). Na vodítku také rád chodí rychleji než osoba, která ho vede (opět nepozornost, myslím). Nevím, jestli bude někdy moci být nasedlán jinde než v boxu. Jen je, díky bohu, úplně klidný při stříhání.

Napiš mi prosím, co by Scotch měl znát o chování během ošetřování a jak ho to mám naučit. Vím, že je to dost široké téma, proto mě prosím klidně odkaž na nějaké knihy (je o tom něco v tvé knize? Sháněla jsem ji, ale ještě ten výtisk nemám.)
Díky
Sandra a Scotch

Odpověď:

Ahoj Sandro,

Neměj obavy, svého koně můžeš naučit vše, co potřebuje, jen co se dozvíš, co by měl znát. Zde je několik věcí, které by měl zvládnout:
- správně chodit na vodítku, hlavu v úrovni tvých ramen, vodítko prověšené; zastavit, když zastavíš ty, zpomalit a zatočit vlevo či vpravo, když to uděláš ty.
- opouštět stáj a vracet se do ní klidně, bez vrážení do tebe.
Tohle vše vychází pouze z jedné věci: on potřebuje přijmout tvé vedení, sledovat řeč tvého těla a respektovat tvůj osobní prostor. Nezmiňovala jsem se o šlápnutí na tvou nohu a to ze dvou důvodů: jednak by neměl být natolik blízko, aby to mohl učinit (viz výše). Za druhé, pokud je v této blízkosti, nemůžeš mu to vyčítat, protože nemůže vidět svou nohu, ani tu tvou vedle (a pod!) ní. Scotch si musí být vědom dvou těl: svého vlastního a tvého. Lze ho naučit, aby si mnohem víc uvědomoval, kde je a kde jsi ty.
Než začneš, pamatuj na tohle: nebyl těmto věcem učen a je zvyklý chovat se jinak. Jediný způsob, jak ho odlišné chování naučit, je získat a udržet si jeho pozornost a být naprosto důsledný. Kolikrát se po tobě už prošel? Teď se musí naučit chodit s tebou, a aby to dělal správně, musí to nejmíň tisíckrát zopakovat, než se to pro něj stane zvykem. Buď tedy trpělivá. Když ho budeš cokoli učit, snaž se vyvarovat křiku a kárání, pokud je jeho chování jen nesprávné (např. přicházení příliš blízko k tobě), ale užij toho, pouze je-li absolutně nepřijatelné (např. kousání). Nech si ostré „Ne!" pro situace, kdy nic jiného nemůžeš udělat a po zbytek času bude tvým úkolem stát jeden krok před ním a opravovat jeho chování tak, že mu budeš říkat, co MÁ dělat (spíš, než říkat mu, co dělat nemá).
Napřed vodění.
Vybavení: vodítko, nejlépe z měkké bavlny, ŽÁDNÝ ŘETĚZ. Stájovka, která mu velmi dobře padne, nebo správně uzpůsobený lonžovací obnosek - ten s ocelovým kroužkem na nánosníku (to je jedna z nejlepších věcí, které můžeš mít ve výbavě nejen pro lonžování, ale i pro nápravné hodiny, jako je tato, protože obnosek ti dovoluje bezpečné působení bez způsobování bolesti nebo poškození koně). Bičík s nějakým pevným kouskem gumy na rukojeti. Kapsu plnou pamlsků (kousky mrkve?).
Stoupni si k jeho levému rameni s vodítkem složeným v levé ruce. Polož pravou ruku na vodítko asi osm palců pod jeho bradou. Bičík budeš mít za zády na straně dál od koně (v kapse nebo za pasem). Je tam jen pro případ, že bys ho potřebovala upozornit, aby se na tebe příliš netlačil. Dávej na něj pozor, ale stůj rovně a dívej se dopředu (můžeš ho přitom stále periferně sledovat). Když klidně stojí, pravou rukou jemně zatáhni vodítkem pod jeho bradou a řekni mu: „Pojď" nebo „Jdeme". Pak vykroč. Nejprve si vyber tempo, o kterém víš, že Scotchovi nejlépe vyhovuje a je pohodlné i pro tebe, takže můžeš jít v klidném, pravidelném rytmu. Pokud zrychlí, řekni mu „Pomalu" a ostře trhni vodítkem pravou rukou, pak se vrať k opět ke klidnému rytmu. Možná tohle budeš muset opakovat zpočátku každé dva až tři kroky - klidně to dělej, nelam si s tím hlavu. On to časem pochopí. Mluv na něj a chval ho, když je tam, kde má být, trhni, uvolni vodítko a neříkej nic, když se hne, kam nemá.
