Hniloba kopyt: Jak ji rozpoznat a jak jí předcházet
Hniloba kopyt - jedno z ožehavých témat okolo koní. Problém, se kterým se už alespoň jednou setkalo mnoho majitelů koní. S Monique Craig z Epona Institutu se podíváme na trochu jiný způsob výkladu problému a jeho řešení.
Monique se již dlouhá léta věnuje výzkumu v oblasti kopytní péče, spolupracuje s předními podkováři a společně se svým manželem Johnem se snaží vnášet do podkovářského řemesla na celém světě moderní poznatky o fungování koňských kopyt a péče o ně. Mnoho zajímavých informací o kopytech a jejich funkci najdete na stránkách Epona-Institutu. Zároveň stojí i za vývojem kompozitních podkov EponaShoe. O tomto produktu najdete více informací přímo na stránkách EponaShoe.
Hlavním poznávacím znamením hniloby kopyt je páchnoucí černý hnis, objevující se především v postranních rýhách podél střelu a uvnitř střelové rýhy. Není jasné, zda hnilobu způsobují anaerobní bakterie (a bakterie, kterým se daří v prostředí s velmi malým obsahem kyslíku), plísně a nebo obojí. Vlhkost je dalším faktorem, který je v případě hniloby kopyt zmiňován. Ano, je pravda, že ve zmíněných částech kopyta je vlhko a teplo, nicméně si nemyslím, že u koní žijících v rozumných podnebních podmínkách je vlhkost hlavním faktorem, který spěje ke vzniku hniloby. Koneckonců, koně z Camarque (kraj v jižní Francii), kteří většinu svého života prožijí v bažinách, nemají žádné chronické problémy s tímto onemocněním.
Obrázek 1: Kolaterální neboli postranní rýhy (označeny „1") jsou místa, ve kterých se zachytává nečistota. Sama střelka „pomáhá" v těchto rýhách udržovat nějaké množství nečistot tak, aby byly tyto rýhy vyplněné. Člověkem neupravená střelka má malé „klapky" (označeny „2"), které pomáhají nečistotu v kolatelárních rýhách udržovat. Protože drtivá většina podkovářů tento přirozený útvar automaticky odstraní, mnoho majitelů je nemělo nikdy možnost spatřit. Střední střelová rýha (označená „3") bývá nejčastěji a nejvíce postižená hnilobou kopyt.
Musím také upozornit na to, že je nutné rozlišovat kopyta páchnoucí a kopyta postižná hnilobou. Většina koní bude mít vždy v kopytech nějaké bahno, a pod.. Koně, kteří žijí na pastvinách, nemají vždy kopyta čištěná v pravidelných intervalech - natož snad ti divoce žijící. Není neobvyklé, že po vyčištění takového kopyta si všimnete černého povlaku na chodidle a střelce. Také můžete ucítit určitý zápach. Obecně platí - a to v případě, že jsou kopyta kvalitní - černý povlak bez problému zmizí po důkladném vyčištění kopyta. Také u okovaných kopyt, u kterých byla použita výplň nebo podložka, se mohou objevit anaerobní bakterie, ale i ta budou zase pěkná, jakmile se vyčistí a upraví. Hniloba se neliší jen odporně páchnoucím hnisem, ale také tím, že toto onemocnění vytváří infekci, která napadá kopytní tkáň. Podle závažnosti infekce může hniloba kopyt způsobovat bolestivost a mírné až velmi silné kulhání, pokud není infekce okamžitě léčena.
Obrázek 2: Obrázek vlevo ukazuje kopyto před vyčištěním, zcela vyplněné hlínou. Obrázek napravo ukazuje stejné kopyto po vyčištění. Můžete si všimnout, že ve střelových rýhách je nepatrné množství černého povlaku. Není to hniloba, ale jen mírný lokální povlak anaerobních bakterií. Další čistění kartáčkem tuto vrstvu snadno odstraní.
