Na rozdíl od vaquery, která je z historického hlediska pracovní, venkovskou a v podstatě lidovou záležitostí (VIZ předchozí články), Alta Escuela Espaňola se vyvinula mezi šlechtou. Některé cviky nad zemí jsou pak také plodem výcviku pro lidskou kratochvíli zvanou válka.

Jak už název „Alta Escuela", tedy „vysoká škola", napovídá, má jít o vyvrcholení výcviku koně, tedy o takovou Grand Prix španělského ježdění. Několikaletá příprava vedoucí k dosažení vysoké školy se nazývá „Baja Escuela", tedy „nízká škola", a koně jsou v jejím rámci přiježďováni a postupně cvičeni podle svých schopností. Pro zjednodušení ale budu v článcích pro oba stupně výcviku používat pouze souhrnné označení Alta Escuela nebo AE.

„Jen" drezura

Pokud nyní očekáváte nějaké ohromující odhalení zázračných a v našich krajích neznámých a nevídaných poznatků a postupů, zklamu vás. Alta Escuela není nic jiného než „jen" drezura - s jiným typem koně, jiným sedláním a uzděním, ale výchozím i cílovým bodem je rovněž rozvinout přirozený potenciál koně a vypracovat se k takové rovnováze, prostupnosti a takovému shromáždění, aby kůň bez problémů zvládal i ty nejobtížnější cviky a přechody mezi nimi. Tedy nic nového pod sluncem, protože je stará známá pravda, že jezdectví je jen dvojí: dobré, nebo špatné.

Vizuální stránka AE se nám může zdát exotická, ale při předvedení bychom si měli všímat toho samého jako při drezuře - uvolnění, ochoty, pružnosti, ohebnosti... Nejde o žádné cirkusové kousky - to si ostatně mohli čeští diváci ověřit na vlastní oči v prosinci 2009 v Ostravě při vystoupení Královské andaluské školy jezdeckého umění z Jerezu.

Obvyklý způsob výcviku

Přestože má nyní AE ve vyšších kruzích nakročeno vrátit se zpět ke klasickým výcvikovým postupům, které by se teoreticky neměly lišit od korektního výcviku pro sportovní drezuru, popíšu teď stručně způsob, jakým se koně cvičili v Andalusii ve 20. století a jak se zde patrně ve značné míře budou cvičit i nadále.

Obsedání a počáteční výcvik mladých koní ve 3-4 letech se provádí většinou na 4 otěžích, přičemž dvě spodní vedou z páky a dvě vrchní z kovového nánosníku („serretón", „media caňa"). Pokud tedy na nějakém představení vidíte koně vedeného „za nos", vězte, že jde o koně nedovycvičeného, který by ještě neměl být předváděn (pokud samozřejmě není představení doplněno patřičným výkladem). Nehledě na to, že „akademičtí" jezdci AE nánosník nepoužívají vůbec (nebo se tak aspoň tváří).

Výcvik za použití nánosníku má několik důvodů: snáze koni dostanete hlavu na kolmici, kůň je lépe ovladatelný, lépe se mu vysvětlí ohýbání krku a týlu, zároveň si ale nevyrábíte tvrdou hubu. Tento způsob výcviku byl převzat ze španělské vaquery, kde se koně vedením z nánosníku nejen cvičí, ale někteří tak i v terénu s dobytkem pracují. Koně, který má na nose železo (ať už holé nebo obšité kůží), je pochopitelně velice snadné vzpřímit, z čehož také plyne famózně vysoká akce předních nohou. To ovšem ještě není shromáždění, k tomu je zapotřebí ještě spousta další práce vedoucí k aktivní práci zádě, pružnému hřbetu, podsazení... Jde totiž o vedení přímou otěží a kůň je sice ovladatelný, ale není pružný a ohebný a chybí prostornost pohybu.

A také je nutný postupný několikaměsíční přechod k vedení pouze za hubu, ať už pouze na dvou otěžích z ramen páky (Vaquera), nebo na dvou z ramen páky a na dvou od udítka páky (Alta Escuela).

Kromě otoků, otlaků a oděrek, které může nánosník koni způsobit, a kromě možných trvalých viditelných stop má použití nánosníku v základním výcviku i další značnou nevýhodu: zkracování kroku a jeho drobení. Proto tato výcviková pomůcka - stejně jako každá jiná výcviková pomůcka - patří do rukou zkušeného cvičitele s jemnou rukou. Jinak se dopracujete pouze převráceného krku, propadlého kohoutku, nepravidelností zejména v kroku a rozpadlého koně bojícího se o nos nebo různých kombinací těchto dopadů.