Pokud zpomalí, mlaskni na něj; když s tebou nedrží krok, vezmi zbytek vodítka do pravé ruky, uchop bičík (stále za zády). Pak na něj znovu mlaskni a zvuk doprovoď klepnutím bičíkem (stále za zády). On ho nevidí a ty stále pokračuj vpřed, tak že on si nebude jistý, co se stalo, ale zjistí, že mlasknutí neznamená „prosím, zrychli, pokud se ti chce", ale „prosím pohni se TEĎ".
Když budeš chodit, trénuj zastavení - opět, pokud na tebe dává pozor, pozná to z řeči tvého těla. Když vedeš pozorného koně, při potřesení pravé ruky na vodítku, zpevnění ramen a zastavení zastaví také. Možná mu nejprve budeš muset říct „Scotchi, hou", ale až si zvykne dávat víc pozor, budeš to moci říkat stále tišeji a tišeji, až se konečně naučí reagovat na tvůj postoj stejně jako na tvůj hlas. Když ho požádáš o zastavení a on to učiní, pochval ho, ale neměň svůj postoj. Protože pokud spustíš ramena a nakloníš se dopředu, když ho chválíš za zastavení, bude si myslet, že má znovu vykročit (a to platí též pod sedlem). Také Ti pomůže, pokud zastavíš v okamžiku, kdy je v rovnováze - může se naučit zastavit srovnaný a ne roztažený. Když ho necháš několik vteřin stát - obměňuj tuto dobu - a pak znovu vykročíš („Scotchi, jdeme"), pochopí, že stát správně je dobrý nápad, protože se nebude cítit nejistě a kolísat při opětovném vykročení.
Zatáčení: při zahýbání vlevo drž bičík před sebou, rukojetí směrem ke koni. Pokud se Tě pokusí převálcovat, neuhýbej, stále jdi, zaškubej pravou rukou na vodítku a levou rukou zatlač koncem bičíku na jeho plec. Nemáš-li s sebou bičík, můžeš na tom samém místě zatlačit rukou, stále za chůze, nadzvednout pravý loket a zatlačit ho do plece a tak mu ukázat, že je příliš blízko. Pokud Tě opravdu převálcuje, pokus se vydat podobný zvuk, jaký v televizních soutěžích znamená „špatná odpověď". Tento zvuk je velice užitečný, koně se rychle naučí, že znamená: „tos dělat neměl, příště si to radši rozmysli." Navíc je těžko zaměnitelný s jakýmkoli jiným zvukem, který můžeš použít a ještě zaručeně upoutá koníkovu pozornost.
Při zahýbání doprava se musíš udělat co nejvyšší a nejširší, zatímco Scotch se musí naučit zpomalit své tempo, zatímco ty své zrychlíš. Takže vaše vzájemná poloha zůstane během otočky relativně stejná (jeho hlava v úrovni tvých ramen). Poloha bičíku stejná jako při zatáčení vlevo Ti umožní použít jeho konec k odtlačení koně a také budeš mít možnost dát mu ho před prsa, potřebuje-li zpomalit. Možná to nebude zapotřebí, ale první dva týdny výcviku si ho raději ponechej. Potom Ti postačí loket. Scotch potřebuje jasnost a jednoznačnost z Tvé strany a pokud dokážeš zkoordinovat své tělo, hlas, vodítko a bičík, porozumí Ti mnohem snadněji. Postavení Tvého těla má na Scotche velikánský vliv a bičík Ti dopomůže k ujasnění bez potřeby změnit polohu těla.
Pamlsky jsou užitečné - kdykoli začne být neklidný, nech ho zastavit a stát (dva odlišné příkazy i úkony), a odměň ho, ale NE POKAŽDÉ! Nesouvislé posilování je nejlepší.