Myslím si, že je příliš zjednodušené vinit z onemocnění kopyt hnilobou jen vlhkost, bakterie nebo plísně. Valná většina divoce žijících koní určitě nemá každý den vybíraná kopyta, a přesto jejich zdravé nohy hnilobou netrpí. Jsem přesvědčena, že hniloba je také částečně způsobena chybným trimováním nebo od přírody špatným tvarem kopyta, který je zase příčinou nevhodného rozkládání váhy. Nedostatek pohybu a omezený krevní oběh v kopytě mohou také zvýšit náchylnost k hnilobě, stejně jako špatná hygiena ve stáji a nevhodné životní podmínky.
Někteří koně mají problémy s rozkládáním zatížení kopyta, což může způsobit, že v některých místech a strukturách budou působit nadměrné síly, které následně omezí krevní oběh, a tak se mohou tyto oblasti stát náchylné k infekcím. Tyto problémy může řešit korektní trimování a terapeutické podkování ruku v ruce s veterinární péčí.
> Obrázek 3: Kopyto s jasnými známkami hniloby. Infekce poškodila střelovou rýhu a také část střelky. Došlo k poškození nejen vnějších struktur střelky, ale infekce zasahuje už i do citlivých vnitřních struktur. Problém takového rozsahu by měl být řešen s veterinárním lékařem a specialistou v oblasti péče o kopyta. Všimněte si, že v případě tohoto kopyta nedošlo k zanedbání, ale jde o chronickou hnilobu způsobenou nerovnoměrným rozkládáním zatížení kopyta.
< Obrázek 4: Rentgenové snímky kopyta zachyceného na obrázku 3. Všimněte si chybného postavení kopytní kosti, které je hlavním faktorem přispívajícím k chronickému onemocnění hnilobou kopyt. Zlepšením postoje kopytní kosti se rozklad váhy v kopytě rapidně zlepšil. Obrázek (A) byl pořízen před úpravou, a (B) byl pořízen po úpravě a okování (podkovami EponaShoe). Oblast zamořená hnilobou byla ošetřena antibiotiky a kopyto bylo obaleno gázou, aby nebylo omezeno proudění vzduchu.
> Obrázek 5: Koně s tenkým chodidlem jsou mnohem náchylnější k onemocnění hnilobou kopyt, zejména tehdy, když žijí ve vlhkém prostředí. Já obecně ráda vidím, že chodidlo tvoří přibližně 1,25 cm (0,5 palce) silná vrstva kvalitní rohoviny. Pamatujte si, že to je to jediné, co poskytuje oporu kopytní kosti, a působí jako bariéra proti změnám teploty a průniku bakteriální infekce.
Jak se hnilobě kopyt vyhnout
Ujistěte se, že váš kůň žije ve vhodném prostředí - to znamená denně čištěná stáj a dobře odvodněné výběhy. Už jsem zmínila, že vlhkost není nutně hlavní příčinou hniloby, ale samozřejmě by koně neměli den co den postávat po kotníky v blátě.
Podpořte krevní oběh v kopytě. Ujistěte se, že má váš kůň dostatek pohybu; to výrazně ovlivní kvalitu kopyta. Pokud máte koně okovaného kovovou podkovou, udržujte systém podkování co nejjednodušší a jednou za čas mu podkovy sundejte, aby se prokrvení jeho kopyt zlepšilo. Pokud můžete, použijte raději takové způsoby ochrany kopyt, které jdou lépe s přirozenou funkcí kopyta, například boty nebo kompozitní podkovy.
Ujistěte se, že má váš kůň pravidelně a správně upravovaná kopyta. Správná kopytní rovnováha pomáhá vyhnout se mnoha problémům se zatěžováním kopyt. Slabá kopyta jsou více náchylná k infekcím. Zajistěte, aby chodidla vašeho koně byla dostatečně hluboká. Koně s tenkým chodidlem, a to především ve vlhkém prostředí, jsou mnohem náchylnější k infekcím. Udělejte preventivní rtg snímky, ty vám vždy pomohou posoudit skutečný stav kopyt, např. hloubku chodidla.
Unce prevence se vyrovná libře léku!
