Seznamte se: seno

Pro zajištění kvality sena je důležité posečenou trávu rychle a důkladně vysušit a pokud možno bezprašně slisovat či svézt.

Wikipedie říká: Seno je sušená zelená píce. Rostliny jsou vysušením a částečnou fermentací konzervovány, a pokud jsou dobře uskladněny, tak mohou vydržet jako zásoba krmiva i po několik let. Sklizeň sena se nazývá senoseč. Druhá sklizeň sena resp. druhá fáze senoseče se nazývá otava. Příprava sena začíná posečením porostu (louky) ve správnou dobu. V mírném pásu se seče na sena dvakrát ročně, v tropech a subtropech jednou. Pokosená tráva zůstane v závislosti na počasí několik dní ležet na louce, aby se usušila. Během této doby jsou řádky několikrát obráceny. Následně je seno shrnuto (do kupek) a odvezeno do seníku, při skladování sena pod širým nebem je ze sena vytvořen stoh.

Jak vyrobit dobré seno

Pokud se seno balíkuje příliš suché, bude prašné a ztratí hodně živin, pokud se balíkuje vlhké, snadno zplesniví či dokonce hrozí samovznícení.

Rozdíl mezi dobrým a špatným senem je často určen způsobem jeho „výroby", či dokonce „sklizně". Špatné načasování senoseče nebo špatné podmínky mohou způsobit, že z dobré trávy bude nekvalitní seno, či dokonce pro koně nebezpečné. Důležitým faktorem, který ovlivní výživnou hodnotu sena, je stádium zralosti (vegetační fáze) píce v době sečení, a samozřejmě zda je to první seč nebo otava. Dalším „krizovým bodem" je vlhkost sena při skladování a především při balíkování: pokud se balíkuje příliš suché, bude prašné a ztratí hodně živin, pokud se balíkuje vlhké, snadno zplesniví či dokonce hrozí samovznícení.

Stádium zralosti (vegetační fáze)

Rostliny posečené ve stádiu časné nebo střední zralosti mají vyšší obsah bílkovin a dalších živin, což je vhodné pro laktující klisny nebo rostoucí hříbata. Zralejší rostliny budou dobrým senem pro dospělé koně, kteří nemají velkou zátěž.

Vojtěškové seno se obvykle sklízí na začátku květu. Pokud chceme seno luční (travní), pak je vhodná doba sklizně metání či nejpozději počátek kvetení travin. Seno z časnější sklizně se hůře suší, má menší výnos a může mít méně vhodný poměr živin. Starší porost má zase nižší chutnost i stravitelnost; obvykle je však píce narostlá a výrobce získá „z hektaru" více hmoty.

Rozdíly v sečích

První, „jarní" seč často roste pomaleji, druhá, „letní" seč roste rychleji. První seč proto mívá dobrou výtěžnost, dostatek vlákniny a odpovídající množství energie i bílkovin. Přestože může mít hrubší stonky (v případě vojtěšky), většině zvířat chutná a je to dobré krmivo, protože rostla pomalu a nahromadila dostatek živin. Otava (druhá seč) je často jemnější, má méně stonků, protože nestihly dorůst, hodně listů, ale zvířata ji obecně žerou méně ochotně, protože vyrostla příliš rychle. Nemá například dostatečně vysoký obsah cukrů. Pro schvácené nebo schvácením ohrožené koně je to však bezpečnější krmivo, protože právě oni potřebují málo nestrukturálních cukrů. Pokud se podaří i „podzimní seč", bývá toto seno zase bohatší na živiny, protože během chladných nocí rostla tráva zase pomaleji.

U vojtěšky to může být jiné; koně často upřednostňují druhou vojtěškovou seč, protože její stonky nejsou tak tuhé a seno je stravitelnější.

Rozdíl je i v denní době

Tráva sečená později odpoledne je bohatší na živiny, než ráno. Rostliny hromadí cukry a škroby během dne (fotosyntézou) a v noci je využívají k růstu. Pokud chcete seno s vysokou nutriční hodnotou, posečte trávu právě v tuto dobu. Opět však pozor na to, že koně rezistentní na inzulín nebo ohrožení schvácením budou tímto senem více ohroženi na zdraví; pro ně je vhodnější seno posečené brzy ráno, kdy mají rostliny nejméně cukrů a škrobů.