Nyní chování v boxu. Klidné stání v boxu předpokládá rozumný podklad, přiměřenou velikost boxu a to, že prostředí není plné štípajících much a že zde není nikdy ponecháván sám (toto mohou být pádné důvody pro nervozitu). Nejlepší způsob, aby kůň stál klidně, je zajistit, aby výše uvedené podmínky byly splněny - a pak požádat koně o pozornost. Ne jen ho tam odvést - dát ho tam, čistit ho, vybrat mu z kopyt. Chválit ho, stojí-li klidně a když se ošívá, říct „Stůj, Scotchi", aby přestal. Zabzučení (viz výše) pomůže. Udržuj jeho pozornost a nechtěj po něm, aby stál moc dlouho. Krátké lekce, často opakované, jsou mnohem účinnější než jedna dlouhá.
Pokud hází hlavou, když sundáš uzdečku, bude pro to pravděpodobně mít nějaký důvod. První a nejsnazší věc je zkontrolovat, zda přitom nevyplivuje udidlo. Nevím, jaké uzdění používáš, ale když budeš sundavat uzdečku, rozepni nánosník, podhrdelník, případně podbradní řetízek, používáš-li ho. Pak uchop nátylník a jemně ho přetáhni přes uši, ale nespouštěj ruku. Pokud udidlo vypadne z jeho huby rychleji, než ji stačí otevřít, udeří ho do zubů a a on trhne hlavou vzhůru. Pokud se toto stane několikrát za sebou, začne házet hlavou ve chvíli, kdy sundáváš uzdečku, protože očekává bolest. Takže klidně přidržuj udidlo a sundávej ruku velmi pomalu, aby měl čas otevřít hubu a pustit udidlo.
Věci, které bys měla zkontrolovat na uzdečce:
Není nánosník příliš těsný? Nechávej ho celkem volný. Má udidlo dobrý tvar, nemá ostré hrany nebo díry? Sedí mu?
Věci, které bys měla zkontrolovat na Scotchovi:
Nemá na bradě dlouhé chlupy, které by se mohly chytat do přezky nánosníku, udidla nebo podbradního řetízku? Pokud ano, ustříhni je.
Nemá vlčí zuby? Nech ho prohlédnout veterinářem. Je zrovna v tom správném věku... pokud je má a nebyly vytrženy, nech je vytrhnout. Jsou maličké, ale velmi citlivé a bez ohledu na to, jak jemnou ruku máš, začnou snadno bolet. Koně s vlčími zuby se často naučí házet hlavou vzhůru, když se jim sundá uzdečka - snaží se udržet horní čelist a své otravné vlčí zuby mimo cestu udidla. Pokud nemá vlčí zuby, nemá ostré hroty zubů, které by potřebovaly obrousit? Ty mohou též způsobovat problémy při na/oduzďování.
Další náměty na zamyšlení:
Při hledání fyzické příčiny nezapomeň, že svou roli sehrává i očekávání. Pokud je Scotch vždycky hned po ježdění odveden do boxu a puštěn, může chvátat, aby byl co nejdříve volný. Zkus mu po sundání uzdečky dát stájovku, přivázat a pomalu, beze spěchu ho odsedlat a vyčistit. Pokud zjistí, že po sundání uzdečky dostane stájovku a bude ještě chvíli přivázaný při odsedlávání a čištění, bude klidnější při vyjímání udidla. Může pomoci i několik pamlsků - bude-li očekávat kousek mrkve, když se sundá uzdečka, naučí se spíš dát hlavu dolů a otevřít k vyndání udidla a zároveň sežrání pamlsku.
OK Sandro, toto by mělo být pro začátek dost - dej mi vědět, jak se vám daří. Nejdůležitější je vědět, že rozsah koňské pozornosti je přesně stejně dlouhý jako tvé, a pokud ho vedeš nebo uzdíš nepozorně, nebude ani on dávat pozor... ale zůstaneš-li na něj zaměřená, vrátí ti to.
Jessica

*** Převzato a přeloženo se svolením Dr. Jessicy Jahiel. Originály všech dotazů naleznete na adrese:www.horse-sense.org***

Holistic Horsemanship

Podobné články