Co dělat, když váš kůň trpí hnilobou kopyt
V mírných případech hniloby kopyt koně nijak zvlášť necítí na postižených místech bolest a obvykle nekulhají. Můžete zatlačit svým palcem na postiženou oblast. Kůň by neměl ucuknout. Začněte tím, že důkladně očistíte kopyto od hlíny a nečistot. Já používám kopytní háček a jemný ocelový kartáček. U mírných případů hniloby se mi osvědčilo následné omytí kopyta peroxidem vodíku. Někdo používá bělidlo nebo jód, obojí také působí dobře. Velkou stříkačkou důkladně propláchnu celé chodidlo. Stříkačkou se dezinfekční prostředek dostane i hluboko do střelové rýhy. Poté nechám kopyto důkladně oschnout. Někdy použiji k lokální léčbě tea tree olej. Poté držím koně na suchém místě a nadále stav sleduji. Také zjišťuji, zda se nezměnilo něco v krmení koně, úpravě jeho kopyt a prostředí, aby se problém nevrátil. Pro léčbu lehčích případů hniloby jsou dostupné také různé komerční přípravky.
V lehčích až středně závažných případech je už hniloba pro kopyto zjevně škodlivá. Pokud palcem zatlačíte na postižené místo, je pravděpodobné, že kůň bolestí ucukne. Koně bude postižené místo pravděpodobně bolet a může lehce kulhat.
V takových případech nepoužívám žádné agresivní produkty. Dávám přednost produktům, které nezpůsobují nekrózu, nezabíjejí živou tkáň. Pokud je hnilobou poškozena vrchní necitlivá vrstva střelu, je více než pravděpodobné, že se tato invazivní léčiva dostanou skrz tuto vrstvu a zasáhnou citlivé tkáně pod ní (škáru střelu). Proto doporučuji před zakoupením nějakého výrobku zjistit, zda neničí i zdravou tkáň. Jako obvykle je nutné před použitím jakéhokoli výrobku kopyto důkladně vyčistit. Pokud potřebujete kopyto zakrýt, použijte raději gázu než takové obvazové materiály, které jsou neprodyšné. Je jasné, že budete také muset koně držet na čistém a suchém místě. S touto léčbou pokračujte, dokud nepřestane kopyto vykazovat známky hnilobného procesu. V případě, že se stav do 4 - 5 dnů nezlepší, je třeba okamžitě volat veterinárního lékaře.
Závažné případy hniloby kopyt si žádají zásah veterinárního lékaře. V takovém případě bude kůň silně kulhat. Váš veterinář diagnostikuje, do jaké hloubky jsou postiženy měkké tkáně, a navrhne řešení, jak se s problémem vypořádat. Veterinář pravděpodobně také odstraní postiženou tkáň, kopyta přeléčí antibiotiky, a jakmile bude to nejhorší překonáno, upozorní na další problémy, jako jsou nevhodné úpravy nebo podkování kopyta.
Závěr
Pamatujte si, že není vůbec nic neobvyklého, když je spodní strana nohou koně cítit různými podivnými pachy. Ne všechno, co je cítit, je hniloba, a ne všechny bakterie, které způsobují zápach, poškodí vašeho koně. Je snadné domnívat se, že kopyto je postižené hnilobou a mít z toho obavy; myslím si, že to je důvod toho, proč je hniloba kopyt nadměrně často diagnostikovaná. Já věřím ve výhody vyplňovacích materiálů. Moji koně jsou kovaní a mají kopyta vyplněna syntetickou hmotou celoročně po dobu téměř deseti let, a přesto žádný z nich neměl s hnilobou kopyt problém. Tím chci říct, že i když je třeba kontrolovat kopyta koní na hnilobu a tu pak kvalitně léčit, není strach z hniloby důvod, aby byly zavrhovány metody péče o kopyta, které mohou vašemu koni významně pomoci v bezproblémovém pohybu.
Galerie
„Bioléčba“ zánětlivých onemocnění koní
Jedním z charakteristických znaků mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) je schopnost měnit se na různé typy. Méně známé jsou však jejich silné…
Zima klepe na dveře a ochránit v náročných klimatických podmínkách naše koně před útoky bakterií, virů a plísní může být docela náročné. Tip, jak…