Důležité je také to, v jakou denní doby bylo seno balíkované. Denní doba může určit, zda bude příliš vlhké (riziko plísní) nebo příliš suché (drolení, prášení a ztráta živin oddrolením lístků během lisování). V horkém počasí lze balíkovat ráno lehce orosené seno, aby nedošlo ke ztrátám lístků, protože právě v nich je většina živin. Pokud je vlhké počasí, je třeba seno před lisováním co nejvíce obracet, aby pokud možno co nejvíce proschlo a nezačalo plesnivět (od země).

Vojtěškové seno je obvykle nejlépe balíkovat večer; seno je po celém dni proschlé a k večeru stoupne vlhkost vzduchu, díky níž se při lisování neoddrolí tolik citlivých lístků.

Jak je to s vlhkostí

Na to, jak má být seno před lisováním vlhké, jsou různé názory. Někdy je lepší balíkovat seno vlhčí, jindy zase hodně suché. Záleží to na tom, zda se jedná o vojtěšku či trávu a jaké traviny v seně převládají, ale také na stádiu vegetační zralosti rostlin během sečení, na velikosti balíků, intervalu mezi sečením a balíkováním, na vlhkosti vzduchu, vlhkosti země atd. atd.

Obecně platí, že se má balíkovat seno o vlhkosti plus minus 15 %.

Obecně platí, že se má balíkovat seno o vlhkosti plus minus 15 %. Někdy však to může být už příliš - oddrolí se lístky a výsledkem bude hrubé, „stonkaté" seno. Pokud je suché počasí a suchá je i země, lze například malé balíky lisovat vlhčí (okolo cca 16 %) - výrazně to zvýší kvalitu takto připraveného sena. Mnozí odborníci varují před balíkováním sena vlhčího než 16,5 %, protože pak je snadno napadené plísněmi. Pokud se skladuje seno volné, pak může být jeho vlhkost ještě vyšší; po dobrém uskladnění se totiž může dobře dosušit. Naopak pro velké balíky by neměla vlhkost sena překročit 15 %. Z takového balíku totiž nemá nadbytečná voda šanci se odpařit.

Není důležitá vlhkost lístků, ale stonků! Některé dužnatější rostliny schnou velmi dlouho a na to je třeba brát ohled.

Obecně 20% vlhkost s sebou přináší velké riziko zaplísnění i samovznícení. Naopak hodně suché seno bude - kromě rizika oddrolení lístků bohatých na živiny - prašné. Tento prach je tvořen drobnými kousíčky rostlin, pylem i prachem ze země. Přiměřená vlhkost ho však naváže na rostliny a udrží lístky vcelku. Jakýkoli prach totiž, ať už ten „suchý" nebo vlhký „plesnivý", končí v koňských plicích...

Pro zjištění vlhkosti sena lze samozřejmě použít speciální měřiče. I bez nich však je možné orientačně určit vhodnost sena k lisování: vezměte hrst sena zevnitř řádky (hromádky), stiskněte mezi dlaněmi a promněte (dlaně přitiskněte k sobě a stočte je každou opačným směrem) tam a zpět. Pokud se stonky po několika promnutích nezlomí, je seno ještě příliš vlhké. I když - samozřejmě - není nad zkušenost :-)

Noční můrou všech senosečí zainteresovaných je déšť. Pokud zmokne posečená tráva, déšť vymyje část jejich živin a výrazně prodlouží dobu sušení, což opět vede k dalším ztrátám živin. Navíc hrozí nebezpečí zaplísnění sena. Na druhou stranu již slisovanému senu mírná sprška nevadí. Vlhko do balíku příliš nepronikne. Něco jiného jsou lijáky s větrem či dlouhodobé deště. Obecně lze pak říct, že déšť škodí méně, když prší brzy po seči, než když zmokne už skoro suché seno.

Jak se seno vyrábí

Velice pěkný text o výrobě sena najdete přiložený jako PDF soubor pod článkem nebo si ho otevřete na stránce Agrokrom.cz. Možná nebude marné však přidat pár postřehů Heather Smith Thomas, která je odbornice na zemědělskou tématiku:

„Mnoho moderních strojů k sečení sena je schopno „nakadeřit" a připravit rostliny tak, aby vyschly rychleji a mohly být dřív slisované do balíků. Snižuje se tím riziko, že seno na louce zmokne, a taky se sníží ztráty živin - například delší působení tepla a sucha ničí v senu bílkoviny a vitamín A.

