Bílé legendy - AA Omner
Nejen klasické disciplíny a dostihy mají své bílé legendy. Neméně slavné koně s neméně slavnými příběhy najdeme i ve vytrvalosti. Tentokrát se podíváme do Spojených států - za výjimečným koněm, ale také za jeho jezdkyní Beverly Gray. Dnešní díl by se mohl jmenovat „Nikdy se nevzdávej“.
Neuvěřitelná kariéra
Angloarab AA Omner se narodil roku 1980 v severním Utahu angloarabské matce AA Lady Belle po arabském hřebci TAJ Omega (50% podíl arabského koně, u plnokrevné matky není původ uveden). Omner pokořil hranici 9 000 km ve 179 dostizích, z nichž mnoho bylo na 160 km (včetně Tevis Cupu v roce 1992), v 98 % závody dokončil v první desítce, 42x zvítězil, 18x získal Cenu kondice, porazil rakovinu, vstoupil do síně slávy, stal se inspirací pro vytvoření modelu firmou Breyer. Po skončení závodní kariéry sloužil jako vynikající hiporehabilitační kůň. Na výsledky jeho závodů se můžete podívat ZDE.
Do síně slávy koně dovede nejen jeho potenciál, ale především schopnost jezdce tento dar využít. Za úspěchy Omnera stála jeho jezdkyně a majitelka Beverly Gray (na fotografii Tevis Cup 1992 s AA Omnerem).
Beverly Gray
Vyrůstala s dalšími čtyřmi sourozenci v Jižní Kalifornii. Její otec byl v americkém námořnictvu, matka v domácnosti. Gray dostala v sedmi letech model palomina od firmy Breyer a snila o jezdecké kariéře. Brzy následovala svou starší sestru do místní jízdárny, kde se naučila jezdit a starat se o koně. S větší intenzitou se této zálibě začala věnovat poté, kdy se přestěhovala do Park City kvůli studiu na Univerzitě v Utahu. Zde měla možnost jezdit víc koní. Aktivně jezdila a běhala - v Park City byly velmi populární maratony „Ride and Tie", kdy jde o překonání určité vzdálenosti v terénu od 20 do 100 mil ve třech - dva běžci a jeden kůň. Soutěž spočívá v tom, že jeden z běžců startuje na koni, druhý běží nebo jde. Jezdec na koni dojede tam, kam by měl první běžec doběhnout, tam koně uváže u stromu nebo u plotu a pokračuje po svých. Běžec, který k němu doběhne od startu, na něj nasedne a pokračuje v sedle... Tato disciplína je o vytrvalosti a hlavně o strategii. Více o "Ride and Tie" najdete ZDE.
Gray se svou kolegyní zvítězily 8x z deseti závodů (její nejlepší čas 2 hodiny a 56 minut). Odtud získala skvělou kondici a houževnatost. Sportovala naplno, dokud se nevdala a neměla děti a nebyla na plný úvazek zaměstnaná v cestovní agentuře. Na nějakou dobu ježdění nechala a pak se k němu vrátila v disciplíně vytrvalost. Její schopnost připravit si koně, s citem ho menežovat a vést v závodě v kombinaci s vlastní vynikající fyzickou kondicí jí umožnila potenciál dobrých koní maxiálně využít. Jejím životním koněm nebyl jen Omner, ale i Paladin, který pocházel ze stejné oblasti severního Utahu a ze stejné linie jako Omner. S dalším běloušem Regalidon na Světových jezdeckých hrách v roce 2002 v Jerez (kde měla Česká republika jednoho zástupce - hucula Kameruna s jezdkyní Zuzanou Millerovou) úspěšně dojela v nejrychlejším čase amerického družstva, které obsadilo páté místo.
V roce 2013 se její životní vytrvalostní skóre vyšplhalo na 18 500 km a v tomto roce také dokončila Tevis Cup s koněm Jolly Sickles na devátém místě. Tevis Cup nejela poprvé, v tomto nejtěžším vytrvalostním závodě světa měla premiéru v roce 1992 právě s Omnerem.
Pět spon Beverly Gray z Tevis Cupu:
- 1992 - AA Omner, 23. místo
- 2000 - Paladin, 27. místo
- 2001 - Paladin, 9. místo
- 2011 - Kamas, 26. místo
- 2013 - Jolly Sickles, 9. místo
Celou kariéru této výjimečné jezdkyně najdete ZDE. Pro zajímavost - Tevis Cup 2013 absolvovala s koněm obutým do Easy Boots Glue-On. Nechala si pro důležitý závod tyto boty raději "nazout" přímo od týmu Easy Boot. Jak sama prohlásila, když si botičky na koně instalovala sama, buď dala lepidla málo nebo moc a nakonec skončila se slepenými rukavicemi a výsledek nebyl ideální.
