Předvídání počasí

Bouřka ohrožuje jezdce na koni hned několika riziky. Nejzávažnější z nich je zásah bleskem, nebo krokovým napětím. Další nebezpečí představují doprovodné jevy, jako nárazový vítr, přívalové deště, krupobití. Mohou způsobit zranění dvojice (padající větve, utržené podemleté cesty, bleskové záplavy), nebo splašit koně. Vydávat se na vyjížďku za bouřky je holý nerozum, spoustu jezdců ale bouřka překvapí až v terénu, polovina cesty ještě před sebou, vyjížděli v pěkném počasí.

Bouřku je možné odhalit předem, sledováním oblaků a dalších jevů. Občasné vzhlédnutí k nebi zpoza kšiltu jezdecké přilby může pomoci včas nasměrovat koně k domovu, nebo vůbec nevyjet do terénu a pracovat raději na jízdárně, odkud se dá rychle schovat do bezpečí.

 

Bouřky vznikají v oblaku, zvaném cumulonimbus (čti kumulonimbus), v žádném jiném mraku to není možné. Cumulonimbus je velký oblak s tmavou, modročernou základnou, ze které rostou vzhůru mohutné bílé věže. Věže se nahoře zplošťují a připomínají kovadlinu.

Cumulonimbus se rozvíjí z oblaků cumulus congestus, nashromážděných mraků s menšími věžemi, bez kovadlin nahoře. Některé mraky naopak bouřkou nikdy nehrozí, např. altocumulus, nebo cirrocumulus.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Plochá malá oblaka cumulus humilis jsou bezpečná, musíme ovšem kontrolovat, zda se z nich netvoří souvislé skupiny s věžemi, ze kterých může vzniknout bouřkový cumulonimbus.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _

Třicetivteřinová prodleva znamená vzdálenost bouřky 10 km, což je hranice, pod kterou byste se jako jezdci s koněm neměli dostat.

Jak poznáme rostoucí oblak?

Celkem snadno, má totiž jasně zřetelné, jakoby zaostřené okraje. Mrak, který už neroste, má okraje méně zřetelné. Někdy ale nemůžeme pozorovat vývoj cumulonimbu, protože je obloha zacloněna jinými oblaky, nebo vzniká bouřkový mrak příliš blízko a věž s kovadlinou není přes kraj oblaku vidět, nebe jen začne nápadně tmavnout a my musíme rychle zmizet.

Jak rostou věže a kovadlina kumulonimbu, nasávají do sebe okolní vzduch. Krátce před bouřkou můžeme tedy pozorovat větřík, který míří směrem k mraku. Jsme-li na jízdárně, nebo v těsné blízkosti stáje, je čas pro ukončení hodiny a návrat domů. Jsme-li od stáje dál, je již pozdě a místo cvalu vzdor bouřce bychom měli vyhledat co nejlepší úkryt. Ideálně ve spřátelené stáji, kde vám koně nechají uvázat v uličce a vás pustí do klubovny - další důvod, proč udržovat přátelství s okolními stájemi..

Je-li bouřka v dálce, můžeme pomocí hromu a blesku vypočítat přibližnou vzdálenost. Zvuk se šíří rychlostí 0,33 km/sec. Spočítáme tedy sekundy od zablesknutí, po zvuk hromu. Tento počet vydělíme třemi a získáme vzdálenost bouřky v kilometrech. Tedy, třicetivteřinová prodleva znamená vzdálenost bouřky 10 km, což je hranice, pod kterou byste se jako jezdci s koněm neměli dostat. Výjimečně existují i blesky, které zasáhnou objekt až 20 km od jádra bouře! Je-li zvuk hromu slyšet 10 sekund od zablesknutí, je od vás vzdálen cca 3 km a vy se nacházíte přímo v bouřce.

Pravidla chování v bouřce naleznete v dalším díle seriálu.

Blížící se bouřku mohou odhalit i další jevy. Bouřky vznikají v oblastech tlakových níží, nebo z horka. Pokud se v dusném, nehybném vzduchu začnou formovat hustší mraky, bouřka je pravděpodobně na cestě. Větší tlakovou níži můžeme zase poznat podle zápachu městské kanalizace. Před velkými bouřemi, zvanými supercely, varují meteorologové.

Před bouřkami lze pozorovat i změny v chování zvířat, ptáci létají níže, než obvykle, bojácní koně jsou nervózní, protože slyší vzdálenou bouřku dříve, než lidské ucho.

 

Shrnutí:

• Sledujte mraky, bouřkový cumulonimbus má temnou základnu a mohutné vysoké věže
• Všímejte si dusna, pachu kanalizace, chování zvířat
• Před delšími vyjížďkami sledujte předpověď počasí, při hlášených velkých tlakových níží a bouřek raději cestu pečlivě zvažte

Příště:

Kůň a jezdec přímo v bouřce (vyjde ve středu, 29.7.2009)

Zdroje informací:

Beneš, L. a kol. Učebnice pilota. Most, Severografie, Svět křídel, 1995, ISBN 80-85280-30-2
http://www.bourky.com/
http://www.stormencounter.com/2006_01_01.html
http://www.lightningsafety.noaa.gov/