Urychlit schnutí lze i tím, že se řádky sena poctivě obracejí, ne jen načechrají. Na povrchu totiž lístky uschnou brzy, uprostřed či u země jim to však trvá výrazněji déle. Pro rychlejší proschnutí je vhodné řádky roztahat po co největší ploše a pak je za den či dva obrátit, aby je další den mohl balíkovač slisovat řádné proschlé. Někdy pomůže lepšímu proschnutí i obracení sena těsně před lisováním."

Seno a civilizace

Mezi odborníky se objevuje názor, že seno bylo nejdůležitějším vynálezem během posledních dvou tisícletí. Freeman Dyson, britský profesor fyziky, říká, že staří Řekové a Římané seno neznali. Nepotřebovali ho, protože teplé klima Středozemí umožní trávě růst po celý rok a není proto přes zimu nutné dobytek krmit jinak, než v létě.

Nedostatek sena však byl velmi důležitou příčinou pomalého rozšiřování civilizace do chladnějších klimatických oblastí, protože tam už byl problém živit býložravá zvířata v zimě.
Seno se „objevilo" někdy na počátku středověku a umožnilo šířit civilizaci z teplejších oblastí Evropy dále na sever. Schopnost vyrobit a uskladnit seno proto byla podle Dysona rozhodujícím mezníkem přesunu civilizace ze Středomoří do severní a západní Evropy.

Jak zjistit, že koni dávám kvalitní seno

Většina majitelů koní si seno nevyrábí, ale kupuje ho nebo ho už ve stáji „má". Neovlivní proto jeho kvalitu ani dobou jeho sečení, ani dobou lisování. Může však poznat kvalitu již hotového sena a rozhodnout se, zda ho svému koni koupí či podá nebo ne.

Čím se vyznačuje dobré seno pro koně?

• Neobsahuje chemikálie (pesticidy, herbicidy apod.), které mohou ohrozit zdraví koní. Například laminitida může být vyvolána herbicidy v seně.
• Neobsahuje plísně, které také velmi škodí zdraví koní a jsou častou příčinou koliky či snížení imunity, ale také různých alergií a dýchacích problémů.
• Neobsahuje plevele, které mají malou nutriční hodnotu a tím znehodnocují i celé seno. Navíc se může jednat o jedovaté rostliny.
• Práší co nejméně. Bohužel prachu se u sena nikdy nevyhneme, proto není vhodné koním s dýchacími problémy podávat seno, ale lepší je uchýlit se ke zkrmování senáže.
• Má přijatelný obsah cukrů. Jejich nadbytek je jednou z nejčastějších příčin schvácení kopyt.
• Obsahuje vybalancované poměry živin, včetně minerálních látek. Bohužel - do sena se nedostanou minerály, které předtím nebyly v půdě, z níž rostlina vyrostla. Louka po mnoho let nehnojená, bude chudá na minerály a tím pádem bude chudé i seno.

Pokud kupujete seno, je dobré vidět, z jaké louky pochází; zda není „zamořená" plevelem. Ten se totiž pravděpodobně dostal i do sena. Kdy bylo seno posečeno, kdy sklizeno? Jaké bylo tehdy počasí? Jak je uskladněno? Jak vypadá? Má dobrou barvu? Je bohaté na lístky nebo samý klacek? Jaké je na omak? Jak voní?

Vždy je třeba podrobně prohlédnout aspoň jeden balík - rozřízněte ho a otevřete, vyhodnoťte seno z jeho středu. Pokud to není možné, pak aspoň do balíku co nejhlouběji sáhněte a vytáhněte odtud hrst sena k posouzení.

Vzhled

Seno by mělo být plné lístků. Pokud je stonkaté nebo plné „klacků", bylo sklizeno příliš pozdě. Bude chudé na bílkoviny a plné vlákniny. Hledejte v něm vysušené byliny a plevele - kupujete travní seno, ne plevelové. Pokud vidíte na travinách malé nezralé „klásky", seno je dobré, protože bylo posečeno v optimální době.

Barva

Dobré seno je světle zelené až žlutozelené. Pokud vypadá tmavě a hnědě, nejspíš na louce během sušení zmoklo. Pokud je skutečně zlatavé, možná už přeschlo. Takové seno bude mít málo karotenu, případně i dalších živin. Bílá či šedivá barva nebo hnědé skvrny jsou známky plísní.

Plíseň

Přítomnost plísní nezjišťujeme pouze pohledem, ale především čichem, protože plíseň často není vidět. Kromě plísní se v seně mohou nacházet i jejich toxiny; ty však lze zjistit pouze laboratorně.