Podle nového zkušebního řádu AE platného od poloviny roku 2009 se mají mladí koně cvičit a jezdit na lomeném stihlovém udidle, sama jsem ale koně nasedlaného pro AE se stihlem v hubě ještě neviděla (byť v Jerezu se takto koně prý skutečně cvičí). Do poloviny roku 2009 totiž byla jedinou soutěžní úlohou úloha pro koně zvládající všechny cviky, takže „nízká škola" nebyla na veřejnosti k vidění. Proto se také na koně dost spěchalo a už v 5 letech se předváděli v kompletní úloze - a na „kvalitě" provedení to bylo (a dosud je) nutně poznat. Nyní je snaha vypisovat úlohy pro mladší koně na stupni výcviku odpovídajícímu jejich věku, obdobně jako ve sportovní drezuře. Uvidíme, jestli se změny, které přinesl v roce 2009 nový zkušební řád, uchytí. V současnosti totiž tak trochu bojují na poli vysoké španělské školy všichni proti všem (včetně španělské jezdecké federace).

Kůň

Ve zkušebním řádu se to nikde neříká, ale formulemi jedna této disciplíny jsou hřebci PRE, případně hispanoarabští valaši. Klisen a jiných plemen se vyskytuje pomálu (typicky lusitánci a jejich kříženci s PRE nebo araby). Příčiny jsou jasné: nejen, že je na jihu Španělska koní iberského typu mnoho, ale hlavně právě tito koně mají pro cviky AE nejlepší vlohy - okázalá a expresivní akce nohou, zadní končetiny úhlené tak, že se snáze podsazují, a kvadratičtější formát. Koně tak snadno přimějete k tomu, aby se podsadil, a to až tak, že bude zadní klást „až pod podbřišník". Nechci se hádat, jestli je to dobře, nebo špatně, jen říkám, že u tohoto typu koní není obtížné toho dosáhnout.

Prodloužený klus a prodloužený krok sice jsou součástí úloh, ale prim dosud hrály shromážděné pohyby: piafa, pasáž, piruety (v kroky, cvalu i v piafě), španělský krok (ano, i ve španělském kroku má být kůň shromážděný, nemá mít hlavu nahoře, prohnutý hřbet a tahat zadní nohy za sebou).

Ovšem vzhledem k tomu, že jde v podstatě „jen" o drezuru, jejímž cílem má být zlepšovat přirozené pohybové schopnosti koně, není důvod, proč by se v AE nemohla představit jiná plemena koní. A naopak, PRE a podobná plemena neslouží výhradně vysoké španělské škole, třeba PRE Bailongo, vicemistr v AE 2009, zajede i slušnou sportovní drezurní úlohu. Slavný olympijský Invasor II začínal ve škole v Jerezu jako kůň pro vysokou španělskou školu. A dokonce prý kůň jménem Jerez, kříženec PRE a oldenburské klisny Fera Capra (po Floristan), působí v oldenburské plemenné knize a jeho sestra Yari Fera (nar. 2003 ze stejné matky a po jiném otci PRE) byla v roce 2009 nabídnuta v P.S.I. Auktion. Pokud o tomto křížení specialisté na oldenburské koně nebo jiní odborníci na drezurní chov něco vědí, bylo by zajímavé se o to podělit. Ale to už dost odbíhám od AE. :-)

Příště nás čeká více o soutěžní výbavě, sedlání, uzdění atd.

Zajímavé zdroje informací

Kniha:

Mercedes González Cort - Monta Espaňola. Normas y manejos, Lettera, Sevilla, 2009.

Odkazy:

Sdružení vysoké španělské školy: www.asociacionaltaescuela.com
Sdružení jezdců vysoké španělské školy: www.altaescuela.es
Katalánské stránky o vysoké španělské škole: www.altaescuelareus.com/disciplina.html

Video kříženky Yari Fera: http://www.psi-auktion.de/en/psi-auction/psi-catalogue-2009/dressage-horses-2009/?psiauktion=182&cHash=f16dee6256

Další krátké videoukázky cviků AE najdete přiložené pod článkem. Jedná se o vystoupení Královské andaluské školy jezdeckého umění v andaluském městečku Paterna de Rivera při příležitosti konání mistrovství Andalusie v disciplíně Doma Vaquera, srpen 2009. Jde o čtverylku ("carusel") hřebců Pura Raza Espaňola, vedoucím jezdcem je Rafael Soto. Tato škola používá při předvádění disciplíny Alta Escuela Espaňola své vlastní vybavení koně i jezdce, které se mírně liší od soutěžního.