Není těžké nás přesvědčit k cestě do Jerezu, do srdce koňského světa ve Španělsku, zvlášť když nás letos čekala prémie v podobě přítomnosti atletického téměř černého valacha, který se uvolněně procházel na uzdečce podél velkého opracoviště Královské školy andaluského jezdeckého umění, ve společnosti svého rezavého parťáka. Ano, ten téměř černý kůň je Valegro se svým ošetřovatelem Alanem Davisem a rezavý parťák byl kůň Carla Hestera, Wanadoo. A představte si, že jeho ošetřovatel neměl zapnutou přezku u helmy! Očekávám, že několik citlivých facebookových fanoušků po zhlédnutí fotky zůstalo v šoku a muselo si dát prášky na uklidnění.

Hlavní jezdecké hvězdy mají teprve dorazit, ale jsou na místě, připraveni na Valegrův dlouho očekávaný návrat na soutěžní scénu. No, možná.
Valegro je ježděn svým ošetřovatelem, a i když ho má jen „opracovat" a netrénovat, nejsem si jistý, že opracování probíhá odlišně, než kdyby byla v sedle zpět sama Charlotte. Koneckonců ráno před úlohou GP Special na Mistrovství Evropy v Cáchách jsme našli Charlotte, jak si na skokovém opracovišti jen tak na ohlávce překlusává pár kavalet. Tomu se říká partnerství.

Dalším koněm na opracovišti je nádherný hnědý hřebec Matthiase Ratha, Foundation (Fidertanz/De Vito). Po pravdě řečeno, umím si celkem dobře představit, že kdyby on a Valegro byli prezentováni Carlovi Hesterovi jako tříletí, Carl by domů odvezl právě tohoto hnědého hřebce. Matthias se zdá být velmi příjemný, usměvavý člověk, ale jeho styl jízdy jsem shledal jako, no... velmi deprimující. Má nepevný sed, tvrdé ruce a očividně spolupracoval se Sjefem Janssenem (jedním z nejuznávanějších drezurních trenérů na světě, ovšem zároveň jeden z nejvíce kontroverzních) příliš dlouho.

Po dobu nejméně dvaceti minut se chudáček pohyboval s hlavou staženou za kolmici, někdy dokonce s hlavou na prsou. Jezdec byl příliš vzadu, za těžištěm, což hovoří za vše, protože dobře ježděný kůň vás nechá sedět v těžišti. Když jezdec používá tento „defenzivní" sed, kůň nemůže najít skutečnou rovnováhu, a to pak bylo vidět při každém přechodu do nižšího chodu, protože hřebec prostě vypadává z tempa, jde proti jezdci, takže není možné korektně provádět přechody. Není to pěkné na koukání, ale ukazuje nám to jednu z křižovatek, na které moderní drezurní svět stojí.

Ano, samozřejmě, Foundation vyhrál soutěž St. Georges - nejsou to jen jezdci, kteří jsou nyní na "rozcestí".

Další den nám Charlotte Dujardin dala lekci o tom, jak trénovat koně. Nebyla ani jediná sekunda, kdy bychom mohli říct, že jezdí bezcílně, náhodně, každá sekunda je efektivně využita, a je snadno rozpoznatelné, čeho se Charlotte snaží dosáhnout, a co pro to dělá. To je jedna z věcí, o kterém toto báječné partnerství s Valegrem je. Když Valegro udělá chybu, řekne mu to, ale tak, že není ani v nejmenším vystrašený, spíše „říká": Omlouvám se, že je to špatně, pojďme to spolu opravit, tentokrát to uděláme dobře.

A to je to kouzelné zaklínadlo, udělat to tisíckrát a pak i vy můžete vyhrát zlatou medaili. Objet několikrát kolem opracoviště, shromáždit cval, shromáždit cval, perfektní přechod do kroku. Opakovat. Opakovat. Opakovat. A opět - shromáždit cval, poloviční překrok, změna cvalu, shromáždit, překrok zakončený přeskokem, kruh, ze středu, poloviční překrok v kontracvalu, přeskok, jednoduché změny cvalu na dlouhé stěně, ještě více shromážděný cval, kruh a další přechod do kroku.