Vůně

Dobré seno voní příjemně sladce (nebo aspoň neutrálně), zdrojem této krásné vůně je rostlinná chemikálie zvaná kumarin. Přítomnost plísní vám prozradí ostrý, jakoby kovový zápach. Zatuchlost, myšina nebo silné aroma jsou známkou znečištění sena a nepříznivých chemických pochodů v něm.

Hmotnost

Pokud kupujete malé balíky, zvedněte je. Měly by mít přibližně stejnou hmotnost, která částečně záleží na tom, jak pevně je seno slisované. Příliš těžký balík bude nejspíš plný vlhkého sena.

Struktura

Jaké je seno na pohmat? Dobré seno je na pohmat příjemné, má ohebné stonky. Tvrdá stébla a vyvinuté „klásky" jsou neklamnou známkou pozdní sklizně a malé nutriční hodnoty sena.

Prach

Zkontrolujte také, zda seno není příliš prašné, prach totiž skončí zcela jistě v plicích vašich koní; může s sebou nést i toxické látky. Zdrojem prachu může být cokoli, od přesušeného sena, přes hlínu až po spóry plísní. Pokud je zdrojem zemina, prach rychle sedá na zem, pokud je to plíseň, udrží se ve vzduchu delší dobu. Žádoucí není ani jedno.

Opadávání lístků

Při manipulaci se senem opadávají lístky. S nimi ztrácíte i živiny. Proto, pokud se vám balík pod rukama rozpadá, vyberte si jiný.

Stáří

Seno časem postupně ztrácí živiny, ale ne tak rychle, jak si mnozí myslí. Samozřejmě nejbohatší je seno nové, pokud však máte dobře uskladněné staré seno, neztratí na své hodnotě ani za rok či dva.

Uskladnění

Seno lze uskladnit i venku, ale hrozí riziko zmoknutí. Není nad to dát ho pod střechu. Ani tam však není vhodné ho dávat přímo na zem, aby od ní nenavlhlo; ideální je stavět balíky na palety.

Zdroje informací:

Horse Hay, WOW Horses - An Independent Guide to Horse Care: http://www.wowhorses.com/hay.html

Heather Smith Thomas: Making Hay, The Horse, 4/2008: http://www.thehorse.com/ViewArticle.aspx?ID=12785

Neil Clarkson: Horse hay: how to identify the good stuff, HorseTalk, 3/2007: http://www.horsetalk.co.nz/nutrition/013-hay.shtml

Další zajímavé odkazy na téma seno:

Ing. Milan Fríd, CSc., Ing. Václav Vávra. Ph. D.: Mechanizace sklizně píce, výukový text ZF JČU: http://home.zf.jcu.cz/public/departments/kzt/vyuka2/frid/pice.pdf (přiloženo v PDF pod článkem)

Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Ing. Ivana Capouchová, CSc.: Konzervace a sklizeň píce, skripta ČZU Speciální fytotechnika: http://www3.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=4&idkapitola=235

Doc. Ing. Jaromír Šantrůček, CSc.: Konzervace a skladování píce, skripta ČZU Pícninářství: http://www.agrokrom.cz/texty/metodiky/Picninarstvi/picniny/picniny_skripta_12_konzervace_skladovani_pice.pdf (přiloženo v PDF pod článkem)

Další zajímavé poznatky o seně můžete načerpat ze zahraničních stránek. Například text L. M. Lawrence, R. J. Colemana aj. C. Henninga: Choosing Hay for Horses, webové stránky fakulty zemědělství University of Kentucky: http://www.uky.edu/Ag/AnimalSciences/pubs/id146.pdf nebo článek M. A. Russella a K. D. Johnsona: Selecting Quality Hay for Horses, webové stránky zemědělské fakulty Purdue University: http://www.agry.purdue.edu/ext/forages/publications/ID-190.htm vám zpracujeme i do češtiny a ještě v červenci 2010 přineseme na stránkách Equichannelu.

Že seno nemusí být jen krmením pro býložravá zvířata, ale teké zdrojem energie, vám přiblíží zajímavý článek Zdeňka Abrhama a Marie Kovářové Energetické seno a jeho využití, který byl uveřejněn v rámci přípravy Expozice fytoenergetiky a kompostárenství na veletrhu ECOCITY a který vám přikládáme v DOC souboru pod článkem.

Pozn.red.: Vaše postřehy k tématu a jeh odoplnění vítáme v diskuzi pod článkem. Jeho autorka, paní Švehlová, je momentálně na dovolené, ale jistě se na všechny vaše příspěvky podívá hned po návratu koncem týdne.