Omnerův nejtěžší závod
Kariéra angloarabského koně se začala vyvíjet slibně. Ale v roce 1996 před významnými závody Race of Champions v Montaně Beverly zaznamenala, že kůň špatně žere a evidentně mu není dobře, projevoval kolikové bolesti. Veterinární lékaři na místě ho vyšetřili, zjistili mohutnou blokádu v břišní dutině a doporučili převoz na kliniku. Zde byla konstatována diagnóza - nádor na levé ledvině o velikosti fotbalového míče. Prognóza - kůň má před sebou maximálně pár týdnů života. Jeden z veterinářů komentoval jeho krevní testy slovy „Už jsem viděl lepší výsledky u mrtvého koně".
Grey se připravila na nejhorší, koně odvezla na své pastviny poblíž Park City. Na jednu stranu už mu vybírala místo na hrob, ale na druhou stranu pro jeho poslední dny chtěla udělat maximum. Zvolila holistický přístup. Změnila mu výživu a podávala přípravky pro posílení imunity, veterinářka aplikovala akupunkturu. Omnerovi pomáhal i jeho polobratr AA Bravo: „Když dostal do kyblíku své jádro, vzal ho do huby a držel ho Omnerovi, aby se nažral, přestože něco takového koně nikdy nedělají," popisovala zvláštní chování Omnerova sourozence Gray.
Navzdory nejhorší prognóze valach však byl i po několika měsících naživu. Začal přibírat na váze a řádit na pastvině s ostatními koňmi. Nechala ho znovu vyšetřit a ukázalo se, že nádor se scvrkl do velikosti pomeranče a krevní testy jsou v normálu. Veterináři jí navrhli, aby začala znovu trénovat. V březnu 1992 s ním startovala v lehčím závodě na 50 mil a obsadili druhé místo. Když se ten rok Omner objevil v cílové rovině závodu Race of Champions na desátém místě, veterináři, kteří ho vyšetřovali v Montaně, mu vzdali hold standing ovations.
„Od té doby jsem ho považovala za dar a kdykoliv jsem se na něj podívala, vytanula mi na mysli slova ´Nikdy se nevzdávej´", říká Beverly Gray. Bělouš pak závodil dalších deset let - nikoliv jen symbolicky, ale dosahoval mnoha dalších skutečných výkonů a vítězství. Závodil ještě ve dvaceti letech, ale to už ho Gray šetřila a nenechala ho dlouho cválat v přední linii. Poté, co byl časopisem Arabian Horse World nominován do první desítky nejlepších vytrvalostních koní století, Gray jeho kariéru ukončila. Bylo mu dvacet dva let a čekala ho další kariéra hiporehabilitačního koně ve středisku pro handicapované děti poblíž Park City (National Ability Center), kam ho Beverly Gray darovala. Byl nejen dobrým terapeutem, ale také svým příběhem přinášel motivaci a povzbuzení. Omner se stal okamžitě miláčkem personálu a bez problémů prošel výcvikem hiporehabilitačního koně - navykáním na invalidní vozíky, křik a neklidné děti.
V roce 1997 byl Omner zařazen národní asociací pro vytrvalost (American Endurance Ride Conference) do síně slávy a o čtyři roky později firma Breyer vytvořila jeho model. Omner se tak postavil do řady modelů koní jako byl Secretariat nebo Cigar.
Na zdi dětské nemocnice v Salt Lake City dosud visí jeho obraz a Baverly Gray odsud dostává mnoho dojemných dopisů.
Beverly Gray rozhodně nespí na vavřínech, její další úspěšný bělouš po Omnerovi a Paladinovi je Jolly Sickles, se kterým by chtěla zamířit letos do Normandie. Desetiletý arabský valach zatím absolvoval 14 dostihů, 9x zvítězil, 11x získal Cenu kondice. Koněm, který se dotkne svým příběhem víc než svými výkony, však zůstává AA Ommner.
Více o Omnerovi najdete pod těmito odkazy:
- http://networkedblogs.com/OvfDp
- http://www.allbreedpedigree.com/aa+omner
- http://www.bevgrayusa.com/Home.html
- http://www.discoverhorses.com/get-involved/diary-from-american-endurance-rider-beverly-gray-in-malasia/
Galerie
Jan Němec: Radost je základem
Jan Němec je nejen vynikající klasický drezurní jezdec, ale je i výjimečně kvalitní trenér, který ctí zásady „staré školy“ a používá pouze metody…
Boty pro koně: Odzvonilo podkovám?
Je to tak jednoduché? Zvoní podkovám hrana? Odpověď na tuto otázku budeme hledat v dnešním rozhovoru s „botičkářkou“ Romanou Dlouhou z Pasování bot…