Krátká pauza na sundání mikiny a cukřík pro Valegra (říkají tomu sunshine tour, ale to neznamená, že vás kromě horka nebude i mrazit), pak dvakrát změna cvalu podél dlouhé stěny, jedna podél jiné dlouhé stěny, s takovým výrazem! Dvacátá první, pět dalších na středové linii, patnáct na diagonále, a přechod do kroku.

Posbírat otěže, přechody z pasáže do zastavení, znovu to samé, opakovat. Mezitím většina jezdců Královské školy zjistila, že mohou vidět Charlotte a Valegra při práci a shromáždili se, aby to viděli. Vznosný klus, výrazné pasáže, pracovní klus, renvers (kontra dovnitř záď), dovnitř plec a přímo. Valegro působí lehce vzrušeně při dovnitř pleci a pak při velmi výrazném reversu, který je na čtyřech stopách. Následuje ale povolení otěže a „sladká odměna a přestávka".

Následuje další sled pasáží, dovnitř plec přecházející ve výraznou traverzálu. A na druhou ruku, opět dovnitř plec přecházející v traverzálu a další renvers na čtyřech stopách.

Skupinka statečných mladých jezdců se připojila k Charlotte.

Krok na volné otěži, Valegro chce hned cválat, ale Charlotte chce očividně pasáž, z níž následně přecházejí do super vznosné piafy. Čtvrtpirueta v piafě a další úžasná pasáž. Opakování. Celá pirueta v piafě, další vynikající provedení pasáže, která v sobě měla krásnou pružnost, uvolnění otěží a kůň odchází tak klidný, jako by se právě vracel z vyjížďky.

Chápete? Ovšem druhý den je jejich trénink úplně jiný. Vrcholová práce s koněm je prostě taková...

Charlotte ale také jezdí svého mladého hannoverského ryzáka Barola (po úžasném Grand Prix plemeníkovi Breitling z Highlight, klisny po Hitchcock po plnokrevníkovi Hill Hawk, z Wenzel/Shogun - také plnokrevné). Skutečně to stojí za to přijet a vidět Charlotte trénovat každý den, což je opravdu štěstí, protože Valegro v GP startovat nakonec nebude (ačkoliv v tomto prvním týdnu jsou v Jerezu dokonce dvě CDI). Mohl by prý startovat v druhém týdnu. Takže GP je tak trochu jako Hamlet bez korunního dánského prince.

Což bylo štěstí alespoň pro Valegra (možná, že si vygooglil počasí?), protože, když začalo Grand Prix, nejenže byla strašná zima, ale také pršelo. Ale nic z toho nemohlo zakrýt jas zářící nové hvězdné kombinace na mezinárodní drezurní scéně, 21letého Sönkeho Rothenbergera a jeho devítiletého hřebce Cosma. Cosmo je po mezinárodní skokové hvězdě Van Gogh z klisny Fruhling (v Holandsku Landjonker, a po Landadel), má tu krásnou silnou záď, kterou skokani a též drezurní koně potřebují. Mladý Sönke je přirozeně orientovaný na drezuru. Jeho otec Sven byl světový šampion, olympijský medailista a závodil za německý i dánský tým. Jeho matka Gonnelien byla také finalistka světového poháru a soutěžila i na olympiádě za dánský tým. Abych dokončil celé kolečko, jeho dědeček Adrie Gordijn vlastnil Van Gogha a odchoval i Cosma.

Cosmo zajel na 76,222 %, i když měl drobné problémy v přeskocích, rychle "roste" pro olympijskou soutěž v Riu.

Drahý Nip Tuck, který „chytil" snad nejhorší počasí, získal druhé místo pro Carla Hestera. Carl se také mohl těšit z vážného zájmu studentů drezury, kteří se přišli podívat na jeho tréninky s Barneym a mladičkým Wanadoo (další hannoverský kůň, tentokrát po Wolkenstein II z klisny po Cavalier). Mimochodem - gratulace vítězi za nejhloupější facebookový komentář tohoto týdne, a to pro toho, kdo si myslel, že když se Barney sklonil, aby prozkoumal vousatého novináře sedícího ve strašidelném křesle, Carl praktikuje rollkur!

Třetí místo pro Charlotte a Barola, na jejich prvních mezinárodních závodech mimo domov, se 73,28 %.

V küru, který se konal později již v ledovém šeru, bylo jen šest jezdců a toho času jsme už s Roslyn prchli a šťastně jsme seděli v malém baru, usrkávali cherry, jedli paellu a užívali si tancování flamenka a zpěv. A jen jsem se dozvěděl, že Carl vyhrál na Wanadoovi s hodnocením 75,15 %.

GP Special byly skutečně mimořádné, i když Barolo se při opracování jevil poněkud přetažený a byl proto ze soutěže stažen, takže jsme byli zase u Hamleta, tentokrát bez korunního prince nebo Laerta. Cosmo a Sönke nám naštěstí stále dělali radost.

Tento hnědý hřebec je tak měkký, uvolněný a velmi korektní. Nos má vždy na kolmici, zůstává na jemném kontaktu, jezdec je v těžišti. Podívejte se na dokonalý úhel nohou na fotkách, i když i ten jen těžko vyjádří lehkost a eleganci, která je tak charakteristická pro jeho práci. Je neuvěřitelné pomyšlení, že toto jsou Cosmovy první Speciálky, a že mladý Sönke je jel teprve 4x nebo 5x ve svém životě. Myslím, že jim můžeme odpustit omyl a doufat, že to nepoškodí moc jejich skóre, které činilo 77,94 %.

Nakonec to vůbec nevadilo, protože Carl, gentleman každým coulem, hned po pozdravu záměrně vedl Nip Tucka do špatného rohu. Dobře, to ve skutečnosti samozřejmě není pravda, a doufejme, že rozhodčí neznají moc méně akceptovatelných anglických slovíček. Je patrné, proč Carl miluje Barneyho, on je prostě tak sladký ve svém vnímání jezdce, a dává do toho celé srdce, což se promítlo do jeho výrazného zlepšení od chvíle, kdy jsme ho viděli naposledy na Evropě v Cáchách. A ano, ten, kdo přiměl Carla si vzít elegantní modrý hedvábný cylindr místo ošklivé bezpečnostní helmy, si zaslouží jako speciální cenu pořádný hamburger. A 75,02 % a druhé místo.

Portugalský Goncalo Carvalho se zkoušel kvalifikovat mezi jednotlivce na OH v Riu na lusitánské klisně Batutě, ale má to těžké v situaci, kdy si Rusové dávají neuvěřitelně vysoká procenta za velmi průměrné úlohy na jejich domácí půdě. Byla by škoda, kdyby se jim to nepovedlo, protože jeho hnědák je velmi výjimečný a zaslouží si svoji šanci zazářit. A skóre 73,421 %.

Další portugalský jezdec, respektive jezdkyně Maria Cateano Couceiro, předvedla líbivou úlohu na šedém hřebci jako vystřiženém z obrázkové knihy, jménem Coroado. Šedák má krásný uvolněný „plovoucí" klus, ale sekvence pasáž-piafa byla trochu nedotažená (je mu teprve 8 let), ale až toto zlepší, budou jistě silnou konkurencí.

Cval stejně tak jako krok byl výborný. Skončili s 68,98 % hned za britským veteránem Richardem Davisonem na Bubblinghovi. Jeho úloha rychle utekla a ačkoliv rozhodčí rádi viděli jeho známou tvář, dali mu 69,255 %.

Tak. Čas vypršel. Nyní už jen hudba, v Jerezu je totiž týden flamenka, a trošku více sherry.